Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
OpenSuse 11.4, které oficiálně vychází zítra, je již na zrcadelech a je možné stahovat. V ČR je to Karneval a Silicon Hill.
Tiskni
Sdílej:
Zakomplexovanych kriklounu je totiz stale vic nez tech s humorem.
).
/etc/X11/xorg.conf.d/* . Ale můžeme doufat, že vyjde tohle.
/etc/xorg.conf.d, takže bych v tom neviděl zásadní problém.
Krome sluzebniho NB mam vsude NV karty s pouze jednim LCD, ktere slapou vyborne i bez xorg.conf. Takze se obavam, ze toto nevyzkoumam, je to pro mne bohuzel prilis velka ztrata casu. Jsou jine veci co mne trapi. Napr. nektere zmeny v Amarok 2.4.
A potom zvlastni bug, ktery se mi projevil v kombinaci osuse11.4 s jeho X serverem + jeho KDE 4.6 + nvidia driver. Tam je nekde chyba, ktera neni hned videt:
Podle mne bug je ten, ze vsechny opravdu cerne body jsou pruhledne na tu video vrstvu (i kdyz v efektech vypnu pruhlednost). Jakykoli normalni player videa asi po sobe uklidi a ve video layer je na konci cerno. Takze neni nic poznat.
Pokud ale va FF pustim nejake video v tom Flash 10.2, v polovine pripadu ten flash zanecha ve video layer snimek (toto je mozna taky chyba, ale nemusi nic zpusobovat). Tak v tomto pripade to dela to bordel. Cerne body obcas nejsou cerne v zavislosti co pod nimi je ve video layer. Humus pri rolovani web stranek, kdy se pismo nahodne mrsi. Trvalo mi chvili nez jsem zjistil pricinu. Stacilo pres to otevrit okno cerne konzole
. Zajimave je, ze to dela bordel i pro dalsi prehravani videa jak mplayer(xv) tak flash. Jako by to platilo i pro tyto cerne body a ten zanechany snimek byl az vzadu.
Zatim jsme nenasel, zde tento bug je jiz zadan. A i kdyby nebyl, neni mi moc jasne kam ho vlastne zadat. Ale protoze to dela i vykreslovani videa, coz asi nema nic spolecneho s KDE, kde je chyba ? KDE ? Xorg ? nvidia ? kernel ? nevim ..
Samozrejme se to ale muze objevit v jekemkoli novem distru stavejicim na stejnych zakladech.
Krome sluzebniho NB mam vsude NV karty s pouze jednim LCD, ktere slapou vyborne i bez xorg.conf. Takze se obavam, ze toto nevyzkoumam
Pořád nechápu, v čem je problém. Podle svého vlastního tvrzení to stejně nepotřebujete a i kdyby vás to zajímalo jen ze zvědavosti, je otázka pěti minut zjistit, jak to je.
A to vim predem, ze nemam. Takze co nepotrebuju, prenechavam ostatnim. Az nebudu mit co delat, vrhnu se i na veci co nepotrebuju.
/etc/X11/xorg.conf nebo ne. Protože o tom byla řeč.
/etc/X11/xorg.conf
/etc/X11/xorg.conf.install, pokud se použije záloha xorg.confu z předešlého systému pak ho v pohodě načte (jistě musí se jen změnit device na ty co máme v systému).