Přímý přenos (YouTube) z konference LinuxDays 2026, jež probíhá tento víkend v Praze v prostorách FIT ČVUT. Na programu je spousta zajímavých přednášek.
Byla vydána nová verze 0.17.0 programovacího jazyka Zig (Codeberg, Wikipedie). Přispělo 206 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Open-source projekt OpenDLSS-NR je 'bitově přesná reimplementace' neuronové rendrovací sítě DLSS 5 od společnosti NVIDIA, jenže pro grafické API Vulkan (DLSS slouží k vylepšování klasickým způsobem vyrendrovaných snímků pomocí lokálních modelů umělé inteligence, a to v reálném čase). Projekt není nijak spojen se společností NVIDIA, je pouze pro OS Windows a natrénované váhy modelu si uživatelé musí obstarat sami. Zdrojový kód je k dispozici na GitHubu, pod licencí MIT s výjimkou pro komponenty třetích stran.
Společnost Cloudflare představila Clef a Clef-Flash, open-source rozhodovací modely určené pro rychlou a konzistentní klasifikaci vstupů. Na rozdíl od klasických LLM vracejí tyto modely deterministické striktně typované strukturované odpovědi s exaktními pravděpodobnostmi, tedy odpovědi ve stylu přelomového modelu Jev.
… více »Byla vydána beta verze Ubuntu 26.10 s kódovým názvem Stonking Stingray. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.10 mělo vyjít 15. října 2026.
Byla vydána verze 1.99.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Od 13. do 15. října proběhne v Praze OpenSSL Conference 2026. Na YouTube lze zhlédnout videozáznamy přednášek z loňského roku.
Eben Upton oznámil další zdražení jednodeskových počítačů Raspberry Pi. Tentokrát 2 GB varianty o 12,50 dolarů. Nově 2 GB Raspberry Pi 4 stojí 67,50 dolarů a 2 GB Raspberry Pi 5 stojí 77,50 dolarů.
OpenMandriva ROME, tj. průběžně aktualizovaná (rolling) edice linuxové distribuce OpenMandriva, byla vydána ve verzi 26.09. Vedle Flatpaku také s podporou Snapu.
Edison Design Group po více než 30 letech zveřejnil zdrojový kód svého EDG C/C++ front-endu. Ten proslul širokou podporou standardů C++ a kompatibilitou s dialekty kompilátorů od Microsoftu, GNU, Clangu, Sunu a dokonce i s prehistorickým cfrontem. EDG byl použit například v kompilátoru Intel C++ Classic, kompilátoru NVCC od firmy NVIDIA pro platformu CUDA nebo v našeptávači kódu IntelliSense v produktech společnosti Microsoft. Projekt nyní spravuje organizace The C++ Alliance a kód je dostupný pod licencí Apache 2.0, doplněnou o výjimky projektu LLVM.
V unixových systémech se dodnes vedle grafického uživatelského rozhraní (GUI - Graphical User Interface) používá ke komunikaci s operačním systémem hojně a efektivně také tzv. rozhraní příkazové řádky (CLI - Command Line Interface), a to hlavně pomocí programu zvaného shell. Ten příkazy zadané z klávesnice předává operačnímu systému k vykonání.
Většina linuxových systémů má jako výchozí nainstalován shell bash (Bourne Again SHell), existuje však řada dalších: sh, ksh, tcsh, zsh.
Podrobněji se o programech shell dozvíte v kapitole Shell.
V shellu můžeme pracovat z grafického rozhraní v terminálu (v KDE ho najdeme v menu jako "Konsole" nebo "Terminál", v Gnome "Gnome-terminál" nebo "Xterm" a podobně). Terminálových programů je opět celá řada s různými funkcemi, jejich společný hlavní úkol však je zpřístupnit k práci shell.
Po spuštění terminálu se zpravidla objeví tzv. shellový prompt ukončený značkou $:
[uzivatel@linuxbox uzivatel]$
Můžeme si zkusit do této řádky něco napsat, třeba nějaká nesmyslná písmena, a potvrdit stiskem klávesy Enter:
[uzivatel@linuxbox uzivatel]$ asdfjklů
Pokud všechno šlo dobře, objeví se hlášení:
[uzivatel@linuxbox uzivatel]$ asdfjklů bash: asdfjklů: command not found
to jest, bash nám zpátky hlásí, že příkaz nebyl nalezen (protože to byl pochopitelně nesmysl).
Nyní stiskněte klávesu se šipkou nahoru a uvidíte, jak se vám předchozí příkaz vrátí. Právě jste zažili, jak funguje historie příkazů. Stiskněte šipku dolů a dostanete znovu prázdný řádek. Takto se můžete pohybovat vpřed a vzad v příkazech, které jste do příkazové řádky napsali.
Šipky vlevo a vpravo použijete pro pohyb kursoru; můžete tak jednoduše opravit případné chyby v příkazu, aniž byste museli mazat celou řádku.
Podrobnější popis a další možnosti viz kapitola Zadávání příkazů
Nyní si probereme tři základních příkazy, které slouží k navigaci souborovým systémem: pwd (tj. print working directory), cd (change directory) a ls (list files and directories).
Velice pěkný článek s názvem Pohádky z příkazové řádky na toto téma napsala Johanka.
Dokument vytvořil: vladka, 29.8.2005 11:29 | Poslední úprava: Leoš Literák, 27.12.2008 21:31 | Další přispěvatelé: xkesh, leninzprahy | Historie změn | Zobrazeno: 29055×
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz