86Box (Wikipedie), tj. emulátor retro počítačů založených na x86, byl vydán ve verzi 6.0. Přibyly například zvuky pevného disku. Na GitHubu jsou vedle zdrojových kódů ke stažení také připravené balíčky ve formátu AppImage.
Byla vydána nová verze 4.6 audio přehrávače Audacious (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout nový plugin pro procházení soubory, podporu audio formátu Musepack SV8 nebo přechod na build systém Meson.
Alliance for Open Media vydala verzi 1.0.0 specifikace svobodného videoformátu AV2. Jean-Baptiste Kempf, prezident neziskové organizace VideoLAN stojící za svobodným multiplatformním multimediálním přehrávačem a frameworkem VLC, představil na svém blogu dekodér AV2 s názvem dav2d.
V aktuálním přehledu vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) bylo oznámeno vydání nové verze 0.2.0.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.5.1. Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána nová stabilní verze 26.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Yarara. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána verze 1.96.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Společnosti IBM a Red Hat představily Project Lightwell s investicí 5 miliard dolarů. Jedná se o důvěryhodné clearingové centrum pro bezpečnost open source softwaru a zabezpečení dodavatelských řetězců s novým AI modelem a globální skupinou více než 20 000 softwarových inženýrů. Služby centra budou dostupné prostřednictvím komerčních předplatných. Project Lightwell staví na iniciativách jako Anthropic Glasswing nebo OpenAI Trust Access for Cyber.
Open source 3D herní a simulační engine Open 3D Engine (O3DE) byl vydán v nové verzi 26.05. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Český stát by v budoucnu mohl provozovat vlastní alternativu ke komunikačním aplikacím typu WhatsApp, Signal, Telegram, Facebook Messenger a podobně. Cílem je zajistit bezpečnou datovou komunikaci pro stát a jeho důležité subjekty, jako jsou bezpečnostní složky, ministerstva a další organizace.
Dnes už téměř každý webserver nabízí nějaké dynamické generování stránek a statické předgenerování HTML či jiného obsahu upadl do polozapomnění. Nebo snad ne?Naopak. Statické weby prodělaly před pár lety renesanci díky Github Pages (a později se přidal i Gitlab). Vyrojilo se spousty generátorů a právě v kombinaci s Gitem a continuous integration/deploy to je velmi užitečná a pohodlná věc. Ve výsledku upravíš lokalní soubor např. v Markdownu, commitneš změny, CI na serveru se pushem vzbudí, vyrobí nový web a nahraje změny na statický hosting. Pro jednoduché prezentace projektů a dokumentace programů je to ideální. Sám takto mám dva weby, jeden jsem konvertoval právě z letitého PHP na Jekyll. Pokud už máš web rozběhnutý a chceš udělat nějaké menší změny či něco připsat, vystačíš si s mobilem (MGit) a línou wifi z baru na pláži (vyzkoušeno).
Objevily se nejrůznější cache, z nichž nejméně mi dávají smysl cache v aplikaci - Memcache, Redis v roli cache apod. Dále máme cache databázové, souborové, proxy a další, které umí svůj obsah udržovat v čistotě a z našeho pohledu jsou transparentní. Jen je správně nakonfigurovat. Jaké používáte cache na webových serverech a jak je konfigurujete, abyste dosáhli maximálního výkonu aplikace?Memcache je ptákovina. Tím, že tam je socket a stejně se komunikuje po síti, je to zhruba stejně rychlé jako MySQL s jednoduchým dotazem. Pokud je databáze dobře udělaná, memcache akorát zdržuje. Daleko lepší je nastavit větší cache databázovému serveru, neboť to pomůže víc a aplikace se zjednoduší. Redis jsem poslední dobou viděl hodně používat na ukládání sessions. Zdá se, že to funguje. Přijde mi však, že ve většině případů to je zbytečná komplikace navíc. Pokud ale je aplikace nasazená v cloudu, tak už to má opodstatnění (lokální soubory, kam se to defaultně ukládá, nejsou sdílené mezi servery). Otázkou je, zda malá SQL tabulka neudělá stejnou práci. Souborové cache jsou zajímavé, pokud se to kombinuje s nějakým dalším mechanismem. Pokud HTTP server umí X-SendFile, tak stačí nakešovat do souboru a předat jméno souboru serveru, ať už to pošle sám. PHP frameworky zas často generují PHP soubory (např. Twig a snad všechny DI kontejnery), které pak PHP nakešuje do OPcode cache, takže to vlastně zůstává předkompilované v paměti. Další hezká věc byla APCu, což bylo docela jednoduché key-value úložiště ve sdílené paměti. Sice taková cache je sdílená jen v rámci jednoho serveru, ale za to je neskutečně rychlá. Škoda, že už se to nevyvíjí (skončilo to s PHP5).
APCu by mělo jít pro PHP7 přidat přes PECL. Nezkoušel jsemNo právě. Už to není hezky v základu, takže to bude na serverech skoro vždy chybět.
A pokud je potřeba obsloužit opravdu hodně uživatelů, raději bych sáhnul po APCu, kdy odpadne komunikace po socketu (jinak to je prakticky totéž).Až na to, že to bude fungovat jenom u mod_php nebo za použití posix shared memory - přičemž obojímu je lépe se vyhnout.
Innodb si zamyká při updatu jednotlivé řádky, takže by to paralelizaci nemělo rozbítInnoDB na sessions? No potěš koště.
Zápisy lze snadno omezit tím, že se session bude prodlužovat jen občasPokud ovšem do té session nezapisujete data, což aplikace dost často dělají.
Tiskni
Sdílej: