Byla vydána grafická knihovna Mesa 26.0.1 s podporou API OpenGL 4.6 a Vulkan 1.4. Je to první stabilní verze po 26.0.0, kde se novinky týkají mj. výkonu ray tracingu na GPU AMD a HoneyKrisp, implementace API Vulkan pro macOS.
Byla vydána nová verze 4.6 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Byla vydána nová verze 3.23.0 FreeRDP, tj. svobodné implementace protokolu RDP (Remote Desktop Protocol). Opravuje 11 bezpečnostních chyb.
Španělský softwarový inženýr oznámil, že se mu podařilo na dálku ovládat sedm tisíc robotických vysavačů po celém světě. Upozornil tak na slabé kybernetické zabezpečení těchto technologií a jejich možné a snadné zneužití. Nesnažil se hacknout všechny robotické vysavače po světě, ale pouze propojil svůj nový DJI Romo vysavač se zařízením Playstation. Aplikace podle něj ihned začala komunikovat se všemi sedmi tisíci spotřebiči a on je
… více »Momo je fenka cavapoo, která svými náhodnými stisky kláves bezdrátové klávesnice vytváří jednoduché počítačové hry. Technicky to funguje tak, že Raspberry Pi s připojenou bluetooth klávesnicí posílá text do Claude Code, který pak v Godotu píše hry a sám je i testuje pomocí screenshotů a jednoduchých simulovaných vstupů. Za stisky kláves je Momo automaticky odměňována pamlsky. Klíčový je pro projekt prompt, který instruuje AI, aby i
… více »GNU awk (gawk), implementace specializovaného programovacího jazyka pro zpracování textu, byl vydán ve verzi 5.4.0. Jedná se o větší vydání po více než dvou letech. Mezi četnými změnami figuruje např. MinRX nově jako výchozí implementace pro regulární výrazy.
Internetový prohlížeč Ladybird ohlásil tranzici z programovacího jazyka C++ do Rustu. Přechod bude probíhat postupně a nové komponenty budou dočasně koexistovat se stávajícím C++ kódem. Pro urychlení práce bude použita umělá inteligence, při portování první komponenty prohlížeče, JavaScriptového enginu LibJS, bylo během dvou týdnů pomocí nástrojů Claude Code a Codex vygenerováno kolem 25 000 řádků kódu. Nejedná se o čistě autonomní vývoj pomocí agentů.
Byl vydán Mozilla Firefox 148.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově lze snadno povolit nebo zakázat jednotlivé AI funkce. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 148 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána nová verze 22.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 22.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
X86CSS je experimentální webový emulátor instrukční sady x86 napsaný výhradně v CSS, tedy bez JavaScriptu nebo dalších dynamických prvků. Stránka 'spouští' assemblerovový program mikroprocesoru 8086 a názorně tak demonstruje, že i prosté CSS může fungovat jako Turingovsky kompletní jazyk. Zdrojový kód projektu je na GitHubu.
http://www.linuxexpres.cz/praxe/vyvoj-jadra-ii-jednoduchy-modul
Zasekl jsem se pri spusteni prikazu "make", ktery hlasi chyb. Pulhodina googleni mi rekla, ze problem bude zrejme v neexistjicim souboru ci adresare (casta pricina chybove hlasky). Jenze co presn chybi? NEbo je to v necem jinem?
[root@fed16 kernel_prog]# make make -C /lib/modules/`uname -r`/build M=`pwd` make[1]: Entering directory `/usr/src/kernels/3.3.2-6.fc16.x86_64' make[2]: *** No rule to make target `/home/martin/kernel_prog/mymodule.c', needed by `/home/martin/kernel_prog/mymodule.o'. Stop. make[1]: *** [_module_/home/martin/kernel_prog] Error 2 make[1]: Leaving directory `/usr/src/kernelV adresari se zdrojakem a Makefile se vytvori soubor built-in.o , a to je asi tak vsechno. Makefile mam uplne stejne jako v tom clanku, prikazy jsou oddelene TAB, takze v tom by snad problem byt nemel
KDIR = /lib/modules/`uname -r`/build obj-m := mymodule.o all: make -C $(KDIR) M=`pwd` clean: make -C $(KDIR) M=`pwd` cleanAdresar se zdrojem kernelu pak vypada takto:
[martin@fed16 3.3.2-6.fc16.x86_64]$ ls arch firmware ipc Makefile samples System.map vmlinux.id block fs Kconfig mm scripts tools crypto include kernel Module.symvers security usr drivers init lib net sound virtMohl by me nekdo navest spravnym smerem?
Řešení dotazu:
make je program, ktorého úlohou je podľa predpisu napísanom v súbore Makefile, spustiť sériu príkazov. V programovaní tými príkazmi sú spravidla spustenia kompilátora, linkera, prípadne ďalších príkazov, ktoré zo zdrojákov vyrobia program (resp. v tvojom prípade modul jadra).
Makefile nehovorí nič o tom, čo má ten program (/modul) počas svojho vykonávania spraviť.
To je popísané v súbore so zdrojákom (zdrojovým kódom), ktorý musí napísať programátor. V prípade, že programuješ v jazyku C, tak musíš vytvoriť súbor s príponou .c, pre ktorý make spustí kompilátor a vyrobí z neho "object" - súbor s príponou .o. Makefile potom definuje ďalšie kroky, ktoré sa s tým .o majú udiať.
Počas tvojho pokusu make spustíl kompilátor a povedal mu, že má vyrobiť mymodule.o z mymodule.c. Kompilátor s tým začal, ale hneď skončil pretože mymodule.c nenašiel.
Môj dojem je, že nevieš ako funguje make (napr. čo robia parametre, ktoré si mu dal), nemáš skúsenosť s programovaním a zvolil si si pre začiatok dosť pokročilú tému. Začni s niečím ľahším, alebo sa pusti do študovania dokumentácie.
Tiskni
Sdílej: