Bylo vydáno Ubuntu 20.04.6 LTS, tj. šesté opravné vydání Ubuntu 20.04 LTS s kódovým názvem Focal Fossa. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v přehledu změn.
Připojit neznámý USB flash disk do počítače může být nebezpečné. Dokonce může jít i o život. Někdo rozeslal ekvádorským novinářům USB flash disky, které po připojení do počítače explodují [BBC, Twitter].
Byla vydána nová verze 7.4 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu.
Byla vydána verze 11.0 s kódovým jménem Aramo linuxové distribuce Trisquel GNU/Linux. Založena je na Ubuntu 22.04 LTS a podporována bude do roku 2027. Trisquel patří mezi svobodné distribuce doporučované Nadací pro svobodný software (FSF).
Mozilla založila startup Mozilla.ai a vložila do něj 30 milionů dolarů. Cílem je vývoj důvěryhodné, nezávislé a open source AI.
Po půl roce vývoje od vydání verze 43 bylo vydáno GNOME 44 s kódovým názvem Kuala Lumpur. Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře. Krátké představení na YouTube.
Letošní Turingovou cenu (2022 ACM A.M. Turing Award) získal Bob Metcalfe za vynalezení, standardizaci a komercializaci Ethernetu.
Svobodná webová platforma pro sdílení a přehrávání videí PeerTube (Wikipedie) byla vydána ve verzi 5.1. Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení a na GitHubu.
Byla vydána Java 20 / JDK 20. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 7. Nová Java / JDK vychází každých 6 měsíců. LTS verze je 17.
Google spustil konverzační AI Bard. Vyzkoušet lze zatím pouze ve Spojených státech a Spojeném království. Více v Bard FAQ.
IP adresa - 1.2.3.4
Maska podsite - 255.255.255.0
Vychozi brana - 1.2.3.1
DNS - 1.1.1.1
IP adresa - 5.6.7.8
Maska podsite - 255.255.255.0
Vychodzi brana - 5.6.7.1
DNS - 8.8.8.8
Především si budete muset ujasnit, jak ty pakety vlastně chcete směrovat. Jen pro pořádek: požadavek "chci mít dvě default routy" je sice jasný, ale zároveň nesplnitelný, tak prostě směrování nefunguje.
Hint: kdybyste aspoň polovinu času, který jste věnoval psaní dotazu do poradny, věnoval hledání, musel byste najít tohle. Dokonce i kdybyste se jenom obtěžoval nejdřív podívat, jestli není váš dotaz už zodpovězen v FAQ, zjistil byste že ano.
ve faq jsem hledal, nicmene me nenapadlo hledat presne tuhle frazi, takze jsem to logicky nenasel
Mně to moc logické nepřipadá. Sekce "sítě" je celkem logicky první, kam bych se podíval, a projít těch 30 titulků příspěvků, které v ní jsou, snad zase až tak dlouho netrvá.
nicmene nemam tolik odvahy, abych to testoval na serveru, dokud nebudu mit moznost to co nejrychleji opravit (coz momentalne by bylo tak 16 hodin), proto jsem polozil dotaz tady, jestli by nebyl nekdo tak hodny, aby mi napsal jak presne na to u tohoto modelu
Dovolím si radu: pokud nerozumíte tomu, jak směrování funguje, tak se ve vlastním zájmu do konfigurace na dálku nepouštějte ani v případě, že by vám někdo ten step-by-step návod napsal.
potrebuju proste docilit toho, aby fungovalo jak pripojeni na jednu ip, tak na druhou ip (na serveru mam dejmetomu program bindly na 0.0.0.0, takze posloucha na vsech ip => kdyz se uzivatel pripoji pres ip na eth0, aby to fungovalo, kdyz se uzivatel pripoji pres ip na eth1, aby to fungovalo)
Co se týká odpovědí, viz zmíněný odkaz. Co se týká komunikace iniciované od vás, budete si muset nejdřív stanovit nějaká pravidla.
co se tyce komunikace iniciovane ode me -> vazne to nejde vyresit nejakym pravidlem?
Samozřejmě že jde. Jen si nejdřív musíte ujasnit, co chcete, pak teprve se můžete ptát jak (a nastavit podle toho default route). Chcete-li to vést přes jedno připojení, pak nastavte příslušnou gateway jako default. Chcete-li zbývající provoz rozkládat, můžete použít multipath route (jako je to v tom příkladu na LARTC).
Default gateway je jen jedna, nepřiřazuje se každému rozhraní zvlášť (a nameserver už vůbec ne). Jádro vybere na základě routovací tabulky (tabulek), přes jaké rozhraní a jakou gateway se bude paket odesílat. Představa, že každému rozhraní nastavíte jeho default gateway, je nesmyslná. Jak byste pak rozhodoval, přes které rozhraní se paket odešle?
ano, na jednom rozhrani je gateway jedna, nicmene jelikoz tam budu mit dve kompletne rozdilne pripojeni, nemuzu mit jednu default gateway -> to je presne ten problem (pres source based routing musim nastavit, aby se packet odeslal pres to rozhrani, pres ktere prisel -> "omarkovat ho", jak pise Stan)Oba nemate pravdu
for i in $( seq 1 50 );do echo $i;sleep 1 ;done; reboot
a pak spustim skript s myma zmenama. Kdyz je vse OK, muzu na serveru pracovat, tak breaknu ten odpocet CTRL-C a jede to. Kdyz mi spadne spojeni a uz se na server nedostanu, tak dobehne ten odpocet a udela se reboot s puvodnim nastavenim. Predpoklada to spusteni toho odpoctu ve screenu, aby se ten shell nezrusil po padu spojeni. Pokud jsi machr a dokazes pomoci skriptu obnovit puvodni nastaveni, nemusis rebootovat, ale muzes spustit jenom skript (tohle jde udelat napr. u iptables - iptables-restore < rules.new ; for i in .... ; done ; iptables-restore < rules.old
Oba nemate pravduDefaultni gateway je jenom jedna v kazde routovaci tabulce
Pokud chcete takhle slovíčkařit, tak potom nemáte pravdu ani vy, protože v jedné tabulce může být víc "default" (0.0.0.0/0
resp. ::/0
) položek s různými hodnotami metriky. Jinak samozřejmě záleží na tom, jak si člověk nadefinuje termín default gateway.
Jak napsal Sten, staci markovat pakety…
To je v tomto případě úplně zbytečné. Tazateli jde podle všeho o to, aby se na komunikaci iniciovanou zvenku odpovídalo přes "správné" rozhraní, k čemuž stačí rozhazovat pakety do pomocných tabulek podle jejich zdrojové adresy. O tu tady koneckonců jde - většina ISP bude pakety s tou druhou zahazovat (jinak by to nebylo potřeba řešit vůbec).
Jak jsem napsal:Oba nemate pravduPokud chcete takhle slovíčkařit, tak potom nemáte pravdu ani vy, protože v jedné tabulce může být víc "default" (Defaultni gateway je jenom jedna v kazde routovaci tabulce
0.0.0.0/0
resp.::/0
) položek s různými hodnotami metriky.
V kazde tabulce muze byt X default gatewayi, ale pouzije se vzdy ta prvni.
Jinak samozřejmě záleží na tom, jak si člověk nadefinuje termín default gateway.
default gateway je v routovaci tabulce zaznam pro 0.0.0.0/0 - ano, muze jich byt definovano vice, ale funkci je pouze jedna (ta, ktera se pouzije jenom prvni).
default gateway je v siti pocitac (router), ktery umoznuje predavani paketu do dalsich siti, o kterych pocitace v nasi siti nevi. Tech muze byt samozrejme take vicero a mohou byt v routovacich tabulkach definovany prave pomoci metrik (resp. v OSPF mohou byt definovany pomoci cost).
Tady jsme ale mluvili o zaznamu v routovaci tabulce. Trosku jsem to na zacatku napsal, ze to vyznelo jinak. Zaznamu muset byt vice, ale vzdy se pouzije pouze jeden zaznam a nelze v jedne r.tabulce definovat default gateway tak, aby se pro dva ruzne packety pouzivala jina default GW. To se musi resit pomoci rules a smerovat packet do jine routovaci tabulky, kde je definovana jina default GW.Nevim, jak to presne tazatel mysli. Ale ted premyslim nad tim, ze ono to bude celkove slozite to udelat. On totiz routing se aplikuje pouze na odchozi pakety. Cili paket prijde, server generuje odpoved a rozhoduje se, kam to poslat. Ale kam? Linux (pokud se nepletu) generuje svoji zdrojovou adresu az pote, co zjisti, kam ma podle routovaci tabulky packet poslat a pak priradi zdrojovou adresu toho interface. Nebo to dela pouze u lokalnich pripojeni a pro packety odpovedi pouzije adresu, na kterou packet prisel? Ted nevim a nemam cas to vyzkouset, ale zajimalo by me toJak napsal Sten, staci markovat pakety…To je v tomto případě úplně zbytečné. Tazateli jde podle všeho o to, aby se na komunikaci iniciovanou zvenku odpovídalo přes "správné" rozhraní, k čemuž stačí rozhazovat pakety do pomocných tabulek podle jejich zdrojové adresy. O tu tady koneckonců jde - většina ISP bude pakety s tou druhou zahazovat (jinak by to nebylo potřeba řešit vůbec).
Linux (pokud se nepletu) generuje svoji zdrojovou adresu az pote, co zjisti, kam ma podle routovaci tabulky packet poslat a pak priradi zdrojovou adresu toho interface. Nebo to dela pouze u lokalnich pripojeni a pro packety odpovedi pouzije adresu, na kterou packet prisel?
Pokud systém odpovídá na paket protistrany nebo pokud pokračuje v už navázané komunikaci (např. TCP spojení), nemůže si adresu vybírat, protože by protistrana nemohla poznat, že paket patří k těm ostatním. Určení zdrojové adresy na základě směrování se provádí pouze pokud zdrojová adresa není určená jinak (buď podle předchozích paketů nebo proto, že si ji aplikace zvolila sama).
To je právě důvod, proč je potřeba v situaci, o které se bavíme, volit směrovací tabulku podle zdrojové adresy: jinak by totiž zdrojová adresa byla určena podle předcházející komunikace, ale zvolená gateway by mohla být ta druhá.
Filip Jirsak - ano, presne toto potrebuju vyresit, jak toto smerovani nastavitTěžko vám někdo poradí, jak vy chcete udělat směrování. To si musíte rozmyslet sám, co se má jak směrovat. Nebo musíte aspoň popsat, jak vypadá vaše síť a jakou máte představu o tom, jak to směrování má fungovat.
ip rule
nadefinujte, kdy se která tabulka má použít. Pro definici pravidel si musíte uvědomit, jak IP komunikace vypadá – třeba vámi zmíněný ping jsou dva pakety, jeden příchozí, na základě kterého jádro vygeneruje odpovídající odchozí paket. V směrujete ten odchozí, a ten přes žádné rozhraní nepřišel, naopak se v rámci směrování rozhoduje, kterým rozhraním má odejít.
Tiskni
Sdílej: