V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Po naběhnutí systému do textového režimu se zobrazí žádost o login, totiž přihlášení. Přičemž jako první údaj (linuxbox login:) zadáme své uživatelské jméno a potvrdíme klávesou enter. Údaj druhý (password:) znamená heslo. Musíme ho psát "poslepu", neboť se většinou z důvodů bezpečnosti nezobrazují ani hvězdičky. Oba dva údaje nám dá správce, či jsme si je vyplnili sami při instalaci. Jsou-li správné, proběhne přihlášení. Pokud se nám podaří překlep v jednom či druhém, můžeme pokus opakovat.
Úspěch vypadá následovně: [uzivatel@linuxbox uzivatel]$ nebo taky: uzivatel@linuxbox:~$ a podobně. Příkazová řádka je nám k dispozici.
Neexistuje-li uživatelský účet a současně máme přístup superuživatele, přihlásíme se jako root. V tomto případě jako další krok založíme neprivilegovaného uživatele na průzkum systému i každodenní práci. Pracovat pod rootem totiž není dobrý nápad, a vytvoření běžného uživatele by mělo následovat jako první krok po nakonfigurování systému.
/etc/issue - obsah tohoto souboru se vypíše ještě před vlastním přihlášením, obvykle obsahuje základní informace o systému, např. verzi jádra, název stroje.
/etc/motd - obsah tohoto pak po úspěšném přihlášení, doslova znamená "messages of the day" a lze ho použít např. k zobrazování náhodných tipů či hlášek pomocí fortune.
Výše zmíněné soubory můžeme upravovat pod superuživatelským účtem. V některých distribucích je nutno ještě zamezit opětovnému samovolnému přepsání při rebootu zásahem do startovacích skriptů.
Dokument vytvořil: vladka, 29.8.2005 11:46 | Poslední úprava: Nicky726, 21.1.2009 10:40 | Další přispěvatelé: br | Historie změn | Zobrazeno: 17005×
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz