Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Minulý týden (v rámci IDF) oznámil Intel a tým Microsoft Silverlight, že bude vyvíjet podporu Silverlight 3 pro linuxový systém Moblin, který má být nasazován na netboocích s procesory Atom. Tech-no-media vysvětluje, proč nechce Microsoft se systémem Moblin bojovat.
Tiskni
Sdílej:
A to bude jako silverlight nebo moonlight?
Imho Silverlight, Microsoft Moonlight nedělá.
Hm, ale zas ze by M$ udelal silverlight primo pro linux? kdyt maji Miguela na tyhle veci....
Ono hlavně koho vůbec tyhle sračky zajímají, že....?
Binarni bloby si mohou nechat pro platfoemu Windows, kde je o ne zajem.
Imho ty bloby od nVidie jsou celkem oblíbené :)
Myslim, ze mi nebudete nakazovat, co si muzu a nemuzu do systemu nainstalovat. Nastesti.
Pokud má vytlačit Silverlight/Moonlight produkt Flash od Adobe, tak musí být o krok napřed.
Což na linuxu je. Co se tedy třeba týče podpory unicode. Pro neanglicky píšící lid dost podstatné. Stačí se podivat na http://bugs.adobe.com/jira/browse/FP-40 (bohužel musíš být zaregistrovaný) jak jsou z toho lidi nasraný. Tadle chyba tam vysí už minimálně rok a půl. Adobe na to kašle.
Z technickeho hlediska je nejlepe natom JavaFX ktera kombinuje rychlost JVM6, integraci s IDE (Netbeans) a otevrenou implementaci. Jenze, Adobe uz obsadil klicove pozice (bannery).
Díval jsem se na javafx, a chtěl jsem to i použít do jedné aplikace, ale nepochopil jsem, proč vytváří další skriptovací jazyk. Silverlight má tu výhodu, že píšete přímo v C# (a hodně lidí tedy stačí jeden jazyk pro vývoj serverové části a klientské části), a to je výborný jazyk. Javafx je podle mě zatím oničem (konkurence pro silverlight to rozhodně není), navíc proč to nejde psát v javě? Javafx je prostě jen další, trochu jiný, javascript.