Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Pro moddery Minecraftu: Java edice Minecraftu bude bez obfuskace.
Národní identitní autorita, tedy NIA ID, MeG a eOP jsou nedostupné. Na nápravě se pracuje [𝕏].
Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů USD (104,5 bilionu Kč). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů USD, a to letos v červenci.
Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
Řešení dotazu:
#!/bin/sh
Directory="/home/user/scanner"
trap "exit" INT
while Result=$(inotifywait --quiet --event delete_self ${Directory});
  do
    mkdir -pv ${Directory}
    sleep 1
  done
No a spustit to po starte systemu: echo"/cesta/k/tomuto/skriptu" >> /etc/rc.d/rc.local
            Toto platí:
Pokud v adresáři sdileny s právy 777 vytvoříme uloziste s právy 755 a v něm skener opět s právy 777, nebude moci běžný uživatel žádný ze jmenovaných adresářů vymazat.
Možná by šly použít i nějaké zvláštní atributy nebo ACL, ale nic jednoduššího než výše uvedené mě nenapadá.
w na tom nadřízeném adresáři znamená, že uživatel může měnit obsah toho adresáře - tj. vytvářet a mazat soubory a adresáře a přejmenovávat je. Vy byste chtěl k části toho obsahu adresáře (jednomu podadresáři) nastavit jiná práva, než zbytku obsahu toho adresáře. To s unixovými právy nejde.
Jak tady někdo radil přidat do adresáře soubor, který ti uživatelé nemohou smazat, to by zabránilo smazání adresáře, ale nezabránilo by to přejmenování.
Atribut immutable, který podporují některé souborové systémy, vám přímo také nepomůže, protože sice zabrání smazání nebo přejmenování adresáře, ale zároveň zabrání vytvářet v něm soubory nebo jiné adresáře. Ale pokud můžete vytvořit dva v sobě vytvořené adresáře (třeba skener/naskenovano), tomu adresáři skener nastavíte atribut immutable (samozřejmě pokud používáte souborový systém, který jej podporuje) chattr +i skener, nepůjde s adresářem skener ani s skener/naskenovano hnout, ale uvnitř naskenovano už mohou uživatelé řádit dle libosti. Pokud byste ten adresář pak chtěl smazat, chattr -i skener ten atribut zase zruší.
            [sdilena] force user = smazat force group = smazat directory mask = 0775 create mask = 0665 #force directory mode = 0775 #force create mode = 0665
skener by to stačilo, ale změnilo by se tím chování toho sdíleného adresáře – uživatelé by manipulovat (přejmenovávat, mazat) pouze se svými soubory a adresáři. To předpokládám není chtěné chování, protože to asi funguje tak, že já do sdíleného adresáře něco nahraju a kolega si to tam vyzvedne a smaže. Se sticky bitem by musel dát vědět opět mně, že už si to nahrál, a smazat bych to musel já.
            
        Tiskni
            
                Sdílej:
                 
                 
                 
                 
                 
                