Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Meta převezme sociální síť pro umělou inteligenci (AI) Moltbook. Tvůrci Moltbooku – Matt Schlicht a Ben Parr – se díky dohodě stanou součástí Meta Superintelligence Labs (MSL). Meta MSL založila s cílem sjednotit své aktivity na poli AI a vyvinout takovou umělou inteligenci, která překoná lidské schopnosti v mnoha oblastech. Fungovat by měla ne jako centralizovaný nástroj, ale jako osobní asistent pro každého uživatele.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 44 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 14. dubna.
Řešení dotazu:
A jen co se zeptám, najdu ve svých hledáních na Googlu lepší řešení. To zní \null\vfill.
Nicméně mi to stále nezodpovědělo na to, proč se tak LaTeX chová.
Nechová se tak LaTeX, chová se tak TeX. Zjednodušeně řečeno se při skládání stránky ignorují všechny vertikální mezery na jejím začátku, aby vám každou chvíli stránka nezačínala níž jen proto, že tam zrovna vyšla nějaká vertikální mezera (odstavec, nadpis apod.). Pokud explicitně chcete začít stránku vertikální mezeru, je potřeba nad ni dát něco, co není mezera, ale není to vidět.
Podrobnější (a přesnější) vysvětlení viz Knuthův The TeXbook nebo Olšákův TeXbook naruby.
Čistší než "neviditelný odstavec" je vodorovná čára nulové výšky, tj. \hrule height 0pt\vfill
Případně lze jít víc do hloubky a použít \shipout\vbox{}\advancepageno, ale to by možná kolidovalo s LaTeXovou output routine.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
\vfill může být málo, pokud za tím odstavcem hned neuděláte \break, protože jinak vám za něj může vyjít buď pevná mezera nebo automatický \vfill např. z konce textu nebo konce kapitoly.
\vbox to \vsize{}
Nějakou knížku pro plain TeX jsem z více než poloviny zchroustal, ale drtivou většinu už jsem z ní touto dobou zapomněl. LaTeX je moudřejší volba.
Na TeXbook naruby se podívám, díky.
\hskip 3pt plus1fil, tak nechápavě hledám kučeravé závorky a při spatření tabulky pomocí \halign prchám s křikem do tmy...
Tiskni
Sdílej:
