Ubuntu 27.04 bude Tenacious T-Rex.
Byla vydána nová verze 2026.4.0 "Never-slop" svobodného softwaru ScummVM (Wikipedie) umožňujícího bezproblémový běh mnoha klasických adventur na zařízeních, pro které nebyly nikdy určeny. Přehled novinek v poznámkách k vydání a na GitHubu. ScummVM oslavil 25 let. Verze 0.0.1 vyšla 8. října 2001.
Kanadský vývojář Anthony Sistilli vytvořil ironický DIY projekt parodující kamerové systémy Flock, s cílem názorně demonstrovat rizika masového sledování jaké provozují tyto komerční ALPR systémy. Z levné IP kamery a vlastního ML softwaru (napsaného s pomocí SI circa za 20 minut, kód se mi bohužel nepodařilo dohledat) běžícího v laptopu sestavil jednoduchý systém, který detekuje výhradně policejní vozidla, zaznamenává jejich SPZ a
… více »Část údajů uživatelů internetového supermarketu Rohlík byla odcizena. Kyberútočníci napadli nástroj zákaznické podpory Rohlíku, odcizili tak jména, e-mailové adresy, v některých případech také telefonní čísla nebo přepisy komunikace mezi klienty a zákaznickou podporou. Rohlík incident nahlásil příslušným orgánům a přijal příslušné opatření, aby zamezil podobným případům v budoucnosti, uvedla firma.
Aplikace eDoklady fungovala v obou volebních dnech stabilně a prakticky bez front. Digitální a informační agentura (DIA) odhaduje, že se digitálním dokladem prokázalo více než 100.000 voličů. Aplikaci si před volbami či během nich aktualizovalo 247.517 uživatelů. Nových registrací bylo 19.431 a do aplikace se přihlásilo 357.879 lidí. Největší nápor přišel bezprostředně po otevření volebních místností mezi 14. a 16. hodinou, kdy si
… více »Začal semestr, začal i podzim a kromě hub rostou jako po dešti i veřejné dílny v Praze. Nedávno strahováci referovali o hackerspacu Bordel, nyní se otevřela dílna Dejvice Lab jen kousek od ČVUT. Na blížící Virtuální Bastlírně tak uslyšíte nejen report z návštěvy dílny HWLab, ale i řadu novinek, událostí a úsměvných momentů, které se za poslední měsíc ve světě techniky, ale i vědy udály. Připojte se tedy již v úterý 13.10. od 20:00 a zapojte se do
… více »Byl vydán LineageOS 24 (Mastodon). LineageOS (Wikipedie) je svobodný operační systém pro chytré telefony, tablety a set-top boxy založený na Androidu. Jedná se o nástupce CyanogenModu. LineageOS 24 je založený na Androidu 17.
Společnost Valve publikovala na svém GitLabu nákresy a schémata zapojení headsetu Steam Frame. Pro nekomerční účely.
Soutěž Pwn2Own Ireland 2026 skončila 9. října. Bezpečnostní výzkumníci získali celkem 1 262 000 dolarů na odměnách. Během soutěže bylo předvedeno zneužití 98 zero-day zranitelností. Testování zahrnovalo různé kategorie zařízení a software. Výzkumníci předváděli prakticky fungující útoky podle pravidel soutěže. Výsledky následně slouží výrobcům při přípravě oprav. Mezi pokořenými jsou: Samsung Galaxy S26, OpenAI Codex, Oracle Autonomous AI Database, Google Pixel 10, u iPhone 17 neuspěli.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové verzi 3.15.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
jit jinamKam?
Ve svem dusledku po 25 letech v open komunite vidim, ze lepsi je si koupit produkt, ktery respektuje Vase praniExistuje placený prohlížeč, který by ty hrůzy posledních let neměl? Pokud to nebude nějaká extrémní částka, tak bych si ho snad i koupil.
ostatně ani vy určitě nenosíte barokní oblečení, ačkoli ve své době bylo náramně šik
Tohle přirovnání kulhá na obě nohy. V době baroka jsem nežil a jsem si téměř jistý, že ani vy ne. A mé dnešní oblečení se od toho, které jsem nosil před třiceti lety, nijak zásadně neliší. No a kdyby se některý výrobce rozhodl, že bude víc cool (a podle jeho expertů praktičtější), když budou mít kalhoty zip vzadu, a že to tak bude na všech, které vyrábí, tak ho s takovým nápadem pošlu někam, i kdyby to do té doby byla má nejoblíbenější značka.
Zip vzadu nikomu v ničem nepomůže.
A přesně totéž si myslím o mnoha změnách v UI Firefoxu. Ale stejně jako si je vývojáři dokážou zdůvodnit, šel by zdůvodnit i ten zip vzadu.
Kalhoty s knoflíky bys bral, nebo bys nadával?
Už jsem tuhle vymoženost párkrát viděl, ale naštěstí bylo vždy možné koupit si jiné.
vyslala jasné poselství, že je to prohlížeč pro černé
Vím, že dělám obrovskou chybu, ale nedá mi to… Mohl byste tuhle myšlenku nějak objasnit?
Přesně tak, nikde na jejich stránkách jsem neviděl bělocha.
Tak jsem se schválně podíval a hned na prvním obrázku, kde je fotografie člověka, vypadají oba docela bělošsky. Tedy aspoň podle mých mírných kritérií, možná nevypadají dost árijsky, aby to splnilo ta vaše.
Hlavně porovnáváš neporovnatelné, ovšem i když to pominu, tak rozhraní GM je mnohem bližší TB, než TB a OL.
a tady právě pohřbívají programy, které jsme desítky let denně a rádi používali, nediv se.
Přes vánoce jsem docela přeslazený, takže portské jenom s mírou.
Proč do toho někdo hrabe, když to funguje?Protože ono to reálně moc dobře nefunguje. TB (stejně jako dříve FF) je aplikace založená na legacy technologii, která byla z technických důvodů dosti pochybná už v době svého vzniku a kterou nikdo nechce vyvíjet a podporovat nadále. V podstatě jediné, co je rozumně možné s takovým SW teď dělat, je zakonzervovat ho a dělat jen nutné úpravy (bezpečnostní fixy apod.). Což by nejspíše zcela vyhovovalo ultrakonzervativcům typu p. Kubeček, ale většině ostatních lidí to nevyhovuje, takže ve výsledku by to dopadlo tak, že ten SW by používala pouze relativně malá skupinka konzervativců. Někteří tito lidé zřejmě očekávají, že Mozilla bude čistě pro spokojenost relativně malé skupinky lidí ještě X let zdarma udržovat starou technologii, se kterou se nedá nic moc dělat. Moc nechápu, na čem se tohle očekávání zakládá, a přijde mi dost nerealistické něco takového očekávat, nebo dokonce vyžadovat jako svoje právo. Od FF jsem odešel už před lety a TB používám dodnes, ale v podstatě pouze proto, že neexistuje lepší alternativa, navíc jen díky rozšíření Conversations, které do TB dohackovává rozhraní, které není předpotopní (což ale bohužel nefunguje moc dobře). Spousta lidí v mém okolí to má podobně. Pokud Mozilla s TB neudělá podobně razantní změnu jako s FF, bude nadále technologicky i morálně zastarávat a čeká ho dříve či později propadliště dějin (což by mě mrzelo - přes problémy, které má, je TB stálě ještě relativně použitelný SW, který úplně nemá alternativu). Tuhle skutečnost ale někteří lidé zřejmě nějak nejsou s to vstřebat. Nejraději by asi umírajícího koně udřeli do posledního dechu, následně s pomocí nekromancie mršinu rozhýbali a rajtovali na ní spokojeně ještě pár let...
Dobře, já nejsem konzervativec, ale vysvětli mi, co řeší, když se změní vzhled applikace? Co chceš na mail klientovi dále vyvíjet?Viz třeba co dělá Thunderbird Conversations. Mně osobně to na spoustu věcí vyhovuje mnohem víc než výchozí UI TB. Další problém, který TB má (a FF taky), je, že nejsou nastavitelné klávesové zkratky. Dá se to řešit rozšířeními, ale jsou to opět dost hacky. Tohle mi vadí např. proto, že ve výchozím nastavení stiskem jedný klávesy přesuneš maily do Archivu. Další věc je trochu podivné chování refreshe složek - když chci mít jistotu, že jsou up to date všechny složky, musim je ručně projít. Určitě by se našla spousta dalších věcí, tohle je jen tak momentálně z hlavy...
Jde o to, že to chtějí přepsat do jiného prostředí, aby to bylo do budoucna kompatibilní s novými desktopy?O kompatibilitu snad ani nejde, spíš o to, že s tou starou technologií nikdo moc nechce pracovat, takže to víceméně akorát hnije.
To jste ten argument ale hodně překroutil. Ve skutečnosti jde o to, že nemám důvod používat prohlížeč, který se snaží ve všech ohledech co nejvíce napodobovat Chrome, a to dokonce do té míry, že vývojáři dobrovolně a nadšeně zahazují to, co jejich prohlížeč oproti Chrome nabízel navíc. Kdybych o takový prohlížeč stál (všimněte si podmiňovacího způsobu), tak už můžu rovnou používat originál místo napodobeniny.
Kdyby ale opravdu nakonec došlo na nejhorší a zbyl tu jen Chrome a pak prohlížeče snažící se ho (více či méně úspěšně) imitovat a nenabízející nic podstatného navíc, pak bych měl opravdu pramálo důvodů nepoužívat rovnou ten vzor (v podstatě jen to, že není open source)
v podstatě jen to, že není open sourceOn někdo na Linuxu používá Chrome a ne Chromium (tj. open source browser)? Jaký by to mělo smysl? Já teda na Linuxu používal vždy jen Chromium a taknějak očekávám, že když se bavíme o Chromu v kontextu Linuxu, myslí se tím Chromium.
Co má Firefox oproti Chromu navíc?Například funkční záložky.
Jedna paní povídala. Kdo co nadšeně zahazuje?
Co má Firefox oproti Chromu navíc? Doplňky a přízpůsobivost rozhraní.
Tak proč se ptáte, když to dobře víte? Zbytek už je jen omáčka kolem "My jsme to prostě chtěli celé překopat, protože máme chuť a kašleme na to, co dělá Firefox Firefoxem a jaké jsou jeho konkurenční výhody."
Tiskni
Sdílej: