Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Od 3. listopadu 2025 budou muset nová rozšíření Firefoxu specifikovat, zda shromažďují nebo sdílejí osobní údaje. Po všech rozšířeních to bude vyžadováno někdy v první polovině roku 2026. Tyto informace se zobrazí uživateli, když začne instalovat rozšíření, spolu s veškerými oprávněními, která rozšíření požaduje.
Jste nuceni pracovat s Linuxem? Chybí vám pohodlí, které vám poskytoval Microsoft, když vás špehoval a sledoval všechno, co děláte? Nebojte se. Recall for Linux vám vrátí všechny skvělé funkce Windows Recall, které vám chyběly.
Společnost Fre(i)e Software oznámila, že má budget na práci na Debianu pro tablety s cílem jeho vyžívání pro vzdělávací účely. Jako uživatelské prostředí bude použito Lomiri.
Proběhla hackerská soutěž Pwn2Own Ireland 2025. Celkově bylo vyplaceno 1 024 750 dolarů za 73 unikátních zranitelností nultého dne (0-day). Vítězný Summoning Team si odnesl 187 500 dolarů. Shrnutí po jednotlivých dnech na blogu Zero Day Initiative (1. den, 2. den a 3. den) a na YouTube.
Potřeboval bych poradit s návrhem struktury dat, aby byla ukládána duplicitně a přitom šifrovaná. Mám v plánu použít raid 1 se třemi disky a nevím, v jaké fázi šifrovat a čím. Nejraději bych použil truecrypt, protože ten již znám, pokud doporučíte z nějakých důvodů dm-crypt, nevadí. Prioritou není rychlost a jednoduchost práce, ale spolehlivost a možnost případné obnovy.
Rád bychy se zeptal na následující
Děkuji pěkně
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
mdamd --create --level=10 --layout=f2
takze v tvem pripade udelas prvne raid a ten potom zasifrujes a na nem pak ext4; udelal bych to stejne ze dvou disku a na treti bych daval zalohu
btrfs umi trebas checksum, kompresi, deduplikaci, cow, defragmentaci (to umi uz i ext4)
5.2.2014 17:44
Jendа | skóre: 78
| blog: Jenda
| JO70FB
Je lepší vytvořit pole a to celé zašifrovat, nebo nejdříve šifrovat a pak vytvořit pole, jako je to třeba zde: http://www.linuxexpres.cz/praxe/sprava-linuxoveho-serveru-lvm-a-diskove-sifrovani ?Osobně bych radši vytvořil pole a až to pak zašifroval. Tak řešíš jedno šifrované zařízení, ne každý disk zvlášť (což by taky mohla být pakárna v distribucích nastavit, minimálně v Debianu jsem to vzdal).
Jak se v kterém případě postupuje, pokud odejde disk nebo chci nějaký dodat?Normálně mdadm --add. To je vlastně taky výhoda toho mého postupu.
Pokud vezmu jeden disk z raidu 1 a připojím ho samostatně, dostanu se ke všem datům stejně, jako bych měl pole kompletní?Ano. Osobně mi přijde RAID1 se třemi disky jako nesmysl - mnohem větší riziko než že odejdou dva disky najednou je, že uživatel něco smaže, ty se při správě serveru uklepneš atd. Líp bys udělal, kdybys udělal RAID1 se dvěma disky a na ten třetí zálohoval (nejlépe kdyby byl v jiném stroji, v jiné síti, na jiné elektrické přípojce, v jiné budově, v jiném státě
).
Také děkuji za názor, asi to na základě rad od tebe a trubicoid2 právě takto udělám. V případě tří disků vyhrává raid 10 (2 HDD) + 1 HDD záloha. Co byste kdo volil pro čtyři disky? Napadají mě tři možnosti:
První se od dalších liší dvojnásobnou kapacitou, ale zase nespolehlivostí proti zmíněnému mazání dat a navíc všechny HDD budou náchylné najednou, to vím. Jak byste kdo volil mezi druhou a třetí variantou?
5.2.2014 20:52
Jendа | skóre: 78
| blog: Jenda
| JO70FB
Co byste kdo volil pro čtyři disky?RAID5 přes 3 + záloha na 4. Aha, možná se to nevejde (přijde na to, co tam je za data, třeba část z toho není potřeba zálohovat, nebo se může ten jeden disk koupit větší…)
Tiskni
Sdílej:
