Byl vydán Mozilla Firefox 152.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 152 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.7 (Mastodon). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovek v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
Hříčka xsnow, která na ploše spustí sněžení, je protestware. Pokud jste v Rusku (LANG=ru), zobrazuje ukrajinské vlajky.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala beta verzi Ubuntu Touch 24.04-2.0. Nová verze již počítá s výřezy pro fotoaparát (notch) a zaoblenými rohy displeje. Webový prohlížeče Morph přešel z Chromia 87 na Chromium 134. Do shellu Lomiri byl přidán editor snímků obrazovky.
V Praze probíhá Flock 2026, tj. konference pro přispěvatele a příznivce Fedory. Přednášky lze sledovat také na YouTube.
Node-RED (Wikipedie, GitHub), webová aplikace postavená na Node.js pro vizuální programování a propojování hardwarových zařízení, API a online služeb, byl vydán ve verzi 5.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová verze 3.27.0 FreeRDP, tj. svobodné implementace protokolu RDP (Remote Desktop Protocol). Opraveno bylo 5 zranitelností.
Řídící výbor GCC schválil záměr do GCC začlenit backend WebAssembly.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Libreboot (Wikipedie), projekt mající za cíl vytvoření svobodného firmwaru nahrazujícího proprietární BIOSy, fork Corebootu bez proprietárních blobů, se v květnu stal součástí projektu GNU. Včera bylo oznámeno první GNU vydání. S verzí 20160818 se seznam Librebootem podporovaného harwaru rozrostl o 5 základních desek a ASUS Chromebook C201.
Tiskni
Sdílej:
Díval jsem se do údajů o podporovaných deskách a vidím, že doporučují Bulldozer Opterony (6200) místo Piledriverů (6300)... protože pro ty druhé je třeba mít update mikrokódu. Hmmmmm.
Chápu to dobře, že je to kvůli tomu, že FSF nevadí blob, když už jednou je v tom hardwaru, ale když by se měl aktualizovat zvenku, tak si postaví palici a považujou to za treife? To mi přijde dost hloupý, upírat si opravy chyb (každé moderní CPU má desítky errata), když se tou aktualizací pro mě vůbec nemění stav věcí z hlediska uzavřenosti/libresseovosti.
The microcode updates alter the way instructions behave on the CPU. That means they affect the way the CPU works, in a very fundamental way. That makes it software. The updates are proprietary, and are software, so we exclude them from libreboot. The microcode built into the CPU already is not so much of an issue, since we can't change it anyway (it's read-only).
Mě přijde to praktický hledisko, na který kašlou (otevřenost je u obou dvou alternativ stejná, tudíž je lepší nahrát updaty než mít bugy), teda mnohem logičtější, než ta ideologická konstrukce, o kterou se opírají.
.
Mě víc vadí tohle:
Some T60s have ATI GPUs, and all T60P laptops have ATI GPUs These are incompatible!Přitom R300 architektura je dokumentovaná docela OK, ne tak jako Intel GMA950 v čipsetu, ale nic ve stylu nvidia blobu. Nehledě na to, že Intel Video BIOS má v sobě schizofrenně:
DECOMPILATION OR DISASSEMBLY PROHIBITED(jsem zjistil, když jsem se vrtal v desce, protože mě nefungovala PCIe grafika, normálně se ta hláška zobrazí okamžitě během rom-scanu, ale monitor je moc pomalej než se rozsvítí, nápis "Intel" je hezky barevnej).
Případný backdoor přímo v CPU je mnohem složitější, ošemetnější a chatrnější věc, nedává tolik prostoru a možností jako ME. Jeví se mi prostě jako nepravděpodobný, byť tenhle můj pocit nemusí být třeba úplně oprávněný. A Intel ME navíc může hacknout i někdo jiný než jen nation-state útočník (respektive Intel samotný, který nic hackovat nemusí, protože má klíče a backdoor už předpřipravený). Vždycky je tu riziko existence exploitu, který pak útočníkovi umožní do ME zavedení malware/rootkitu zcela nezávislého na OS, který přežije jakoukoliv reinstalaci, může fungovat úplně nezávisle (včetně toho že běží i když je PC "vypnuté"), atp.
Prostě Intel ME (ale i AMD PSP) je *ZLO* (TM), počítačům které mají ME / PSP není možné implicitně důvěřovat a považovat je za bezpečné.
Intel ME (a podobně i AMD PSP) má DMA přístup do paměti. Takže i když bys nepoužíval periferie ke kterým má ME přímý přístup, pořád ti může např. vysosat šifrovací klíče z paměti, kompromitovat OS (a to i jakýkoliv budoucí po případné přeinstalaci) a cokoliv pak odeslat i přes tu USB síťovkuTo už mi přijde podobně komplikované jako udělat totéž, já nevím, z mikrokódu procesoru.
Případný backdoor přímo v CPU je mnohem složitější, ošemetnější a chatrnější věcMně přijde velmi jednoduchý.
nedává tolik prostoru a možností jako MEPodle mě ty rozšířené možnosti ME jsou pro útočníka spíš třešničkou na dortu.
A Intel ME navíc může hacknout i někdo jiný než jen nation-state útočník (respektive Intel samotný, který nic hackovat nemusí, protože má klíče a backdoor už předpřipravený).Ano, proto můj příspěvek obsahoval tu druhou větu. Riziko bezpečnostních děr v šestimegabajtovém blobu poslouchajícím na síti si uvědomuji a eliminoval bych ho právě tou USB síťovkou, na které neposlouchá.
Vždycky je tu riziko existence exploitu, který pak útočníkovi umožní do ME zavedení malware/rootkitu zcela nezávislého na OS, který přežije jakoukoliv reinstalaci, může fungovat úplně nezávisle (včetně toho že běží i když je PC "vypnuté"), atp.Konzistenci ME blobu budeš nejspíš kontrolovat úplně stejným způsobem jako konzistenci Librebootu.
Prostě Intel ME (ale i AMD PSP) je *ZLO* (TM), počítačům které mají ME / PSP není možné implicitně důvěřovat a považovat je za bezpečné.To je pravda a to jsem nerozporoval. Ty jsi ale tvrdil, že intelím počítačům bez ME důvěřovat lze.