Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Aha, takže je to prostě vlastnost ZFS a nejde to nějakým přepínačem poladit, obdobně jako např. výchozí % rezervovaných bloků u ext oddílů?
Co mě však mate, je dost podivná závislost velikosti výsledného oddílu oproti kapacitě vstupních disků pro různý počet HDD. Udělal jsem pokus ještě s 8 a 10 HDD a procentuálně to vychází následovně (2 paritní disky vždy odečteny):
8 HDD ... 92,98 %
10 HDD ... 93,61 %
12 HDD ... 89,31 %
Varianta s 8 malými vstupními disky (2GiB loopback) pak má 97,41 % očekávané kapacity. A to je zvláštní nepoměr oproti 92,98 % u identicky konfigurovaných 3TB disků. Malé zpooly se od velkých snad nemůžou lišit ničím víc, než hloubkou úrovní indirect block pointerů, ne?
Jinak všechny oddíly byly prázdné a tudíž způsob a místo obsazené soubory v tuto chvíli neřeším.
Nejvíc mě ale překvapilo, že se o tomto jevu nikde nepíše.
Co se týče výkonu, tak jsme dělali základní testy a náhodné i sekvenční zápisy vypadají skutečně lépe než u ext4/jfs; čtení rychlejší není. Nejdůležitější ale bude chování v reálném prostředí na zaplněnějším poli a to se teprve uvidí.
/etc/default/zfszměnil
ZFS_MOUNT='yes'a funguje to. Na druhém tam onen soubor není, ale
/etc/init.d/zfs restartzdá se mountování provádí automaticky. Ten druhý server jsme však ještě nemohli restartovat, tak uvidíme.
update-rc.d zfs enableA už se mountuje automaticky také.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
22.2.2013 11:44