Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Před 25 lety zaplavil celý svět virus ILOVEYOU. Virus se šířil e-mailem, jenž nesl přílohu s názvem I Love You. Příjemci, zvědavému, kdo se do něj zamiloval, pak program spuštěný otevřením přílohy načetl z adresáře e-mailové adresy a na ně pak „milostný vzkaz“ poslal dál. Škody vznikaly jak zahlcením e-mailových serverů, tak i druhou činností viru, kterou bylo přemazání souborů uložených v napadeném počítači.
Byla vydána nová major verze 5.0.0 svobodného multiplatformního nástroje BleachBit (GitHub, Wikipedie) určeného především k efektivnímu čištění disku od nepotřebných souborů.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
if form.validateOnSubmit(): pass #něco udělat s datyNelíbí se mi na tom příliš ten zápis formulářů, ale dá se to
Heredoc v metodě __toString().Díky za připomenutí. Většinou používám prosté echo, neboť je snažší formátovat kód s cykly a pomínkami, ale tohle občas bude lepší. Jak definuješ, která políčka ve formuláři budou, jak se budou chovat (validace, výchozí hodnota,…), kde budou umístěna a podobně? Nejde mi jen o samotné vykreslení, ale i o logiku definování formuláře a jeho zpracování (detekce odeslání formuláře, validace a postprocessing hodnot (např. převod data a času na timestamp). Tedy aby aplikační logika dostala hotová a očištěná data.
implode()
, podmínky tam většinou nepotřebuji žádné nebo skoro žádné. Funkce array_map(), array_filter()
a array_reduce()
v PHP fungují skvěle.
Každé políčko je objektem, formulář je kolekcí těchto objektů. Každý objekt si řeší své atributy a svou validaci. Objekt se umí i sám vypsat v HTML, kolekce se sama umí vypsat jako form. Alternativou je DOM v případech, kdy pro výstup použiji XSLT. Mezičlánek XML tedy nepoužívám. O umístění se postará CSS, to v objektech neřeším.
Validaci nechávám na modelu, případně až na databázi. Převod data a času si řeší model na vstupu. Tedy má aplikační logika často dostává surová a špinavá data a k nim jen informaci, co s nimi má udělat. Záleží na ní, zda je přijme, opraví či odmítne. Většinou to nechávám až na databázi, ta si poradí i se špinavými daty.
Časový údaj na vstupu nikdy nepovažuji za timestamp, protože není důvěryhodný. Timestamp přiděluje až databáze v okamžiku ukládání.
Myslím, že píšeš minimálně o dvou, spíš o třech a věcech, jak to má vypadat a jak se s tím pracuje.
Jak to má vypadat budu tiše ignorovat, ale například to, jak se to konvertuje, jsem v minulosti úspěšně řešil přidáním vrstvy pomocí třídy „DatovýTyp“, s definičním označením
* 'g' = int8 * 'h' = int16 * 'i' = int32 * 'I' = int64 * 'n' = float * 'N' = double * 'm' = money * 's' = string * 'S' = binary * 'd' = date interně array (Y,m,d H,i,s,miliseconds) * 'D' = datetime interně array (Y,m,d H,i,s,miliseconds) * 't' = time interně array (Y,m,d H,i,s,miliseconds) * 'T' = timestamp interně timestamp * 'b' = blob data undefined .. as it * 'u' = error * '1'-'9' = string, výčet, ('0' - bool Yes/No)A tento Variant reprezentoval hodnotu a uměl ji nastavit nebo vrátit ve třech formátech SQL, PHP, GUI dle konfigurace, lokalizačních informací či dle DBE a jejího nastavení. Typů bylo zbytečně moc, a datum by měl už být samozřejmě datetime, ale šlo to aplikovat na cokoliv. A ta písmenka se používala pro parametry předpřipraveného SQL dorazu.
Co se týká validace, tak jsem měl typy a ještě někdy mám checker-y(, ale už mě to moc nebaví, tak to moc nedělám :( ):
const CHECKER_notnull = 1000001; //0 parametru const CHECKER_id = 1000002; //1 parametru const CHECKER_length = 1000020; //2 parametru const CHECKER_number = 1000030; //2 parametru const CHECKER_integer = 1000040; //2 parametru const CHECKER_datetime = 1000051; //0 parametru const CHECKER_date = 1000052; //0 parametru const CHECKER_time = 1000053; //0 parametru const CHECKER_regexp = 1000060; //2[3] parametru, 3=true znamena ze prazdny retezec je OK const CHECKER_emaildomain=1000090; // const CHECKER_aplication= 1000099; //?Které jsou definovány v DB a jsou navázány na konkrétní sloupec v DB a mají povinně implementaci v aplikační datové třídě, mohou mít a často mají implementaci v DB, buď na urovni SQL dotazu, nebo čistěji v trigger-u a mohou mít implementaci v JS.
