Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Pro moddery Minecraftu: Java edice Minecraftu bude bez obfuskace.
Národní identitní autorita, tedy NIA ID, MeG a eOP jsou nedostupné. Na nápravě se pracuje [𝕏].
Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů USD (104,5 bilionu Kč). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů USD, a to letos v červenci.
Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Nadace Raspberry Pi informuje, že Národní laboratoř Los Alamos ve spolupráci se společností BitScope staví cluster složený z 750 jednodeskových počítačů Raspberry Pi, tj. 3 000 jader. Jedná se o pilotní projekt. Příští rok by těchto počítačů mělo být v clustru přes 10 000, tj. 40 000 jader. BitScope dodává moduly BitScope Cluster se 150 Raspberry Pi. Ukázka na YouTube. Raspberry Pi jsou propojeny pomocí BitScope Bladů.
Tiskni
Sdílej:
kde jedno jádro má několikanásobný výkon oproti jednomu jádru rpi?Videl jsi vubec to video? Jim nejde vubec o vykon, ale o ten management okolo, ktery jenom tak nenasimulujes. Jeden z typickych problemu, na ktery na opravdu velkem clusteru narazis je, ze ti prubezne odumiraji jednotlive stroje. V lepsim pripade takovy uzel prestane komunikovat a je vyrazen. V horsim pripade se uzel zblazni, pocita dal a odesila chybne vysledky. Management clusteru musi byt schopen takove uzly najit a vypnout. Toto chovani se na komoditni hardwaru s par jadry simuluje hodne blbe.
Toto chovani se na komoditni hardwaru s par jadry simuluje hodne blbe.Protože chceš simulovat víc jader než máš ve skutečnosti, tak stejně musíš použít virtualizaci. A ty neumíš nasimulovat zbláznění virtuálu?
A ty neumíš nasimulovat zbláznění virtuálu?Ten clovek to tam nekolikrat zopakuje! V Los Alamos chcou/potrebuji cluster, ktery se bude chovat jako skutecny cluster, aby si na mensi skale mohli otestovat chovani systemu, inicializaci, odolnost proti vypadkum, atd. Je hezke, ze si dokazes nasimulovat ve virtuale zblazneni, ale porad je to jeden z mnoha scenaru, ktery musis testovat, a snad ti nemusim vysvetlovat, jak kreativni umi byt hardware pri svem selhavani, a ze radu veci jen tak nenasimulujes.
Spíš mi připadá, že amíci jsou neschopní myslet, ale mají dost peněz na rozhazování, jako obvykle.Prijde mi, ze tu zbytecne plytvas svym talentem. Musis s tim jit do Los Alamos k lidem z DARPA, DoE, NSF, kteri za tim projektem stoji a financuji jej, a vysvetlit jim, ze to vsechno delaji blbe, a hlavne jim musis vysvetlit, ze ty bys to rozhodne delal lip a levneji. Tady tve komentare nikomu nepomohou!
Chci to vysvětlit tady vám a doufám, že si to taky necháte pro sebe ,-)
Pokud mas ulohu, kterou vubec lze paralelizovat, tak jediny GPU zvladne nekolik tisic vypoctu zaroven, takze tech 40k poskladas i v "domacim" desktopu.GPU mají výpočetních jader AFAIK obvykle desítky nebo nižší stovky. Nehledě k tomu, jak už napsal Ivorne, že mají oproti CPU hodně omezené možnosti. Jinak jsou opravdu komentáře tohohle typu nutné? Zajímalo by mě, co vede někoho k chronickému psaní komentářů pod zprávičky, které sotva dávají smysl v kontextu diskuse (spíše ne), ale hlavněže co nejvíc pohejtují dané téma...
jak někdo vyrobí několik tun elektroodpadu místo toho, aby napsal pár řádek softu.to je tost nepresne a nemagogicke...
Pokud mas ulohu, kterou vubec lze paralelizovat, tak jediny GPU zvladne nekolik tisic vypoctu zaroven,Pokud mas ulohu, kterou lze paralelizovat a mas tam par if-u nebo cykly koncici pri splneni nejake podminky, tak ti GPU moc nepomuze. A to nemluvim o rekurzivnich algoritmech, ...
Rekurzivni algoritmus se neda paralelizovat ... protoze z principu rekurze zavisi na vysledku predchoziho vypoctu.Doporucuji dostudovat pojem rekurze a pak si treba pogooglit klicova slova "parallel quicksort" nebo "parallel mergesort". Jsou k tomu i jednominutova videa, kde ti to vysvetli i s obrazky. Nebo si muzes vyzkouset nasledujici kod (v Clojure) jestli opravdu nefunguje.
(defn fib [n]
(if (< n 2) n
(+ (fib (- n 1))
(fib (- n 2)))))
(defn pfib
"Parallel Fibonacci"
([n] (pfib n 2))
([n level]
(cond
(<= level 0) (fib n)
(< n 2) n
:else (let [a (future (pfib (- n 1) (dec level)))
b (future (pfib (- n 2) (dec level)))]
(+ @a @b)))))
The Raspberry Pi modules let developers figure out how to write this software and get it to work reliably without having a dedicated testbed of the same size, which would cost a quarter billion dollars and use 25 megawatts of electricity.Proste lidi, kteri potrebuji psat pro tyhle masiny, budou psat & ladit na tom RPi clusteru, a az pak temer-hotovej program muzou ladit & poustet na nejakem realnem clustru. Vzhledem k tomu co stoji provoz realnych clustru se to asi vyplati.
.
.
size_t, int32_t a k tomu všelijaký nápomocný makra.
.