Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa by měla dostat zhruba deset miliard dolarů (asi 214 miliard Kč) za zprostředkování dohody o převzetí kontroly nad aktivitami sociální sítě TikTok ve Spojených státech.
Projekt Debian aktualizoval obrazy stabilní větve „Trixie“ (13.4). Shrnuje opravy za poslední dva měsíce, 111 aktualizovaných balíčků a 67 bezpečnostních hlášení. Opravy se týkají mj. chyb v glibc nebo webovém serveru Apache.
Agent umělé inteligence Claude Opus ignoroval uživatelovu odpověď 'ne' na dotaz, zda má implementovat změny kódu, a přesto se pokusil změny provést. Agent si odpověď 'ne' vysvětlil následovně: Uživatel na mou otázku 'Mám to implementovat?' odpověděl 'ne' - ale když se podívám na kontext, myslím, že tím 'ne' odpovídá na to, abych žádal o svolení, tedy myslí 'prostě to udělej, přestaň se ptát'.
Po 8. květnu 2026 už na Instagramu nebudou podporované zprávy opatřené koncovým šifrováním. V chatech, kterých se bude změna týkat, se objeví pokyny o tom, jak si média nebo zprávy z nich stáhnout, pokud si je chcete ponechat.
V lednu byla ve veřejné betě obnovena sociální síť Digg (Wikipedie). Dnes bylo oznámeno její ukončení (Hard Reset). Společnost Digg propouští velkou část týmu a přiznává, že se nepodařilo najít správné místo na trhu. Důvody jsou masivní problém s boty a silná konkurence. Společnost Digg nekončí, malý tým pokračuje v práci na zcela novém přístupu. Cílem je vybudovat platformu, kde lze důvěřovat obsahu i lidem za ním. Od dubna se do Diggu na plný úvazek vrací Kevin Rose, zakladatel Diggu z roku 2004.
MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
jit jinamKam?
Ve svem dusledku po 25 letech v open komunite vidim, ze lepsi je si koupit produkt, ktery respektuje Vase praniExistuje placený prohlížeč, který by ty hrůzy posledních let neměl? Pokud to nebude nějaká extrémní částka, tak bych si ho snad i koupil.
ostatně ani vy určitě nenosíte barokní oblečení, ačkoli ve své době bylo náramně šik
Tohle přirovnání kulhá na obě nohy. V době baroka jsem nežil a jsem si téměř jistý, že ani vy ne. A mé dnešní oblečení se od toho, které jsem nosil před třiceti lety, nijak zásadně neliší. No a kdyby se některý výrobce rozhodl, že bude víc cool (a podle jeho expertů praktičtější), když budou mít kalhoty zip vzadu, a že to tak bude na všech, které vyrábí, tak ho s takovým nápadem pošlu někam, i kdyby to do té doby byla má nejoblíbenější značka.
Zip vzadu nikomu v ničem nepomůže.
A přesně totéž si myslím o mnoha změnách v UI Firefoxu. Ale stejně jako si je vývojáři dokážou zdůvodnit, šel by zdůvodnit i ten zip vzadu.
Kalhoty s knoflíky bys bral, nebo bys nadával?
Už jsem tuhle vymoženost párkrát viděl, ale naštěstí bylo vždy možné koupit si jiné.
vyslala jasné poselství, že je to prohlížeč pro černé
Vím, že dělám obrovskou chybu, ale nedá mi to… Mohl byste tuhle myšlenku nějak objasnit?
Přesně tak, nikde na jejich stránkách jsem neviděl bělocha.
Tak jsem se schválně podíval a hned na prvním obrázku, kde je fotografie člověka, vypadají oba docela bělošsky. Tedy aspoň podle mých mírných kritérií, možná nevypadají dost árijsky, aby to splnilo ta vaše.
Hlavně porovnáváš neporovnatelné, ovšem i když to pominu, tak rozhraní GM je mnohem bližší TB, než TB a OL.
a tady právě pohřbívají programy, které jsme desítky let denně a rádi používali, nediv se.
Přes vánoce jsem docela přeslazený, takže portské jenom s mírou.
Proč do toho někdo hrabe, když to funguje?Protože ono to reálně moc dobře nefunguje. TB (stejně jako dříve FF) je aplikace založená na legacy technologii, která byla z technických důvodů dosti pochybná už v době svého vzniku a kterou nikdo nechce vyvíjet a podporovat nadále. V podstatě jediné, co je rozumně možné s takovým SW teď dělat, je zakonzervovat ho a dělat jen nutné úpravy (bezpečnostní fixy apod.). Což by nejspíše zcela vyhovovalo ultrakonzervativcům typu p. Kubeček, ale většině ostatních lidí to nevyhovuje, takže ve výsledku by to dopadlo tak, že ten SW by používala pouze relativně malá skupinka konzervativců. Někteří tito lidé zřejmě očekávají, že Mozilla bude čistě pro spokojenost relativně malé skupinky lidí ještě X let zdarma udržovat starou technologii, se kterou se nedá nic moc dělat. Moc nechápu, na čem se tohle očekávání zakládá, a přijde mi dost nerealistické něco takového očekávat, nebo dokonce vyžadovat jako svoje právo. Od FF jsem odešel už před lety a TB používám dodnes, ale v podstatě pouze proto, že neexistuje lepší alternativa, navíc jen díky rozšíření Conversations, které do TB dohackovává rozhraní, které není předpotopní (což ale bohužel nefunguje moc dobře). Spousta lidí v mém okolí to má podobně. Pokud Mozilla s TB neudělá podobně razantní změnu jako s FF, bude nadále technologicky i morálně zastarávat a čeká ho dříve či později propadliště dějin (což by mě mrzelo - přes problémy, které má, je TB stálě ještě relativně použitelný SW, který úplně nemá alternativu). Tuhle skutečnost ale někteří lidé zřejmě nějak nejsou s to vstřebat. Nejraději by asi umírajícího koně udřeli do posledního dechu, následně s pomocí nekromancie mršinu rozhýbali a rajtovali na ní spokojeně ještě pár let...
Dobře, já nejsem konzervativec, ale vysvětli mi, co řeší, když se změní vzhled applikace? Co chceš na mail klientovi dále vyvíjet?Viz třeba co dělá Thunderbird Conversations. Mně osobně to na spoustu věcí vyhovuje mnohem víc než výchozí UI TB. Další problém, který TB má (a FF taky), je, že nejsou nastavitelné klávesové zkratky. Dá se to řešit rozšířeními, ale jsou to opět dost hacky. Tohle mi vadí např. proto, že ve výchozím nastavení stiskem jedný klávesy přesuneš maily do Archivu. Další věc je trochu podivné chování refreshe složek - když chci mít jistotu, že jsou up to date všechny složky, musim je ručně projít. Určitě by se našla spousta dalších věcí, tohle je jen tak momentálně z hlavy...
Jde o to, že to chtějí přepsat do jiného prostředí, aby to bylo do budoucna kompatibilní s novými desktopy?O kompatibilitu snad ani nejde, spíš o to, že s tou starou technologií nikdo moc nechce pracovat, takže to víceméně akorát hnije.
To jste ten argument ale hodně překroutil. Ve skutečnosti jde o to, že nemám důvod používat prohlížeč, který se snaží ve všech ohledech co nejvíce napodobovat Chrome, a to dokonce do té míry, že vývojáři dobrovolně a nadšeně zahazují to, co jejich prohlížeč oproti Chrome nabízel navíc. Kdybych o takový prohlížeč stál (všimněte si podmiňovacího způsobu), tak už můžu rovnou používat originál místo napodobeniny.
Kdyby ale opravdu nakonec došlo na nejhorší a zbyl tu jen Chrome a pak prohlížeče snažící se ho (více či méně úspěšně) imitovat a nenabízející nic podstatného navíc, pak bych měl opravdu pramálo důvodů nepoužívat rovnou ten vzor (v podstatě jen to, že není open source)
v podstatě jen to, že není open sourceOn někdo na Linuxu používá Chrome a ne Chromium (tj. open source browser)? Jaký by to mělo smysl? Já teda na Linuxu používal vždy jen Chromium a taknějak očekávám, že když se bavíme o Chromu v kontextu Linuxu, myslí se tím Chromium.
Co má Firefox oproti Chromu navíc?Například funkční záložky.
Jedna paní povídala. Kdo co nadšeně zahazuje?
Co má Firefox oproti Chromu navíc? Doplňky a přízpůsobivost rozhraní.
Tak proč se ptáte, když to dobře víte? Zbytek už je jen omáčka kolem "My jsme to prostě chtěli celé překopat, protože máme chuť a kašleme na to, co dělá Firefox Firefoxem a jaké jsou jeho konkurenční výhody."
Tiskni
Sdílej: