abclinuxu.cz AbcLinuxu.cz itbiz.cz ITBiz.cz HDmag.cz HDmag.cz abcprace.cz AbcPráce.cz
AbcLinuxu hledá autory!
Inzerujte na AbcPráce.cz od 950 Kč
Rozšířené hledání
×
    dnes 14:44 | Nová verze

    V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 2
    dnes 13:11 | Zajímavý projekt

    Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.

    NUKE GAZA! 🎆 | Komentářů: 2
    včera 16:44 | Nová verze

    Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 2
    včera 15:11 | IT novinky

    Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 15
    včera 13:55 | IT novinky

    Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny

    … více »
    Ladislav Hagara | Komentářů: 0
    včera 02:22 | Nová verze

    D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 0
    včera 02:00 | Nová verze

    Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 0
    15.1. 19:22 | Humor

    CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.

    NUKE GAZA! 🎆 | Komentářů: 3
    15.1. 12:33 | IT novinky

    Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 3
    15.1. 12:11 | Komunita

    Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 1
    Které desktopové prostředí na Linuxu používáte?
     (14%)
     (5%)
     (0%)
     (10%)
     (20%)
     (3%)
     (6%)
     (3%)
     (11%)
     (41%)
    Celkem 479 hlasů
     Komentářů: 12, poslední 14.1. 21:12
    Rozcestník

    Koncepce

    Základem architektury X11 je X server. X server je zařízení (dnes nejčastěji počítač s potřebným hardwarovým a softwarovým vybavením) disponující jednou nebo více obrazovkami (fyzickými nebo virtuálními) a vstupními zařízeními - obvykle klávesnící a polohovacím zařízením (myš, tablet). Tyto prostředky dává X server k dispozici klientům, kteří je chtějí využívat. Pomocí protokolu X11 klientská aplikace posílá X serveru požadavky na vykreslování (základní grafická primitiva) a naopak od X serveru dostává upozornění na události (events), odpovídající podnětům vstupních zařízení (stisk klávesy na klávesnici, pohyb myši apod.).

    Komunikace mezi X serverem probíhá buď prostřednictvím lokálního (unix domain) socketu nebo pomocí TCP spojení. Z pohledu klientské aplikace jsou tyto varianty zcela rovnocenné, jakoukoli grafickou aplikaci v unixových systémech lze proto používat beze změn buď přímo na témže počítači jako X server nebo vzdáleně. Jediná změna, kterou musíme provést, je předání informace o X serveru, který má aplikace používat, viz kapitola vzdálený přístup. Výjimku tvoří pouze aplikace, používající kvůli rychlosti rozšíření pro přímý přístup ke grafické kartě, např. některé přehrávače videa nebo hry.

    Window manager

    X sice operuje s pojmem okna, ale v pojetí X serveru je okno pouze obdélníková oblast obrazovky, kterou lze použít pro vykreslování a ke které se vztahují události vstupních zařízení. X server sice eviduje uspořádání překrývajících se oken (z-order), ale nezabývá se vykreslováním rámečků ani interakcí s uživatelem (klávesové zkratky a tlačítka pro přesun nebo změnu velikosti apod.). Tyto funkce obstarává samostatná aplikace, označovaná jako window manager (správce oken). Vůči X serveru vystupuje window manager jako obyčejná klientská aplikace, předává mu požadavky na vykreslování (a změny atributů oken), naopak od něj dostává informace o podnětech uživatele, na které má reagovat.

    Stejně jako normální aplikace, ani window manager nemusí být spouštěn na témže počítači jako X server. To je zejména případ X terminálů. X terminál je zařízení, které je vlastně jednoduchým počítačem vykonávajícím funkci X serveru, na kterém ale nejsou spouštěny vlastní aplikace (ani window manager). Uživatel se pomocí takového terminálu přihlásí k vzdálenému počítači (obvykle v lokální síti) a window manager a další aplikace jsou spouštěny tam. Výhodou je, že X terminál nevyžaduje příliš výkonný počítač, většinou je realizován jako bezdiskový a často nemá ani aktivní chlazení, takže je potom velmi tichý.

    Další výhodou modulární struktury systému X Window je skutečnost, že si uživatel může vybrat window manager podle svých preferencí. Na jedné straně je nabídka minimalistických window managerů, které implementují pouze základní funkce (přesun a změna velikosti oken, jednoduché menu), např. twm nebo mwm. Na opačném konci stojí prostředí, která implementují mnoho dalších pokročilých funkcí a správa oken je pouze velmi malou částí jejich funkcionality; proto se pro ně používá spíše termín desktop manager, v Linuxu se nejčastěji setkáváme s KDE a Gnome. Za vysokou míru komfortu ale samozřejmě platíme podstatně vyššími nároky na paměť a čas procesoru.

    Existují dokonce i aplikace, kde není třeba správu oken provádět vůbec nebo by dokonce byla na závadu, protože počítač slouží pouze k běhu jedné konkrétní aplikace. Příkladem jsou informační kiosky. V takovém případě není třeba spouštět window manager vůbec, stačí X server a aplikace.

    Další komponenty

    Další důležitou komponentou je display manager, starající se o autentizaci a autorizaci klientských aplikací. Povolíme-li totiž síťovou komunikaci aplikací s X serverem, povolili bychom tím přísup k X serveru komukoli, kdo je schopen navázat TCP spojení, a to by mohl být v krajním případě i celý Internet. Kdokoli by pak mohl nejen zobrazovat na náš X server, ale dokonce i získávat události vstupních zařízení, a tedy např. sledovat, co píšeme na klávesnici. Proto display manager omezuje přístup k X serveru pouze na důvěryhodné klienty, podrobnosti viz kapitola vzdálený přístup. Display manager je také zodpovědný za zobrazení a funkci úvodního přihlašovacího okna a případně i sdílení informací s dalšími display managery protokolem XDMCP.

    Další užitečnou aplikací může být font server, který poskytuje X serverům fonty. Této možnosti se využívá zejména u hardwarových X terminálů, do nichž není možné další fonty instalovat obvyklým způsobem. Proto se fonty instalují na font server a terminálům se pouze v konfiguraci nastaví umístění font serveru, který mají využívat. Součástí instalace linuxového X serveru je i jednoduchý font server (program xfs).

    Dokument vytvořil: vladka, 29.8.2005 12:05 | Poslední úprava: hydrandt, 7.3.2006 22:31 | Další přispěvatelé: Michal Kubeček | Historie změn | Zobrazeno: 7335×

    Tiskni Sdílej: Linkuj Jaggni to Vybrali.sme.sk Google Del.icio.us Facebook

    ISSN 1214-1267   www.czech-server.cz
    © 1999-2015 Nitemedia s. r. o. Všechna práva vyhrazena.