Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem pracují vývojáři v Rustu napsaného mikrokernelového unixového operačního systému Redox OS (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za květen. Vypíchnout lze nový scheduler EEVDF nebo port desktopového prostředí Xfce na Redox OS.
Ministerstvo financí vydalo výroční zprávu o otevřených datech (Otevřená data Ministerstva financí) a uvolnilo zdrojové kódy aplikace Supervizor (GitHub) pod licencí GNU GPLv3. Aplikace Supervizor získala 1. místo v soutěži Společně otevíráme data 2015.
Tiskni
Sdílej:
Tu aplikaci udelali zamestnanci neprogramatori ve svem volnem case.To jak fakt?
>Je to web, který jsme udělali asi za dva týdny a jeho jediný účel je zobrazovat jedno CSV do obrázku a na to jsme opravdu nechtěli dělat projekt od externí firmy za miliony.
Me spise desi jak to ministerstvo vydava za nejaky svuj pocin, pritom s tim vlastne nemeli nic spolecneho. Na skutecne autory se snese vlna nadavek za podobu kodu. Pritom za nic nemohou, jen si chteli jako neprogramatori nejak ulehcit praci a nadrizeni zverejnili jejich praci jako nejaky pocin ministerstva. Des.Já to absolutně nechápu. Pokud je to jen nabastleno ve volném čase zaměstnanci pro ulehčení práce, tak klobouk dolů a body za iniciativu. Ale také nechápu co má v tom případě co ministerstvo otevírat a vydávat tisková prohlášení.
Otázka: Proč, jak? Proč takovou věc dělají zaměstnanci ministerstva ve svém volném čase? Proč to není zaplacené?Máš nějakou zkušenost se státní správou a IT zakázkama? To se prvně vypíše výběrové řízení, kde nemá vůbec smysl nabízet míň jak stovky tisíc, protože se nikdo nepohrne do psaní nejasně definovaného systému (= nikdo to nevysoutěží, nic se neděje). Pak přijdou konzultanti, půl roku to analyzují a za další půl rok z nich vypadne nějaký bazmek, kde se rok přetlačuješ a reklamuješ, aby z toho nakonec vypadlo něco lehce použitelného. V celém procesu figurují tak dvě desítky lidí, od správce, architekta, harmonizátora, ITIL manažera, testera, firmu, co dělá audit legality a korektnosti procesu zakázky, všechni možní šéfové a tak dál. U těhle věcí bývá skoro nemožné už jen začít protlačovat jejich vznik, protože to naráží docela odpor napříč celou strukturou. Druhá možnost je najít si někoho, o kom víš, že je spolehlivý a udělá to +- podle toho, jak chceš, ale to musí být zakázka malého rozsahu do 50 tisíc, což když si přepočítáš na programátorský čas vezme jen málokdo a když už jo, tak je to většinou buď začátečník, nebo student, nebo nadšenec. Proto se ti jako zaměstnanci vyplatí to prostě nahackovat o volném čase, což může být taky docela, ehm, diskutabilní, protože oficiálně to samozřejmě o volném čase dělat musíš, neoficiálně se dá lecos*.. V tomhle je problém většiny podobných institucí, že sice mají svoje IT techniky, kteří se starají o počítače, ale už jim chybí osoba programátora, který by mohl dělat různé menší tooly operativně podle toho, co je zrovna potřeba. Když zrovna někdo něco umí, tak něco nahackuje o volném čase či o pracovním, pokud mu to signifikantně ušetří čas, problém je potom když dá výpověď, tak se k tomu lidi chovají jako k nějakému magickému artefaktu, kterému je třeba se klanět a kterému nikdo nerozumí. Pak to končí tak, že se tam 20 let používá stejný pascalový script, dokud se nerozbije. Pak se najme 10 brigádníků, aby dělali tu samou práci ručně. A ne, to si nedělám srandu, fakt jsem to viděl a je to docela běžná praxe. *Viz ten git log, čímž samozřejmě nechci nikoho obviňovat a je otázka, kdy to psali reálně:
Date: Wed Mar 30 14:46:09 2016 +0200 Date: Wed Mar 30 14:19:23 2016 +0200 Date: Wed Mar 30 14:15:00 2016 +0200 Date: Wed Mar 30 14:12:21 2016 +0200 Date: Wed Mar 30 14:11:14 2016 +0200 Date: Wed Mar 30 14:10:34 2016 +0200 Date: Tue Mar 29 17:09:04 2016 +0200 Date: Tue Mar 29 15:26:16 2016 +0200 Date: Tue Mar 29 15:11:50 2016 +0200 Date: Tue Mar 29 15:11:18 2016 +0200 Date: Tue Mar 29 12:14:04 2016 +0200 Date: Tue Mar 29 12:12:40 2016 +0200 Date: Tue Mar 29 12:11:24 2016 +0200 Date: Tue Mar 29 12:05:38 2016 +0200 Date: Tue Mar 29 11:54:38 2016 +0200 Date: Tue Mar 29 11:53:24 2016 +0200 Date: Tue Mar 29 11:51:43 2016 +0200 Date: Tue Mar 29 11:47:37 2016 +0200 Date: Tue Mar 29 11:43:22 2016 +0200 Date: Tue Mar 29 11:41:03 2016 +0200 Date: Tue Mar 29 11:40:48 2016 +0200 Date: Tue Mar 29 11:38:58 2016 +0200 Date: Tue Mar 29 11:36:12 2016 +0200 Date: Tue Mar 29 11:24:57 2016 +0200 Date: Tue Mar 29 11:24:25 2016 +0200 Date: Tue Mar 29 11:23:00 2016 +0200 Date: Tue Mar 29 11:20:17 2016 +0200 Date: Tue Mar 29 11:16:38 2016 +0200 Date: Tue Mar 29 11:16:26 2016 +0200 Date: Tue Mar 29 11:02:06 2016 +0200 Date: Tue Mar 22 16:51:58 2016 +0100 Date: Tue Mar 22 16:49:48 2016 +0100 Date: Tue Mar 22 14:10:29 2016 +0100
Máš nějakou zkušenost se státní správou a IT zakázkama?Ne. Je to vidět co?
Hele když už jsme u toho, jeden 2k SPARC T5-2 stojí 4 057 479,45 CZK (čti: čtyřimelounypadesátsedumtisíc…)?
Servery budou přidávány do již provozovaného clusteru (Sun Cluster 3.3) k serverům SPARC T4-4 a SPARC Enterprise M5000. Servery musí být dodány s licencemi clusteru, které pokrývají čtvrtinu výpočetních zdrojů serverů. Zbylé zdroje, nepokryté licencí clusteru, budou využity pro aplikační instance nevyžadující provoz ve vysoce dostupném prostředí a dále pro instance na vývoj a testování aplikací. Servery budou provozovány v clusteru s virtuálními instancemi aplikací a instancemi databází INFORMIX a ORACLE. Proto musí nabízené servery obsahovat i podporu (licence, aktivační klíče apod.) virtualizace, která je uznávaná společností IBM a ORACLE jako licenční rozhraní pro ORACLE a INFORMIX, a která je certifikována pro provoz ve zmíněném clusterovém prostředí. Virtualizace může být realizovaná na hardwarové i softwarové úrovni za podmínky, že takto vytvořená virtuální prostředí budou v provozovaném prostředí plně funkční. Součástí dodávky a implementace je záruka/servisní služby na HW v délce trvání 36 měsíců a maintenace/subscription SW v délce trvání rovněž 36 měsíců.Na konci mají přehled cen:
Což mi nepřijde nijak přehnané. Spíš je divné to rozdělení těch částek na tak divně náhodné sumy v korunách. Jakože proč třeba ta servisní podpora OPSfS pro Solaris Cluster stojí tu korunu na konci.
2x server SPARC T5-2 vč. Logistiky 2 329 205 servisní podpora OPSfS pro 2x SPARC T5-2 na 3 roky 831 022 8x licence Solaris Cluster 385 093 servisní podpora OPSfS pro 8x Solaris Cluster na 3 roky 254 161 Instalace, implementace a ostatní služby 257 996