Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Chci si zeptat pro vlastni jistotu jestli spravne rozumim funkci mmap. Jedna se o mapovani casti pameti ARMv5 procesoru. Jestli spravne rozumim funkci mmap, tak v kodu co uvadim nize pointer map_base bude odkazovat na zacatek bloku pameti nebo na prvni registr o rozmeru 4096 v pripade,ze offset =0. V pripade,ze offset bude 4095 tak bude odkazovat na konec (posledni registr). Offset ma byt kladne cislo?
C
fd = open("/dev/mem", O_RDWR | O_SYNC));
map_base = mmap(0, 4096, PROT_READ | PROT_WRITE, MAP_SHARED, fd, offset);
FreePascal
fd := fpopen('/dev/mem', O_RDWR or O_SYNC));
map_base := fpmmap(0, 4096, PROT_READ or PROT_WRITE, MAP_SHARED, fd, offset);
Řešení dotazu:
Diky za odpoved'. Omlovam se za nespravne formatovni. Prehledl jsem to. U ARMu velikost stranky je take 4096 (4k). Pod registem myslim bunku pameti. U ARMu registry jsou 32 bitove. Tak v pripade stranky o velikosti 4096 bytu budu mit namapovanych 1024 registru o velikosti 32 bitu.
C map_base = mmap(0, 4096, PROT_READ | PROT_WRITE, MAP_SHARED, fd, 4096); FreePascal map_base = fpmmap(nil, 4096, PROT_READ or PROT_WRITE, MAP_SHARED, fd, 4096);
Jestli sprvane chapu pri offsetu 4096 pointer map_base bude odkazovat na konec namapovane stranky pameti
mmapem nemají nic společného. Pokud nepíšeš v assembleru nebo neoptimalizuješ nějaký extrémně kritický algoritmus (což nakonec stejně skončí psaním assembleru), tak se registry vůbec nemusíš zabývat, překladač totiž jejich používání vyřeší za tebe
Velikost stránky se týká stránkování RAM, což se používá pro odkládání paměti do swapu, zamykání paměti proti přepisu ap. Pokud nepíšeš linker nebo správu paměti pro jádro, tak ti většinou stačí vědět, že jedna stránka má délku vracenou funkcí getpagesize() (běžně je to 4 096 bajtů, ale může to být třeba i 4 MiB, záleží na architektuře a jejím nastavení) a násobky této hodnoty lze používat jako offset pro mmap.
Tiskni
Sdílej: