Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
cat /proc/sys/vm/swappiness mi ukáže 0, ale moc chytrej z toho nejsem.
more /proc/swaps mi ukáže /var/swap, type file, velikost má aktuálně asi 13 MB, a když jsem se mrknul kde to leží, tak jsem zjistil /dev/mmcblk0p2, což je právě druhá oblast na SD kartě
(root, má asi 6GB; první je boot a má 256MB)…
Řeším to proto, že systém je celkem svižný, když se po něm nic moc nechce, ale jamile pustím třeba youtube, tak to chvíli přehrává, pak se to lagne skoro na minutu a je slyšet jenom zvuk, a potom (po té "skorominutě" cca) to video velmi rychle doběhne jakoby zrychleně až do místa přehrávání a zas to asi deset vteřin jede normálně… a tak furt dokola - ale není to problém jenom YT a prohlížeče, i při spouštění "větších programů" (Gparted třeba) je na tom vidět, že to dlouho "nejede" a na krellu v Gkrellm přitom vidím, že CPU je na 400 MHz… (na cpufrequtils mám přepínač "ondemand" a funguje, u toho YT i jinde si to hází samo až na 1800 MHz a zpět podle potřeby, když ten CPU fakt zatížím).
Poradí někdo ochotný, co s tím? Co bude potřeba vložím, když mi někdo napíše co je potřeba
Řešení dotazu:
swapoff -a, nepatrně se to zlepšilo… Začínám uvažovat že zkusím nějakou rychlejší SD kartu, jinak nevím čím by to ještě mohlo být (btw: Jak se klonuje systém?
), a nebo to má ještě 8GB eMMC přímo na sobě, tak jedině ještě zkusit tu (závorka platí i zde - jak to sakra dostanu do té eMMC?
). Přitom Android na tom lítal jak blesk a jelo vše, i Kodi, který se tady sice nainstaluje, ale nejede (akorát mi na tom byl ten Android "tak nějak nesympatickej").
# vypíše použitie pamäte (zvlášť je swap) free -h # swap sa dá aj vypnúť spawoff -a # a tiež aj zapnúť spawon -a
nebo ještě lépe jak mu řeknu, aby swapowal do RAMPouži zram, a vytvor si komprimované blokové zariadenie ktoré použiješ ako swap. Funguje to aj mimo x86/64. Ubuntu like distribúcie na to mali hotový balíček zram-config ktorý to zvládol aj sám. Ale v prípade swapovania multimédií to nemuselo priniesť žiadaný efekt keďže multimédiá boli zo svojej podstaty už komprimované.
$) a příkazy ke spuštění jen pod rootem (tj. např. se sudo) mřížkou #.
Seznam swapovacích oddílů:
$ cat /proc/swapsNebo:
$ /sbin/swapon(Tenhle nevypíše ani hlavičku, pokud nejsou žádné.)
# mkswap oddíl
# swapon oddílTotéž¹, ale vypnout:
# swapoff oddíl
# swapon -a # swapoff -a
$ free -h
# zramctl -f -s velikostTakže např.:
# zramctl -f -s 200M
swapoff -av
zram:
modprobe zram
zram:
zramctl -f -s 512M(To vypíše něco ve tvaru
/dev/zramX.)
mkswap /dev/zramX
swapon -v /dev/zramX
free -h
-v.
² Volba -a (vizte zramctl --help dovoluje volbu algoritmu.
ten armbian s jadrem 5.10 jsi asi take jeste nezkusil co? :)
/usr/local/sbin/setup-zram-swap (/usr/local – programy a další systémové soubory nainstalované uživatelem; sbin – programy pro správu systému, dá se říct, že ty, které většinou spouští jen root).
Tam napíšeme na první řádek #!/bin/sh (říká nám, že pokud ho spustíme, bude jeho interpretrem /bin/sh, tedy shell).
Potom už příkazy k nastavení (dovolím si používat komplikovanější příkazy než ty, které jsem ukazoval, ale víceméně je to totéž):
#!/bin/sh
# Nahradí stávající swapovací oddíly jedním komprimovaným v RAM.
zram_size="512M"
# Ujistíme se, že je dostupný modul zram.
modprobe zram || {
echo "Nepodařilo se najít jaderný modul zram. Nenastavuji swap v zram."
exit 1
} >&2
# Deaktivujeme výchozí swapy.
swapoff -av
# Nastavíme zram.
zram_dev="$(zramctl -f -s $zram_size)"
# Naformátujeme.
mkswap "$zram_dev"
# Zapneme nový swap.
swapon "$zram_dev"
Nastavte ho jako spustitelný (chmod +x /usr/local/sbin/setup-zram-swap).
A teď bych někoho poprosil, aby napsal, jak to má nastavit tak, aby se skript spustil po startu. Se SystemD se moc nestýkám, ale tůším, že takto:
[Unit] Description=Use zram for swaps [Service] Type=oneshot ExecStart=/usr/local/sbin/setup-zram-swap [Install] WantedBy=multi-user.targetTo uložíme do
/etc/systemd/system/zram-swap.service.
Zkusíme pomocí systemctl start zram-swap, zapneme trvale od příštího startu pomocí systemctl enable zram-swap (disable to vypne).
Díky, že jsi to sem vše (i o swapu) tak pěkně napsal. Je to inspirativní a užitečné.
Tiskni
Sdílej: