Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
Po necelých 200 dnech od oznámení open-source strategie firmou AMD se podařilo zprovoznit hardwarově akcelerované glxgears na grafické kartě s čipem R500. Jedná se zatím pouze o tuto jednoduchou aplikaci, která byla testována jen na jedné konkrétní kartě (M56 FireGL, jádro RV530), ale jde o první open-source "3D krůček" s R500.
Tiskni
Sdílej:
a ze zpravicky to vyzniva spis tak ze to trvalo 200dni, o jedne noci neni ani zminka...Ono by stačilo nebýt líný a přečíst si ten článek, na který zprávička odkazuje. Napsal to skutečně jediný vývojář během jediného rána.
1. Výborna podpora R200 je tady velmi dlouho. Sam jsem vlastnil do vanoc Radeon rady R200. Ale dnes ja nam to na novych PC asi tak k cemu?A to se mají všechny ovladače pro starší hardware vyhodit, nebo co tím chtěl básník říct?
Klicova otazka je, kdy bude funkcni 3D akcelerace R500/R600 alespon na urovni binarnich driveru nVidie?Rozhodně řádově dřív než bude nouveau na úrovni binárních driverů nvidie.
3. Na me R500 karte jsem si nevsiml nejakeho zlepseni za poslednich par mesicu. Spise zhorseni, napriklad pri prehravani videa.Já v práci taky nepozoruju žádné zlepšení, protože mi to chodilo vždycky korektně fps nehoním. Nicméně lidi reporotvali obecné zvýšení výkonu a ostranění mnohých vleklých chyb, co se u nich projevovaly.
ad 1. Toto nikde netvrdím. Pouze konstatuji, že podpora staršího HW není zrovna oblastí, ve které by potřeboval Linux přidat. Tou je spíše podpora noveho HW.Nesmysl. Většina uživatelů linuxu nejsou gamesníci, co mění grafiky jako ponožky, ale jede spíš na starším hardware, který potřebují mít bezvadně podporovaný. Kašlat na to je cesta do pekla. A hlavně nezapomínejte na to, že ty grafiky mají hafo sdíleného kódu, takže je logické, že se nejdřív pročišťují a konsolidují stávající ovladače a teprve postupně se na to bude nabalovat další funkcionalita nových čipů.
ad2. Za tohoto stavu ano, ovšem pokud to bude za 5 let vs. za 10 let, pak jsou to obe reseni temer ekvivalentni, protoze se bude jednat o obstarozni HW.A proč pořád operujete nějakými 5 nebo 10 lety? Kde ta čísla berete? Plná podpora všech stávajících čipsetů je spíš otázka měsíců. Specifikace pro 3D podporu jsou venku sotva pár týdnů.
Ovsem nVidia ma dnes funkci binarni driver. ATI ikoliv, minimalne j to funkcnost spekulativni.To je pořád ten dokola opakovaný FUD, neustále rozdmýchavaný majiteli nVidií.
Operační systém Windows XP je nejuniverzálnější OS ze všech OS.Linux kernel portability and supported architectures - a co Windows? Jenom x86!
Souhlasím s tím, že bez binárních ovladačů se člověk, kterej nechce být svazovanej nějakou ideologií (třeba používáním totálně svobodného hardwarem a ovladačů), neobejde. Resp. obešel by se, kdyby daly firmy open source světu specifikace. Ty už v případě AMD, bývalé ATI, zveřejňovány jsou, zezačátku budou krůčky samozřejmě složité a pomalé, ale jak se to rozjede, budou uživatelé nVidie valit bulvy (mezi ně se počítám i já).
Paraaaada, takze po 200 dnech uz funguje glxgearsFUD. Nikdo na tom nedělal 200 dnů, ale jedno ráno.
na jedne karte s R500 (jen si dovolim jemne pripomenout, ze karty zalozene na tomto chipu jsou vybehove).No a? To znamená, že by se neměly podporovat a všechny majitele nutit k upgrade? Na trhu jsou pořád ještě i karty založené na R200, BTW.
Mysli si jeste nekdo, ze ta prace je z praktickeho hlediska k nicemu, nebo maji ruzove bryle vsichni?Ano, samozřejmě, že je to k něčemu. Je potřeba, aby byly kompletně podporované všechny karty od mach64 po R6xx out of the box a na všech platformách.