Bratislava OpenCamp 2026 zverejnil program a spustil registráciu. Štvrtý ročník komunitnej konferencie o otvorených technológiách prinesie 19 prednášok na rôzne technologické témy. Konferencia sa uskutoční v sobotu 25. apríla 2026 v priestoroch FIIT STU v Bratislave.
Na iVysílání lze zhlédnout všechny díly kultovního sci-fi seriálu Červený trpaslík.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl v březnu 5,33 % (Windows -4,28 %, OSX +1,19 %, Linux +3,10 %). Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 24,48 %. Procesor AMD používá 67,48 % hráčů na Linuxu.
Společnost Apple slaví padesáté narozeniny. Založena byla 1. dubna 1976.
FreeTube, desktopový klient pro YouTube využívající lokální API, byl vydán ve verzi 0.24.0. Toto velké opravné vydání implementuje SABR (Server-Based Adaptive Bit Rate), což řeší část nedávných problémů s načítáním videí z YouTube, a aktualizuje základní komponenty jako Electron nebo přehrávač Shaka Player.
Je tu opět apríl. O víkendu zmizel kamion s 12 tunami tyčinek KitKat. Firmy to využívají k aprílovým žertům. Groupon má super akci. Koupíte 1 tyčinku a dostanete 100 zdarma. Ryanair si přelepil letadla. Šéf Outlooku se ptá, proč mají v baráku 14 beden tyčinek KitKat (𝕏). Prusa Research představuje Prusa Pro ACU a vysvětluje proč přílišné sušení škodí vaším filamentům. Telefon Sony Xperia má miliónnásobný zoom (𝕏). PC.net představil Super Ultrabox 2600 se zajímavými parametry. Další aprílové novinky například na April Fools' Day On The Web.
Společnost OpenAI, která stojí za chatovacím robotem s umělou inteligencí (AI) ChatGPT, získala od investorů 122 miliard USD (2,6 bilionu Kč). Hodnota společnosti tak dosáhla 852 miliard dolarů (více než 18 bilionů Kč). Nejnovější kolo investování se stalo největší, jaké zatím firma uskutečnila, a peníze mají posílit ambiciózní plány rozšíření výpočetní kapacity, datových center a nábor talentů.
Nástroj k identifikaci občanů v on-line komunikaci s úřady byl dnes dopoledne zhruba dvě hodiny částečně nedostupný. Problém se objevil kolem 09:00 a podařilo se ho vyřešit kolem 11:00. Částečně nedostupná byla služba Národní identitní autority (NIA), problémy podle DIA (Digitální a informační agentura) ovlivňovaly přihlašování například i přes bankovní identitu. „Dostupnost NIA byla plně obnovena, přihlášení k digitálním službám
… více »Eben Upton oznámil další zdražení počítačů Raspberry Pi kvůli růstu cen pamětí a představil Raspberry Pi 4 s 3 GB RAM za 83,75 dolarů.
Anthropic patrně omylem zveřejnil celý zdrojový kód svého CLI nástroje Claude Code prostřednictvím přiloženého sourcemap souboru v npm balíčku. Únik odhalil doposud nijak nezveřejněné funkce jako je například režim v utajení, autonomní agent 'KAIROS', orchestrace multi‑agentů, režim snění nebo dokonce virtuální mazlíček Buddy. Zajímavostí je detekce naštvání uživatele pomocí obyčejného regexpu. Anthropic rychle odstranil sourcemap a vydal opravu, nicméně kopie kódu se již stihly na GitHubu rozšířit mezi prostým lidem.
V unixových systémech se dodnes vedle grafického uživatelského rozhraní (GUI - Graphical User Interface) používá ke komunikaci s operačním systémem hojně a efektivně také tzv. rozhraní příkazové řádky (CLI - Command Line Interface), a to hlavně pomocí programu zvaného shell. Ten příkazy zadané z klávesnice předává operačnímu systému k vykonání.
Většina linuxových systémů má jako výchozí nainstalován shell bash (Bourne Again SHell), existuje však řada dalších: sh, ksh, tcsh, zsh.
Podrobněji se o programech shell dozvíte v kapitole Shell.
V shellu můžeme pracovat z grafického rozhraní v terminálu (v KDE ho najdeme v menu jako "Konsole" nebo "Terminál", v Gnome "Gnome-terminál" nebo "Xterm" a podobně). Terminálových programů je opět celá řada s různými funkcemi, jejich společný hlavní úkol však je zpřístupnit k práci shell.
Po spuštění terminálu se zpravidla objeví tzv. shellový prompt ukončený značkou $:
[uzivatel@linuxbox uzivatel]$
Můžeme si zkusit do této řádky něco napsat, třeba nějaká nesmyslná písmena, a potvrdit stiskem klávesy Enter:
[uzivatel@linuxbox uzivatel]$ asdfjklů
Pokud všechno šlo dobře, objeví se hlášení:
[uzivatel@linuxbox uzivatel]$ asdfjklů bash: asdfjklů: command not found
to jest, bash nám zpátky hlásí, že příkaz nebyl nalezen (protože to byl pochopitelně nesmysl).
Nyní stiskněte klávesu se šipkou nahoru a uvidíte, jak se vám předchozí příkaz vrátí. Právě jste zažili, jak funguje historie příkazů. Stiskněte šipku dolů a dostanete znovu prázdný řádek. Takto se můžete pohybovat vpřed a vzad v příkazech, které jste do příkazové řádky napsali.
Šipky vlevo a vpravo použijete pro pohyb kursoru; můžete tak jednoduše opravit případné chyby v příkazu, aniž byste museli mazat celou řádku.
Podrobnější popis a další možnosti viz kapitola Zadávání příkazů
Nyní si probereme tři základních příkazy, které slouží k navigaci souborovým systémem: pwd (tj. print working directory), cd (change directory) a ls (list files and directories).
Velice pěkný článek s názvem Pohádky z příkazové řádky na toto téma napsala Johanka.
Dokument vytvořil: vladka, 29.8.2005 11:29 | Poslední úprava: Leoš Literák, 27.12.2008 21:31 | Další přispěvatelé: xkesh, leninzprahy | Historie změn | Zobrazeno: 28424×
Tiskni
Sdílej: