abclinuxu.cz AbcLinuxu.cz itbiz.cz ITBiz.cz HDmag.cz HDmag.cz abcprace.cz AbcPráce.cz
AbcLinuxu hledá autory!
Inzerujte na AbcPráce.cz od 950 Kč
Rozšířené hledání
×
dnes 08:00 | Nová verze

Byla vydána nová verze 2021.1 průběžně aktualizované linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení. Kali Linux má nové webové stránky.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
včera 17:22 | Nová verze

Multiplatformní open source počítačová hra Minetest byla vydána ve verzi 5.4.0. Přehled změn v changelogu. Jedná se o hru inspirovanou Minecraftem.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
včera 09:00 | Nová verze

Byla vydána (Twitter) nová verze 3.18 svobodného multiplatformního geografického informačního systému QGIS (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify ve visuálním changelogu a také na YouTube.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
včera 08:00 | Nová verze

Byla vydána nová verze 4.16 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl aktualizován na verzi 10.0.12. Thunderbird byl aktualizován na verzi 78.7.0. Linux byl aktualizován na verzi 5.10.13. Tor byl aktualizován na verzi 0.4.5.5.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
včera 07:00 | Nová verze

Dokumentační tým projektu LibreOffice vydává příručku Getting Started Guide 7.0. Příručka je určena pro každého, kdo se chce seznámit s programem LibreOffice a představuje hlavní komponenty LibreOffice: textový procesor Writer, tabulkový procesor Calc, prezentační program Impress, vektorový grafický program Draw, databázový program Base a editor rovnic Math. Příručka je ke stažení na stránce LibreOffice, kde lze stáhnout i české překlady dalších příruček.

Zdeněk Crhonek | Komentářů: 3
23.2. 15:55 | Nová verze

Byl vydán Mozilla Firefox 86.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání, poznámkách k vydání pro firmy a na stránce věnované vývojářům. Novinkou je Total Cookie Protection aneb "každý web má vlastní dózu na sušenky". Nově lze používat funkci obraz v obraze současně pro několik videí. Řešeny jsou také bezpečnostní chyby. Nejnovější Firefox je již k dispozici také na Flathubu.

Ladislav Hagara | Komentářů: 12
23.2. 15:22 | Zajímavý článek

Unix na jednočipovém počítači Raspberry Pi Pico? Příspěvek na blogu Raspberry Pi ukazuje, jak na něm rozchodit Fuzix OS (GitHub). Alan Cox představil (png) Fuzix OS v říjnu 2014 jako Unix pro osmibitový mikroprocesor Zilog Z80.

Ladislav Hagara | Komentářů: 3
23.2. 09:00 | Nová verze

Byla vydána nová stabilní verze 21 open source cloudového systému Nextcloud (Wikipedie). Dle oznámení může být nejnovější verze tohoto forku ownCloudu až 10krát výkonnější než předchozí verze. Podrobnosti i s náhledy a videi v příspěvku na blogu. Vyzkoušet lze online demo.

Ladislav Hagara | Komentářů: 2
23.2. 08:00 | Zajímavý software

PhotoPrism je open source alternativa k Fotkám Google. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GNU AGPL 3.0. Přehled změn v poznámkách k vydání. K vyzkoušení je online demo.

Ladislav Hagara | Komentářů: 17
23.2. 07:00 | Nová verze

Byla vydána nová verze 6.6 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled oprav, vylepšení a novinek v oficiálním oznámení.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
Co používáte k zaznamenávání úkolů či poznámek?
 (36%)
 (16%)
 (34%)
 (9%)
 (21%)
 (21%)
 (21%)
Celkem 323 hlasů
 Komentářů: 14, poslední 19.2. 10:41
Rozcestník

Koncepce

Základem architektury X11 je X server. X server je zařízení (dnes nejčastěji počítač s potřebným hardwarovým a softwarovým vybavením) disponující jednou nebo více obrazovkami (fyzickými nebo virtuálními) a vstupními zařízeními - obvykle klávesnící a polohovacím zařízením (myš, tablet). Tyto prostředky dává X server k dispozici klientům, kteří je chtějí využívat. Pomocí protokolu X11 klientská aplikace posílá X serveru požadavky na vykreslování (základní grafická primitiva) a naopak od X serveru dostává upozornění na události (events), odpovídající podnětům vstupních zařízení (stisk klávesy na klávesnici, pohyb myši apod.).

Komunikace mezi X serverem probíhá buď prostřednictvím lokálního (unix domain) socketu nebo pomocí TCP spojení. Z pohledu klientské aplikace jsou tyto varianty zcela rovnocenné, jakoukoli grafickou aplikaci v unixových systémech lze proto používat beze změn buď přímo na témže počítači jako X server nebo vzdáleně. Jediná změna, kterou musíme provést, je předání informace o X serveru, který má aplikace používat, viz kapitola vzdálený přístup. Výjimku tvoří pouze aplikace, používající kvůli rychlosti rozšíření pro přímý přístup ke grafické kartě, např. některé přehrávače videa nebo hry.

Window manager

X sice operuje s pojmem okna, ale v pojetí X serveru je okno pouze obdélníková oblast obrazovky, kterou lze použít pro vykreslování a ke které se vztahují události vstupních zařízení. X server sice eviduje uspořádání překrývajících se oken (z-order), ale nezabývá se vykreslováním rámečků ani interakcí s uživatelem (klávesové zkratky a tlačítka pro přesun nebo změnu velikosti apod.). Tyto funkce obstarává samostatná aplikace, označovaná jako window manager (správce oken). Vůči X serveru vystupuje window manager jako obyčejná klientská aplikace, předává mu požadavky na vykreslování (a změny atributů oken), naopak od něj dostává informace o podnětech uživatele, na které má reagovat.

Stejně jako normální aplikace, ani window manager nemusí být spouštěn na témže počítači jako X server. To je zejména případ X terminálů. X terminál je zařízení, které je vlastně jednoduchým počítačem vykonávajícím funkci X serveru, na kterém ale nejsou spouštěny vlastní aplikace (ani window manager). Uživatel se pomocí takového terminálu přihlásí k vzdálenému počítači (obvykle v lokální síti) a window manager a další aplikace jsou spouštěny tam. Výhodou je, že X terminál nevyžaduje příliš výkonný počítač, většinou je realizován jako bezdiskový a často nemá ani aktivní chlazení, takže je potom velmi tichý.

Další výhodou modulární struktury systému X Window je skutečnost, že si uživatel může vybrat window manager podle svých preferencí. Na jedné straně je nabídka minimalistických window managerů, které implementují pouze základní funkce (přesun a změna velikosti oken, jednoduché menu), např. twm nebo mwm. Na opačném konci stojí prostředí, která implementují mnoho dalších pokročilých funkcí a správa oken je pouze velmi malou částí jejich funkcionality; proto se pro ně používá spíše termín desktop manager, v Linuxu se nejčastěji setkáváme s KDE a Gnome. Za vysokou míru komfortu ale samozřejmě platíme podstatně vyššími nároky na paměť a čas procesoru.

Existují dokonce i aplikace, kde není třeba správu oken provádět vůbec nebo by dokonce byla na závadu, protože počítač slouží pouze k běhu jedné konkrétní aplikace. Příkladem jsou informační kiosky. V takovém případě není třeba spouštět window manager vůbec, stačí X server a aplikace.

Další komponenty

Další důležitou komponentou je display manager, starající se o autentizaci a autorizaci klientských aplikací. Povolíme-li totiž síťovou komunikaci aplikací s X serverem, povolili bychom tím přísup k X serveru komukoli, kdo je schopen navázat TCP spojení, a to by mohl být v krajním případě i celý Internet. Kdokoli by pak mohl nejen zobrazovat na náš X server, ale dokonce i získávat události vstupních zařízení, a tedy např. sledovat, co píšeme na klávesnici. Proto display manager omezuje přístup k X serveru pouze na důvěryhodné klienty, podrobnosti viz kapitola vzdálený přístup. Display manager je také zodpovědný za zobrazení a funkci úvodního přihlašovacího okna a případně i sdílení informací s dalšími display managery protokolem XDMCP.

Další užitečnou aplikací může být font server, který poskytuje X serverům fonty. Této možnosti se využívá zejména u hardwarových X terminálů, do nichž není možné další fonty instalovat obvyklým způsobem. Proto se fonty instalují na font server a terminálům se pouze v konfiguraci nastaví umístění font serveru, který mají využívat. Součástí instalace linuxového X serveru je i jednoduchý font server (program xfs).

Dokument vytvořil: vladka, 29.8.2005 12:05 | Poslední úprava: hydrandt, 7.3.2006 22:31 | Další přispěvatelé: Michal Kubeček | Historie změn | Zobrazeno: 6115×

Tiskni Sdílej: Linkuj Jaggni to Vybrali.sme.sk Google Del.icio.us Facebook

ISSN 1214-1267   www.czech-server.cz
© 1999-2015 Nitemedia s. r. o. Všechna práva vyhrazena.