V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Budu se chtít přihlásit k první službě. Tak musím do Bitwardenu dát master heslo, potvrdit libovolně silným 2FA a Bitwarden mi pošle blob všech hesel, zašifrovaný jen tím master heslem. Malware má teda jak master heslo, tak ten blob, může si to dešifrovat a kamkoli poslat. Žádné FIDO2 už nepotřebuje.
Oproti tomu u Trezoru se přihlásím k Dropboxu, předložím mu soubor na něm uložený a řeknu „chci heslo ke službě X, uživatelské jméno Y“. Trezor si to uvnitř dešifruje, ukáže mi na displeji „Chcete zpřístupnit heslo na X/Y?“, a když potvrdím, tak jen to jedno heslo se dostane do počítače. Malware samozřejmě to heslo může ihned ukrást, ale už nemůže ukrást další hesla v Trezoru uložená. Jedině že by čekal, až je všechny budu někam zadávat. Nedostane je jak na zlatém podnose jak u Bitwardenu s FIDO2.
Když o tom přemýšlím, tak je to všechno k ničemu. Základ je neinfikovat OS. Pokud člověk není opatrný a OS infikuje, nic z toho o čem píšeš asi nepomůže. Malware nemá problém čekat. Nudit se nebude a nohy ho bolet taky nezačnou. Jediné, co mi dává smysl je mít nastaven potvrzovací sms kód tam, kde je to možné. I kdyby si malware heslo přečetl, tak bez tvého mobilu by bylo útočníkovi k ničemu.
A nejde to takto nastavit u toho Trezoru? Že bys místo sms kódu potvrdil u každého přihlášení (tam kde je to možné) dialog na displeji?
Jediné, co mi dává smysl je mít nastaven potvrzovací sms kód tam, kde je to možné. I kdyby si malware heslo přečetl, tak bez tvého mobilu by bylo útočníkovi k ničemu.Souhlasím. Ale jednak ne všechny služby to umí, a asi ne u všech to je navíc žádoucí. Další faktor (SMS teda zrovna není ideální) je samozřejmě trochu obtěžující a u spousty služeb to prostě není potřeba. Což neznamená, že chci, aby malware všechny ty účty (včetně starých, kam se třeba v podstatě nikdy nepřihlašuju) měl najednou.
A nejde to takto nastavit u toho Trezoru? Že bys místo sms kódu potvrdil u každého přihlášení (tam kde je to možné) dialog na displeji?Ano, jde. Oba Trezory umí U2F a ten novější umí i FIDO2. Což je super a využívám to. Ale viz předchozí bod; zdaleka ne všechny služby to podporují a u spousty z nich by to ani nebylo žádoucí.
Jak se to používá? Když se chci někam přihlásit, jdu na web Bitwardenu, zkopíruju heslo, přihlásím se?
Protože s rozšířením v prohlížeči jen zmáčknu klávesovou zkratku, tím se formulář vyplní heslem sám, a Enter.
S Trezorem zmáčknu klávesovou zkratku, potvrdím na Trezoru, tím se formulář vyplní heslem sám, a Enter.
S webovým rozhraním Bitwardenu musím udělat ten mezikrok s jejich rozhraním, což mi nepřijde jednodušší než s Trezorem. Ale je fakt, že taky ta bezpečnost při webovém rozhraní je asi lepší než s rozšířením (nebo si neumím představit vektor útoku), takže to vyjde skoro nastejno.
V případě linuxu si nejsem jist, za jakých podmínek lze dělat sw keylogger.Na X11 může kterýkoilv program běžící pod tvým uživatelem odchytit cokoliv. Na Waylandu už to je pořešené.
Tiskni
Sdílej: