Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
Původní X vytvořilo MIT (Massachusetts Institute of Technology) v roce 1984. X11, jehož vývoj vede X.Org Foundation, se pak objevilo v září roku 1987.
Provotní myšlenka je od pánů z MITU Jima Gettyse a Boba Scheiflera (1984). X prošel více vývojovými stádii (X9, X10) a jako X11 se nakonec objevil v mailing listech na internetu, kde byl jako svobodný software dále vyvíjen.
Po značném úspěchu chtěla MIT od projektu odstoupit, ale distributoři požadovali držení aspoň zlomku akcií. V roce 1993 se X Consortium stalo následníkem MIT X Consortium a 16 května 1994 došlo k uvolnění X11R6. V roce 1995 se stal spolu s Motif toolkitem standardním desktopovým prostředím pro Unixové systémy.
Roku 1997 přešlo X Consortium pod správu Open Group (otevřené společnosti), která vydávala verze až po X11R6.4 patch 3.
V roce 1999 projektovala X.Org X11R6.5.1, vývoj ale ustával. XFree86 (vytvořené roku 1992 pro IBM servery Thomasem Roellem a Markem W) obsahovalo mnoho technických inovacích převzatých od X Consortia, zatímco X.Org mělo širokou podporu hardware a využití v Linuxu. Z těchto důvodů došlo ke spojení a XFree86 se stalo čestným členem X.Org.
Nastal rok 2003. Popularita Linuxu stoupala spolu s popularitou X.Org, ke kterému začali přecházet i stálí vývojáři XFree86, v němž nastal rozpor. Proto začala diskuze nad reorganizací a kontrolou otevřeného vývoje.
V únoru 2004 XFree86 vydala verzi 4.4 pod více vyhrazenou licencí, kterou mnoho projektů spoléhajících se na X nepřijalo - čímž začaly licenční spory. Větu o možném šíření pod BSD licencí vidělo Free Software jako neslučitelnou s GNU GPL.
V roce 2004 lidé z X.Org a Open Group začali kontrolovat doménové jméno x.org, což byla radikální změna kontroly X. V září 2004 vyšlo X11R6.8 s novými vlastnostmi včetně předběžné podpory průhledných oken a jiných visuálních efektů, obrazových zvětšení a miniatur a 3D výbavy.
X je šířen jako svobodný software pod licencí MIT a podobnými.
Dokument vytvořil: vladka, 29.8.2005 12:04 | Poslední úprava: Nicky726, 5.3.2009 19:09 | Další přispěvatelé: -=Majkl=-, Václav HFechs Švirga | Historie změn | Zobrazeno: 7280×
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz