Stanislav Aleksandrov předložil patch rozšiřující KWin (KDE Plasma) na 3D virtuální desktopové prostředí (videoukázka v mp4).
Digg (Wikipedie), "místo, kde můžete sdílet a objevovat to nejlepší z internetu – a nejen to", je zpět. Ve veřejné betě.
Po .deb balíčcích Mozilla nově poskytuje také .rpm balíčky Firefoxu Nightly.
Vývojové prostředí IntelliJ IDEA slaví 25. narozeniny (YouTube).
Vedení společnosti NVIDIA údajně povolilo použití milionů knih ze známého 'warez' archivu Anna's Archive k výcviku umělé inteligence, ačkoliv vědělo, že archiv tyto knihy nezískal legální cestou. Žaloba, ve které se objevují i citace interních dokumentů společnosti NVIDIA, tvrdí, že NVIDIA přímo kontaktovala Anna's Archive a požadovala vysokorychlostní přístup k datům knihovny.
Grafický správce balíčků Myrlyn pro SUSE a openSUSE, původně YQPkg, dospěl do stabilní verze 1.0.0. Postaven je nad libzypp a Qt 6. Projekt začal na SUSE Hack Weeku 24.
Vývojáři se podařilo vytvořit patch pro Wine, díky kterému je možné na linuxovém stroji nainstalovat a spustit Adobe Photoshop (testováno s verzemi Photoshopu PS2021 a PS2025). Dalším patchem se podařilo umožnit dokonce instalaci téměř celého Adobe Creative Cloud Collection 2023, vyjma aplikací Adobe XD a Adobe Fresco. Patch řeší kompatibilitu s windowsovými subsystémy MSHTML - jádrem prohlížeče Internet exporer, a MSXML3 - parserem
… více »Hackeři zaútočili na portál veřejných zakázek a vyřadili ho z provozu. Systém, ve kterém musí být ze zákona sdíleny informace o veřejných zakázkách, se ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nyní pokouší co nejdříve zprovoznit. Úřad o tom informoval na svém webu a na sociálních sítích. Portál slouží pro sdílení informací mezi zadavateli a dodavateli veřejných zakázek.
Javascriptová knihovna jQuery (Wikipedie) oslavila 20. narozeniny, John Resig ji představil v lednu 2006 na newyorském BarCampu. Při této příležitosti byla vydána nová major verze 4.0.0.
Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Potřeboval bych poradit s návrhem struktury dat, aby byla ukládána duplicitně a přitom šifrovaná. Mám v plánu použít raid 1 se třemi disky a nevím, v jaké fázi šifrovat a čím. Nejraději bych použil truecrypt, protože ten již znám, pokud doporučíte z nějakých důvodů dm-crypt, nevadí. Prioritou není rychlost a jednoduchost práce, ale spolehlivost a možnost případné obnovy.
Rád bychy se zeptal na následující
Děkuji pěkně
mdamd --create --level=10 --layout=f2
takze v tvem pripade udelas prvne raid a ten potom zasifrujes a na nem pak ext4; udelal bych to stejne ze dvou disku a na treti bych daval zalohu
btrfs umi trebas checksum, kompresi, deduplikaci, cow, defragmentaci (to umi uz i ext4)
Je lepší vytvořit pole a to celé zašifrovat, nebo nejdříve šifrovat a pak vytvořit pole, jako je to třeba zde: http://www.linuxexpres.cz/praxe/sprava-linuxoveho-serveru-lvm-a-diskove-sifrovani ?Osobně bych radši vytvořil pole a až to pak zašifroval. Tak řešíš jedno šifrované zařízení, ne každý disk zvlášť (což by taky mohla být pakárna v distribucích nastavit, minimálně v Debianu jsem to vzdal).
Jak se v kterém případě postupuje, pokud odejde disk nebo chci nějaký dodat?Normálně mdadm --add. To je vlastně taky výhoda toho mého postupu.
Pokud vezmu jeden disk z raidu 1 a připojím ho samostatně, dostanu se ke všem datům stejně, jako bych měl pole kompletní?Ano. Osobně mi přijde RAID1 se třemi disky jako nesmysl - mnohem větší riziko než že odejdou dva disky najednou je, že uživatel něco smaže, ty se při správě serveru uklepneš atd. Líp bys udělal, kdybys udělal RAID1 se dvěma disky a na ten třetí zálohoval (nejlépe kdyby byl v jiném stroji, v jiné síti, na jiné elektrické přípojce, v jiné budově, v jiném státě
).
Také děkuji za názor, asi to na základě rad od tebe a trubicoid2 právě takto udělám. V případě tří disků vyhrává raid 10 (2 HDD) + 1 HDD záloha. Co byste kdo volil pro čtyři disky? Napadají mě tři možnosti:
První se od dalších liší dvojnásobnou kapacitou, ale zase nespolehlivostí proti zmíněnému mazání dat a navíc všechny HDD budou náchylné najednou, to vím. Jak byste kdo volil mezi druhou a třetí variantou?
Co byste kdo volil pro čtyři disky?RAID5 přes 3 + záloha na 4. Aha, možná se to nevejde (přijde na to, co tam je za data, třeba část z toho není potřeba zálohovat, nebo se může ten jeden disk koupit větší…)
Tiskni
Sdílej: