V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Údajně závisí na firmwaru uvnitř modemu. Já jsem dostal E3372h, který měl ten správný.
Stačí zapnout usb_modeswitch, který přepne modem do režimu NCM a jádro pak zavede modul huawei_cdc_ncm, který vytvoří ethernetové rozhraní skrze NCM protokol.
Modem se ovládá skrze příkazy zaslané do /dev/ttyUSB0. Na to je třeba mít jaderný modul option a usb_wwan. Jsou příkazy na připojení, odpojení, zjištění IP adresy, síly signálu apod. Takže buďto si můžete lokální adresu a adresu brány zjistit přes sériové rozhraní a nastavit si ho na síťovém rozhraní ručně, nebo můžete pustit DHCP klienta, protože firmware modemu implementuje server.
Bonus navíc je, že modem v tomto režimu nedělá žádný NAT. Takže jestli máte od operátora veřejnou adresu, tak ji máte ve svém počítači.
Příkazy pro ovládání LTE jsou proprietární, ale dají se na Internetu nalézt dokumenty od Huawei na podobné rodiny modemů. Předpokládám, že s SMS službami to bude podobné.
Ten modem vytváří dvě sériové rozhraní, na druhém jsem nic zajímavého nenašel. Ale třeba to bude tím, že mám jen datovou kartu.
Na ovládání modemu jsem si napsal perlový skript, ale předpokládám, že nějaký modul do NetworkManageru ho dokáže také ovládat.
AT+CMGF=1
a AT+CMGL="ALL"
(pozor konce řádků jsou asi DOSové) a vypíše mi to SMSky na kartě. Přímo si o stav kreditu říct bylo nějaké složité (vyžadovalo to zakódovat ten řetězec *103#
) a asi jsem ty poznámky ztratil. Ale třeba T-Mobile i Kaktus tohle mají vidět v samoobsluze (na kterou se dá přihlásit pomocí SMS, kterou ti pošlou na to číslo, a přečíst si ji můžeš výše uvedeným).
Tiskni
Sdílej: