Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
Libreboot (Wikipedie), projekt mající za cíl vytvoření svobodného firmwaru nahrazujícího proprietární BIOSy, fork Corebootu bez proprietárních blobů, se v květnu stal součástí projektu GNU. Včera bylo oznámeno první GNU vydání. S verzí 20160818 se seznam Librebootem podporovaného harwaru rozrostl o 5 základních desek a ASUS Chromebook C201.
Tiskni
Sdílej:
Díval jsem se do údajů o podporovaných deskách a vidím, že doporučují Bulldozer Opterony (6200) místo Piledriverů (6300)... protože pro ty druhé je třeba mít update mikrokódu. Hmmmmm.
Chápu to dobře, že je to kvůli tomu, že FSF nevadí blob, když už jednou je v tom hardwaru, ale když by se měl aktualizovat zvenku, tak si postaví palici a považujou to za treife? To mi přijde dost hloupý, upírat si opravy chyb (každé moderní CPU má desítky errata), když se tou aktualizací pro mě vůbec nemění stav věcí z hlediska uzavřenosti/libresseovosti.
The microcode updates alter the way instructions behave on the CPU. That means they affect the way the CPU works, in a very fundamental way. That makes it software. The updates are proprietary, and are software, so we exclude them from libreboot. The microcode built into the CPU already is not so much of an issue, since we can't change it anyway (it's read-only).
Mě přijde to praktický hledisko, na který kašlou (otevřenost je u obou dvou alternativ stejná, tudíž je lepší nahrát updaty než mít bugy), teda mnohem logičtější, než ta ideologická konstrukce, o kterou se opírají.
Some T60s have ATI GPUs, and all T60P laptops have ATI GPUs These are incompatible!Přitom R300 architektura je dokumentovaná docela OK, ne tak jako Intel GMA950 v čipsetu, ale nic ve stylu nvidia blobu. Nehledě na to, že Intel Video BIOS má v sobě schizofrenně:
DECOMPILATION OR DISASSEMBLY PROHIBITED(jsem zjistil, když jsem se vrtal v desce, protože mě nefungovala PCIe grafika, normálně se ta hláška zobrazí okamžitě během rom-scanu, ale monitor je moc pomalej než se rozsvítí, nápis "Intel" je hezky barevnej).
Intel ME (a podobně i AMD PSP) má DMA přístup do paměti. Takže i když bys nepoužíval periferie ke kterým má ME přímý přístup, pořád ti může např. vysosat šifrovací klíče z paměti, kompromitovat OS (a to i jakýkoliv budoucí po případné přeinstalaci) a cokoliv pak odeslat i přes tu USB síťovkuTo už mi přijde podobně komplikované jako udělat totéž, já nevím, z mikrokódu procesoru.
Případný backdoor přímo v CPU je mnohem složitější, ošemetnější a chatrnější věcMně přijde velmi jednoduchý.
nedává tolik prostoru a možností jako MEPodle mě ty rozšířené možnosti ME jsou pro útočníka spíš třešničkou na dortu.
A Intel ME navíc může hacknout i někdo jiný než jen nation-state útočník (respektive Intel samotný, který nic hackovat nemusí, protože má klíče a backdoor už předpřipravený).Ano, proto můj příspěvek obsahoval tu druhou větu. Riziko bezpečnostních děr v šestimegabajtovém blobu poslouchajícím na síti si uvědomuji a eliminoval bych ho právě tou USB síťovkou, na které neposlouchá.
Vždycky je tu riziko existence exploitu, který pak útočníkovi umožní do ME zavedení malware/rootkitu zcela nezávislého na OS, který přežije jakoukoliv reinstalaci, může fungovat úplně nezávisle (včetně toho že běží i když je PC "vypnuté"), atp.Konzistenci ME blobu budeš nejspíš kontrolovat úplně stejným způsobem jako konzistenci Librebootu.
Prostě Intel ME (ale i AMD PSP) je *ZLO* (TM), počítačům které mají ME / PSP není možné implicitně důvěřovat a považovat je za bezpečné.To je pravda a to jsem nerozporoval. Ty jsi ale tvrdil, že intelím počítačům bez ME důvěřovat lze.