Desktopové prostředí Budgie bylo vydáno ve verzi 10.10. Dokončena byla migrace z X11 na Wayland. Budgie 10 vstupuje do režimu údržby. Vývoj se přesouvá k Budgie 11. Dlouho se řešilo, v čem bude nové Budgie napsáno. Budgie 10 je postaveno nad GTK 3. Přemýšlelo se také nad přepsáním z GTK do EFL. Budgie 11 bude nakonec postaveno nad Qt 6.
OpenChaos.dev je 'samovolně se vyvíjející open source projekt' s nedefinovaným cílem. Každý týden mohou lidé hlasovat o návrzích (pull requestech), přičemž vítězný návrh se integruje do kódu projektu (repozitář na GitHubu). Hlasováním je možné změnit téměř vše, včetně tohoto pravidla. Hlasování končí vždy v neděli v 9:00 UTC.
Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Byla vydána prosincová aktualizace aneb nová verze 1.108 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.108 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na lasvegaském veletrhu elektroniky CES byl předveden prototyp notebooku chlazeného pomocí plazmových aktuátorů (DBD). Ačkoliv se nejedná o první nápad svého druhu, nepochybně to je první ukázka praktického použití tohoto způsobu chlazení v běžné elektronice. Co činí plazmové chladící akční členy technologickou výzvou je především vysoká produkce jedovatého ozonu, tu se prý podařilo firmě YPlasma zredukovat dielektrickou
… více »|-router | |-server_a - 1. subnet |-server_b - 2. subnet |-server_c - 2. subnetMezi oběma subnety routuju pomocí routeru, který má jedno rozhraní mající ip adresy z obou subnetů. Mám ale hrozné problémy s "duchy v síti". Po restartu firewallu na serveru_a se nemůže server_b dopingat na server_a (wiresharkem mám ale ověřeno, že na serveru_a je paket přijat a je odeslána i odpověď, vše projde přes accept na firewallu). Pokud nějakým jakýmkoliv způsobem na chvíli navážu komunikaci ze serveru_b na server_a (např. telnet server_a 80), pak již ping funguje. Opačně ping funguje vždy. Nejedná se ale jen o ping. Na serveru_c běží apcupsd, k němuž se připojuje server_a. Server_a ztrácí spojení s apcupsd na serveru_c cca 30x denně. Mezi routerem a servery a v jednotlivých subnetech je komunikace vždy ok. Nevíte někdo co tohle může způsobovat? Automatický nexthop? Neměl už někdo někdy podobný problém?
Někde se vám ztrácí ICMP redirect zprávy nebo máte někde IP stack nastavený tak, aby nepřijímal packety z různých ethernetových adres nebo máte příliš přísný reverse path filter.
Když odchází ICMP response z A, odchází na jakou ethernetovou adresu? Adresu B nebou adresu routeru?
server_a -(gateway)-> switch -(gateway)-> router -> switch -> server_bJenže problém bude určitě v tom, že ty stroje na sebe vidí přímo a nějaký chytrý algoritmus se asi snaží zkracovat cesty paketům. Vyloučil bych ale z toho STP (zapojeni switchů to neumožňuje a na serverech je vyplé).
Jenže problém bude určitě v tom, že ty stroje na sebe vidí přímo a nějaký chytrý algoritmus se asi snaží zkracovat cesty paketům.
Někdo ten problém vidí jako vlastnost. Ostatně je to výchozí nastavení Linuxu.
Předpokládejme, že všechny stroje Linux ve výchozím nastavení, že switch jen skutečně prostá L2 krabička a všchny stroje mají prázdnou směrovací a ARP keš. Pak packety by měly proudit takto:
A GW B
|→ ARP request for GW →|
|← ARP response for GW ←|
|→ Echo request 1 →|
|← Redirect to B ←|
|→ ARP request for B →|
|← ARP response for B ←|
|→ Echo request 1 →|
|← Echo response 1 ←|
|→ Redirect to A →|
|← Echo response 1 ←|
Teď A i B vědí, že se na druhý stroj mají obracet přímo a pravidlo si zanesly do směrovací keše (ip route show cache).
Pokud A pošle další echo request pro B, tak už se vůbec nebude s GW bavit:
A B |→ ARP request for B →| |← ARP response for B →| |→ Echo request 2 →| |← Echo response 2 ←|
B už ARP dotaz na A neposílá, protože jeho ethernetovu adresu zná z ARP dotazu od A na B. V ARP keši na obou strojích by nyní měly být záznamy jak pro GW, tak i pro opačnou stanici (ip ne show).
Vyloučil bych ale z toho STP (zapojeni switchů to neumožňuje a na serverech je vyplé).
STP jsem vůbec neuvažoval. Stejně rámce chodí stejnými cestami. Spíše jsem myslel, že první adresu (s kterou máte problém) dostane stanice třeba přes DHCP, a pak chytré switche tohle sledují, a pak mohou podle toho nasadit „bezpečností“ filtry.
Pokud nechcete, aby stanice komunikovali napřímo, je možné v proc nebo přes sysctl vypnout na stancích accept_redirects a na routeru send_redirects.
rp_filter by měl zafungovat hned. Každopádně se tcpdumpem podívejte, jestli vám packet odeslaný z druhého stroje dorazí. Tcpdump ho uvidí ještě před rp_filterem nebo netfilterem.
Nemám tušení, co vám nastavuje shorewall. Zřejmě nějaké packety zablokuje, čímž se stroj nedozví potřebnou ethernetovou adresu nebo žádost o přesměrování. Teprve až s odchozím spojením se inkriminovaný nebo úplně jiný packet jakožto související se spojením dostane dovnitř, čímž se stroj potřebný údaj dozví. Jak jsem psal, porovnejte si směrovací a ARP keš. Taky když jste si vybral shorewall, mohl byste si za trest přečíst firewellová pravidla, která stvořil. A ještě porovnejte výstup ze sysctl --all (je možné, že do toho shorewall také šahá).
Nepochopil jsem, co jste pozoroval na kterém stroji.
Tu tabulku jsem sledoval a dokud tam byla jen routa přes router, tak ping neprošel, ale potom se tam objevilo <redirected> na server_b
A pravidlo pro přesměrování se tam objeví, až když stroj přijme ICMP redirect. Takže hledejte, kde se vám ztrácí redirect.
Navíc i tak by to fungovat mělo, jen by požadavek šel přes router. Pořád má pocit, že vám něco někde blokuje redirect packety. Už jsem viděl „switche“ od Cisca, které pouštěli ICMP a ARP packety jen jednou za několik sekund, protože to považovali za bezpečnostní opatření.
paket odejde, cíl odpoví a už nedorazí zpátky
Pokud odpověď cíle B směřuje na ethernetovou adresu stroje A, ale tcpdump na stroji A tuto odpověď nevidí, tak vám straší v kabelech.
Tiskni
Sdílej: