Společnost OpenAI představila GPT-5 (YouTube).
Byla vydána (𝕏) červencová aktualizace aneb nová verze 1.103 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.103 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Americký prezident Donald Trump vyzval nového generálního ředitele firmy na výrobu čipů Intel, aby odstoupil. Prezident to zdůvodnil vazbami nového šéfa Lip-Bu Tana na čínské firmy.
Bylo vydáno Ubuntu 24.04.3 LTS, tj. třetí opravné vydání Ubuntu 24.04 LTS s kódovým názvem Noble Numbat. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Byla vydána verze 1.89.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Americká technologická společnost Apple uskuteční v USA další investice ve výši sta miliard dolarů (2,1 bilionu korun). Oznámil to ve středu šéf firmy Tim Cook při setkání v Bílém domě s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Trump zároveň oznámil záměr zavést stoprocentní clo na polovodiče z dovozu.
Zálohovací server Proxmox Backup Server byl vydán v nové stabilní verzi 4.0. Založen je na Debianu 13 Trixie.
Byla vydána nová verze 1.54.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Jan Václav.
Knižní edice správce české národní domény přináší novou knihu zkušeného programátora Pavla Tišnovského s názvem Programovací jazyk Go. Publikace nabízí srozumitelný a prakticky zaměřený pohled na programování v tomto moderním jazyce. Nejedná se však o klasickou učebnici, ale spíše o průvodce pro vývojáře, kteří s Go začínají, nebo pro ty, kdo hledají odpovědi na konkrétní otázky či inspiraci k dalšímu objevování. Tištěná i digitální verze knihy je již nyní k dispozici u většiny knihkupců.
OpenAI zpřístupnila (en) nové nenáročné otevřené jazykové modely gpt-oss (gpt-oss-120b a gpt-oss-20b). Přístupné jsou pod licencí Apache 2.0.
jit jinamKam?
Ve svem dusledku po 25 letech v open komunite vidim, ze lepsi je si koupit produkt, ktery respektuje Vase praniExistuje placený prohlížeč, který by ty hrůzy posledních let neměl? Pokud to nebude nějaká extrémní částka, tak bych si ho snad i koupil.
ostatně ani vy určitě nenosíte barokní oblečení, ačkoli ve své době bylo náramně šik
Tohle přirovnání kulhá na obě nohy. V době baroka jsem nežil a jsem si téměř jistý, že ani vy ne. A mé dnešní oblečení se od toho, které jsem nosil před třiceti lety, nijak zásadně neliší. No a kdyby se některý výrobce rozhodl, že bude víc cool (a podle jeho expertů praktičtější), když budou mít kalhoty zip vzadu, a že to tak bude na všech, které vyrábí, tak ho s takovým nápadem pošlu někam, i kdyby to do té doby byla má nejoblíbenější značka.
Zip vzadu nikomu v ničem nepomůže.
A přesně totéž si myslím o mnoha změnách v UI Firefoxu. Ale stejně jako si je vývojáři dokážou zdůvodnit, šel by zdůvodnit i ten zip vzadu.
Kalhoty s knoflíky bys bral, nebo bys nadával?
Už jsem tuhle vymoženost párkrát viděl, ale naštěstí bylo vždy možné koupit si jiné.
vyslala jasné poselství, že je to prohlížeč pro černé
Vím, že dělám obrovskou chybu, ale nedá mi to… Mohl byste tuhle myšlenku nějak objasnit?
Přesně tak, nikde na jejich stránkách jsem neviděl bělocha.
Tak jsem se schválně podíval a hned na prvním obrázku, kde je fotografie člověka, vypadají oba docela bělošsky. Tedy aspoň podle mých mírných kritérií, možná nevypadají dost árijsky, aby to splnilo ta vaše.
Proč do toho někdo hrabe, když to funguje?Protože ono to reálně moc dobře nefunguje. TB (stejně jako dříve FF) je aplikace založená na legacy technologii, která byla z technických důvodů dosti pochybná už v době svého vzniku a kterou nikdo nechce vyvíjet a podporovat nadále. V podstatě jediné, co je rozumně možné s takovým SW teď dělat, je zakonzervovat ho a dělat jen nutné úpravy (bezpečnostní fixy apod.). Což by nejspíše zcela vyhovovalo ultrakonzervativcům typu p. Kubeček, ale většině ostatních lidí to nevyhovuje, takže ve výsledku by to dopadlo tak, že ten SW by používala pouze relativně malá skupinka konzervativců. Někteří tito lidé zřejmě očekávají, že Mozilla bude čistě pro spokojenost relativně malé skupinky lidí ještě X let zdarma udržovat starou technologii, se kterou se nedá nic moc dělat. Moc nechápu, na čem se tohle očekávání zakládá, a přijde mi dost nerealistické něco takového očekávat, nebo dokonce vyžadovat jako svoje právo. Od FF jsem odešel už před lety a TB používám dodnes, ale v podstatě pouze proto, že neexistuje lepší alternativa, navíc jen díky rozšíření Conversations, které do TB dohackovává rozhraní, které není předpotopní (což ale bohužel nefunguje moc dobře). Spousta lidí v mém okolí to má podobně. Pokud Mozilla s TB neudělá podobně razantní změnu jako s FF, bude nadále technologicky i morálně zastarávat a čeká ho dříve či později propadliště dějin (což by mě mrzelo - přes problémy, které má, je TB stálě ještě relativně použitelný SW, který úplně nemá alternativu). Tuhle skutečnost ale někteří lidé zřejmě nějak nejsou s to vstřebat. Nejraději by asi umírajícího koně udřeli do posledního dechu, následně s pomocí nekromancie mršinu rozhýbali a rajtovali na ní spokojeně ještě pár let...
Dobře, já nejsem konzervativec, ale vysvětli mi, co řeší, když se změní vzhled applikace? Co chceš na mail klientovi dále vyvíjet?Viz třeba co dělá Thunderbird Conversations. Mně osobně to na spoustu věcí vyhovuje mnohem víc než výchozí UI TB. Další problém, který TB má (a FF taky), je, že nejsou nastavitelné klávesové zkratky. Dá se to řešit rozšířeními, ale jsou to opět dost hacky. Tohle mi vadí např. proto, že ve výchozím nastavení stiskem jedný klávesy přesuneš maily do Archivu. Další věc je trochu podivné chování refreshe složek - když chci mít jistotu, že jsou up to date všechny složky, musim je ručně projít. Určitě by se našla spousta dalších věcí, tohle je jen tak momentálně z hlavy...
Jde o to, že to chtějí přepsat do jiného prostředí, aby to bylo do budoucna kompatibilní s novými desktopy?O kompatibilitu snad ani nejde, spíš o to, že s tou starou technologií nikdo moc nechce pracovat, takže to víceméně akorát hnije.
To jste ten argument ale hodně překroutil. Ve skutečnosti jde o to, že nemám důvod používat prohlížeč, který se snaží ve všech ohledech co nejvíce napodobovat Chrome, a to dokonce do té míry, že vývojáři dobrovolně a nadšeně zahazují to, co jejich prohlížeč oproti Chrome nabízel navíc. Kdybych o takový prohlížeč stál (všimněte si podmiňovacího způsobu), tak už můžu rovnou používat originál místo napodobeniny.
Kdyby ale opravdu nakonec došlo na nejhorší a zbyl tu jen Chrome a pak prohlížeče snažící se ho (více či méně úspěšně) imitovat a nenabízející nic podstatného navíc, pak bych měl opravdu pramálo důvodů nepoužívat rovnou ten vzor (v podstatě jen to, že není open source)
v podstatě jen to, že není open sourceOn někdo na Linuxu používá Chrome a ne Chromium (tj. open source browser)? Jaký by to mělo smysl? Já teda na Linuxu používal vždy jen Chromium a taknějak očekávám, že když se bavíme o Chromu v kontextu Linuxu, myslí se tím Chromium.
Co má Firefox oproti Chromu navíc?Například funkční záložky.
Jedna paní povídala. Kdo co nadšeně zahazuje?
Co má Firefox oproti Chromu navíc? Doplňky a přízpůsobivost rozhraní.
Tak proč se ptáte, když to dobře víte? Zbytek už je jen omáčka kolem "My jsme to prostě chtěli celé překopat, protože máme chuť a kašleme na to, co dělá Firefox Firefoxem a jaké jsou jeho konkurenční výhody."
Tiskni
Sdílej: