Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Řešení dotazu:
Já mám pocit, že fillerový zásuvný modul je jen tenká skořápka pro zachycení správného MIME typu, která pak spouští samostatný filler. A ten když odesílá zprávu, tak si zcela nezávisle na webovém prohlížeči vytvoří vlastní spojení na server. Tudíž i s vlastní Cryptoki relací s čipovou kartou.
Ostatně opakované zadávání kódu ke klíči na kartě bývá považováno za bezpečnostní výhodu (každé jeho použití je autorizováno). Některé implementace PKCS#11 to tak dělají schválně, protože to některé vlády vyžadují. Takže by účetní možná uspokojila méně paranoidní karta/ovladač.
že nemůžete privátní klíč nejprve někde vytvořit a zazálohovat, a teprve pak jej nahrát do kryptografického prostředku
To jsem netvrdil.
Ten zbytek ale se skutečně tak vykládá. Zákon stanoví, že podrobnosti stanoví vyhláška. A vyhláška stanoví požadavky. On totiž ISDS tady není tak nějak sám od sebe, ale byl zaveden a legislativa jej definuje způsobem kontruktvním. Destruktivní způsob (zakazy a tak) se používá při omezování přirozených práv.
Kdyby vám nestačila vyhláška, ještě tu máme provozní řád ISDS, se kterým se musí každý uživatel řídit (třebaže má datovou schránku ze zákona ;) a tam se také hovoří, že technický prostředek lze použít k přihlášení, pokud splní technické požadavky uvedené ve
Vyhlášce a …
Vykládat zákony výrokou logikou nemůžete, tam se používá právnická logika.
(Mimochodem náš nový portál veřejné správy již neumožňuje trvalé odkazy na zákony. To je pokrok.)
(Mimochodem náš nový portál veřejné správy již neumožňuje trvalé odkazy na zákony. To je pokrok.)
Tak umí, ale na jiné adrese: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakon?q=ČÍSLO. Bohužel to nezvládá jednotlivé paragrafy.
Tiskni
Sdílej: