Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Byla vydána Java 25 / JDK 25. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 18. Jedná se o LTS verzi.
Věra Pohlová před 26 lety: „Tyhle aféry každého jenom otravují. Já bych všechny ty internety a počítače zakázala“. Jde o odpověď na anketní otázku deníku Metro vydaného 17. září 1999 na téma zneužití údajů o sporožirových účtech klientů České spořitelny.
Jeden z nejstarších programovacích jazyků. První kompilátor FORTRANu vznikl 1957 v IBM. Jednalo se o optimalizovaný kompilátor, protože v tehdejší době by málo kdo používal programovací jazyk, jehož rychlost by nebyla srovnatelná s assemblerem. Tento jazyk byl a stále je používán vědci pro psaní aplikací provádějících náročné numerické výpočty. Postupným vývojem vzniklo několik norem jazyka FORTRAN, které se neoficiálně označují jako FORTRAN IV, FORTRAN 66, FORTRAN 77, FORTRAN 90, FORTRAN 95 a FORTRAN 2003.
Je dostupných několik svobodných i komerčních kompilátorů FORTRANU, z těch svobodných bych uvedl GNU FORTRAN, který je součástí GNU Compiler Collecion. Z těch komerčních pak kompilátor od Intelu, který má například podporu pro OpenMP knihovnu, automatickou paralerizaci a spoustu dalších věcí.
Prostředí: | Konzole |
Licence: | Jiná |
Počet uživatelů: | |
Dokument vytvořil: Käyttäjä 11133, 9.7.2007 22:22 | Poslední úprava: Käyttäjä 11133, 27.2.2011 15:04 | Další přispěvatelé: Ses | Historie změn | Zobrazeno: 3476×
Tiskni
Sdílej: