Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
Nightingale je open-source karaoke aplikace, která z jakékoliv písničky lokálního alba (včetně videí) dokáže oddělit vokály, získat text a vše přehrát se synchronizací na úrovni jednotlivých slov a hodnocením intonace. Pro separaci vokálů využívá UVR Karaoke model s Demucs od Mety, texty písní stahuje z lrclib.net (LRCLIB), případně extrahuje pomocí whisperX, který rovněž využívá k načasování slov. V případě audiosouborů aplikace na
… více »Po půl roce vývoje od vydání verze 49 bylo vydáno GNOME 50 s kódovým názvem Tokyo (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Článek na stránkách Fedora Magazinu informuje o vydání Fedora Asahi Remixu 43, tj. linuxové distribuce pro Apple Silicon vycházející z Fedora Linuxu 43.
Byl zveřejněn program konference Installfest 2026. Konference proběhne o víkendu 28. a 29. března v Praze na Karlově náměstí 13. Vstup zdarma.
Byla vydána Java 26 / JDK 26. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 10. Odstraněno bylo Applet API.
Nadace Raspberry Pi informuje, že Národní laboratoř Los Alamos ve spolupráci se společností BitScope staví cluster složený z 750 jednodeskových počítačů Raspberry Pi, tj. 3 000 jader. Jedná se o pilotní projekt. Příští rok by těchto počítačů mělo být v clustru přes 10 000, tj. 40 000 jader. BitScope dodává moduly BitScope Cluster se 150 Raspberry Pi. Ukázka na YouTube. Raspberry Pi jsou propojeny pomocí BitScope Bladů.
Tiskni
Sdílej:
kde jedno jádro má několikanásobný výkon oproti jednomu jádru rpi?Videl jsi vubec to video? Jim nejde vubec o vykon, ale o ten management okolo, ktery jenom tak nenasimulujes. Jeden z typickych problemu, na ktery na opravdu velkem clusteru narazis je, ze ti prubezne odumiraji jednotlive stroje. V lepsim pripade takovy uzel prestane komunikovat a je vyrazen. V horsim pripade se uzel zblazni, pocita dal a odesila chybne vysledky. Management clusteru musi byt schopen takove uzly najit a vypnout. Toto chovani se na komoditni hardwaru s par jadry simuluje hodne blbe.
Toto chovani se na komoditni hardwaru s par jadry simuluje hodne blbe.Protože chceš simulovat víc jader než máš ve skutečnosti, tak stejně musíš použít virtualizaci. A ty neumíš nasimulovat zbláznění virtuálu?
A ty neumíš nasimulovat zbláznění virtuálu?Ten clovek to tam nekolikrat zopakuje! V Los Alamos chcou/potrebuji cluster, ktery se bude chovat jako skutecny cluster, aby si na mensi skale mohli otestovat chovani systemu, inicializaci, odolnost proti vypadkum, atd. Je hezke, ze si dokazes nasimulovat ve virtuale zblazneni, ale porad je to jeden z mnoha scenaru, ktery musis testovat, a snad ti nemusim vysvetlovat, jak kreativni umi byt hardware pri svem selhavani, a ze radu veci jen tak nenasimulujes.
Spíš mi připadá, že amíci jsou neschopní myslet, ale mají dost peněz na rozhazování, jako obvykle.Prijde mi, ze tu zbytecne plytvas svym talentem. Musis s tim jit do Los Alamos k lidem z DARPA, DoE, NSF, kteri za tim projektem stoji a financuji jej, a vysvetlit jim, ze to vsechno delaji blbe, a hlavne jim musis vysvetlit, ze ty bys to rozhodne delal lip a levneji. Tady tve komentare nikomu nepomohou!
Chci to vysvětlit tady vám a doufám, že si to taky necháte pro sebe ,-)
Pokud mas ulohu, kterou vubec lze paralelizovat, tak jediny GPU zvladne nekolik tisic vypoctu zaroven, takze tech 40k poskladas i v "domacim" desktopu.GPU mají výpočetních jader AFAIK obvykle desítky nebo nižší stovky. Nehledě k tomu, jak už napsal Ivorne, že mají oproti CPU hodně omezené možnosti. Jinak jsou opravdu komentáře tohohle typu nutné? Zajímalo by mě, co vede někoho k chronickému psaní komentářů pod zprávičky, které sotva dávají smysl v kontextu diskuse (spíše ne), ale hlavněže co nejvíc pohejtují dané téma...
jak někdo vyrobí několik tun elektroodpadu místo toho, aby napsal pár řádek softu.to je tost nepresne a nemagogicke...
Pokud mas ulohu, kterou vubec lze paralelizovat, tak jediny GPU zvladne nekolik tisic vypoctu zaroven,Pokud mas ulohu, kterou lze paralelizovat a mas tam par if-u nebo cykly koncici pri splneni nejake podminky, tak ti GPU moc nepomuze. A to nemluvim o rekurzivnich algoritmech, ...
Rekurzivni algoritmus se neda paralelizovat ... protoze z principu rekurze zavisi na vysledku predchoziho vypoctu.Doporucuji dostudovat pojem rekurze a pak si treba pogooglit klicova slova "parallel quicksort" nebo "parallel mergesort". Jsou k tomu i jednominutova videa, kde ti to vysvetli i s obrazky. Nebo si muzes vyzkouset nasledujici kod (v Clojure) jestli opravdu nefunguje.
(defn fib [n]
(if (< n 2) n
(+ (fib (- n 1))
(fib (- n 2)))))
(defn pfib
"Parallel Fibonacci"
([n] (pfib n 2))
([n level]
(cond
(<= level 0) (fib n)
(< n 2) n
:else (let [a (future (pfib (- n 1) (dec level)))
b (future (pfib (- n 2) (dec level)))]
(+ @a @b)))))
The Raspberry Pi modules let developers figure out how to write this software and get it to work reliably without having a dedicated testbed of the same size, which would cost a quarter billion dollars and use 25 megawatts of electricity.Proste lidi, kteri potrebuji psat pro tyhle masiny, budou psat & ladit na tom RPi clusteru, a az pak temer-hotovej program muzou ladit & poustet na nejakem realnem clustru. Vzhledem k tomu co stoji provoz realnych clustru se to asi vyplati.
.
.
size_t, int32_t a k tomu všelijaký nápomocný makra.
.