Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Meta převezme sociální síť pro umělou inteligenci (AI) Moltbook. Tvůrci Moltbooku – Matt Schlicht a Ben Parr – se díky dohodě stanou součástí Meta Superintelligence Labs (MSL). Meta MSL založila s cílem sjednotit své aktivity na poli AI a vyvinout takovou umělou inteligenci, která překoná lidské schopnosti v mnoha oblastech. Fungovat by měla ne jako centralizovaný nástroj, ale jako osobní asistent pro každého uživatele.
přeji pěkný večer,
dostal jse se do situace, kdy bych potřeboval v LaTeXu mít následující funkcionalitu. A nedokážu vymyslet jak NATO...
V externím textovém souboru mám seznam záznamů. Každý záznam má několik položek. Každý záznam je na samostatné řádce. Je možné "získat" jednotlivé položky jako jednotlivá makra? Nevím, jestli se vyjadřuji dostatečně přesně, mělo by to fungovat podobně jako když definuji nová makra, například:
\newcommand{\polozka1}{obsah1}
\newcommand{\polozka2}{obsah2}
akorát s tím rozdílem, že by obsah1, obsah2, ... by byl čten právě z onoho externího souboru. Cyklem bych pak přečetl celý obsah souboru.
V TeXu, jak jsem zjistil, to asi není žádný velký problém. Bohužel, i když se snažím delší dobu "pochopit" filozofické principy TeXu (PlainTeXu) jako takového, to podstatné mi stále uniká, nějak se nemůžu chytit.
Prosím, nevěděl by někdo jak NATO??
Například takto je možné načíst řádky souboru data.txt:
\newcount\cisradku \cisradku=0
\catcode`\|=13 \let|=\space
% Cte radky ukoncene svislitkem, dokud nenarazi na \relax.
\def\ctiradky#1|{\advance\cisradku by 1\relax
\expandafter\def\csname \the\cisradku!!radek!!\endcsname{#1}%
\futurelet\next\ctiradkycont}
% Test, je-li dalsi token \relax.
\def\ctiradkycont{\ifx\relax\next
\let\pokracuj=\relax
\else
\let\pokracuj=\ctiradky
\fi\pokracuj}
\endlinechar=`\|
% Nacteme soubor s daty a zpracujeme jeho radky.
\expandafter\ctiradky \input data.txt
\relax \endlinechar=`^^M
\catcode`\|=12
Předpokládám, že se v souboru nevyskytují speciální znaky. Výše zmíněný kód nadefinuje makra n!!radek!!, kde n je číslo řádku.
Například obsah prvního řádku je přístupný přes \csname 1!!radek!!\endcsname. Pokud budou na každém řádku dvě položky odděleny středníkem, je možné si napsat makra na načtení první a druhé položky:
\def\prvni#1{\def\nacti##1;##2|{##1}%
\expandafter\expandafter\expandafter\nacti\csname #1!!radek!!\endcsname|}
\def\druha#1{\def\nacti##1;##2|{##2}%
\expandafter\expandafter\expandafter\nacti\csname #1!!radek!!\endcsname|}
Každé z maker dostane číslo řádku a vrátí první resp. druhou položku na řádku. Nakonec ještě stojí za úvahu řádky rozparsovat do položek přímo v makru \ctiradky.
díky za pomoc,
a omlouvám se za pozdní reakci, byl jsem několi dní mimo své pracovní nástroje...
Byť jsem trošku pokročil ve studiu hlubin TeXu, příp. PlainTeXu, nějak mi uvedený příklad nefunguje. Když si vyrobím textový soubor, třeba
polozka1 polozkovita
polozka2 polozkovita
polozka3 polozkovita
polozka4 polozkovita
tak se mi načte jako jedna řádka. Svislítko jsem na koncích řádek měl, je to jedno, speciální znaky se v textu souboru nevyskytují. Když si nechám zobrazit počítadlo (\the\cisradku), tak opravdu vypíše hodnotu 1.
Příkaz \csname 1!!radek!!\endcsname vypíše celý obsah souboru, příkaz \csname 2!!radek!!\endcsname nevypíše nic, předpokládám, že obsah není definován, nebo tak něco.
Zřejmě mi stále něco uniká

To je zvláštní, teď jsem to zkoušel a 4 řádky se mi korektně naparsovaly. Používátě příkaz tex nebo csplain?
Ono totiž v latexu je problém v tom, že tam input není primitiv input, takže místo input musíte použít @@input (tj. uzavřít můj kód mezi \makeatletter a \makeatother a \input přepsat na \@@input).
Jo, to bude asi ono.
Používám LaTeX, jak jsem psal už v prvním příspěvku (a stále si připadám jako na začátku). Ješte jsem zkoušel PDFLaTeX, chová (chovalo) se to stejně.
Po dopoučených úpravách TO už dělá co je očekáváno.
Do všech tajů TeXu jsem zdaleka ještě nepronikl, přesněji, mám stále silnější pocit, že se (v mém případě) jedná o divergentní proces. No nic, nadechnout a znovu do hluboký vody...

P.S.
Velmi nerad bych se nějak dotknul Petra Olšáka a jeho práce, ale předpokládám, že na zahájení studia TeXu a jeho zákoutí (v kontextu mého prvního dotazu) asi nebude nejvhodnější literatura jeho kniha, TeXbook naruby. Má někdo zkušenost i s jinými knihami ??
BTW,
děkuji mnohokrát za pomoc
Potom zbývá - a pro začátek studia TeXu je vhodnější - jen TeXbook Donalda Knutha, autora TeXu. Nebyl sice přeložen do češtiny, ale to nemusí být velkou překážkou. Je to zároveň vzorný příklad, jak by měla vypadat učebnice. Olšákův TBN si ale nechte poblíž. Ten na to jde skutečně trochu z jiné strany, naruby. Pohoda, hezký den.Velmi nerad bych se nějak dotknul Petra Olšáka a jeho práce, ale předpokládám, že na zahájení studia TeXu a jeho zákoutí (v kontextu mého prvního dotazu) asi nebude nejvhodnější literatura jeho kniha, TeXbook naruby. Má někdo zkušenost i s jinými knihami ??
Tiskni
Sdílej: