Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Zdravím,
čeká mě teď spousta šifrování a potřeboval bych s tím pomoci, protože s tím moc zkušeností nemám. Něco jsem o tom načetl, ale spíš to ve mě vyvolalo další otázky. Takže věc se má takhle:
V počítači mám 2 disky. SSD a plotnový.
sda (SSD):
sda1 500 MB Winloader
sda2 100 GB Windows 10
sda3 265 GB Data disk - mimo jiné obsahuje 30 GB VeraCrypt kontejner pro soukromá data
sda4 100 GB Linux Mint 18.3
sdb (plotnový):
sdb1 931 GB Zálohovací disk
Zkoušel jsem sda zašifrovat VeraCryptem, ale vadilo mu, že druhý systém (Linux) má zavaděč v MBR. Chtělo to, abych jej přesunul na sda4. Teď pár otázek:
1) Je lepší šifrovat sda1 a sda2 Veracryptem a sda4 zvlášť LUKSem s tím, že sda3 šifrováno nebude a bude na něm jen ten 30 GB VeraCrypt kontejner na soukromá data, nebo je lepší to zašifrovat celé? Pokud celé, tak čím? Chci denně zálohovat data na data disk. Jsou veřejná, takže data disk šifrovaný být nemusí. Citlivá data budou v tom kontejneru a ten se bude pokud v něm dojde ke změně zálohovat taky. Zálohy, které udělám Clonezillou (sda1, sda2, sda4) budu při vytváření šifrovat, takže sdb být šifrovaný nemusí.
2) Když je SSD plné dat, tak mu to prý škodí. Když bych celé SSD zašifroval, tak se jestli to správně chápu volné místo na něm zaplní náhodnými daty. Vadilo by to disku?
3) Chci s využitím WOL probouzet pc. Primárně bootuje Linux. Budu se moci vzdáleně přihlašovat, když bude disk šifrovaný? Pokud ano, šlo by nějak udělat, abych si volil systém?
Napadá mě více otázek, ale je na ně brzy. Počkám, až někdo zareaguje a uvidíme, jaký to nabere směr. Předem díky každému, kdo bude mít dost trpělivosti si to celé v klidu přečíst a zauvažuje nad tím a kdo bude tak laskavý, že mi s tím pomůže.
Zatím ...
PS: za pár dní kupuju nový ntb s 500 GB SSD a tam to budu mít rozděleno identicky, takže tam to pak budu aplikovat taky. Tam to bude obzvlášť třeba.
Když bych celé SSD zašifroval, tak se jestli to správně chápu volné místo na něm zaplní náhodnými daty.cryptsetup allow discard. Jsou pak vidět volné bloky, což podle mě v běžném použití ničemu nevadí.
Ahoj Jendo,
nějak nechápu, v čem je rozdíl, když útočník, který např. zcizí můj ntb uvidí/neuvidí volné bloky? Mohl bys mi to prosím vysvětlit?
Díky za vysvětlení. Souhlasím s tebou, že nevadí, když by někdo viděl volné bloky.
Když nemáš zapnutý TRIM (defaultní stav)
To myslíš v Linuxu, že jo? Někde jsem četl, že právě Windows 10 TRIM zapnutý defaultně mají.
Tiskni
Sdílej: