OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
přeji pěkný večer,
dostal jse se do situace, kdy bych potřeboval v LaTeXu mít následující funkcionalitu. A nedokážu vymyslet jak NATO...
V externím textovém souboru mám seznam záznamů. Každý záznam má několik položek. Každý záznam je na samostatné řádce. Je možné "získat" jednotlivé položky jako jednotlivá makra? Nevím, jestli se vyjadřuji dostatečně přesně, mělo by to fungovat podobně jako když definuji nová makra, například:
\newcommand{\polozka1}{obsah1}
\newcommand{\polozka2}{obsah2}
akorát s tím rozdílem, že by obsah1, obsah2, ... by byl čten právě z onoho externího souboru. Cyklem bych pak přečetl celý obsah souboru.
V TeXu, jak jsem zjistil, to asi není žádný velký problém. Bohužel, i když se snažím delší dobu "pochopit" filozofické principy TeXu (PlainTeXu) jako takového, to podstatné mi stále uniká, nějak se nemůžu chytit.
Prosím, nevěděl by někdo jak NATO??
Například takto je možné načíst řádky souboru data.txt
:
\newcount\cisradku \cisradku=0 \catcode`\|=13 \let|=\space % Cte radky ukoncene svislitkem, dokud nenarazi na \relax. \def\ctiradky#1|{\advance\cisradku by 1\relax \expandafter\def\csname \the\cisradku!!radek!!\endcsname{#1}% \futurelet\next\ctiradkycont} % Test, je-li dalsi token \relax. \def\ctiradkycont{\ifx\relax\next \let\pokracuj=\relax \else \let\pokracuj=\ctiradky \fi\pokracuj} \endlinechar=`\| % Nacteme soubor s daty a zpracujeme jeho radky. \expandafter\ctiradky \input data.txt \relax \endlinechar=`^^M \catcode`\|=12
Předpokládám, že se v souboru nevyskytují speciální znaky. Výše zmíněný kód nadefinuje makra n!!radek!!
, kde n
je číslo řádku.
Například obsah prvního řádku je přístupný přes \csname 1!!radek!!\endcsname
. Pokud budou na každém řádku dvě položky odděleny středníkem, je možné si napsat makra na načtení první a druhé položky:
\def\prvni#1{\def\nacti##1;##2|{##1}% \expandafter\expandafter\expandafter\nacti\csname #1!!radek!!\endcsname|} \def\druha#1{\def\nacti##1;##2|{##2}% \expandafter\expandafter\expandafter\nacti\csname #1!!radek!!\endcsname|}
Každé z maker dostane číslo řádku a vrátí první resp. druhou položku na řádku. Nakonec ještě stojí za úvahu řádky rozparsovat do položek přímo v makru \ctiradky
.
díky za pomoc,
a omlouvám se za pozdní reakci, byl jsem několi dní mimo své pracovní nástroje...
Byť jsem trošku pokročil ve studiu hlubin TeXu, příp. PlainTeXu, nějak mi uvedený příklad nefunguje. Když si vyrobím textový soubor, třeba
polozka1 polozkovita
polozka2 polozkovita
polozka3 polozkovita
polozka4 polozkovita
tak se mi načte jako jedna řádka. Svislítko jsem na koncích řádek měl, je to jedno, speciální znaky se v textu souboru nevyskytují. Když si nechám zobrazit počítadlo (\the\cisradku), tak opravdu vypíše hodnotu 1.
Příkaz \csname 1!!radek!!\endcsname vypíše celý obsah souboru, příkaz
\csname 2!!radek!!\endcsname
nevypíše nic, předpokládám, že obsah není definován, nebo tak něco.
Zřejmě mi stále něco uniká
To je zvláštní, teď jsem to zkoušel a 4 řádky se mi korektně naparsovaly. Používátě příkaz tex
nebo csplain
?
Ono totiž v latexu je problém v tom, že tam input
není primitiv input
, takže místo input
musíte použít @@input
(tj. uzavřít můj kód mezi \makeatletter
a \makeatother
a \input
přepsat na \@@input
).
Jo, to bude asi ono.
Používám LaTeX, jak jsem psal už v prvním příspěvku (a stále si připadám jako na začátku). Ješte jsem zkoušel PDFLaTeX, chová (chovalo) se to stejně.
Po dopoučených úpravách TO už dělá co je očekáváno.
Do všech tajů TeXu jsem zdaleka ještě nepronikl, přesněji, mám stále silnější pocit, že se (v mém případě) jedná o divergentní proces. No nic, nadechnout a znovu do hluboký vody...
P.S.
Velmi nerad bych se nějak dotknul Petra Olšáka a jeho práce, ale předpokládám, že na zahájení studia TeXu a jeho zákoutí (v kontextu mého prvního dotazu) asi nebude nejvhodnější literatura jeho kniha, TeXbook naruby. Má někdo zkušenost i s jinými knihami ??
BTW,
děkuji mnohokrát za pomoc
Potom zbývá - a pro začátek studia TeXu je vhodnější - jen TeXbook Donalda Knutha, autora TeXu. Nebyl sice přeložen do češtiny, ale to nemusí být velkou překážkou. Je to zároveň vzorný příklad, jak by měla vypadat učebnice. Olšákův TBN si ale nechte poblíž. Ten na to jde skutečně trochu z jiné strany, naruby. Pohoda, hezký den.Velmi nerad bych se nějak dotknul Petra Olšáka a jeho práce, ale předpokládám, že na zahájení studia TeXu a jeho zákoutí (v kontextu mého prvního dotazu) asi nebude nejvhodnější literatura jeho kniha, TeXbook naruby. Má někdo zkušenost i s jinými knihami ??
Tiskni
Sdílej: