Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
Canonical oznámil, že balíčky ve formátu snap lze spouštět nejen na Ubuntu. Nově je lze díky snapd spouštět také na dalších linuxových distribucích. Vyzkoušet lze například dnes ve formátu snap vydaný LibreOffice 5.2.0 beta2.
Tiskni
Sdílej:
O konceptu XdgApp (nedávno přejmenované na Flatpak) jsem slyšel už na GUADECu v Brně v roce 2013. Nedlouho na to začal vznikat kód. O Snappy jsem neslyšel dřív než v roce 2014. To jen tak bokem. Jinak aplikace ve snapech jsou podobně izolované jako ve Flatpaku, dosahují toho trochu jinými technologiemi, ale výsledek pro aplikaci je dost podobný. Rozdíl je ještě v tom, že Snappy je obecně na jakékoliv aplikace, Flatpak čistě jen na desktopové. Oproti Snappy taky nabízí runtimy, které obsahují nejzákladnější knihovny, takže autor aplikace nemusí bundlovat všechno.
Dost zásadní rozdíl, co se týče potenciálu na rozšíření jako instalačního standardu mezi linuxovými distribucemi, je taky to, že serverová část je zcela pod kontrolou Canonicalu. Autor aplikace má momentálně dvě možnosti: 1. posílat aplikaci do Canonicalu a distribuovat ji přes něj, 2. distribuovat ji jako stažitelný soubor. Není tam možnost vytvořit si vlastní repozitář, přes který můžou uživatelé dostávat aplikaci přímo od autora. To Flatpak má. Jsem zvědavý, jestli něco takového Canonical do Snappy zapracuje nebo očekává, že odteď už se budou aplikace na všechny distribuce distribuovat jen přes ně.