Portál AbcLinuxu, 27. července 2025 05:29
GNOME 3: Budoucnost desktopu je titulek článku, ve kterém se na Linux.com říká o chystaném zářijovém vydání GNOME 3.0: "Tento desktop změní způsob, jak lidé nahlížejí na, pracují s a uvažují o desktopu."
Tiskni
Sdílej:
K tomu tisku se pridavam, zcela bezproblemove.
KDE 4 je největší úspěch v historii grafických prostředí. Nevím, o jakém fiasku mluvíš. Asi žiješ v nějakém jiném paralelním vesmíru.
KDE 4 je největší úspěch v historii grafických prostředí.Tak o tom slyším naprosto poprvé... máš toto tvrzení nějak podložené? Můžu se někde dozvědět víc?
Nemám. Pouze jsem napodobil předřečníka v těchto ohledech:
Nicméně pořád si myslím, že mé tvrzení je nesrovnatelně blíž skutečnosti, kterou kolem sebe denně pozoruji, než výrok předřečníka o údajném fiasku. Žádné fiasko jsem u KDE 4 nikdy nepozoroval, ba právě naopak.
Já to vidím jednoduše: Gnome je paskvil na úrovni Windows 98, který těch několik nesmělých 3D efektů příliš nezachrání. S KDE prostě soutěžit nemůže. KDE 3 bylo ve své době (před 6 až 7 lety) znamenité, ale už v době dokončování KDE 4 mu začal těžce docházet dech. Podpora kompozitního desktopu byla v KDE 3 nespolehlivá (a vlastně tam spíš nebyla) a přestože to prostředí strčilo Windows XP hravě do kapsy, ve srovnání s Vistou už tak dobře neobstálo. A pak přišlo KDE 4, kterému Vista nesahá ani po kotníky a po kterém se Windows 7 tolik opičí. Tohle nepovažuji za fiasko.
Lidé, kteří nechtějí mít kontrolu nad svým desktopem a kteří jsou rádi, když jim někdo předem nalajnuje, co mají dělat, kam mají nejraději klikat a jak má co vypadat — takoví lidé nejčastěji vykřikují cosi o KDE 4 a fiasku. Mimochodem, už zase je tady nějaká zmínka o údajných problémech s tiskem v KDE 4. Zase se tady vydává rok starý a dávno vyřešený problém za argument proti KDE. Kdybych takhle sepsal problémy, které jsem v Gnome pozoroval za jediný rok (a které už taky snad konečně někdo opravil), asi by z toho vznikla kniha.
Sám nevím, proč tolik diskutuju o Gnome — prostředí, které nezvládá ani nastavení klávesových zkratek, ani pokročilejší práci s okny. (Kdo si myslí opak, ať to srovná s možnostmi KDE...) Gnome si ani ten čas strávený diskusí vůbec nezaslouží.
Nemám. Pouze jsem napodobil předřečníka v těchto ohledech:Chmm, co napsal předřečník mě nijak nezaujalo, takže pokud se ho nechystáš kvalitou překonat, tak neřeším.
Za najvacsi uspech by som povazoval Mac OS - ten od roku 1984 pouziva stale rovnaky styl ovladania a GUI...Neboj. Voni to hoši taky pěkně plácaj. Sice né tak rychle jako konkurence, ale rozhodně se nenechávaj zahanbit.
A preto od neho stovky pouzivatelov utekaju.
Citation needed.
(Nutno uznat, že ani já jsem žádný odkaz na statistiky neuvedl, takže tohle tvrzení nemá (obecně vzato) v podstatě žádný význam.)
Já kolem sebe pozoruji desítky lidí (protože stovky lidí neznám), kteří přecházejí na KDE 4 a nemůžou si ho vynachválit. Útěk od Gnome je na denním pořádku a zdá se mi, že i v komunitě kolem OpenSolarisu se o problémech Gnome konečně začíná mluvit.
Jistě, Mac OS X je prostě specifický případ a těžko by se dalo najít jiné prostředí, které je tolik let konzistentní. To ale ocení jen hrstka lidí, kterým zrovna tento specifický způsob ovládání vyhovuje. Mně nevyhovuje ani trochu. Kdykoliv ovládám Mac OS X, vidím v něm tu zhoubnou ideologii z Gnome: Raději nenechme uživatele nic konfigurovat, abychom ho nemátli.
Stejně jako argumenty typu „stovky uživatelů utíkají od XYZ“. Protože když říkám A, je dobré zvážit i B. I kdyby stovky uživatelů utíkaly od XYZ, je možné, že současně tisíce uživatelů utíkají opačným směrem. Právě to jsem chtěl naznačit.
Jinak netuším, jak se dá z contact listu vytušit, kdo má KDE a kdo Gnome. Co když v Gnome používám Psi? (Skutečně ho tam občas používám.) Co když někdo v Gnome používá Kopete? (I takového znám.) Co když má někdo KDE, ale preferuje Pidgin? (I takový jsem kdysi byl...) Nebo KDE a Gajim? (Tak to mám třeba zrovna teď, protože se mi Gajim hodně zalíbil.)
To ze nieco ako kde trinity ezxistuje je skvela sprava. Staromilci maju svoje stare KDE, a nemusia prudit na nete ake je kde4 zle, a my ostatny mame kde4 a klud.
(hadam bude platit aj gnome DE )nemusia prudit na nete ake je kde4 zleNemusí, ale chtějí.
...a my ostatny mame kde4 a klud.Čiže už konečne existuje aj KDE4? :) (to, že KDE 4.x nie je KDE4 písali pomerne často, ale o tom, že KDE 4.y už je KDE4 som nikde nečítal)
Platform Version 4.4.3 (KDE 4.4.3)
Čiže už konečne existuje aj KDE4? :) (to, že KDE 4.x nie je KDE4 písali pomerne často, ale o tom, že KDE 4.y už je KDE4 som nikde nečítal)To je jenom dezinterpretace, kterou někteří pořád dokola omílali. Naprosté nepochopení a nedorozumění. Vývojáři KDE nikdy netvrdili, že do verze 4.ab to není KDE 4 a od verze 4.xy že to bude KDE 4. Tvrdili, že žádná jednotlivá verze řady 4.x, včetně té první, 4.0, není KDE 4, protože KDE 4 je celá čtyřková řada KDE od první verze po poslední, nikoli jedna jednotlivá verze. A že tudíž nelze celou čtyřkovou řadu posuzovat podle jedné konkrétní verze, ovbzvlášť ne podle té první, protože během čtyřkové řady se ještě KDE bude vyvíjet a zlepšovat.
Takže ku KDE 4 sa vlastne nedá vôbec vyjadrovať, lebo všetky verzie zatiaľ ešte nevyšli? Vďaka za upresnenie.
Presne tak, existuje viacero výkladov tej vety. Keby sa jej autor nad ňou aspoň trochu zamyslel, tak by ju nikdy nenapísal. Lebo ak mu skutočne išlo len o zdôraznenie, že KDE 4.0 je prvou verziou KDE 4 (čo je úplne zrejmé, prečo to vôbec písať?), a nešlo mu o mlženie kvôli nekvalitám KDE 4.0, tak by stačilo úprimne povedať, že KDE 4.0 je sračka, a teda aj celé KDE 4 (v dobe vydania 4.0 to totiž bolo celé KDE 4) je sračka, ale vývoj nekončí a časom sa to napraví. Ale takáto úprimnosť asi nie je dobrý marketingový ťah, čo?
KDE 4.0 is not KDE4 but only the first (4.0.0 even non-bugfix) release in a years-long KDE4 series to come.Tak znela tá veta, ktoré bola ohľadom toho zverejnená. A keď niekto napíše takú vetu, vôbec sa nemôže čudovať, že si ju ľudia vysvetľujú po svojom.
Čiže už konečne existuje aj KDE4? :) (to, že KDE 4.x nie je KDE4 písali pomerne často, ale o tom, že KDE 4.y už je KDE4 som nikde nečítal)
Tedy z toho, že KDE 4.x není KDE 4, jsi usoudil, že KDE 4 (ještě) neexistuje. Mylně jsi vydedukoval, že KDE 4 je něco, co se odkládá. Stále jsi zřejmě nepochopil, co ta věta znamená. Ta věta znamená, že jedna konkrétní verze není řada. KDE 4 je řada, ne jedna konkrétní verze. Tudíž žádná konkrétní verze není řada. To, že není, neznamená, že do ní nepatří. Jedna verze není řada, ale patří do řady. Slova „je“ a „patří“ mají zcela odlišný význam. To je ta elementární logika mateřské školky.
Je to jako když někdo napíše „vidlička není příborník“ a ty se tomu budeš donekonečna vysmívat slovy „vidlička že nepatří do příborníku? A kam si doma dáváš vidličky? Do krabice od bot? Haha.“
To je ta elementární logika mateřské školky.Možná bysis měl sám doplnit elementární jazykové schopnosti. Vím, že to myslíš dobře, ale ohánět se mateřskou školkou u nejednoznačného vyjádření je podle mě ubohé.
Slova „je“ a „patří“ mají zcela odlišný význam.Mnoho slov v češtině včetně slova je a má se používají právě ve významu patří. Budiž ti tato neznalost základních jazykových obratů odpuštěna, pokud se přestaneš tímto způsobem navážet do druhých. Příklady: Kočka je šelma (neznamená, že každá šelma je kočka, ale že kočka patří mezi šelmy).
Je to jako když někdo napíše „vidlička není příborník“Koukám, že ti chybí představivost, tak to zkus s "kočka je šelma", "kopřiva je rostlina", "žralok není ryba", atd.
a ty se tomu budeš donekonečna vysmívat slovy „vidlička že nepatří do příborníku? A kam si doma dáváš vidličky? Do krabice od bot? Haha.“Jenom si dávej pozor, aby se lidi nezačali smát tobě, že si dáváš práci s konstrukcí tak hloupých příkladů. A pokud si pleteš obrat "patří do" a "patří mezi", máš co doplňovat.
Ta věta je naprosto křišťálově jasná a průzračně jednoznačná. Pokud někdo tak extrémně jednoduchou, logicky přímočarou větu* není schopen pochopit, vypovídá to hodně u jeho schopnosti uvažování.Teda pardon, ale to jsou prostě kecy. KDE 4.0 byla skvělá ukázka toho, jak posrat release management všemi známými způsoby a ještě několika novými, a všechny tyhle honosné omluvy na tom nic nemění. Věta KDE 4.0 není KDE 4 nikdy neměla spatřit světlo světa.
Věta KDE 4.0 není KDE 4 nikdy neměla spatřit světlo světa.To je potom dobre ze taka veta naozaj nikdy svetlo sveta neuzrela. (Vytrhavanie vhodnych kusov z kontextu sa nerata)
Čo to? Akože neuzrela? Tá veta predsa znela "KDE 4.0 nie je KDE 4, ale len prvou verziou KDE 4". Tá vetá má formu konjunkcie a aby bola pravdivá (čo predpokladáme, snáď by nám vývojari KDE 4 neklamali ), tak musia byť pravdivé jej jednotlivé časti. Takže musí platiť zároveň a) KDE 4.0 nie je KDE 4 a b) KDE 4.0 je len prvou verziou KDE 4. Zatiaľ čo b) je celkom zrejmé, tak a) je očividná marketingová snaha očistiť meno KDE 4 po sračkoidnom KDE 4.0. Dať tie vety do súvetia je čistý alibizmus
KDE 4.0 is not KDE4 but only the first (4.0.0 even non-bugfix) release in a years-long KDE4 series to come.Ak chcete diskutovat o vete ktoru niekto povedal/napisal citujte ju celu, len casti ktore sa vam hodia.
Jak že časti, ktoré sa mi hodia? Tvrdí, alebo netvrdí sa v tej vete, že KDE 4.0 nie je KDE 4? Je úplne irelevantné, čo je v nej ďalej, to prvé súvetie tvorí samostatnú informáciu. Druhé súvetie len upresňuje to prvé, ale nepopiera ho. Nevidím teda dôvod necitovať časť vety.
Druhé súvetie len upresňuje to prvé, ale nepopiera hoA proč by ho mělo popírat?
Kdezto ak das len prvu vyznieva podstatne inak. Je to prax znama z TV,bulvaru, politickych kampani a som dost alergicky na to.
Mohli to formulovat inak, ale pokial by nenajali pravnikov nemali by sancu, a ludia ako pan Bernat by si to vzdy vykladali po svojom
Meni to vyznam vety dost podstatne. Cele suvetie chapem ako: KDE4 je projekt, a KDE 4.0 je len prvy krok k realizacii tohto projektu.Ale on psal:
KDE 4.0 nie je KDE 4, ale len prvou verziou KDE 4Takže napsal obě části věty.
Mohli to formulovat inak, ale pokial by nenajali pravnikov nemali by sancu, a ludia ako pan Bernat by si to vzdy vykladali po svojomI právníci si rádi vykládají věty po svém.
Věta KDE 4.0 není KDE 4 nikdy neměla spatřit světlo světa
A ano aj pravnici si radi veci vykladaju po svojom :)
Problém je, že ten prvý zmysel sa jednak nepoužíva (nikto by nikdy nepovedal, že Škoda Favorit nie je auto, ale len jeden konkrétny typ auta a existujú aj iné autá, ktoré nie sú Škoda) a jednak neprináša žiadnu informáciu, lebo len hovorí, že dve rôzne slová sú rôzne, čo je úplne zrejmé (a je to samozrejme dôvod, prečo sa tento význam slova byť takmer nepoužíva). Preto sa nečudujem, že ľudia siahajú po iných významoch, ktoré sú síce kontroverznejšie, ale aspoň sú bežne používané a nejakú netriviálnu informáciu prinášajú.
Ono to v tej dobe nebolo take jednoduche. Ludia casto tvrdili, ze kde 4 (ziadne kde 4.0) je strasny bazmek a prvotna generalizacia zacala v podstate od uzivatelov. Ten vyvojar sa tu generalizaciu zrejme snazil napravit vetou, ktora moze na prvy pohlad zniet zrejme (ten zrejmejsi vyznam slova byt), ale zanechava celkom jasne vyznamove posolstvo hlavne vdaka kontextu.
Aby sme zostali pri priklade zo skodovkou. Pokial niekto bude na zaklade toho, ze skoda favorit je nepouzitelna (len priklad), tvrdit, ze auta su nepouzitelne, tak si myslim, ze ta veta, ktoru si vo svojom prispevku pouzil je viac nez rozumna (pripadne v minimalnych obmenach).
Tá tvoja analógia nefunguje, lebo v dobe vydania 4.0 nič iné, čo by sa dalo označiť KDE 4, neexistovalo. Tj., jediné auto na svete je Škoda Favorit. Ak sa niekto v tomto stave vyjadrí, že autá sú na hovno, tak má úplnú pravdu. A ak zástupca Škody odpovie, že Favorit nie je auto (ale len prvé z áut a, že neskôr prídu lepšie modely), tak len pekne mlží, lebo sa snaží odviesť pozornosť od Favorita (ktorý je na hovno) k nejakému abstraktnému pojmu auta (v dobe keď žiadne iné auto neexistuje).
Nepovedal by som, ze zas az tak nefunguje. Auto je zrejme len koncept, tak isto kde 4 je zrejme len koncept (tu skor filozofia, navyse to sa myslim jeden cas o kde 4 aj tvrdilo), nic viac. Myslim, ze u oboch bolo celkom zrejme, ze ide o koncepty uz od ich zaciatku. Kde 4.0 a favorit su realizacie danych konceptov, ktore nadobudaju nejake vlastnosti (v tomto pripade "byt nepouzitelny"). Lenze, aby bol cely koncept nepouzitelny, tak by zrejme mali byt vsetky mozne realizacie vramci toho konceptu nepouzitelne. Nieco take ukazat je zrejme velmi obtiazne, ale na zaciatku sa zrejme nedal povedal ani opak (tj. kde 4 je pouzitelne, netusim ako je to teraz, nepouzivam), kedze neexistovala pouzitelna realizacia (pre kopu ludi). Cize vykladat jednoznacne zavery bolo viac-menej zbytocne (obvzlast v pripadoch, ktore nemali so samotnym konceptom nic spolocne a tych bolo viac nez dost).
Nevidim dovod, preco by to malo byt mlzenie, skor sa to snazi povedat: Chceli sme vam ukazat ako to bude vyzerat, aby ste mali aspon nejaku predstavu, co od tohto mozete ocakavat, je nam jasne, ze to nie je dokonale (obvzlast zname problemy s vykonom), ale prosim neodsudzujte kvoli tomu cely koncept kde 4.
Tj., jediné auto na svete je Škoda Favorit. Ak sa niekto v tomto stave vyjadrí, že autá sú na hovno, tak má úplnú pravdu.
Ja by som si tu tou uplnou pravdou zas aztak isty nebol, ak by pouzil konstrukciu "vsetky sucasne auta su na hovno", tak zrejme pravdu ma. Ovsem v danej podobe to take jednoznacne ani zdaleka nie je.
Problém je, že ten prvý zmysel sa jednak nepoužíva (nikto by nikdy nepovedal, že Škoda Favorit nie je auto, ale len jeden konkrétny typ auta a existujú aj iné autá, ktoré nie sú Škoda)Nesmyslný příměr, jako obvykle.
Preto sa nečudujem, že ľudia siahajú po iných významoch, ktoré sú síce kontroverznejšie, ale aspoň sú bežne používané a nejakú netriviálnu informáciu prinášajú.Lidé často sahají i po významech, které se jim zrovna hodí.
Tá veta sa dá chápať rôznymi spôsobmi (danými hlavne kontextom toho, že prvé verzie 4.x boli nestabilné a nedorobené). Rozhodne nie je jasná a priezračná (v opačnom prípade by ju každý pochopil tak ako Vy, čo sa zjavne nestalo)
A kto mi povie, ktorý z tých spôsobov je mylný? Veštecká guľa? Alebo jej ľudský ekvivalent J.M.?
Když někdo nepochopí význam slova „není“, není to chyba toho, kdo to slovo použil.Když někdo nevybere správný význam slova "není", může to být chyba na kterékoli straně barikády.
No, ja by som to už tiež nepitval, ale rozhodne stačilo napísať: "Sorry, posrali sme to, ale nekončíme a nabudúce to bude lepšie." Tomu ja hovorím jednoznačná veta. A nie hovoriť sprostosti ako "KDE 4.0 nie je KDE 4", čo je silne náchylné na dezinterpretácie.
"Tento desktop změní způsob, jak lidé nahlížejí na, pracují s a uvažují o desktopu."
_ ( (( \ =\ __\_ `-\ (____))( \---- a (____)) _ za solidního správce oken (____)) (____))____/----Vyzdvihl bys na i3 něco ve srovnání s xmonad, dwm, subtle atd.?
Jj, tiež by som rád vedel, v čom sa i3 od týchto WM líši. Na xmonad mať asi nebude, lebo ten sa už v dnešnej dobe dá upraviť do ľubovoľnej podoby, ale aj tak som zvedavý
GNOME 3 změní způsob, jak lidé pracují s desktopemProč mají tvůrci DE neustále pocit, že musí uživatelům naordinovat nějaký Extra Skvělý Hyper Cool™ způsob práce z desktopem? Co takhle radši snažit se pochopit, jak lidí chtějí ovládat desktop a udělat to ovládání co nejhladčí, aby uživatele nebrzdilo? Imho správně nemá uživatel obdivovat krásy DE, ale prakticky o něm nevědět a moct se soustředit na práci... :/
Jj, zlatej windowmaker
Awesome a ziadne debaty.. ked clovek cche "prepnut" tak skusi awesome... ked chcem normalny desktop pre pracu tak pred rokmi by som povedal KDE
nechcem odbiehat od temy ale musim reagovat na vas zapisok. akoby ste mi citali zo srdca... pred istym casom som si kupil xbox360ku od MS a jedna vec ktora ma dostala bol NXE dashboard strasne som bol s toho paf ked som to ovladal.. je jasne ze je to urobene na media a na hranie ale ako multiemdialne centrum to povazujem za najdokonalejsie gui ake som mal v rukach.. preto som siel do xka...
Ja si praci na PC neumim predstavit bez KDE.
A zkoušel jsi to vůbec někdy ? Používal jsem gnome, později jsem přešel na openbox a byl jsem spokojený. Po půl roce jsem instaloval nový systém, tak jsem si řekl, že zkusím KDE4 a akorát mě to zdržovalo při práci a vše mi přišlo dost nepraktické (Všude hromada zbytečností, které jsem celé odpoledne vypínal/mazal), systém byl podstatně pomalejší a podobně. Co na KDE tak strašně potřebuješ a jinde to mít nemůžeš ?
Tím ale nechci vyvolat flame DE vs VM, je to jen reakce na předchozí citaci.
tak o file dialogu a gnome bych radsi moc nemluvil...
Vydají to a nejde běžným způsoben nainstalovat uzavřený Nvidia driver a zprovoznit efekty.Na windows taky nejdou zprovoznit efekty, protože tam žádný nejsou
Windows 7 ma nalepsi koncept GUI, najintuitivnejsi, prehladny, cisty, rychly, stabilny a bezpecny desktop.Jsi spadl z jahody na znak ne? Viz tady.
Instead they decided to look at the desktop in a completely new wayno tak to potes koste, tohle na me pusobi spis jako vyhruzka ;)
developers met and came to the conclusion that there was a lack of excitement surrounding GNOME and the Linux desktop. They needed a new visionnevidim nic spatnyho na tom, ze uzivatele se soustredi na svoji cinnost/praci a DE/WM vnimaji jen jako prostredek k jejimu dosazeni. vyvozovat z nedostatku vzruchu potrebu novy vize mi prijde na hlavu padly. nebylo to spis tak, ze meli strach, ze lidi zacnou prechazet na kde4? plky o kompletne novym pristupu, novy vizi atp. by tomu imho docela odpovidaly.
Windows are moved between desktops easily. … As I mentioned earlier, workspaces can be added or removed on the fly.coze? tohle jako doted gnomi wm neumel? boha jeho. zlaty fvwm ;)
Applications: This is the list of all the applications installed on your machine.To je proste 150 ikonek v jednom okne - to je v praxi naprosto nepouzitelne na uplne cokoliv (pocinaje spustenim aplikace kterou uzivatel mezi temi 150 musi nejdriv sekvence najit a konce nejakym zvlastnim fetisem spocivajicm v potrebe videt kolik je v systemu nainstalovano aplikaci a jake maji ikonky). To muselo vzniknout jenom protoze to je jednoduche naimplementovat, tak to tam proste prdneme a budeme mit v seznamu novinek o ficuru navic. Co na tom, ze to vubec k nicemu neni a jenom to zabere misto... Opravdu je videt ze nad tou novou koncepci nekdo hodne usilovne premyslel, jak autor clanku v uvodu tak emotivne popisuje. [flame]Tohle by se v MacOSu stat nemohlo.[/flame]
Jen je to minimalistické desktopové prostředíMě právě zase tak úplně minimalistické nepřijde, mam pocit, že z toho časem bude nový gnome. Kdysi mi to už při startu kecalo do síťování (házelo chybovou hlášku, když na síti něco nejelo podle představ.
Hmm já bych potom emigroval jenom do komandlajny a byl bych in. Nebo do Dosu to je taky moderna v polovině roku 2010No, s tim DOSem máš náhodou pravdu. Nově koupený moderní notebooky maji často DOS předinstalován. A touchpad bez prostředního tlačítka - tam se asi ani s Linuxem nepočítá a myslí to tam s DOSem vážně. :->
Já bych to už před dvěma lety považoval za zřejmý fakt. Žádné kacířství v tom nevidím.
Já si myslím, že současný Gnome je
Proč bych měl věřit, že Gnome 3.x bude jiné? Zase nějaký guru rozhodne, jak mám ovládat svůj počítač? Zase určí, co smím a co nesmím nastavovat, aby mě to nemátlo? Ne, tohle opravdu nechci.
Nebo to bude tentokrát konečně jinak? No, nechám se překvapit.
Všimněte si laskavě, že můj komentář začíná slovy Já si myslím. Je to tedy vyjádření názoru. O každém názoru se dá samozřejmě polemizovat. Pro mě je Gnome naprosto nepoužitelné prostředí. Jakmile nemůžu nakonfigurovat manipulaci s okny pomocí klávesových zkratek (což Gnome neumí a Google + gconf-editor je hodně nedůstojná oklika), nemůžu efektivně ovládat svůj desktop.
To by mě zajímalo, podle jakých kritérií se takové dělení provádí. Styl ovládání desktopu a vzhled desktopu jsou natolik iracionální oblasti lidské činnosti, že na ně asi těžko lze mít racionální názor, tedy takový, který lze podpořit nějakými čísly. Když mi chování panelů v Gnome denně doslova pije krev, mám na ty panely velmi iracionální a velmi negativní názor.
racionální názor, tedy takový, který lze podpořit nějakými číslyTo se neshodnem ani v definicích.
Při maximalizaci nechci vidět ani titulkový pruh, ani okraj. A nechci, aby mizel automaticky, ale pouze při stisknutí zkratky Okno+Enter. Jak tohle v Gnome zařídím? Nijak! Automatické skrývání okraje jsem pracně našel v gconf-editoru.
Autohide v Gnome nefunguje. Zaprvé, je to animované. Chci rychlejší animaci nebo žádnou. Nejde to. (gconf-editor na to sice má volbu, ale ta nic nedělá.) Zadruhé, nechci, aby kus skrytého panelu trčel. Nechci tam vidět ani pixel! Zase to nejde. Zatřetí, nechci prodlevu mezi dotekem myši a vysunutím panelu. Chci okamžité vysouvání. Zase ten samý problém! V gconf-editoru je na to někde volba, ale prostředí na ni nereaguje. Tohle je podle tebe funkční auto-hide? Podle mě ne! Ve srovnání s KDE 4 je to ubohost.
Pamatuj si mě, jak chceš. Možná stojí za zmínku, že už jsem byl označen nejrůznějšími poněkud protichůdnými přívlastky. Vtipné bylo, když jsem si během jednoho jediného dne vysloužil označení „náboženský fanatik“ a „militantní atheista“. No, asi se někdo spletl... Těžko říct, kdo z těch dvou to byl. Já zkrátka rád rýpu do vosích hnízd, to je celé.
Závěrem bych chtěl poznamenat, že jsem svým příspěvkem vyjádřil pouze názor. Nikoho jsem neurazil a ani náhodou jsem neměl v úmyslu někoho urazit. Ale to by nesměla být standardní česká internetová diskuse, aby mě někdo okamžitě neoznačil za fanatika a za šiřitele FUD, že ano... Prostě klasika.
Při maximalizaci nechci vidět ani titulkový pruh, ani okraj. A nechci, aby mizel automaticky, ale pouze při stisknutí zkratky Okno+Enter. Jak tohle v Gnome zařídím? Nijak! Automatické skrývání okraje jsem pracně našel v gconf-editoru. Autohide v Gnome nefunguje. Zaprvé, je to animované. Chci rychlejší animaci nebo žádnou. Nejde to. (gconf-editor na to sice má volbu, ale ta nic nedělá.) Zadruhé, nechci, aby kus skrytého panelu trčel. Nechci tam vidět ani pixel! Zase to nejde. Zatřetí, nechci prodlevu mezi dotekem myši a vysunutím panelu. Chci okamžité vysouvání. Zase ten samý problém! V gconf-editoru je na to někde volba, ale prostředí na ni nereaguje. Tohle je podle tebe funkční auto-hide? Podle mě ne! Ve srovnání s KDE 4 je to ubohost.No výborně... konečně něco konkrétního, jasného a ověřitelného. Chápu. Sice mě ty věci nijak netrápí a nebrání mi v používání, ale chápu, že ti nemusí vyhovovat.
Pamatuj si mě, jak chceš.To záleží v podstatě hlavně na tobě.
Vtipné bylo, když jsem si během jednoho jediného dne vysloužil označení „náboženský fanatik“ a „militantní atheista“.V čem si to odporuje, pokud vezmeme v úvahu trochu širší definici slova náboženství, nebo trošku nadsázky?
Nikoho jsem neurazil a ani náhodou jsem neměl v úmyslu někoho urazit.To je dobře, nicméně věřím, že projekt gnome zaslouží přinejmenším stejnou úctu jako KDE.
Ale to by nesměla být standardní česká internetová diskuse, aby mě někdo okamžitě neoznačil za fanatika a za šiřitele FUD, že ano...Tady ses úplně totálně chytil do vlastní pasti. Pouze jsem tě upozornil, že jsi na podobně aktivní kritiku KDE ty sám reagoval označením autora za šiřitele FUD. Ale to bys nesměl být standardní český internetový diskutér, abys někomu nevyčetl to, co ty sám narozdíl od něj děláš. (Disclaimer: To no standardním internetovém diskutérovi jsem si rovněž vypůjčil od tebe, není to myšleno vážně. To jen abych se obratem nedozvěděl, že je to trapné.)Prostě klasika.
Já mám k projektu Gnome stejnou úctu jako ke spoustě dalších organizovaných činností, které produkují něco, co je zdarma použitelné, bez nároku na zisk. Ale to ještě neznamená, že výsledky takových činností musím vždy hodnotit kladně.
Mé námitky ohledně Gnome vychází z téměř každodenního kontaktu s tím prostředím. Když jsem kritizoval šíření FUD o KDE, jednalo se tam o opakování seznamu cca rok starých bugů. To je podstatný rozdíl.
Já mám k projektu Gnome stejnou úctu jako ke spoustě dalších organizovaných činností, které produkují něco, co je zdarma použitelné, bez nároku na zisk. Ale to ještě neznamená, že výsledky takových činností musím vždy hodnotit kladně.To by mě ani nenapadlo žádat.
Mé námitky ohledně Gnome vychází z téměř každodenního kontaktu s tím prostředím. Když jsem kritizoval šíření FUD o KDE, jednalo se tam o opakování seznamu cca rok starých bugů. To je podstatný rozdíl.Vidíš, a přitom stačilo napsat, to co píšeš zde teď. Bez přehnaných emocí. Je vidět, že když chceš, tak dokážeš argumentovat vcelku srozumitelně a správně.
Zadruhé, nechci, aby kus skrytého panelu trčel. Nechci tam vidět ani pixel!Tohle jsem zkoušel v XFCE, taky to nešlo. XFCE působí dojmem takového menšího brášky GNOME.
Možná. Ale XFCE si na nic nehraje. Patří mezi ta „menší“ prostředí, která nejsou moc náročná, ale ani od nich nelze čekat zázraky. Umím si představit spoustu situací, kdy se velmi dobře hodí. Naproti tomu Gnome je obrovská potvora, od které by uživatel čekal kdovíco ... a ono nic.
Zdroj: pacman, yum, portage, pkg...
Hint: Stačí se podívat na celkovou velikost balíčků Gnome. (A pak taky na paměťové nároky za běhu.)
Samozřejmě, že KDE je ještě větší (i když — otázka je, jak to bude, když nebudu chtít kdegames, kdeedu, kdetoys, koffice, ...), ale to, co umí, tomu prostě odpovídá. U Gnome se nainstalují stovky MB něčeho, co v konečném důsledku neumí nic víc než nějaké XFCE nebo jiné lightweight prostředí.
Já používám výhradně Firefox jako browser. Jak už jsem někde psal, browser nepovažuji za součást desktopového prostředí. Nehodnotím tedy KDE podle Konqueroru nebo Gnome podle Epiphany.
Jak už jsem někde psal, browser nepovažuji za součást desktopového prostředí.Otázka, jestli to subjektivní považování lze rozšířit i na objektivní realitu. Aspoň u starších KDE byl Konqueror výborná holka pro všechno. Jinak já bych naopak ocenil, kdyby kompletní grafické desktopové prostředí obsahovalo i browser (byť s minimalistickou codebase a využitím knihoven). Aspoň by browser mohl do prostředí lépe zapadat.
Ty smradlavé hlody se jmenují názory. Mně zase můžou smrdět tvé názory, ale bohužel jsem zatím žádné názory ani (proti)argumenty z tvé strany nečetl...
K šíření svého názoru jsem nepoužil ani blog, ani tučné písmo, ani SPAM, ani nic jiného, co by překračovalo rozumnou intenzitu šíření. O vnucování už vůbec nemůže být řeč.
Způsob vyjádření byl poněkud nevybíravý, to samozřejmě připouštím, ale připadá mi pořád lepší než neslané a nemastné fráze typu „Gnome je sice v něčem dobré prostředí, ale ...“. Gnome mě spolehlivě naštve pokaždé, když s ním přijdu (nedobrovolně) do kontaktu. Tomu odpovídá i má reakce na zprávy o tom, co všechno Gnome 3.0 změní. Bude-li založené na stejné filozofii jako současná verze, nic podstatného asi nezmění.
Závěrem bych rád (ještě jednou, jinými slovy) zdůraznil, že čtení mých příspěvků není povinné.
Způsob vyjádření byl poněkud nevybíravý, to samozřejmě připouštím...Já to beru. Když si čtu zdejší diskuze, snažím se si z nich něco vzít. Ten nevybíravý způsob mě vlastně ani neuráží, spíš tak nějak zbytečně zastírá podstatu sdělení. Takže musím říct, že těch příspěvků, kde je zcela konkrétní sdělení, si vážím víc.
Závěrem bych rád (ještě jednou, jinými slovy) zdůraznil, že čtení mých příspěvků není povinné.Což to stejné platí i pro ty moje, že. Ale zatím mi v globálu přijdou celkem užitečné, ale kdybych občas nevypovokoval konkrétní odpověď, tak by mě nebavilo je číst vůbec.
Pouzijte jineho spravce okenNevím, proč mu to říkáš: 1) Jiného správce oken už používá. 2) Snaží se kritizovat (i když blbě) Gnome jako celek a tedy i správce oken, který je jeho součástí ve výchozím stavu.
Jo a chyby jste hlasil kde, kdyz ty applety tolik padajiVelkým omylem některých zastánců opensource (uživatelů i vývojářů) je povinnost hlásit chyby. Ještě snesu, když se nehlášení chyb vyčítá dlouhodobému uživateli, který s něčím není spokojený. Ale vyčítat nehlášení chyb někomu, kdo software vyzkoušel (možná vyzkoušel, možná jen nadává, to nevím) a kvůli nespokojenosti ho nepoužívá, je pitomost.
Něco lepšího má být třeba Compiz? Jenže on není lepší. Ve srovnání s KWinem je to takový žebrák na ulici.
Jinak, ze si rejpnu do KDE, uz ma projekt alespon kompletni ceskou lokalizaci UI? (cimz nenaznacuju, ze by KDE bylo ostuda svobodného desktopu)Mas-li nejake vyhrady vuci me praci, neni lepsi tyto smerovat rovnou na me?
... protoze jeho prispevek mi prijde nesmyslne vynasejici KDE do nebes, "ibr ales".
Nemyslím si, že bych vynášel KDE do nebes. Je to prostě jedno z prostředí, které shodou okolností znám a používám a které mi vyhovuje.
Kromě toho jsem tu už několikrát psal, že spoustu věcí, které se tváří jako součásti KDE, nepoužívám, protože je považuji za nestabilní a protože neumí to, co bych potřeboval. Nezastávám tady žádný nekritický pohled na KDE.
Když Gnome nechci, tak o něm podle vás nesmím mluvit? Nebo jak tomu mám rozumět? Gnome bohužel občas (často) používat musím, takže si rýpnu velmi rád.
Řeči o náctiletých takyexpertech si můžete klidně nechat od cesty. Moje identita není nijak tajná a je triviální něco si o mně zjistit.
Nefunkčnost skrývání panelů v Gnome jsem už dvakrát popsal níže. Tolik k poznámce o skrývání.
V gconf-editoru je třeba nastavit například skrývání dekorací u maximalizovaných oken. V KDE 4 si na to triviálně udělám klávesovou zkratku a můžu pak skrýt rámeček u kteréhokoliv okna. Gnome tohle nedovede. Tak aspoň u těch maximalizovaných tam ten titulkový pruh nechci. Na širokoúhlém displeji to platí dvojnásob. Přesvědčit Compiz, aby u maximalizovaných oken nezobrazoval dekorace — to bez gconf-editoru prostě nesvedete.
OpenSolaris má Gnome jako výchozí prostředí jak v instalátoru, tak i po instalaci. To jste nevěděl? Proč tedy kladete řečnické otázky ohledně spojitosti mezi OpenSolarisem a Gnome? Zatímco Gnome je na každém instalačním CD OpenSolarisu a instaluje se prakticky povinně, KDE tam nenajdete A jiná prostředí taky ne.
Česká lokalizace KDE mi připadá kompletní a bezproblémová. Jak už jsem tu třikrát opakoval, jde především o to, co ještě patří do KDE a co ne. Chyby se nedají nikdy úplně vyloučit, zejména u aplikací, které se udržují odděleně a které za součást KDE považují spíš jen kritikové KDE, jímž se to hodí do krámu. Naproti tomu v Gnome je zcela normální natrefit na anglické výrazy uprostřed české lokalizace, zejména v dialogu pro rozložení klávesnice. Tam se to stává snad u každé druhé instalace Gnome, kterou jsem kdy viděl.
Compiz není součástí Gnome? No dobře. Tak proč mi pořád někdo tvrdí, že KMail je součást KDE (a když pořádně nefunguje, musí nutně být celé KDE špatné), případně že KOffice je součást KDE (což už je naprostá ptákovina)? Compiz tedy není součástí Gnome. Pak tedy srovnávejme základní prostředí (plocha, panely, menu, spouštění programů, konfigurace vzhledu, okenní manažer (?)) a ne jakési doplňky typu Empaty, Evolution atd.
Že KDE není pod Gtk, je jedině dobře a neznám nikoho, komu by to nevyhovovalo. Gtk je toolkit z minulého století, vlastně z dob, kdy ještě neexistoval pořádný C++ kompilátor. Qt je o generaci dál. Nevím o nikom, kdo by chtěl KDE pod Gtk.
Prosím vás, když chcete diskutovat, jaké prostředí je v instalátoru OpenSolarisu, zkuste si to Live CD aspoň jednou nabootovat, ano? Dobře, chcete-li mě brát za slovo, tak prosím:
's/v instalátoru/na instalačním Live CD/'
. Je tam Gnome, ve kterém můžete chvíli klikat nebo si klidně spustit Firefox. A jedna z ikonek na ploše spouští instalační program, taktéž pro Gtk. Tedy GUI v OpenSolarisu je už od instalačního CD založené na Gnome.
Samozřejmě je to na rozhodnutí tvůrce distribuce. Nicméně spousta mých známých po vyzkoušení toho Live CD řekla: „Znamenitý systém. Tak teď si ještě počkám, až dostanou rozum a zbaví se Gnome. Pak bych to rozhodně zkusil používat.“ Jinými slovy, v tom okamžiku OpenSolaris přišel kvůli monopolu Gnome o dalšího uživatele. Dnes je KDE 4 pro OpenSolaris k dispozici, ale bavíme se o době před cca rokem, kdy kromě projektu Korona, který ale nevytváří žádnou stabilní distribuci, KDE 4 podporované nebylo. A ani dnes to s podporou KDE není slavné, KInfoCenter a KSysGuard toho na OpenSolarisu zrovna moc nevidí. To je velká škoda.
Qt je toolkit napsaný kompletně v C++. V opravdovém C++, nikoliv v jakémsi „napůl C, aby to patnáct let staré GCC zvládlo“. Jen na tom něco k smíchu? Že by snad byl k smíchu MOC? No ale MOC prosím pěkně generuje C++ kód...
using std::map; using std::string; map<int, string> zoznam = { {1, "hmm"}, {4, "mmh"}, {8, "mmmm"} };
Tak ale tyhle inicializátory snad patří do C++0x, pokud vím. A to je standard, který zatím není ani hotový, ani kodifikovaný, ani rozumně podporovaný v kompilátorech. GCC sice spoustu těch novinek podporuje, ale to ještě nic moc neznamená.
Mimochodem, opět se ptám: S čím srovnáváme? Pokud je mi známo, Boost není (přesněji řečeno neobsahuje) grafický toolkit. Tudíž srovnávat Qt a Boost je nesmysl. Prostě není pochyb o tom, že ve srovnání s Gtk+ využívá Qt možností C++ nesrovnatelně lépe. A to je to jediné, co jsem chtěl říct. Nikde jsem netvrdil, že Qt používá C++ nejlépe, jak to jde.
Výkřiky ve stylu „no, až budu moct s Qt používat C++0x, tak o něm budu uvažovat“, jsou fakt ptákovina. Až bude C++0x schválený a všeobecně uznávaný standard, můžeme se bavit dál. Nemluvě o tom, že kompatibilita s původním C++ by měla umožnit psát kód aplikace v C++0x a použít původní Qt napsané ve starším C++.
A to, že používaju MOC ... nemám rád runtime kontrolu namiesto kontroly pri kompilácii.
S čím srovnáváme? Je snad v tomto ohledu Gtk lepší?
Tohle je jakési orthodoxní tvrzení, které vůbec nebere ohled na celý návrh. Je spousta případů, kdy jsou run-time kontroly nezbytné. Například uživatelské rozhraní nemusí mít pevnou strukturu, ale může se měnit za běhu. Něco takového dělá (musí dělat) každý web browser. A nejen web browser. Jsou i toolkity, které umějí generovat GUI okna s konfigurací on-the-fly podle nějaké XML šablony nebo podle definice tabulek v databázi. Tudíž nějaká typová kontrola za běhu je v každém toolkitu. Nebo byla ta poznámka ohledně MOC myšlena nějak jinak?
Podstatné je, že ať už má Qt jakékoliv run-time kontroly a ať už signals and slots mají jakýkoliv overhead, pořád ještě hravě natrhne Gtk prdel.
Boost není (přesněji řečeno neobsahuje) grafický toolkit. Tudíž srovnávat Qt a Boost je nesmysl.
Ehm ako Boost tak aj Qt obsahujú kód pre rôzne činnosti. To, že Qt má aj GUI nie je až také podstatné, časti mimo GUI si môžem kľudne porovnávať.
Prostě není pochyb o tom, že ve srovnání s Gtk+ využívá Qt možností C++ nesrovnatelně lépe.
:D No tak porovnávať možnosti Gtk+ ktoré využíva z C++ by fakt nebolo fér :D Môžme sa baviť maximálne o gtkmm.
Výkřiky ve stylu „no, až budu moct s Qt používat C++0x, tak o něm budu uvažovat“, jsou fakt ptákovina. Až bude C++0x schválený a všeobecně uznávaný standard, můžeme se bavit dál.
Tak to je fakt kravina. Ale predsa sa k nej vyjadrím. V prvom rade sa živím programovaním GUI aplikácii a používam Qt v C++. Občas ako komplement ku Qt použijem imé knižnice (nie na GUI) a tam je pekne viditeľný rozdiel kto koľko z C++ využíva. A to, že C++0x nie je schválený štandard ma moc nezaujíma, rozdiel je len v tom, že zákazníkovi musím skompilovať aplikáciu vyššou verziou kompilátora čo robím aj bez toho (vyššia verzia == lepšie chybové hlásenia a tak).
No a ešte MOC mi tu ostal ... je to klasická dilema medzi statickou kontrolou a runtime kontrolou. Nikdy som sa netajil tým, že nemám moc rád jazyky ako PHP, Python a pod., pretože množstvo chýb sa ukáže až pri spustení. Od kompilátora mám rád keď mi jednoducho vie vychytať čo najväčšie množstvo chýb. Volanie makier SIGNAL a SLOT prevedie čokoľvek na obyčajný char * a tu už kompilátor prípadnu chybu na tomto mieste odhaliť nedokáže.
A to, že C++0x nie je schválený štandard ma moc nezaujímaTak tebe to možná nezajímá, ale vývojáře Qt ano. Oni prostě nebudou (stejně jako každý jiný, kdo rozumně myslí) vytvářet podporu pro standard, který vlastně ještě ani oficiálně neexistuje, protože by se tím vystavují riziku, že to bude domeček z karet...
Len tak pre zaujímavosť kedy s Qt budem môcť napísať kód podobný tomuto:Tento kód nemůžeš napsat ani se současným C++ (bez boostu). Ten nový standard ještě nevyšel, existují pouze předběžné experimentální drafty/implementace.
veci z nejakeho duvodu na defaultuJako (mimo jiné i) programátor jsem si na absenci tradičního OK/Apply/Cancel ještě nezvykl :). Ale uznávám, že toto dynamické chování proti tomu vypadá jako hotová magie :). A to je zcela určitě věc, kterou nevymysleli programátoři.
Já jsem to považoval za magii jen do té doby, než mi to při každém desátém pokusu něco nastavit dynamicky odletělo. Nehledě na to, že takto změněné nastavení nelze po chvilce klikání vzít zpět, protože původní nastavení se okamžitě zapomene.
Tvůj seznam 1 až 2 roky starých a dávno vyřešených bugů je klasický úsměvný FUD. (Kdo mě to tu zase nařkl, že já šířím FUD...? )
Tlačítko „Použít“ je nezbytnost, protože kdykoliv můžu zjistit, že se mi nové nastavení nelíbí a že jsem někde kliknul vedle, a můžu ho prostě zahodit. To platí zejména při nastavení barev nebo vzhledu. Tam je to doslova k nezaplacení. Gnome staré nastavení prostě zapomene. Nebo občas dynamicky odletí a nezapamatuje si vůbec nic, což může být v dané chvíli štěstí, to uznávám.
Plést mail a adresář dohromady s desktopovým prostředím mi připadá trochu podivné. Já používám Thunderbird (s QtCurve, aby vypadal civilizovaně), takže opravdu netuším, o kterém mailu nebo adresáři je řeč. Volba konkrétních aplikací je přece jen něco jiného než volba správce plochy a oken.
Tři měsíce na KDE někdy před lety mi opravdu nepřipadají jako základ pro rozumnou argumentaci. Mně každodenní nedobrovolné zkušenosti s Gnome stále utvrzují v tom, že Gnome přímo zabíjí produktivitu práce a že (podle mého ryze osobního názoru) stojí za houby. A to je velmi aktuální zkušenost.
KDE si nastavení pamatuje. Vždy mám možnost kliknout Zrušit, když se na poslední chvíli rozhodnu nastavení neměnit. Taková možnost v Gnome není a tudíž není jasné, kdy přesně jsem nastavení změnil. Je to jako mít textový editor a nevědět, zda a kdy ukládá soubor. Co když soubor zrovna nechci přepsat? S nastavením je to podobné.
Zapínání spořiče v KDE, i když byl vypnutý, zavinilo u mě vždy Gnome. Stačilo odinstalovat příslušné balíčky (gnome-screensaver nebo co to bylo) a byl klid. Nicméně tohle bylo v dávných dobách, kdy se musel spouštět gnome-settings-daemon, aby Gtk aplikace vypadaly rozumně, tedy aby měly styl stejný jako KDE (QtCurve v mém případě). Nevím, jak je to dnes, ale tento problém už jsem pěkně dlouho neviděl.
Nepoužívám Nepomuk, Akonadi ani KMail. Proto jejich funkčnost nemůžu posoudit. Nejlépe mi vyhovuje Thunderbird. KMail mi zatím nikdy (kvůli totálně zabugované Kleopatře) nedokázal podepisovat a šifrovat maily. Proto zůstávám u Thunderbirdu.
Klid a jistota Gnome jistě souvisí s tím, že je založené na pomalém a poměrně béčkovém toolkitu, takže všechny dialogy tam jsou ... poněkud líné. No, proti gustu žádný dišputát. Pokud jde o spolehlivost, asi každý pracujeme s jiným KDE a jiným Gnome. Jinak si to neumím vysvětlit. Když spočítám pády appletů, případy, kdy se nespustí window manager, a problémy s nastavením, můj závěr je jednoznačný: Gnome je mnohem méně spolehlivé než KDE 4. V Gnome se člověk málem bojí sáhnout na plochu a umístění appletů na panelu se může ze dne na den náhodně změnit. (Opravdu, přesně tohle se u mě děje. Už jsem vzdal pokusy o nápravu. Nechal jsem applety tam, kam po několika přihlášeních dokonvergovaly.) V KDE 4 tyto problémy zhruba před rokem a půl odstranili a od té doby jsem je neviděl. V Gnome existují soustavně už mnoho let.
Klid a jistota Gnome souvisi s tim, ze tam vse funguje a nic samo od sebe nahodne nepada.
Toto jednoduše není pravda. Nebo žijeme každý v jiném paralelním vesmíru s jiným Gnome.
Taková možnost v Gnome není a tudíž není jasné, kdy přesně jsem nastavení změnil.Teď ale přemýšlíš jako programátor... já si pomalu zvykám a dokonce vítám realtime nastavení oproti klasickému (víceméně transakčnímu).
Jenze ty vis presne co jsi zdupal, protoze jsi to pred 1s udelal..Ano, víš co jsi zdupal, ale nevíš jaká tam byla hodnota předtím. U takových checkboxů to je celkem jedno, ale třeba různé položky jako barva, font, nebo nějaká stringová hodnota, tam už to tak jednoduché není. Nechápej mě špatně, nejsem proti realtime nastavení, naopak, imho dobrý nápad, ale to tlačítko "vrať změny" je prostě potřeba.
Jenze to ma smysl dokud nezmacknes to pouzit.Evidentně mě vůbec nechápeš. Já tam žádné tlačítko "použít" nechci.
Používám KDE 4 s kompozitními efekty i bez nich na grafikách Intel a NVidia. Žádné zpomalení nepozoruji. Intel funguje o něco rychleji bez OpenGL, NVidia je naopak o něco rychlejší se zapnutým OpenGL. Obojí je jen osobní dojem, nedělal jsem žádný benchmark. Žádný extrémní rozdíl v rychlosti vykreslování v závislosti na zapnutých OpenGL efektech jsem ještě nepozoroval. Jedině snad pár odletů v dobách KDE 4.0.x, tedy v roce 2008. (A někteří zjevně těží své argumenty z tohoto období ještě dnes.) Na prastaré serverové grafice Savage (8 MB RAM) mi KDE 4 funguje rovněž skvěle. Sice pouze bez OpenGL, ale přece.
nedodělek, který neumí ani vypnout animaci při skrývání panelů a vlastně neumí panely skrývat vůbec (srovnám-li to s KDE 4).
Minule som sa snažil vypnúť animácie plasmy, sú všade, sú neskutočne otravné a ani len editácia konfigurákov, ktorá mala zabrať od 4.4 nepomohla. Tak láskavo prestante nadávať na animácie. v KDE 4 je to s nimi ešte o triedu horšie.
snůška bugů, kde se window manager, který nenastartuje, považuje za normální jev, a odlet poloviny appletů taktéž není výjimkou.
UUU hlavne, že toto mi KDE 4 nikdy nespravilo :D No dobre priznávam sa, u KDE 4 to nebola polovica plasmoidov ale rovno všetky.
úsměvná parodie na kompozitní desktop, která má zásadní problémy s výkonem a ve srovnání s KDE vypadá jako chudý příbuzný.
Kompozícia mi nefunguje, takže neviem moc o čom je reč, ale videl som KDE 4 bez kompozície. No asi som sa len zasmial ako mi na všetkom v kwin ostávajú neprekreslené časti. Niektoré dokonca zostávali priehľadné fakt sila. No a plasma s čiernym panelom a na ňom čierne písmo.
Ako vidíte debilné kecy vie písať každý dokonca aj ja.
Animace v Plasmě se triviálně vypnou nastavením jejich trvání na nulu, víme? Naopak v Gnome to nejde. Animace panelu v Gnome je doslova teror na uživatele, protože nelze nastavit
Na vše zmíněné má gconf-editor volby, které ovšem nefungují a hledají se po čertech těžko.
KDE 4 mi odletělo nesčetněkrát. Psal se rok 2008 a byla to verze 4.0.x. Tedy zcela nové prostředí se základními částmi napsanými prakticky od nuly. Dnešní KDE 4 mi běží mnohem stabilněji než Gnome, což je velký úspěch, protože Gnome se za posledních snad 8 let skoro vůbec nezměnilo, zatímco KDE 4 je přece jen svým způsobem nováček mezi prostředími.
KDE 4 bez kompozitních efektů používám denně. Nejsou tam žádné nepřekreslované části ani jiné problémy, které popisujete. Možná zase mluvíte o nějaké dva roky staré verzi...
Je docela dobře možné, že nic z toho tam nastavit nejde. (Což asi není tak úplně pravda, ale nechce se mi to hledat.) Žádná z těchto animací mi nezpomaluje ovládání desktopu a nějak jsem neměl potřebu je vypínat. Žádná z nich není tak omezující jako například čekání na vysunutí panelu v Gnome. Nastavení klávesové zkratky pro vysouvání panelu jsem už na nějakém KDE 4 viděl. Nevím, jaká to byla verze. Tuhle možnost nepoužívám a u svého stroje teď zrovna nesedím.
BTW, s čím vlastně srovnáváme? V Gnome snad lze některou z těchto věcí nastavit? Nějakou takovou sérii otázek lze přece vymyslet snadno: Jak si nastavím v Gnome obdobu Folder View plasmoidu? Když chci jiný Folder View a jiný obrázek na pozadí na každé ploše, lze to v Gnome nastavit? A co třeba několik Folder View na jedné ploše, každý s jiným filtrem a jinou velikostí ikon ... šlo by to?
Já jsem si nastavil jiné pozadí, jiné applety a jiné folder view na každé ploše (ze čtyř) během cca pěti minut klikání. Žádný problém. Folder view není žádná aktivní plocha. Je to prostě znamenitý applet, který může dělat cokoliv od seznamu spouštěcích ikon až po zobrazování seznamu souborů z domovského adresáře.
Přístup k ploše je rychlý a efektivní, pokud prostředí umožňuje plnohodnotné nastavení klávesových zkratek. V KDE bez problémů přesouvám okna mezi plochami, přepínám se mezi plochami a používám plochy samotné jen pomocí klávesnice. To Gnome neumí.
Wallpaper v konzoli? Na to jsou ve 21. století přece jen jiná řešení než průhlednost ve stylu WindowMaker... Na konzole je prostě Yakuake. To je řešení, které tohle všechno hravě zvládá a umí sdílet nastavení (včetně pozadí) se starším konzolovým programem (Konsole), pokud ho ještě někdo používá. Nicméně kdo jednou pozná Yakuake, ten se málokdy vrací ke Konsoli...
Co je folder view: Jeden z těch mnoha detailů, díky kterým je KDE o generaci před Gnome.
Že by přepínání ploch trvalo dlouho, to jsem ještě nezažil. Jasně, může to být bug, vadný applet atd., ale na mém stroji jsem takový problém nikdy neměl.
Přístup k ploše je rychlý a efektivní
LOL
Wallpaper v konzoli? Na to jsou ve 21. století přece jen jiná řešení než průhlednost ve stylu WindowMaker
Ehm čo má WindowMaker spoločné s priehľadnosťou, nevidel som tam absolútne priehľadné. A vlastne čo má pozadie v konzole spoločné s priehľadnosťou? Chcem tam mať proste obrázok na pozadí a to je všetko.
Že by přepínání ploch trvalo dlouho, to jsem ještě nezažil. Jasně, může to být bug, vadný applet atd., ale na mém stroji jsem takový problém nikdy neměl.
Ja taký problém tiež nemám keďže našťastie nemusím KDE používať. Po GNOME ďalšie linuxové prostredie, ktoré považujem za odpad a pochybujem, že svoj názor ešte zmením.
Přístup k ploše je rychlý a efektivníLOL
Citace bez vytrhávání z kontextu by asi byla lepší. Vedlejší věta, která následuje, je hodně důležitá.
Ehm čo má WindowMaker spoločné s priehľadnosťou, nevidel som tam absolútne priehľadné. A vlastne čo má pozadie v konzole spoločné s priehľadnosťou? Chcem tam mať proste obrázok na pozadí a to je všetko.
Tak potom se jedná o trivialitu, kterou umí každý emulátor terminálu. Proč se o tom vlastně vůbec bavíme?
Že by přepínání ploch trvalo dlouho, to jsem ještě nezažil. Jasně, může to být bug, vadný applet atd., ale na mém stroji jsem takový problém nikdy neměl.Ja taký problém tiež nemám keďže našťastie nemusím KDE používať. Po GNOME ďalšie linuxové prostredie, ktoré považujem za odpad a pochybujem, že svoj názor ešte zmením.
Já KDE používám denně a potíže s pomalým přepínáním ploch v KDE jsem ještě nezažil.
Tak potom se jedná o trivialitu, kterou umí každý emulátor terminálu. Proč se o tom vlastně vůbec bavíme?
Lebo vychvaľované yakuake to nepodporuje.
Jak je tedy možné, že to v něm mám nastavené?
YakuakeKam na ty příšerný názvy chodíte? Vždyť to zní jak Bukkake. Něco jako ta islandská sopka Eyjafjallajökull (Ejakul).
A co já s tím? Já jsem ten název nevymyslel.
To si mám vybírat aplikace podle toho, zda se mi líbí název?
No nevím. Snad proto, že se dá pořídit za pouhých třicet litrů? Otázka je, jak moc populární je legální Photoshop.
Neříkám, že název aplikace nehraje roli. Název, který většina lidí dokáže vyslovit, napsat, zapamatovat si — ten má určitě výhodu. Výhodu ve srovnání s jiným programem, který umí totéž. Když mám volit mezi prvotřídním terminálem yakuake
s béčkovou parodií zvanou gnome-terminal
, je prostě jasné, že ani název yakuake
mě neodradí...
Kritizuji jednu animaci v Gnome prostě proto, že mě těžce sere a nelze ji ani vypnout, ani zrychlit, ani jinak přinutit k poslušnosti. Animace v KDE se jistě zdají spoustě lidí otravné a i já jsem si jich spoustu povypínal, nicméně žádná z nich mi nezpůsobuje nějaké dvouvteřinové prodlevy při práci.
Len pre zaujimavost co tam trva >2s?
prelink
?Jak často chodí člověk do systemsettings
? Jednou týdně?
Tento údajný bug jsem v KDE ještě neviděl, takže to asi bude problém nějaké konkrétní verze či distribuce. A spíš bych se vsadil, že je chyba v konfiguraci HALu, nikoliv v KDE. Mně se nastavení zachová po odhlášení, po restartu, po suspend to disk i po suspend to RAM. Nikdy se samo od sebe nemění. (A rozhodně nepoužívám žádné defaultní nastavení. Chování myši jsem si při instalaci upravil podle svého.)
Jedna dobrá rada nad zlato: Když prostředí kvůli bugu něco neumí, nastavím si to pomocí HALu a mám klid.
Jeden příklad za všechny: Gnome občas neumí přepínat rozložení klávesnice. Některá verze to umí, některá občas, některá vůbec, a tak se to postupem času střídá. Jednou mě to pořádně nakrklo a řekl jsem si dost! Nastavil jsem si přepínání rozložení klávesnice pomocí HALu (což se vygooglí za 5 minut) a od té doby mám od všech problémů s klávesnicí v Gnome klid. (Teď mluvím o OpenSolarisu. Na Linuxu, pokud vím, Gnome klávesnici přepínat umí, aspoň verze, kterou jsem měl před týdnem.)
Protože setxkbmap
není perzistentní nastavení a musí se řešit pokoutně při každém přihlášení, třeba v .xprofile
. Do xorg.conf
se tohle už dnes dát nedá, protože X.org používá HAL a nastavení klávesnic a myší v xorg.conf
ignoruje. HAL je prostě řešení, díky kterému je ta změna trvalá a dokonce ani Gnome ji nedovede rozhasit. Což je podstatné, protože právě toho jsem chtěl docílit.
AFAIK dnes už Xorg HAL (opäť) nepoužíva.
Což je mi v KDE celkem fuk, protože KDE nemá problémy s přepínáním rozložení klávesnice. V Gnome se to zase bude muset nějak násilím obejít ... ach jo.
Ano, mně to taky tak připadá. Bohužel u současného Gnome jiná možnost není. V KDE si nastavím klávesnici jednou, a to při prvním přihlášení nebo při instalaci systému, a už nikdy na to nastavení sahat nemusím. V Gnome si ... většinou nenastavím nic, protože to buď nejde, nebo příslušný dialog nefunguje, nebo tam po odhlášení a přihlášení nastavení nezůstane.
Můžeš prosím citovat, kde jsem psal něco ve smyslu nějaký retardovaný debilek a ostuda komunity?
Já jsem ve svém příspěvku nikoho neurazil a nikdy bych si nedovolil o někom něco takového tvrdit. Vkládáš mi do úst něco, co jsem ani neřekl, ani nenaznačil. A dokonce si ani nic takového nemyslím. Znám spoustu spokojených uživatelů Gnome. Sice ne tolik jako uživatelů KDE 4, ale i tak je jich hodně. Ani náhodou by mě nenapadlo někoho z nich urážet. Jen jsem vyjádřil svůj osobní dojem z Gnome, to je celé.
Tak som sa si povedal, ze to musim skusit (stiahol som fedoru 13 a nainstaloval to tam).
Zostava: Intel C2D T5250, GMA3100, 1 GB ram, i686 system.
Prve dojmy su velmi pozitivne. Rychlosti az na obcasne skubnutia nemam v podstate co vytknut. Efekty su celkom plynule, netrvaju zbytocne dlho (obrovske pozitivum) a su celkom pekne. Ovsem jedna sa len o celkom rannu vyvojovu verzie (2.29.1), takze predpokladam, ze sa aj tie skubnutia vyriesia.
Paci sa mi, ze je to nieco nove, nie len tisica obmena uz znameho. Pritom si to zachovava slusnu pouzitelnost a az prekvapivu jednoduchost.
Vidim tu celkom velky potencial pre pouzitie v tabletoch a celkovo pre dotykove displeje. Zaroven sa mi paci, ze nezabudali ani na klavesnicovo orientovanejsich uzivatelov a ponechali klavesove skratky.
Celkovy dizajn sa mi celkom pozdava, ale v tomto ohlade nie som nejak narocny.
Celkovy koncept mi pride velmi vydareny a neuveritelne intuitivny. V podstate vsetko, co ma len tak napadlo, to spravilo(tj. napr. pretiahnutie aplikacie z menu na znak + spusti aplikaciu na novej ploche).
Celkovo musim uznat, ze som velmi prekvapeny vyladenostou uz v tak rannom stadiu vyvoja a tesim sa, co este prichystaju(objavim) do finalnej verzie. Kazdopadne musim za tento pocin vyvojarov jednoznacne pochvalit, uz velmi dlho ma nejaka aplikacia tak nenadchla.
Mne sa ten zoznam zobrazuje v podstate hned, nemam pocit, ze by som nan musel niekedy nejak cakat. Akurat stihnem prejst mysou tam a nazad, aby som si mohol vybrat aplikaciu (tento pohyb v podstate pozostava len z jednoducheho pohnutia rukou, aj ked da sa to aj klavesnicou cez Win klavesu). Celkovo mi to gesto pride rychlejsie ako hladat v taskbare (to zrejme hlavne kvoli naslednej velkosti tych vyberov a dosledkom toho, ze je to real-time zaber). Potom je tu este klasicky sposob cez Alt+Tab. Nic ako typicky taskbar tu nevidim (ale mam len verziu 2.29.1), ale necudoval by som sa ak to bude pridane ako plugin toho horneho panelu.
Osobne som taskbar nikdy nemal rad, takze mi ani nechyba.
Moznosti prepnutia spominanych aplikacii (len tie, co ma namatkou napadli):
- dvojklik na horny panel, ktory sposobi zrolovanie okna, cize je pouzitelne to, co je za nim (netusim, ci je toto spravanie default, mozno som si to dodatocne nastavil)
- Alt+Tab, v nom sa da nasledne navigovat aj mysou
- spomenute gesto mysou (i.e. ist mysou vlavo hore a potom naspat, kedze nie je nutna presnost je to gesto velmi rychle) a vyber
- proste presunut okno
- win key a vyber
- zrejme sa tu da aj minimalizovat, ovsem pre vyvolanie okna spat treba ist do toho "menu" (i.e. win-key alebo gesto mysou)
Já bych to tak hrozně neviděl, na KDE4 také všichni nadávali a kde jsme nyní?
Naopak, těším se na to, konečně něco nového, dalo by se to v archu vyzkoušet? Hledal jsem to ale nenarazil na to. Díky
6. půjde spustit program na určité ploše přetažením z menu na niPůjde to i v jiném WM než v Metacity, například v Compizu?
Možná by stačilo si uvědomit, jak je kolem všude horko a jak jsou z toho lidi nervní. To jsem ještě neviděl, v pátek ráno v 8h tři vzteklý lidi na ulici po sto metrech ... když si člověk uvědomí příčinu, snáší to horko ... i to Gnome lépe.
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.