V aplikaci každý DB objekt (tabulka) má svoji aplikační datovou třídu, který si získá meta informace z DB a spoustu konstantních vygenerovaných informací včetně patřičných SQL dotazů má u sebe. A pokud se přistupuje aplikačně přes tuto třídu, je vše ošetřeno a zajištěno, jednoduchý UPDATE či INSERT je nejtypičtější forma vkládání dat z formuláře, takže to pokryje 98% případů.
A pak zjednodušeně lze napsat:
$profile->setByArray($_POST['profile']); $profile->Insert();
První metoda (aplikace app. checker-ú) může vyhodit výjimku s informací vrácenou patřičným checkerem nebo "ResultState" instanci, která ma dané informace (a může třeba být použita jak parametr při "PrintForm" k označení špatného vstupu).
Druhá metoda vlastní zápis do db.
No a co se týče vzhledu formuláře, tak díky tomu, že datové třídy umí získat i přímo vázané seznamy (pro combo-a) a díky infomacích "DatovýTyp" pro každý sloupec, tak lze velmi universální fcí (přijímající jako paramtr případně i instanci ResultState) vyflusnout celý form a to i pro více tabulek současně a pokud se jednotlivé „buňky“/„divy“ o id-čkují a o clasu-jí, tak je to už jen věcí css.
Ale měl jsem to opřené vždy o to, že celou DB včetně, app. datových tříd jsem měl vygenerovanou a overzovanou, a jakýkoliv zásah do strukturu, měl za následek nový regen, což někdy nebylo příjemné, protože automatika rozdílových SQL byla velmi slabá až žádná. Pro úpravy applikace to bylo ok - bez vlivu, samozřejmě kontrola formátu formuláře když přibyl sloupec, či doplnění nebo překlad name/title/help, ale zásah do DB modelu, pokud to nebylo jen prosté přidání tabulky, znamenalo vždy test migrace, a zabral trochu víc času než jen klik, nicméně jakékoliv změny validace či předpisu dané hodnoty bylo vždy jen v SQL a když jsem náhodu něco rozbil, tak se to hezky projevilo vyjímkou v patřičné oblasti a nemohlo dojít ke skrytým škodám. (Vedlejší pozitivní efekt byl, že meta informace o všech „objektech“ jsme měl ve stejné DB a nemusel jsem se opírat o (ne)možností daného DBE, a bylo možné ukládat přes trigery automatickou historii naprosto všeho bez jakékoliv práce (nebo s drobnou předpřípravou přes app. vrstvu) a bylo možné uložit „dokument“ k jakémukoliv objektu−>řádku rovněž bez práce, ale obojí bez integrity zajišťované přímo DBE přes FK).
'm' = moneyDíky.
'u' = errorCo to?
'S' = binary * 'b' = blob data undefined .. as itV čem je rozdíl? Já si ještě přidám JSON, neboť se mi osvědčilo ukládat do databáze složitější struktury jako jeden JSON string. Tedy pokud je jeho obsah z pohledu databáze nezajímavý. Formulářové políčko pak je v browseru nahrazeno kusem Javascriptu, který se postará o GUI a naplní JSONem odpovídající skrytou textarea, podle toho, co uživatel nakreslí/nakliká. Co se vazby na databázi týče, o tu se nechci u formulářů starat, ale na druhou stranu to budu krmit hromadou metadat z modelu, takže se bude generovat, co půjde. Díky za připomenutí dynamických výčtů pro <select> – zatím jsem počítal jen se statickým výčtem ve stylu { "ano", "ne", "možná" }. Řešil jsi nějak rozmisťování políček formuláře? Tedy v jakém pořadí a zda budou v tabulce, v jednom řádku, pod sebou, nebo nějak úplně obskurně rozházené?
Žádné money jsem ti neposlal, ale rádo se stalo ;)
'u' = error - je to myšleno jako 'u' - undefined a byla to „volba“ pro případy, když se to používá nějak automatizovaná detekce typu, a zklame to tak, se tím označil stav instance, a každá operace s takovým typem vyhodila pak vyjímku, nevím, že bych to nějak cíleně použil (zkopnul jsem část komentáře se zdrojáku).
V čem je rozdíl? zásadní v tom, že 'S' je např. mysql varbinary
takže se sním pracuje jako z řetězcem, ale binárním (žádné locale apod.) a 'b' je co se obsahu týče totéž, ale je to databázový typ (any)BLOB
, a vkládání do DB a je ho čtení je řešeno speciálně, většinou zvlášť a z ohledem na limity nastavení PHP či contectoru do DB a umožňuje to zapsat do DB např. 100MiB, ale také jej přečíst a zapsat do souboru, či odeslat na výstup jako upload. (Ikdyž máš třeba jen 8MiB a velikost packet-u je nastavena jen na 4MiB). Řečí mysqli mysqli_stmt::send_long_data
a čtení třeba z POST-files-u, vše ve smyčce a naopak při čtení z db, zas když to bylo nutné, tak pomalé čtení po 4MiB blocích ve smyčce, prostě tak, aby to fungovalo, i když server byl nastaven „nějak“.
zatím jsem počítal jen se statickým výčtem ve stylu { "ano", "ne", "možná" } - to jsem vždy pokryl tím (0)1-9. Ale zas na duhou stranu ve finálních věcech už byly i výčty s definovanou cestou (zas nevím jak, se tomu správně říká), tedy založeno může být jen objednáno, ale z objednáno třeba třeba zaplaceno, částečně zaplaceno či stornováno, takže se už tyto logiky neřešili, ty se vygenerovali do DB a tam sa pak už toto „workflow“ udržovalo či měnilo a na kód aplikace to nemělo vliv.
Řešil jsi nějak rozmisťování políček formuláře? většinou ne, já a design nejsme kamarádi, ale jak jsem naznačil už před tím, vysypala se buď tabulka nebo roj div-ů i o-id-ečkovaných (tedy za předpokladu existence jen jednoho formu) a o-class-ovaných a celé to zas v div-u a pak jsem se divil, jak kamarád to zhezčil přes css.
Tedy v jakém pořadí a zda budou v tabulce, v jednom řádku, pod sebou, nebo nějak úplně obskurně rozházené? jen částečně, pořadí sloupců v DB bylo to optimální a při automatickém vyspání editačního formu, se vysypal tak jak byl v DB, případně měl k sobě nějaké meta-informace (help), a přes slovník se přeložil jméno sloupce (takový ten skládaný překlad getName($lang,$modul,$tablename,$columnname");
pokud nebyl přesný překlad modul.tabulka.sloupec, a nebyl ani tabulka.sloupec tak dal překlad sloupec, pokud nebyl ani ten tak vrátil $columnname a založil do slovníku položku s flagem „přelož“, něco jako 'id' => 'Identifikátor' ale jen pro 'car.id' => 'VIN' ), dle localizace se do title (nebo jinam) vygeneroval dle nastavených checker-ů text definující předpis/limity, no a při generování se mohlo přiložit pole, které dělalo tyhle věci, specifická default hodnota/jen hidden a mimo jiné pořadí, ale moje zkušenost je taková, že to je naprd, že lepší si nechat vyjet ten form automaticky tak jak je v DB a pokud je to nutné, tak si jej pak ručně přeskládat či upravit a anomálie dělat minimálně. Jakákoliv automatika dojede na to, že pak zas potřebuješ tady maličko jinak, takže buď jednotné a sem s „ostřejší hranou“ nebo jednotně tupě vygenerovat a následně vyladit na 100 %, vždy máš možnsot daný form smáznou vygenerovat jej ostrohranný znovu. A na druhou stranu nevyšolíchané formuláře, ale naprosto jednotné i když třeba s dlouhými input-y pro zadání tří písmen (styl vše je obdélník s tabulkou name-value s jednotným řazením) jsou pro administraci spousty věcí to nejlepší co může být, jen se to někdy hůř prodává :( (OT: však i staré DOS aplikace/systémy alá foxpro či turbovision stále patří k nejrychleji ovladatelným…)
Array( 'locale' => Array(addSstyle => 'width: 3em', title => 'Jen velká písmena dle ISO XY.', order => 2 ) )No a input pro locale měl jen 3em, uvedený title a zobrazil se jako druhý ve formuláři.
Tiskni
Sdílej: