Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
OpenSuse 11.4, které oficiálně vychází zítra, je již na zrcadelech a je možné stahovat. V ČR je to Karneval a Silicon Hill.
Tiskni
Sdílej:
/etc/X11/xorg.conf.d/*
. Ale můžeme doufat, že vyjde tohle.
/etc/xorg.conf.d
, takže bych v tom neviděl zásadní problém.
Krome sluzebniho NB mam vsude NV karty s pouze jednim LCD, ktere slapou vyborne i bez xorg.conf. Takze se obavam, ze toto nevyzkoumam, je to pro mne bohuzel prilis velka ztrata casu. Jsou jine veci co mne trapi. Napr. nektere zmeny v Amarok 2.4.
A potom zvlastni bug, ktery se mi projevil v kombinaci osuse11.4 s jeho X serverem + jeho KDE 4.6 + nvidia driver. Tam je nekde chyba, ktera neni hned videt:
Podle mne bug je ten, ze vsechny opravdu cerne body jsou pruhledne na tu video vrstvu (i kdyz v efektech vypnu pruhlednost). Jakykoli normalni player videa asi po sobe uklidi a ve video layer je na konci cerno. Takze neni nic poznat.
Pokud ale va FF pustim nejake video v tom Flash 10.2, v polovine pripadu ten flash zanecha ve video layer snimek (toto je mozna taky chyba, ale nemusi nic zpusobovat). Tak v tomto pripade to dela to bordel. Cerne body obcas nejsou cerne v zavislosti co pod nimi je ve video layer. Humus pri rolovani web stranek, kdy se pismo nahodne mrsi. Trvalo mi chvili nez jsem zjistil pricinu. Stacilo pres to otevrit okno cerne konzole . Zajimave je, ze to dela bordel i pro dalsi prehravani videa jak mplayer(xv) tak flash. Jako by to platilo i pro tyto cerne body a ten zanechany snimek byl az vzadu.
Zatim jsme nenasel, zde tento bug je jiz zadan. A i kdyby nebyl, neni mi moc jasne kam ho vlastne zadat. Ale protoze to dela i vykreslovani videa, coz asi nema nic spolecneho s KDE, kde je chyba ? KDE ? Xorg ? nvidia ? kernel ? nevim ..
Samozrejme se to ale muze objevit v jekemkoli novem distru stavejicim na stejnych zakladech.
Krome sluzebniho NB mam vsude NV karty s pouze jednim LCD, ktere slapou vyborne i bez xorg.conf. Takze se obavam, ze toto nevyzkoumam
Pořád nechápu, v čem je problém. Podle svého vlastního tvrzení to stejně nepotřebujete a i kdyby vás to zajímalo jen ze zvědavosti, je otázka pěti minut zjistit, jak to je.
/etc/X11/xorg.conf
nebo ne. Protože o tom byla řeč.
/etc/X11/xorg.conf
/etc/X11/xorg.conf.install
, pokud se použije záloha xorg.confu z předešlého systému pak ho v pohodě načte (jistě musí se jen změnit device na ty co máme v systému).