Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Pro moddery Minecraftu: Java edice Minecraftu bude bez obfuskace.
Národní identitní autorita, tedy NIA ID, MeG a eOP jsou nedostupné. Na nápravě se pracuje [𝕏].
Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů USD (104,5 bilionu Kč). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů USD, a to letos v červenci.
Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
| Typ: | koupě |
| Cena: | symbolická |
| Autor: | kotyz | Plzeň |
| Kontakt: | kotyz@jabber.cz |
| Vloženo: | 30.7.2012 03:04, poslední úprava 30.7.2012 10:51 |
| Přečteno: | 718× |
UPDATE: WiFi sem našel v šuplíku nějakou Atherosku z HP a tváří se že funguje. Nemam k tomu ale žádnou anténku, takže to nic nenajde a nepřipojí. Takže WiFi teď neshánim, ale ten kus drátu k ní bych bral (vyrábět se mi to moc nechce).
Tiskni
Sdílej:
. S framedrop v mplayeru (dá se na to koukat) to dokonce dokáže přehrát i dvd film (trident grafika dokáže akcelerovat video). Baterka tam vydrží ještě přes hodinu...
Jako málokdo by se tím nechal dobrovolně mučit, ale takové věci jako web či nějaký dokument v openoffice to zvláde (když se to nepřehání s mutlitaskingem). Dokonce to přehraje i flash video na youtube, flash jsem musel nainstalovat 10tku, 11 už nešla protože ten celeron (800 MHZ) nemá SSE2. OS je tam arch (i686 optimalizace), jako browser byla nejsvižnější překvapivě opera.
Z historických kousků mám ještě ten ntb, co jsem kdysi recenzoval tady v blogu, ale ten nijak hardwarově vylepšovat neplánuju, stačí že v těch W98 jedou dosovky a mám ho fakt jen na zamachrování, ten compaq se normálně doma na prohlížení webu občas použije.
Jinak k věci: mám 256 MB DDR a budu mít 128 SDRAM, ale my se nemáme šanci nikde potkat, leda bych někdy za rok jel na nějaký ten váš ku sraz
.
, ten muj compaq presario 1200 je fakt asi vyhrá z tehle sorty zařízení, na začátku to mělo 128 MB ram a 6 GB hadr a jako OS Windows Milenium a postupem času se z toho stal docela slušný stroj (většinu dílu jsem nějak dostal, třeba tu minipci wifi, dvd mechaniku i disk) :).
Jinak u té wifiny jsem měl podobný problém jako ty, že se to na WPA sítě nepřipojilo (i když, zkoušel jsem to jen z Linuxu, v XP by to asi fungovat mělo samo od sebe - ale kdo ví, drivery jsou svině) a jen je to taky nejprve vyhledalo.
Nechtělo se mi to moc zkoumat (nějaké ty wpasupplicanty..), takže jsem tam normálně hodil network-manager (jinak je tam LXDE a celkově je to osekané, na těch 196 MB ram si nejde vyskakovat), ale i tak to nic nedělalo dokud jsem nedoinstaloval nějaké podivnosti jako nějakou gnome klíčenku a nenastavil správná práva. Jel jsem podle tohohle: https://wiki.archlinux.org/index.php/NetworkManager
Bál jsem se, že to ten balast kolem může nějak zpomalit, ale naštěstí je vše ok.
a nějak lamersky vyrobil z kusu drátu anténkuProboha, to bude mít úžasné PSV (což vysvětluje ten slabý signál).
Nějaká rada jak to udělat nelamersky nebo kde to sehnat hotový (mimo vyndání z jinýho nb - žádnej takovej nemam)?
+ shánět konektory zas...
) a na to jak je to specifický hw je cena skvělá. Využití bych pro něj asi taky nějaké našel (prohlížečka komixů na wc?
). Ale když už si takhle hraju, více mě baví upgradnout něco, co se mi (nebo někomu v okolí) doma válí a chtěl bych tomu dát nějaké využítí, smysl, než si to prostě koupit.
A pokud bych si hrát nechtěl, tak mainstreamově už koupím normální ntb kolem desítky.
. Takové je pravidlo, jinak bych byl bez prachů úplně (už teď je to bídné)
.