Na stránkách PostgreSQL bylo představeno LibreDB Studio. Jedná se o open-source self-hostované SQL IDE pro (nejenom) PostgreSQL v prohlížeči. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 12.0 media serveru Jellyfin (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Pro vyzkoušení je k dispozici Demo Server. Jellyfin je fork media serveru Emby, původně Media Browser.
V MikroTik RouterOS bylo nalezeno šest zranitelností společně pojmenovaných MikroTrick umožňujících útočníkovi, pokud má přístup k SSH, získat plnou kontrolu nad zařízením bez nutnosti autentizace. Ve verzích RouterOS 7.25beta3, 7.24.2, 7.23.4 a 6.49.21 je již opraveno.
Byla vydána verze 9.5 open source unixového operačního systému NetBSD (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se poslední vydání řady NetBSD 9. Doporučen je přechod na NetBSD 11 nebo NetBSD 10.
Akční adventura State of Mind je na portále GOG.com zdarma, akce trvá do 10. září.
Na Kickstarteru běží kampaň na podporu malého robotický psa Petoi Quaddle. Postaven je na ESP32-S3. V několika variantách. S řadou senzorů. Programovat lze pomocí Pythonu, C++ nebo i vizuálních bloků. Zkoušet a trénovat lze v simulátoru.
Dětem začala škola a nedobrovolně se tak musí vzdělávat. Avšak pro dospělé, kteří se chtějí vzdělávat nebo naopak se o vědomosti podělit, je tu Virtuální Bastlírna - jako každý měsíc si můžete online a zdarma nezávazně popovídat o vědě a technice nejen s bastlíři, ale i s vývojáři, vědci nebo profesory. A čemu se strahováci budou věnovat? Blíží se KiCAD 11 s nespočtem novinek, z nichž zde musí zmínit alespoň možnost kótování a závislostí z
… více »Asahi Linux, tj. Linux pro Apple Silicon, oficiálně podporuje čipy M3 (M3, M3 Pro a M3 Max).
Společnost Acer oslavila 50 let. Na tiskové konferenci next@acer představila řadu novinek. Vypíchnout lze přenosný ePaper displej Acer EP130K, přenosné řešení se třemi displeji Acer PD163Q P3 nebo herní handheld a notebook v jednom DualPlay Mini.
Server SiFive BigSky SF-2U870 2U je založený na jádře SiFive P870-D, zatím je naintegrovaných 32 jader 256 GB RAM 2 GHz, škálovat lze do 256 jader na čip. O něco podrobnější popis serveru v článku SiFive BigSky Ships the First RISC-V Server. Is the GPU Head Node the Prize? na futurumgroup.com. Asi ani tento čip nebude na úrovni nejlepších 64-bit ARMů a AMD Zenů, ale splňuje RVA23 specifikaci a je podporovaný Ubuntu 26.04 LTS a RHEL 10. V článku je
… více »V unixových systémech se dodnes vedle grafického uživatelského rozhraní (GUI - Graphical User Interface) používá ke komunikaci s operačním systémem hojně a efektivně také tzv. rozhraní příkazové řádky (CLI - Command Line Interface), a to hlavně pomocí programu zvaného shell. Ten příkazy zadané z klávesnice předává operačnímu systému k vykonání.
Většina linuxových systémů má jako výchozí nainstalován shell bash (Bourne Again SHell), existuje však řada dalších: sh, ksh, tcsh, zsh.
Podrobněji se o programech shell dozvíte v kapitole Shell.
V shellu můžeme pracovat z grafického rozhraní v terminálu (v KDE ho najdeme v menu jako "Konsole" nebo "Terminál", v Gnome "Gnome-terminál" nebo "Xterm" a podobně). Terminálových programů je opět celá řada s různými funkcemi, jejich společný hlavní úkol však je zpřístupnit k práci shell.
Po spuštění terminálu se zpravidla objeví tzv. shellový prompt ukončený značkou $:
[uzivatel@linuxbox uzivatel]$
Můžeme si zkusit do této řádky něco napsat, třeba nějaká nesmyslná písmena, a potvrdit stiskem klávesy Enter:
[uzivatel@linuxbox uzivatel]$ asdfjklů
Pokud všechno šlo dobře, objeví se hlášení:
[uzivatel@linuxbox uzivatel]$ asdfjklů bash: asdfjklů: command not found
to jest, bash nám zpátky hlásí, že příkaz nebyl nalezen (protože to byl pochopitelně nesmysl).
Nyní stiskněte klávesu se šipkou nahoru a uvidíte, jak se vám předchozí příkaz vrátí. Právě jste zažili, jak funguje historie příkazů. Stiskněte šipku dolů a dostanete znovu prázdný řádek. Takto se můžete pohybovat vpřed a vzad v příkazech, které jste do příkazové řádky napsali.
Šipky vlevo a vpravo použijete pro pohyb kursoru; můžete tak jednoduše opravit případné chyby v příkazu, aniž byste museli mazat celou řádku.
Podrobnější popis a další možnosti viz kapitola Zadávání příkazů
Nyní si probereme tři základních příkazy, které slouží k navigaci souborovým systémem: pwd (tj. print working directory), cd (change directory) a ls (list files and directories).
Velice pěkný článek s názvem Pohádky z příkazové řádky na toto téma napsala Johanka.
Dokument vytvořil: vladka, 29.8.2005 11:29 | Poslední úprava: Leoš Literák, 27.12.2008 21:31 | Další přispěvatelé: xkesh, leninzprahy | Historie změn | Zobrazeno: 28950×
Tiskni
Sdílej: