OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Ahojte,
potreboval by som poradiť a nasmerovať správnym smerom.
Popíšem situáciu a čo by som rád dosiahol.
Mám domáci server kde chcem mať všetky dáta (pracovné, súkromné a tak) K nemu sa pripájam desktopom a dvoma notebookmi a telefónom. Server, desktop a jeden notebook OS linux, jeden notebook windows a ešte k tomu korporátny bez možnosti do neho niečo inštalovať a telefón momentálne Android (časom možné iné OS).
Keby všetko bolo na linuxe a boli to moje zaradenia tak dám NFS a som vybavený. Tak teraz rozmýšľam nad Seafile, server je jasný, telefón tiež notebook s windows by sa pripájal cez webový prehliadač, notebook s linuxom sa dá vyriešiť cez klienta.
Len si neviem rady s desktopom, samozrejme sa to dá tiež vyriešiť klientom ale nakoľko by sa jednalo o viacej kont (nechcem miešať pracovné, súkromné, verejné a partnerkyne dáta do jedného konta) a mať naraz viacej spustených klientom mi nepríde moc praktické a radšej by som mal tie jednotlivé zložky pripojené klasicky a používal by som ich cez súborového manažéra (v mojom prípade dolphin), ale k tomu pripájaniu som nič relevantné nenašiel (možno som len zle hľadal)
Preto sa chcem spýtať nemá niekto z vás s týmto skúsenosť, neriešili ste niečo podobné alebo máte iný návrh ako to poriešiť?
Ďakujem
Dal som na Vašu radu a naozaj samba nieje až taký problém ako som si myslel.
Len by som teraz potreboval poradiť ako ďalej, mám niečo na NFS čo je Linux←→linux a niečo na sambe čo je linux←→windows, ale ako to urobiť aby sa tam dalo dostať aj zvonka, čiže mimo mojej LAN. Napadlo ma OpenVPN ale nastáva problém s windows notebookom tam si nemôžem nič nainštalovať a asi windows nemá v sebe VPN klienta.Viem že je to nechránené ale na to mám chránenú domácu sieť aby sa tam len tak niekto nedostal. Blbca odradím na profíka aj tak nemám.
A po druhé mám to exportované na konkrétne ip adresy konkrétnych strojov.WebDAV sa dá použiť aj samostatne alebo musím použiť už nejaké cloud-ové riešenie (nextcloud, seafile).
Pýtam sa preto lebo som skúšal Seafile a predtým aj OwnCloud a boli to celkom molochy lepšie povedané vedia toho strašne veľa a neviem či to využijem. Na kalendár a kontakty používam Radicale.Ide mi aj o čo najjednoduchšie spravovanie a zálohu dát, myslel som že si vytvorím jednotlivé subvolume pre jednotlivé dáta a tie si nazdielam tak ako potrebujem, pri Seafile je spoločný priečinok pre všetkých užívateľov čo sa mi až tak nepáči (nieje problém celý zálohovať ale radšej by som to mal delené)
Pozeral som zrovna Lighttpd (apache je asi na to tiež riadny moloch).
Pozeral som návody a všade sú spomínané priečinky /var/www/... dajú sa nazdielať aj iné cesty alebo je to podmienka tá cesta?Takže je možné rovnaký súbor/priečinok zdielať pomocou NFS so strojmi s linuxom, pomocou Samba so strojmi s windows a aj pomocou WebDav aby boli prístupné aj mimo domácej siete?
Zdravím, nedávno jsem řešil podobný problém. Situace je celkem jednoduchá, pokud se bude přistupovat k souborům v rámci LAN. Lze celkem elegantně zkombinovat sdílení pro Windows (Samba) a Linux (NFS). Dělám to tak, že pro složku např. "Nasdileno" udělám pohledy pro Sambu a NFS - tedy mount bind do složek "Nasdileno_samba" a "Nasdíleno_NFS". Pak lze pro každou ze zrcadlených složek nastavit odděleně pravidla pro Sambu a NFS. Zároveň tím mám i zajištěno, že změna ve složce "Nasdileno_NFS" se ihned projeví ve složce "Nasdíleno_Samba" ... a naopak. Tohle mi funguje pro cca 100 PC celkem bez problémů. Na desktopech pak je sdílení mapováno do složky, pro uživatele asi nejkomfortnější přístup.
Problém nastává pokud budu chtít STEJNĚ pohodlně přistupovat k souborům z různých OS z WAN. Zkoušel jsem více aplikací, ale asi nejrychlejší je Seafile. Tam funguje i synchronizace a je neporovnatelně rychlejší než např. Owncloud. Seafile má navíc i klienta pro desktop. Seafile je napsáno v Pythonu, ovšem pozor - na serveru se data ukládají v binární podobě, tedy při ssh přístupu (např. MC) jsou soubory nečitelné. Tohle bude daň za rychlost. Co se týče WebDAV, tak tady je pár problémů. Rychlost - nejrychlejší je NFS, pak Samba ..... pak dlouho dlouho nic a WebDAV. WebDAV je zkrátka extrémně pomalé pro více malých souborů nebo 1 velký. Jako nouzovka to jde, ale pro pohodlný přístup nikoliv. Seafile a jiní samozřejmě mají WebDAV přístup, ale fakt je to pomalé. problém bude nejspíše v tom, že daná aplikace by musela používat více proudů při přenosu a takhle aplikace psány nejsou. Autoři končí práci v bodě, kdy je WebDAV funkční, o nějaké optimalizaci není řeči - a to ani u Seafile. Dobrá diskuze byla na toto téma na Owncloudu. K WebDAV pak ještě jeden poznatek - ve Windows 7 (v jiných nevím) je mapování WebDAV složky spouštěno před nakonfigurováním sítě - důsledkem je podstatné zdržení startu PC a následná hláška, že se nepodařilo obnovit některá síťové připojení. Tož tak, snad jsem trochu pomohl.
Trošku bych polemizoval - za pojmem "v cloudu" se většinou skrývá přístup přes web prohlížeč, příp. spec. napsaného klienta. Tohle s přehledem splňuje Seafile, které je grátis a může být na vlastním serveru. Problémem je, že neznalí useři chtějí mít soubory dostupné ve "svoji" složce (v Linuxu) nebo pod nějakým písmenem (ve Win) a obsluhovat to přes nějakého průzkumníka. chcete-li souborového manažera. V Linuxu to je Nautilus a pod. ve Win pak Windows Explorer. Zdatnější jedinci ještě ovládají MC. Takže otázka zní - jak zpřístupnit soubory z WAN tak, aby se objevily v nejpoužívanějších souborových manažerech a useři je viděli ve "svých" složkách, příp. připojené pod "svým" písmenem. Z toho vyplývá, že to není otázka jakou technologií a kde jsou uloženy, ale jak se k nim přistupuje.
Druhou otázkou pak je, jak vyřešit bezpečnost dat (myšleno proti výpadku). Na jedné straně pravý cloud u většího poskytovatele, na druhé nějaká forma zrcadlení (ať již disku nebo celého systému) na svých serverech. Jsem si celkem jistý, že kdyby lidi četli podmínky např. Google, tak by tam někteří své dokumenty nedávali. V podstatě to je tak, že co je v cizím "cloudu" je k dispozici poskytovateli. Párkrát mě napadlo, jak dlouho by tito poskytovatelé diskového prostoru své služby nabízeli zdarma, kdyby si klienti na SVÉ straně vše zašifrovali a v cloudu ukládali jen "rozsypaný čaj"
Ďakujem za obsiahlu odpoveď. WebDAV beriem ako núdzovku na občasné použitie.
Nepochopil som ako to robíš to"udělám pohledy pro Sambu a NFS - tedy mount bind do složek "Nasdileno_samba" a "Nasdíleno_NFSudělám pohledy pro Sambu a NFS - tedy mount bind do složek "Nasdileno_samba" a "Nasdíleno_NFS"to máš tie súbory dvakrát?
mount --bind cesta1 cesta2se jednoduse primontuje obsah cesta1 zaroven do cesta2, obsah je jen cesta1 (a vsechny podadresare), ale nepredavaji se dalsi pripadne mounty v ramci adresaroveho stromu v cesta1...
Takže - dělám to proto, že mám takhle zpřístupněny cd a dvd s výukovým materiálem. A byl problém se spouštěním - ty CD mají spouštěče jak pro Win tak Linux. A oříškem bylo jak zajistit spustitelnost jak z Win tak Linuxu. Nepřišel jsem na jiné řešení než to oddělit a nastavit pak atributy spouštěče pro každé sdílení zvlášť.
CD nakopíruji do - např. /srv/knihovna , pak vytvořím /srv/knihovna_smb a /srv/knihovna_NFS. následně v /etc/fstab namountuji bindem knihovnu jak do knihovna_smb, tak do knihovna_NFS. Jedno exportuji přes Sambu, druhé přes NFS.
V tomto uspořádání se také velmi elegantně řeší přístupová práva. Je to jednoduché a celkem praktické.
Mám priečinok napr. Test kde som nastavil práva užívateľ "x" rw, skupina "y" rw ostatný r ale ak tam vytvorím nový súbor alebo priečinok tak má tento súbor/priečinok práva užívateľ "x" rw skupina "x" r a ostatný r. Čiže zmení sa skupina aj jej práva.
Dá sa to nejako nastaviť aby aby skupina a jej práva ostali nezmenené. Poprípade len práva skupiny ostali stále rw.Ďakujem
To ACL sa robí na strane servera alebo aj na strane klienta? Pýtam sa preto že ak užívateľ vytvorí priečinok/súbor priamo na servery tak to spraví tak že skupina má práva rw ale ak to vytvorím priečinok/súbor na klienskom počítači tak stále skupina má práva len na čítanie.
Treba upravovať fstab? pridávať tam acl? mám to na btrfs?EXAMPLE ... /home/joe pc001(rw,all_squash,anonuid=150,anongid=100) ... Manual page exports(5) line 212/269 93% (press h for help or q to quit)
Preto moja otázka ostáva dá sa to nejako nastaviť aby to bolo obdobné ako pri sambe alebo sa musím zmieriť so sambou aj na linuxovom stroji?
Blbá otázka ale čo si myslel pod centrálnou správou užívateľov a skupín a pod synchronizovaní ID užívateľov a prac skupín?
Pýtam sa preto že čo si mám pozrieť a prelúskať?lidem jen vadí, že jim systém normálně nastartuje - bohužel pro ně jsou doby bastlení pryč, lidé chtějí počítač, který se po zmáčknutí čudlíku zapne a prudíTomu zodpovedá aj dôvod že "NFS je linuxové riešenie". Riešenie ktoré vyvinula firma Sun Microsystems pre svoj Unix. A ktoré sa neskôr dostalo jak do Linuxu, tak do Windows. Ale Sambu ktorá mu funguje a plne vyhovuje, tú nechce. Ak sa nudí, môže mi vyprať záclony.
Tiskni
Sdílej: