Byl vydán Mozilla Firefox 139.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 139 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byly publikovány výsledky průzkumu mezi uživateli Blenderu uskutečněného v říjnu 2024. Zúčastnilo se více než 7000 uživatelů. Téměř 93 % z nich například používá uživatelské rozhraní v angličtině.
Lukáš Růžička v článku RamaLama aneb vyháníme lamy na vlastní louku na MojeFedora.cz představuje open source nástroj RamaLama umožňující spouštět jazykové modely v izolovaných OCI kontejnerech, a to bezpečně, bez potřeby mít root přístup k počítači, s podporou GPU či CPU a bez zbytečných obtížností kolem.
Byl vydán Sublime Text 4 Build 4200. Sublime Text (Wikipedie) je proprietární multiplatformní editor textových souborů a zdrojových kódů. Ke stažení a k vyzkoušení je zdarma. Pro další používání je nutná licence v ceně 99 dolarů. Spolu se Sublime Merge je cena 168 dolarů.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.12.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 25.5. Přehled novinek v Changelogu.
Po 25 letech s číslem 329 končí linuxový časopis Linux Format (Wikipedie, reddit, 𝕏).
Immich z balíčků open source aplikací FUTO je alternativa k výchozím aplikacím od Googlu a Applu pro správu fotografií a videí. Umožňuje vlastní hosting serveru Immich. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí AGPL-3.0.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 6.14 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 6.15. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a Linux Kernel Newbies.
plwm je nový, poměrně minimalistický správce oken pro X11. Podporuje dynamické dláždění okny, plochy, pravidla pro okna atd. Zvláštností je, že je napsaný v logickém programovacím jazyce Prolog. Používá implementaci SWI-Prolog.
Potřeboval bych poradit s návrhem struktury dat, aby byla ukládána duplicitně a přitom šifrovaná. Mám v plánu použít raid 1 se třemi disky a nevím, v jaké fázi šifrovat a čím. Nejraději bych použil truecrypt, protože ten již znám, pokud doporučíte z nějakých důvodů dm-crypt, nevadí. Prioritou není rychlost a jednoduchost práce, ale spolehlivost a možnost případné obnovy.
Rád bychy se zeptal na následující
Děkuji pěkně
mdamd --create --level=10 --layout=f2
takze v tvem pripade udelas prvne raid a ten potom zasifrujes a na nem pak ext4; udelal bych to stejne ze dvou disku a na treti bych daval zalohu
btrfs umi trebas checksum, kompresi, deduplikaci, cow, defragmentaci (to umi uz i ext4)
Je lepší vytvořit pole a to celé zašifrovat, nebo nejdříve šifrovat a pak vytvořit pole, jako je to třeba zde: http://www.linuxexpres.cz/praxe/sprava-linuxoveho-serveru-lvm-a-diskove-sifrovani ?Osobně bych radši vytvořil pole a až to pak zašifroval. Tak řešíš jedno šifrované zařízení, ne každý disk zvlášť (což by taky mohla být pakárna v distribucích nastavit, minimálně v Debianu jsem to vzdal).
Jak se v kterém případě postupuje, pokud odejde disk nebo chci nějaký dodat?Normálně mdadm --add. To je vlastně taky výhoda toho mého postupu.
Pokud vezmu jeden disk z raidu 1 a připojím ho samostatně, dostanu se ke všem datům stejně, jako bych měl pole kompletní?Ano. Osobně mi přijde RAID1 se třemi disky jako nesmysl - mnohem větší riziko než že odejdou dva disky najednou je, že uživatel něco smaže, ty se při správě serveru uklepneš atd. Líp bys udělal, kdybys udělal RAID1 se dvěma disky a na ten třetí zálohoval (nejlépe kdyby byl v jiném stroji, v jiné síti, na jiné elektrické přípojce, v jiné budově, v jiném státě
Také děkuji za názor, asi to na základě rad od tebe a trubicoid2 právě takto udělám. V případě tří disků vyhrává raid 10 (2 HDD) + 1 HDD záloha. Co byste kdo volil pro čtyři disky? Napadají mě tři možnosti:
První se od dalších liší dvojnásobnou kapacitou, ale zase nespolehlivostí proti zmíněnému mazání dat a navíc všechny HDD budou náchylné najednou, to vím. Jak byste kdo volil mezi druhou a třetí variantou?
Co byste kdo volil pro čtyři disky?RAID5 přes 3 + záloha na 4. Aha, možná se to nevejde (přijde na to, co tam je za data, třeba část z toho není potřeba zálohovat, nebo se může ten jeden disk koupit větší…)
Tiskni
Sdílej: