Michael Meeks, CEO společnosti Collabora, na apríla oznámil, nebyl to ale apríl, že nadace The Document Foundation zastřešující vývoj kancelářského balíku LibreOffice vyloučila ze svých řad všechny zaměstnance a partnery společnosti Collabora, tj. více než třicet lidí, kteří po mnoho let přispívali do LibreOffice. Nadace The Document Foundation po několika dnech publikovala oficiální vyjádření. Přiznává pochybení při zakládání
… více »Protože je už po aprílu, můžou strahováci opět zveřejnit program další Virtuální Bastlírny, aniž by připravená témata působila dojmem, že jde o žert. Vězte tedy, že v úterý 14. dubna (změna!!!) od 20:00 proběhne VB, kde se setkají bastlíři, technici, učitelé i nadšenci do techniky a kde i vy se můžete zapojit do družného hovoru, jako by všichni seděli u pomyslného piva. Co mají bastlíři tento měsíc na srdci? Pravděpodobně by nás musel zasáhnout
… více »Byla vydána verze 26.1 aneb čtvrtletní aktualizace open source počítačového planetária Stellarium (Wikipedie, GitHub). Vyzkoušet lze webovou verzi Stellaria na Stellarium Web.
VOID (Video Object and Interaction Deletion) je nový open-source VLM model pro editaci videa, který dokáže z videí odstraňovat objekty včetně všech jejich fyzikálních interakcí v rámci scény (pády, kolize, stíny...) pomocí quadmaskingu (čtyřhodnotová maska, která člení pixely scény do čtyř kategorií: objekt určený k odstranění, překrývající se oblasti, objektem ovlivněné oblasti a pozadí scény) a dvoufázového inpaintingu. Za projektem stojí výzkumníci ze společnosti Netflix.
Design (GitHub) je 2D CAD pro GNOME. Instalovat lze i z Flathubu. Běží také ve webovém prohlížeči.
Příspěvek na blogu herního enginu Godot představuje aplikaci Xogot přinášející Godot na iPad a iPhone. Instalovat lze z App Storu. Za Xogotem stojí Miguel de Icaza (GitHub) a společnost Xibbon.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za březen (YouTube).
ESP-IDF (Espressif IoT Development Framework), tj. oficiální vývojový framework pro vývoj aplikací na mikrokontrolérech řady ESP32, byl vydán v nové verzi 6.0. Detaily na portálu pro vývojáře.
DeepMind (Alphabet) představila novou verzi svého multimodálního modelu, Gemma 4. Modely jsou volně k dispozici (Ollama, Hugging Face a další) ve velikostech 5-31 miliard parametrů, s kontextovým oknem 128k až 256k a v dense i MoE variantách. Modely zvládají text, obrázky a u menších verzí i audio. Modely jsou optimalizované pro běh na desktopových GPU i mobilních zařízeních, váhy všech těchto modelů jsou uvolněny pod licencí Apache 2.0. Návod na spuštění je už i na Unsloth.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 3. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
přeji pěkný večer,
dostal jse se do situace, kdy bych potřeboval v LaTeXu mít následující funkcionalitu. A nedokážu vymyslet jak NATO...
V externím textovém souboru mám seznam záznamů. Každý záznam má několik položek. Každý záznam je na samostatné řádce. Je možné "získat" jednotlivé položky jako jednotlivá makra? Nevím, jestli se vyjadřuji dostatečně přesně, mělo by to fungovat podobně jako když definuji nová makra, například:
\newcommand{\polozka1}{obsah1}
\newcommand{\polozka2}{obsah2}
akorát s tím rozdílem, že by obsah1, obsah2, ... by byl čten právě z onoho externího souboru. Cyklem bych pak přečetl celý obsah souboru.
V TeXu, jak jsem zjistil, to asi není žádný velký problém. Bohužel, i když se snažím delší dobu "pochopit" filozofické principy TeXu (PlainTeXu) jako takového, to podstatné mi stále uniká, nějak se nemůžu chytit.
Prosím, nevěděl by někdo jak NATO??
Například takto je možné načíst řádky souboru data.txt:
\newcount\cisradku \cisradku=0
\catcode`\|=13 \let|=\space
% Cte radky ukoncene svislitkem, dokud nenarazi na \relax.
\def\ctiradky#1|{\advance\cisradku by 1\relax
\expandafter\def\csname \the\cisradku!!radek!!\endcsname{#1}%
\futurelet\next\ctiradkycont}
% Test, je-li dalsi token \relax.
\def\ctiradkycont{\ifx\relax\next
\let\pokracuj=\relax
\else
\let\pokracuj=\ctiradky
\fi\pokracuj}
\endlinechar=`\|
% Nacteme soubor s daty a zpracujeme jeho radky.
\expandafter\ctiradky \input data.txt
\relax \endlinechar=`^^M
\catcode`\|=12
Předpokládám, že se v souboru nevyskytují speciální znaky. Výše zmíněný kód nadefinuje makra n!!radek!!, kde n je číslo řádku.
Například obsah prvního řádku je přístupný přes \csname 1!!radek!!\endcsname. Pokud budou na každém řádku dvě položky odděleny středníkem, je možné si napsat makra na načtení první a druhé položky:
\def\prvni#1{\def\nacti##1;##2|{##1}%
\expandafter\expandafter\expandafter\nacti\csname #1!!radek!!\endcsname|}
\def\druha#1{\def\nacti##1;##2|{##2}%
\expandafter\expandafter\expandafter\nacti\csname #1!!radek!!\endcsname|}
Každé z maker dostane číslo řádku a vrátí první resp. druhou položku na řádku. Nakonec ještě stojí za úvahu řádky rozparsovat do položek přímo v makru \ctiradky.
díky za pomoc,
a omlouvám se za pozdní reakci, byl jsem několi dní mimo své pracovní nástroje...
Byť jsem trošku pokročil ve studiu hlubin TeXu, příp. PlainTeXu, nějak mi uvedený příklad nefunguje. Když si vyrobím textový soubor, třeba
polozka1 polozkovita
polozka2 polozkovita
polozka3 polozkovita
polozka4 polozkovita
tak se mi načte jako jedna řádka. Svislítko jsem na koncích řádek měl, je to jedno, speciální znaky se v textu souboru nevyskytují. Když si nechám zobrazit počítadlo (\the\cisradku), tak opravdu vypíše hodnotu 1.
Příkaz \csname 1!!radek!!\endcsname vypíše celý obsah souboru, příkaz \csname 2!!radek!!\endcsname nevypíše nic, předpokládám, že obsah není definován, nebo tak něco.
Zřejmě mi stále něco uniká

To je zvláštní, teď jsem to zkoušel a 4 řádky se mi korektně naparsovaly. Používátě příkaz tex nebo csplain?
Ono totiž v latexu je problém v tom, že tam input není primitiv input, takže místo input musíte použít @@input (tj. uzavřít můj kód mezi \makeatletter a \makeatother a \input přepsat na \@@input).
Jo, to bude asi ono.
Používám LaTeX, jak jsem psal už v prvním příspěvku (a stále si připadám jako na začátku). Ješte jsem zkoušel PDFLaTeX, chová (chovalo) se to stejně.
Po dopoučených úpravách TO už dělá co je očekáváno.
Do všech tajů TeXu jsem zdaleka ještě nepronikl, přesněji, mám stále silnější pocit, že se (v mém případě) jedná o divergentní proces. No nic, nadechnout a znovu do hluboký vody...

P.S.
Velmi nerad bych se nějak dotknul Petra Olšáka a jeho práce, ale předpokládám, že na zahájení studia TeXu a jeho zákoutí (v kontextu mého prvního dotazu) asi nebude nejvhodnější literatura jeho kniha, TeXbook naruby. Má někdo zkušenost i s jinými knihami ??
BTW,
děkuji mnohokrát za pomoc
Potom zbývá - a pro začátek studia TeXu je vhodnější - jen TeXbook Donalda Knutha, autora TeXu. Nebyl sice přeložen do češtiny, ale to nemusí být velkou překážkou. Je to zároveň vzorný příklad, jak by měla vypadat učebnice. Olšákův TBN si ale nechte poblíž. Ten na to jde skutečně trochu z jiné strany, naruby. Pohoda, hezký den.Velmi nerad bych se nějak dotknul Petra Olšáka a jeho práce, ale předpokládám, že na zahájení studia TeXu a jeho zákoutí (v kontextu mého prvního dotazu) asi nebude nejvhodnější literatura jeho kniha, TeXbook naruby. Má někdo zkušenost i s jinými knihami ??
Tiskni
Sdílej: