Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
Řemínky pro Apple Watch, bezdrátová sluchátka nebo nabíjecí adaptéry. Takovou nabídku našli v uplynulých dnech příslušníci Celního úřadu v Liberci při kontrole kamenného obchodu na Náchodsku. Celkem zde zadrželi 3 035 kusů zboží podezřelého z porušování práv duševního vlastnictví. Pokud by se jednalo o originální výrobky, jejich hodnota by podle odhadu přesáhla 10,8 milionu korun.
Byla vydána verze 31.1 textového editoru GNU Emacs. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Webový prohlížeč Waterfox (Wikipedie), fork Firefoxu, byl vydán ve verzi 6.7.0. Postaven je na jádru Gecko ESR 153.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.17.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Přidána byla základní podpora gamepadů. Opraveno bylo několik zranitelností. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Americká technologická společnost Apple loni v Irsku na daních zaplatila 17 miliard dolarů (zhruba 350 miliard Kč). To představovalo 40 procent celkové částky, kterou firma odvedla na dani z příjmů po celém světě. Vyplývá to z účetních výkazů podniku. Platbu výrazně zvýšilo rozhodnutí Soudního dvora EU z roku 2024, podle něhož měl Apple doplatit Irsku na daních 13 miliard eur (313 miliard Kč).
http://www.linuxexpres.cz/praxe/vyvoj-jadra-ii-jednoduchy-modul
Zasekl jsem se pri spusteni prikazu "make", ktery hlasi chyb. Pulhodina googleni mi rekla, ze problem bude zrejme v neexistjicim souboru ci adresare (casta pricina chybove hlasky). Jenze co presn chybi? NEbo je to v necem jinem?
[root@fed16 kernel_prog]# make make -C /lib/modules/`uname -r`/build M=`pwd` make[1]: Entering directory `/usr/src/kernels/3.3.2-6.fc16.x86_64' make[2]: *** No rule to make target `/home/martin/kernel_prog/mymodule.c', needed by `/home/martin/kernel_prog/mymodule.o'. Stop. make[1]: *** [_module_/home/martin/kernel_prog] Error 2 make[1]: Leaving directory `/usr/src/kernelV adresari se zdrojakem a Makefile se vytvori soubor built-in.o , a to je asi tak vsechno. Makefile mam uplne stejne jako v tom clanku, prikazy jsou oddelene TAB, takze v tom by snad problem byt nemel
KDIR = /lib/modules/`uname -r`/build obj-m := mymodule.o all: make -C $(KDIR) M=`pwd` clean: make -C $(KDIR) M=`pwd` cleanAdresar se zdrojem kernelu pak vypada takto:
[martin@fed16 3.3.2-6.fc16.x86_64]$ ls arch firmware ipc Makefile samples System.map vmlinux.id block fs Kconfig mm scripts tools crypto include kernel Module.symvers security usr drivers init lib net sound virtMohl by me nekdo navest spravnym smerem?
Řešení dotazu:
make je program, ktorého úlohou je podľa predpisu napísanom v súbore Makefile, spustiť sériu príkazov. V programovaní tými príkazmi sú spravidla spustenia kompilátora, linkera, prípadne ďalších príkazov, ktoré zo zdrojákov vyrobia program (resp. v tvojom prípade modul jadra).
Makefile nehovorí nič o tom, čo má ten program (/modul) počas svojho vykonávania spraviť.
To je popísané v súbore so zdrojákom (zdrojovým kódom), ktorý musí napísať programátor. V prípade, že programuješ v jazyku C, tak musíš vytvoriť súbor s príponou .c, pre ktorý make spustí kompilátor a vyrobí z neho "object" - súbor s príponou .o. Makefile potom definuje ďalšie kroky, ktoré sa s tým .o majú udiať.
Počas tvojho pokusu make spustíl kompilátor a povedal mu, že má vyrobiť mymodule.o z mymodule.c. Kompilátor s tým začal, ale hneď skončil pretože mymodule.c nenašiel.
Môj dojem je, že nevieš ako funguje make (napr. čo robia parametre, ktoré si mu dal), nemáš skúsenosť s programovaním a zvolil si si pre začiatok dosť pokročilú tému. Začni s niečím ľahším, alebo sa pusti do študovania dokumentácie.
Tiskni
Sdílej: