Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Zdravím Vás, nedávno jsem si ke svému postaršímu notebooku s grafárnou nVidia 310M připojil druhý monitor. Původně jsem chtěl mít dvě plochy i s možností přesunovat aplikace, ale nějak jsem to nebyl schopen nastavit.
Nyní běžím s konfigurákem: http://pastebin.com/QPT2YZVJ kde mám dvě oddělené Xscreeny, každou pro jeden monitor. Na kterém XScreen aplikaci pustím, tam mi prostě běží. Není to ideální, ale jakž takž to běhá.
Jediné, co mi dost vadí, že mi vedlejší plocha "krade focus".
Příklad: Používám vysouvací terminál "Yakuake" na monitoru ntb, při zmáčknutí klávesové zkratky terminál vyjede, při zmáčknutí znova zajede. Když chci totéž udělat znovu, tak klávesová zkratka nefunguje a focus je na vedlejším monitoru v Netbeans.
Příklad 2: Notes má "multimediální" klávesy na zeslabování/zesilování zvuku, které při focusu na druhém monitoru nefungují.
To zesilování je asi nějaký problém "globálnosti" klávesových zkratek, to první nevím. Máte někdo podobnou zkušenost? Vyřešil to někdo? V čem je problém? Nebo máte ověřené konfiguráky?
Málem bych zapomněl konfiguraci: Lenovo g560 - nVidia 310M, Gentoo, KDE 4.14.3
Děkuji za jakékoliv podněty
Rcz
Řešení dotazu:
Obávám se, že možnost mít dva oddělené desktopy (na jedné grafické kartě) už dnes nikdo příliš aktivně neudržuje a funkčnost něčeho takového je otázkou štěstí. Doporučuji vyhodit všechny konfigurační soubory pro X.org a místo toho naklikat nastavení buď v nvidia-settings
nebo v systemsettings
od KDE.
Tady to doporučení mi už někdo říkal, leč když jsem odstranil konfiguráky, tak mi Xka nenaběhly vůbec tuším s hláškou "No screen found". Navíc můj xorg.conf vznikl naklikáním z nvidia-settings a dodáním flagů pro podtaktování grafiky, aby tolik nehučel větráček.
Vím, že "novější" distra už xorg.conf nemají, ale jak je na tom gentoo? Ať googlím sebevíc, tak všude píšou o configu přes xorg.conf. Jak jsou na tom ostatní gentooisti? Máte jej ještě? Jsem "pozadu" jen já nebo je to ještě standard?
Tak jsem to zkusil znovu, bez konfiguráku. http://pastebin.com/9KGJqLa3 Zdá se, že se to snaží nějak autokonfigurovat, ale sletí to při načítání driverů. Mám tomu nějak předhodit nvidii a zbytek nechat prázdný? Nebo něco jiného?
Vypadá to, že by to chtělo odinstalovat/blacklistnout nouveau (tedy blacklistnout kernelový modul a pro jistotu odinstalovat i odpovídající X.org ovladač) a pak to zkusit s binárním NVidia driverem znovu. Podle toho logu se tam načítají drivery, které by se fakt načítat neměly.
/etc/X11/xorg.conf.d/nvidia.conf
tohle:
Section "Device" Identifier "nVidia" Driver "nvidia" Option "NoLogo" "true" Option "RegistryDwords" "EnableBrightnessControl=1" EndSectionJe to jediný konfigurák, který to potřebuje, vše ostatní se už detekuje samo, resp. se nakliká v Nastavení systému.
Díky, to už jsem před chvílí zkoušel a skutečně to naběhlo. Pak přišel další problém s rozlišením monitorů - jeden je 16:9 a druhý 4:3, ale pro oba to nedovolilo jiné rozlišení než, se společnou výškou. To by se asi ještě poštelovalo.
U tohoto jsem si vzpomněl, proč jsem si dříve tu konfiguraci pro dva monitory udělal tak jako teď. Při maximalizaci okna na jedné obrazovce se natáhlo přes obě. S tímto se nikdo nesetkal? Že by se mu maximalizovalo okno přes oba monitory?
Googlil jsem podobný problém, a radili dát useflag xinerama a překompilovat ovlivněné balíčky, vyzkouším, ale nevím nevím.
Díky za reakceOpravdu to nejde normálně nakonfigurovat v nvidia-settings nebo v systemsettings od KDE? TwinView má NVidia už nějaký ten pátek a tohle prostě musí fungovat.
Jinak maximalizaci okna na správném monitoru zajišťuje window manager, tedy KWin. V KDE se dá několik detailů nastavit. Rozhodně je potřeba se navíc podívat do systemsettings na nastavení monitoru (kvůli čemuž je někdy potřeba doinstalovat nějaký KDE RandR balíček, který je například v ArchLinuxu tak nějak automaticky, zatímco v jiných distrech implicitně být nemusí a v tom případě se pak nastavení monitorů v systemsettings neobjevuje) a zkontrolovat, jak rozvržení a vzájemnou polohu monitorů „vidí“ KDE.
Xinerama je věc z minulého století, která snad už ani neexistuje a které je potřeba se vyhnout nejširším možným obloukem. Naposledy jsem něco takového použil v roce 2005 na tak staré grafické kartě Intel, že tam jiná možnost nebyla.
Ha, tak mám částečné řešení... Opravdu pomohlo přidat USE flag "xinerama" do make.conf a udělat "emerge -DN world" sice ovlivnil málo balíčků, ale maximalizace funguje tak jak má - na tom monitoru, kde ono okno je.
Aplikace jdou normálně přesouvat mezi monitory, jediné, co mám v xorg.conf je definici grafárny + ty podtaktovací blbosti.
Jediné, co je zatím špatně je rozlišení exterňáku. Interní monitor má 1366x768 a ani nvidia-settings ani kScreen nedovolí na externím dát více na výšku než 768. Dělá vám to taky?
Dík moc. Rcz
Tiskni
Sdílej: