Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Zdravím, sledoval jsem přednášku o mobilních telefonech a tabletech s GNU/Linuxem v roce 2020 na InstallFestu a kromě ARM zařízení by mě zajímaly názory na vhodné distro/GUI pro 2v1 zařízení s normálním x86_64 procesorem. Mám HP x2 210 G2, což je prakticky normální 10" notebook s dotykovým displejem a oddělitelnou klávesnicí. Ten Intel procesor sice není žádný zázrak, ale dá se to normálně používat jako notebook i tablet.
Mám na tom dualboot Android-x86 a openSUSE. Android je moc fajn v "tabletovém" módu na čtení (v dopravním prostředu a tak), na hraní a tak, ale probouzení nefunguje moc dobře. Pořád to má problémy s probouzením obrazovky. Jinak tomu není co vytknout. Až na to, že když na tom chci pracovat, tak oproti normálnímu Linuxu je to dost bída... Naproti tomu openSUSE používám, když na tom chci normálně pracovat. Dotyková obrazovka sice funguje bez potíží, ale nepodařilo se mi pořádně rozchodit automatickou změnu orientace (na výšku/šířku) - přiznávám, že moc energie jsem tomu nevěnoval - a hlavně podstatná část aplikací prostě není na dotykové ovládání moc příjemná. Třeba Firefox interpretuje šmatlání jako výběr textu. Dolphin jako výběr položek. A tak. Prostě to není moc pohodlné a posledku ani efektivní.
Dualboot tohle řeší - buď to používám jako tablet, anebo jako notebook, akorát to má nevýhody dualbootu typu že to zabírá dost místa, člověk má hesla k wifinám na dvou místech, nějaké sdílení souborů také není ideální. Takže bych byl raději, kdyby to mělo jen jeden systém.
Koukal jsem na Plasma Mobile a postmarketOS, ale první mi přijde ve velmi rané fázi vývoje, instalátor pro x86_64 vypadá hodně experimentálně; a druhý vypadá, že s instalací na x86_64 snad ani nepočítá... Na obou by se mi líbilo, že mám jeden normální Linux, kde si mohu instalovat svoje oblíbené aplikace, přičemž to lze snadno použít jako skvěle fungující tablet. Podpora pro androidní aplikace by také byla fajn. Ale vlastně jsem nenašel nějaké linuxové prostředí, které by se pohodlně ovládalo dotykově. Možná bych mohl poznamenat, že GNOME používat nezvládnu. Naposledy jsem se u toho málem vzteknul. Normálně používám KDE.
Takže by mě zajímalo, zdali někdo nezná nějaké dobré GUI/distro, které lze pohodlně používat jako normální linuxové distro se všemi běžnými aplikacemi, i jako klasický šmatlací tablet.
29.3.2020 01:45
k3dAR | skóre: 63
resp. mnou pouzivane Xfce ho neresi a KDE udajne podporuje ruzne gesta na touchscreen ale nezkoumal sem, jen tusim lze startmenu prepnout na fullscreen rezim, ohledne aplikaci pak asi narazis obecne... u firefox netusim, na Chromiu zalozene umi aspon skrolovat, pripadne aplikace Touchegg by mohla zajistit scroll i u Firefoxu, resp. vsude
29.3.2020 01:47
k3dAR | skóre: 63
29.3.2020 01:50
k3dAR | skóre: 63
29.3.2020 12:55
Nuphar | skóre: 19
29.3.2020 13:15
Nuphar | skóre: 19
Touchegg jsem zkoušel. Ale... má to poslední commit z října 2017, což nevypadá jako aktivní vývoj. Nějaká gesta to dokázalo obecně zasadit do systému, ale celkově to situaci moc nezlepšilo. Ale nic lepšího neznám, tak tomu asi budu muset dát ještě šanci...
Ten Bigscreen vypadá jako určen pro velké televize, takže jako opak té Mobile verze, to se mi moc nezdá. 
Samotná klasická Plasma se dotykově ovládá relativně použitelně, s aplikacemi v KDE už je to slabší, a Firefox mulitouch nezvládá. Takže výsledek není žádný zázrak...
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz