Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Nazdarek!
V NB mam SSD a HDD, ktere ma i prazdnou partisnu. SSD bych rad vymenil za vetsi, ale obsahuje system vcetne /boot-u. Momentalne pri sobe nemam USB klic, ktery bych vyuzil na instalaci systemu na novy disk. Proto bych chtel nabootovat z HDD, udelat bitovou kopii jednoho SSD, vymenit SSD a udelat bitovou kopii zpet.
Problem: zkousel jsem to prez `grub-install --boot-directory=/media/tadybudeboot/boot /dev/sda2` (pak i bez posledni 2). Jaksi to nezafungovalo, nejen ze sem stratil data na partisne `tadybudeboot`*, ale se boot z nove partisny nefunguje, ani nezacne. V boot tam nejsou zadne grub binarky, takze mozna proto.
Vite nekdo, jak na to? Nechci si rozhasit svuj puvodni boot, kdyz to pujde. Mam UEFI/GPT.
*dulezita data jsem obnovil, ale byl tam ext4, nesel pripojit a e2fsck presunul vsechno do /lost+found/.
Řešení dotazu:
Pokud UEFI příslušného stroje nemá problém s UAS (což by v roce 2020 fakt neměl být problém), nejlepší bude staré SSD vytáhnout, nové dát do notebooku a ze starého SSD pak nabootovat
/dev/nvme0n1
, nikoliv /dev/sda
).Kdyby UEFI nedokázalo nabootovat z UAS, dala by se celá věc udělat obráceně, tedy připojit přes adaptér nové SSD, tam provést celý ten přesun a pak teprve SSD v notebooku vyměnit.
Jo a kvůli velikosti obrazu a jeho následném zbytečně velkém zápisu na SSD nevytvářet obraz hdd pomocí dd, ale naklonovat jej Clonezillou.
EDIT: nevytvářet obraz SSD...
... případně i rozdělit.
A jak poznáš, kde střihnout? Respektive, spíš by mě zajímalo, jak bys to celé provedl. Máš ve stroji SSD 512 GB a na něm GNU/Linux. Chceš pomocí dd udělat komprimovaný ustřižený obraz. Co dál?
No dobře, vyTRIMuješ SSD 512 GB s 10 GB dat a pustíš na něj dd s kompresí. Jak bude podle tebe velký výsledný obraz?
Tak už mám odpověď. Výsledný obraz by byl malý, ale čtení i zápis by trvali zbytečně dlouho.
Na pc, nebo nb to zkusit nemůžu - LUKS, ale až bude čas, tak vypnu RPi a zkusím to.
Co se týká komprese, tak pokud má člověk dost volného místa na úložišti pro zálohy, tak jí ani nemusí zapínat a je to rychlejší.
Skúsiť to môžeš, keď budeš čítať priamo /dev/sdX. To s LUKS nič nemá, a LUKS by mal tiež vystrieľať nuly cez TRIM.
Myslel jsem, že když je disk celý šifrován, tak že na něj TRIM pustit nejde.
Podobne môžeš čítať aj rozkódované dáta z odomknutého /dev/dm-N, tam sa ti ale trošku prejaví spomalenie pri dekrypcii. Inštrukčná sada AES-NI (Via Padlock) zvykla mať limity v priepustnosti.
Vzhledem k tomu, že moje SSD má čtení/zápis ~ 500 MBps, tak to nehrozí.
~$ cryptsetup benchmark # Testy jsou počítány jen z práce s pamětí (žádné I/O úložiště). PBKDF2-sha1 1615679 iterací za sekundu pro 256bitový klíč PBKDF2-sha256 2080507 iterací za sekundu pro 256bitový klíč PBKDF2-sha512 1515283 iterací za sekundu pro 256bitový klíč PBKDF2-ripemd160 868026 iterací za sekundu pro 256bitový klíč PBKDF2-whirlpool 655360 iterací za sekundu pro 256bitový klíč argon2i 7 iterací, 1048576 paměti, 4 souběžných vláken (procesorů) pro 256bitový klíč (požadován čas 2000 ms) argon2id 7 iterací, 1048576 paměti, 4 souběžných vláken (procesorů) pro 256bitový klíč (požadován čas 2000 ms) # Algoritmus | Klíč | Šifrování | Dešifrování aes-cbc 128b 1084,3 MiB/s 3193,4 MiB/s serpent-cbc 128b 90,7 MiB/s 685,8 MiB/s twofish-cbc 128b 205,3 MiB/s 382,2 MiB/s aes-cbc 256b 838,0 MiB/s 2603,9 MiB/s serpent-cbc 256b 93,2 MiB/s 686,0 MiB/s twofish-cbc 256b 209,2 MiB/s 382,7 MiB/s aes-xts 256b 1938,9 MiB/s 1940,3 MiB/s serpent-xts 256b 666,1 MiB/s 687,3 MiB/s twofish-xts 256b 372,7 MiB/s 378,7 MiB/s aes-xts 512b 1737,2 MiB/s 1762,8 MiB/s serpent-xts 512b 685,3 MiB/s 705,9 MiB/s twofish-xts 512b 382,3 MiB/s 386,6 MiB/s
Ale robiť test rýchlosti čítania SSD na RPi, to asi nebude dosahovať rýchlosti desktopového radiča. A prejaví sa úzke hrdlo v pomalejšom radiči. Na tom RPi teda otestuješ len možnosť, ale výkon už bude mimo rozsahu.
Nemyslel jsem testovat to na RPi, ale v pc. SSD bych odpojil a připojil je kabelem k pc, případně je dal do pc.
Dobře, díky za vysvětlení.
Akurát je rozumné zamyslieť a či sa oplatí 10 minút vyklikávať CloneZillu, alebo človek napáše jeden riadokClonezilla (nebo i ten holej partclone) take staci napsat 1 radek.
# z3 - use LZO compression (z1p for parallel gzip(pigz), for parallel bzip2(lbzip2), ...) ocs-sr --clone-hidden-data --use-partclone -z3 --postaction choose savedisk jmeno_image sda
Akurát je rozumné zamyslieť a či sa oplatí 10 minút vyklikávať CloneZillu, alebo človek napáše jeden riadok a nechá to pracovať nech to dobehne kým zje večeru.
Tipl bych to tak na ~ 3 minuty. Navíc, když spustíš klonování | zálohu | obnovu, tak ti Clonezilla řekne: "Přiště můžete spustit tento příkaz" a vypíše ti ty parametry, které jsi nastavil. Takže to můžeš vyřešit i takto a tím to zrychlit.
Jinak co se týká komprese, tak já používám lzo. Ale dávám to jen ze zvyku, protože mi to stejně nekomprimuje. Teď jsem to ověřoval a obraz 100 GiB oddílu má velikost 107,4 GB, což je těch 100 GiB. Nevím, jestli je to tím, že ten oddíl je šifrován, ale ten obraz prostě menší není. Příště to budu pouštět bez komprese a bude to alespoň rychlejší.
Jo. Včera jsem zálohoval OS na RPi (nešifrované SSD) a lzo to stlačil z 2,7 GB na 1,3 GB.
dd if=/dev/zero bs=10M status=progress count=1K | pigz -p4 - > /dev/null 10601103360 bytes (11 GB, 9.9 GiB) copied, 38 s, 279 MB/s 1024+0 records in 1024+0 records out 10737418240 bytes (11 GB, 10 GiB) copied, 38.4707 s, 279 MB/sTakže tak ako pred rokmi, tak by som si nechal nekomprimovaný čistý obraz disku ktorý viem pripojiť cez všetky tie vrstvy aby som vedel pracovať s pôvodným obrazom. Občas si človek spomenie na nejaký starý konfigurák. A skomprimoval by som to až po dlhšej dobe.
Pigz vypadá zajímavě. Někdy vyzkouším.
dd if=/dev/sda conv=sync,noerror bs=64K | gzip -c | split -b 700m - ./system_drive_backup.img.gza pro obnovu:
cat system_drive_backup.img.gz.* | gzip -dc | dd of=/dev/sda conv=sync,noerror bs=64KTím však nechci psát, že clonezilla je špatná, to rozhodně ne. Také ji používám, ale spíše na náročnější úkony.
Tohle mi je jasné. BTW: To umí i Clonezilla, rozsekat zálohu na více kusů např. po 700 MB. Já jsem ale myslel, že mluvíš o tom, že bys nějak zjistil obsazenost toho oddílu a nastavil dle toho parametr pro dd. Např. systém o velikosti 10 GB by byl na prvních 15 GB disku a pro dd bys nastavil, aby to rozseknul po 16 GB se zapnutou kompresí. Při vytváření druhého kusu 16 GB pak Ctrl + C a ten první kus obrazu by byla ta záloha. Myslel jsem, že mluvíš o něčem na tomto principu. Pokud ale budeš pomocí dd dělat komprimovaný obraz 512 GB rozsekaný po 700 MB, tak si moc nepomůžeš, protože IMHO bude i tak dost velký. Po kompresi např. 490 GB. Proto jsem psal, že by bylo lepší použít Czillu, protože jak vysvětlil Radek, zazálohuje jen obsazené místo, tedy těch 10 GB. Je to rychlejší pro zálohu i obnovu a hlavně nemusíš zbytečně přepsat celé SSD kvůli 10 GB. Nebo jsem tě pochopil špatně a tím tvým způsobem by záloha neměla např. těch 490 GB, ale mnohem méně?
Díky za vysvětlení.
Takže použít Czillu je mnohem lepší.
To je CZilla, ne Czilla. A píšu to jen lidem u kterých vím, že ví, o čem píšu.
A v případě HDD by to bylo úplně o ničem.
sudo dd if=/dev/zero of=/cesta/k/pripojenemu/oddilu/treba_soubor_smaz bs=1M status=progressaz to zarve ze doslo volne misto, soubor "treba_soubor_smaz" smazat, odpojit oddil a udelat dd komprimovanej image, ale porad bych misto toho celeho spis pouzil clonezillu ci partclone
Ale to je asi oproti TRIMu mnohem delší proces, ne?
Ale pořád můžeš ten image z dd komprimovat a případně i rozdělit. Pak se hodně přiblížíš obsazené hodnotě.to samozrejme muzu, ale porad plati co sem psal, jinejma slovama: ze zdrojoveho disku se bude cist obsah celeho disku, na cilovy disk se bude zapisovat obsah celeho image obsahujici obsah celeho zdrojoveho disku.
Zrovna ohledně partclone jsem ti dnes v jedné z reakcí psal. Chtěl jsem zjistit, jestli se dá použít sólo bez Czilly. Pak jsem si ale uvědomil, že Czilla ti právě nabízí vše pohodlně nastavit ("klonovat skrytá data mezi MBR a první partition", atd.) a že nemám důvod používat partclone sólo. I když by asi šel vychytat skript s parametry, ale to jde podobně i u Czilly.
Mam UEFI/GPT.S tím mám zatím málo zkušeností, ale podle mě není potřeba grub-install, ale stačí zkopírovat binárku grubu z jedné VFAT partition na druhou. To by mělo spustit minimálně stage1.5, z ní pak můžeš zkusit ručně najít zbytek grubu. Ani moduly by žádné chybět neměly, protože binárka grubu je sestavená tak, že na tom počítači ty disky a jejich FS vidí.
Problem: zkousel jsem to prez `grub-install --boot-directory=/media/tadybudeboot/boot /dev/sda2` (pak i bez posledni 2).Měl jsi při tomhle pripojené v /boot/efi (nebo /media/tadybudeboot/boot/efi, kdo ví) tu novou FAT partition kde má být novej GPT boot? A zapsal se na ní soubor s imagem grubu? A když na něj dáš file, je to normálně PE32? A když dáš file na grub na stávajícím disku, ukáže to stejný výstup?
S tím mám zatím málo zkušeností, ale podle mě není potřeba grub-install, ale stačí zkopírovat binárku grubu z jedné VFAT partition na druhou. To by mělo spustit minimálně stage1.5, z ní pak můžeš zkusit ručně najít zbytek grubu. Ani moduly by žádné chybět neměly, protože binárka grubu je sestavená tak, že na tom počítači ty disky a jejich FS vidí.Diky, tohle vypada nadejne. Ten VFAT/FAT mi chybel, mel sem tam EXT4 a doufal jsem, ze to po grub-install nabootuje. Na druhou otazku neodpovidam, nebot FS nesedi. Udelam FAT a napisu.
Diky, tohle vypada nadejne. Ten VFAT/FAT mi chybel, mel sem tam EXT4 a doufal jsem, ze to po grub-install nabootuje.V tom je hlavní rozdíl (z pohledu admina) oproti BIOS bootu. BIOS bootuje tak, že natáhne první sektor z disku a ten spustí. Mělo by mu být úplně jedno, co dalšího na disku je. (některé ještě ověřují, že je tam partition table a na ní partition s nastaveným boot flagem). GRUB stage 1 je v MBR a stage1.5 se typicky dává do volného místa mezi prvním sektorem a začátkem první partition (která dříve začínala na 63. sektoru, tedy 31.5 KiB, a nové (2013+) nástroje ji dávají 2048 sektor, protože disky začaly vyžadovat zarovnání na celé MiB (SSD někdy ještě na víc). Ve stage1.5 je driver filesystému, takže stage2 (to je to, co máš v /boot/grub, a je to asi stovka modulů) pak může být na libovolném FS. EFI se bootuje tak, že firmware najde FAT partition (možná ještě musí mít nějaký flag, že to je EFI system/EFI boot), v ní adresář EFI, a v něm jsou .efi soubory, což je PE32 spustitelný soubor. Ten natáhne do paměti a spustí. V případě grubu je to soubor grubx64.efi a obsahuje stage1.5. Teď se pouštím na tenký led, ale myslím, že Debian dodává soubor /usr/lib/grub/x86_64-efi/monolithic/grubx64.efi, což je EFI binárka se všemi moduly, a je velká (1.7 MB), ale nikdo ti nebrání ji použít. Instalace grubu tak je jednoduše nakopírování této binárky do EFI/Boot/. A když děláš grub-install, tak se stane přesně totéž (zapíše se binárka do /boot/efi/EFI/něco/něco.efi), ale detekuje se, jaké moduly jsou potřeba, a jen ty se v ní zahrnou, takže u mě má jenom 170 kB. Pak mám ještě vedle toho grubx64.efi soubor grub.cfg s obsahem
search.fs_uuid 9f070ae6-7995-4b3a-8eea-b8b66d7da2da root set prefix=($root)'/grub' configfile $prefix/grub.cfgprotože jinak se ti spustí stage1.5 shell místo menu.
Tak tohle je super koment. Sice nebyl určen mě, ale i tak díky za vysvětlení.
## pripojeni disku sudo mount /dev/${kde_je_rootfs) /target sudo mount /dev/${kde_je_pripadne_oddelenej_boot} /target/boot sudo mount /dev/${kde_je_efi_oddil} /target/boot/efi ## priprava virtualnich systemovych pripojeni sudo mount --bind /dev /target/dev sudo mount --bind /dev/pts /target/dev/pts sudo mount -t proc proc /target/proc sudo mount -t sysfs sysfs /target/sys ## prepnuti do takto pripravene ciloveho filesystemu chroot /targetnasledne instalaci grubu jako by byl system nastartovan z toho ciloveho filesystemu, bez parametru, protoze vse ma pripravene jak ma byt....
## instalace grubu na DISK sdX, nikoliv na ODDIL sdxY sudo grub-install /dev/sdX
Tiskni
Sdílej: