AlmaLinux OS byl vydán ve verzích 9.8 s kódovým jménem Olive Jaguar a 10.2 s kódovým jménem Lavender Lion. Podrobnosti v poznámkách k vydání (9.8 a 10.2). Opraveny byly zranitelnosti Copy Fail (CVE-2026-31431), Dirty FRAG, Fragnesia (CVE-2026-46300), nginx Rift (CVE-2026-42945) a SSH Keysign Pwn (CVE-2026-46333).
Seznam.cz vykázal za rok 2025 tržby v celkové hodnotě 6,454 miliardy korun. Oproti roku 2024 nárůst o 3,68 %. Zisk před zdaněním oproti předcházejícímu roku poklesl, a to o 11,21 % na 1,330 miliardy korun. Vlastní velké jazykové modely SeLLMa najdou dnes uživatelé téměř na všech seznamáckých službách. Na všechny obsahové služby byla zavedena technologie text-to-speech, díky níž si mohou uživatelé přehrát články v audio verzi namluvené
… více »Vláda představila strategické digitalizační projekty. Roadmapa zahrnuje celkem 55 projektů napříč státní správou, z toho 22 prioritních projektů vycházejících přímo z programového prohlášení vlády a 33 projektů založených na platné legislativě. Portfolio pokrývá oblasti financí, zdravotnictví, digitální identity, dat, registrů, dopravy, krizového řízení, sociálních agend i kybernetické bezpečnosti.
Vyjádřeni Software Freedom Conservancy (SFC) k porušování licence AGPLv3 společností Bambu Lab v jejich softwaru Bambu Studio pro 3D tisk. Bambu Studio vychází z PrusaSliceru. Ten zase z Slic3ru. Spuštěn byl projekt baltobu, který kombinuje několik strategií pro řešení problému. SFC zastřeší vývoj svobodné náhrady proprietární knihovny libbambu_networking pomocí reverzního inženýrství a reimplementace, forku OrcaSliceru pro Bambu Lab tiskárny od Paweła Jarczaka a forku celého Bambu Studia pod názvem Viscose.
Správce souborů GNOME Commander (Wikipedie) byl přepsán do Rustu a vydán v nové verzi 2.0.0.
Sway (Wikipedie), dlaždicový (tiling) správce oken pro Wayland kompatibilní s i3, byl vydán ve verzi 1.12. Do vývoje se zapojilo 50 vývojářů. Přehled novinek na GitHubu. Sway 1.12 závisí na wlroots 0.20.0.
Papež Lev XIV. ve své první encyklice Magnifica Humanitas (Skvělé lidství), která se věnuje umělé inteligenci (AI), varoval před dezinformacemi, které AI manipulací s obsahem vytváří. Moc mají podle něj sociální sítě ovládané hrstkou soukromníků. Upozornil také roli digitálních platforem v obchodování s lidmi, které podle něj musí být uznáno jako současná forma otroctví. Papež se také poprvé omluvil za roli, kterou Vatikán sehrál při legitimizaci otroctví, a za to, že jej po staletí neodsoudil.
Český telekomunikační úřad zveřejnil Výroční zprávu za rok 2025 (pdf), která shrnuje jeho hlavní aktivity v oblasti regulace elektronických komunikací, poštovních služeb, digitálních služeb a přípravy na dohled nad umělou inteligencí. Součástí zprávy jsou také data o vývoji trhu, včetně pokračujícího růstu spotřeby mobilních dat a rozšiřování sítí nové generace. Celkový objem přenesených mobilních dat dosáhl v roce 2025 přibližně
… více »Tým sdružení CZ.NIC vyvíjející routovacího daemona BIRD oznámil vydání nových verzí 3.3.0 a 2.19.0. Ty přinášejí podporu pro EVPN/VXLAN a automatizaci BGP na základě router advertisementů. Více informací je k dispozici v archivu uživatelského mailing-listu.
Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Základem architektury X11 je X server. X server je zařízení (dnes nejčastěji počítač s potřebným hardwarovým a softwarovým vybavením) disponující jednou nebo více obrazovkami (fyzickými nebo virtuálními) a vstupními zařízeními - obvykle klávesnící a polohovacím zařízením (myš, tablet). Tyto prostředky dává X server k dispozici klientům, kteří je chtějí využívat. Pomocí protokolu X11 klientská aplikace posílá X serveru požadavky na vykreslování (základní grafická primitiva) a naopak od X serveru dostává upozornění na události (events), odpovídající podnětům vstupních zařízení (stisk klávesy na klávesnici, pohyb myši apod.).
Komunikace mezi X serverem probíhá buď prostřednictvím lokálního (unix domain) socketu nebo pomocí TCP spojení. Z pohledu klientské aplikace jsou tyto varianty zcela rovnocenné, jakoukoli grafickou aplikaci v unixových systémech lze proto používat beze změn buď přímo na témže počítači jako X server nebo vzdáleně. Jediná změna, kterou musíme provést, je předání informace o X serveru, který má aplikace používat, viz kapitola vzdálený přístup. Výjimku tvoří pouze aplikace, používající kvůli rychlosti rozšíření pro přímý přístup ke grafické kartě, např. některé přehrávače videa nebo hry.
X sice operuje s pojmem okna, ale v pojetí X serveru je okno pouze obdélníková oblast obrazovky, kterou lze použít pro vykreslování a ke které se vztahují události vstupních zařízení. X server sice eviduje uspořádání překrývajících se oken (z-order), ale nezabývá se vykreslováním rámečků ani interakcí s uživatelem (klávesové zkratky a tlačítka pro přesun nebo změnu velikosti apod.). Tyto funkce obstarává samostatná aplikace, označovaná jako window manager (správce oken). Vůči X serveru vystupuje window manager jako obyčejná klientská aplikace, předává mu požadavky na vykreslování (a změny atributů oken), naopak od něj dostává informace o podnětech uživatele, na které má reagovat.
Stejně jako normální aplikace, ani window manager nemusí být spouštěn na témže počítači jako X server. To je zejména případ X terminálů. X terminál je zařízení, které je vlastně jednoduchým počítačem vykonávajícím funkci X serveru, na kterém ale nejsou spouštěny vlastní aplikace (ani window manager). Uživatel se pomocí takového terminálu přihlásí k vzdálenému počítači (obvykle v lokální síti) a window manager a další aplikace jsou spouštěny tam. Výhodou je, že X terminál nevyžaduje příliš výkonný počítač, většinou je realizován jako bezdiskový a často nemá ani aktivní chlazení, takže je potom velmi tichý.
Další výhodou modulární struktury systému X Window je skutečnost,
že si uživatel může vybrat window manager podle svých preferencí.
Na jedné straně je nabídka minimalistických window managerů, které
implementují pouze základní funkce (přesun a změna velikosti oken,
jednoduché menu), např. twm nebo mwm. Na
opačném konci stojí prostředí, která implementují mnoho dalších
pokročilých funkcí a správa oken je pouze velmi malou částí jejich
funkcionality; proto se pro ně používá spíše termín desktop
manager, v Linuxu se nejčastěji setkáváme
s KDE
a Gnome. Za vysokou míru komfortu
ale samozřejmě platíme podstatně vyššími nároky na paměť a čas procesoru.
Existují dokonce i aplikace, kde není třeba správu oken provádět vůbec nebo by dokonce byla na závadu, protože počítač slouží pouze k běhu jedné konkrétní aplikace. Příkladem jsou informační kiosky. V takovém případě není třeba spouštět window manager vůbec, stačí X server a aplikace.
Další důležitou komponentou je display manager, starající se o autentizaci a autorizaci klientských aplikací. Povolíme-li totiž síťovou komunikaci aplikací s X serverem, povolili bychom tím přísup k X serveru komukoli, kdo je schopen navázat TCP spojení, a to by mohl být v krajním případě i celý Internet. Kdokoli by pak mohl nejen zobrazovat na náš X server, ale dokonce i získávat události vstupních zařízení, a tedy např. sledovat, co píšeme na klávesnici. Proto display manager omezuje přístup k X serveru pouze na důvěryhodné klienty, podrobnosti viz kapitola vzdálený přístup. Display manager je také zodpovědný za zobrazení a funkci úvodního přihlašovacího okna a případně i sdílení informací s dalšími display managery protokolem XDMCP.
Další užitečnou aplikací může být font server, který poskytuje
X serverům fonty. Této možnosti se využívá zejména
u hardwarových X terminálů, do nichž není možné další fonty
instalovat obvyklým způsobem. Proto se fonty instalují na font server
a terminálům se pouze v konfiguraci nastaví umístění font serveru,
který mají využívat. Součástí instalace linuxového X serveru je
i jednoduchý font server (program xfs).
Dokument vytvořil: vladka, 29.8.2005 12:05 | Poslední úprava: hydrandt, 7.3.2006 22:31 | Další přispěvatelé: Michal Kubeček | Historie změn | Zobrazeno: 7462×
Tiskni
Sdílej: