Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
set linebreak, posouvaly kurzor po grafických řádcích jak jsou vidět na obrazovce, nikoliv po skutečných řádcích v souboru.
Ve .vimrc mám následující:
nnoremap <Up> gk vnoremap <Up> <Esc>gkv inoremap <Up> <Esc>gka nnoremap <Down> gj vnoremap <Down> <Esc>gjv inoremap <Down> <Esc>gjaTrochu blbě se to popisuje.. ale problém je v tom, že takto když zmáčknu (v editovacím módu) šipku dolů na posledním grafickém řádku skutečného řádku, čímž přejdu na začátek nového sktuečného řádku, kurzor skočí až na druhý znak nového řádku. To je pochopitelné, vzhledem k tomu, že
a je append.
Když jsem ale zkoušel vyměnit gka a gja za gki a gji (jako insert), vznikl zase jiný problém, a sice že při pohybu uvnitř "odstavce" (řádku rozděleného na více grafických řádků) šipka dolů neposune kurzor na znak přesně pod tím, na kterém je před zmáčknutím šipky, nýbrž o jeden znak víc dopředu (doleva), kurzor se pak posouvá dolů jakoby šikmo. Moc nechápu proč. Tušíte někdo?
2) Jde mi o to, že většina textu, co píšu, není kód, nýbrž je v přirozeném jazyce, a tam prostě dlouhé řádky vznikají. Hodně hardcore Vimistů mi říkalo, že se mám vykašlat na set linebreak a psát i texty v přirozeném jazyce stylem grafický řádek = reálný řádek a používat automatické reformátování odstavce, když někde potřebuju něco změnit; to mi ale přijde trochu jako návrat do časů T602. Znáte někdo nějaké howto ve stylu "Vim pro autory (spisovatele, překladatele..)"?
Díky moc.
:inoremap <Up> <Esc>g<Up>a :inoremap <Down> <Esc>g<Down>a
Znáte někdo nějaké howto ve stylu "Vim pro autory (spisovatele, překladatele..)"?Tady bych si odpověděl sám, trochu jsem googlil a našel jsem k tomu následující: http://www.therandymon.com/woodnotes/vim-for-writers/node1.html http://naperwrimo.org/wiki/index.php?title=Vim_for_Writers http://www.drbunsen.org/writing-in-vim/ http://alols.github.io/2012/11/07/writing-prose-with-vim/ http://www.terminally-incoherent.com/blog/2013/06/17/using-vim-for-writing-prose/ Většina autorů doporučuje hard wrap i pro psaní prózy.
Tiskni
Sdílej:
