Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Po naběhnutí systému do textového režimu se zobrazí žádost o login, totiž přihlášení. Přičemž jako první údaj (linuxbox login:) zadáme své uživatelské jméno a potvrdíme klávesou enter. Údaj druhý (password:) znamená heslo. Musíme ho psát "poslepu", neboť se většinou z důvodů bezpečnosti nezobrazují ani hvězdičky. Oba dva údaje nám dá správce, či jsme si je vyplnili sami při instalaci. Jsou-li správné, proběhne přihlášení. Pokud se nám podaří překlep v jednom či druhém, můžeme pokus opakovat.
Úspěch vypadá následovně: [uzivatel@linuxbox uzivatel]$ nebo taky: uzivatel@linuxbox:~$ a podobně. Příkazová řádka je nám k dispozici.
Neexistuje-li uživatelský účet a současně máme přístup superuživatele, přihlásíme se jako root. V tomto případě jako další krok založíme neprivilegovaného uživatele na průzkum systému i každodenní práci. Pracovat pod rootem totiž není dobrý nápad, a vytvoření běžného uživatele by mělo následovat jako první krok po nakonfigurování systému.
/etc/issue - obsah tohoto souboru se vypíše ještě před vlastním přihlášením, obvykle obsahuje základní informace o systému, např. verzi jádra, název stroje.
/etc/motd - obsah tohoto pak po úspěšném přihlášení, doslova znamená "messages of the day" a lze ho použít např. k zobrazování náhodných tipů či hlášek pomocí fortune.
Výše zmíněné soubory můžeme upravovat pod superuživatelským účtem. V některých distribucích je nutno ještě zamezit opětovnému samovolnému přepsání při rebootu zásahem do startovacích skriptů.
Dokument vytvořil: vladka, 29.8.2005 11:46 | Poslední úprava: Nicky726, 21.1.2009 10:40 | Další přispěvatelé: br | Historie změn | Zobrazeno: 17277×
Tiskni
Sdílej: