Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Martin Klapetek v blogovém zápisku porovnává své dojmy z prostředí Mac OS X s tím, na co je zvyklý z KDE Plasmy, a navrhuje, v čem se může KDE ještě zlepšit. Konkrétně jmenuje např. konzistentní vzhled ikon nebo plynulé přechodové efekty. Naopak vyzdvihuje konfigurovatelnost a bohatou funkcionalitu aplikací KDE a Plasmy.
Tiskni
Sdílej:
Ono v zasade v mojom pripade ani nie je moc o com diskutovat. Prepinam medzi browserom, ktory si svoje taby riesi interne a terminalom, kde by sa window management mohol prejavit. Sem-tam ina aplikacia - ale to skor vynimocne. Co sledujem beznych ludi, ti uz dnes aplikacie pomaly ani neprepinaju - vsetko sa robi v browseri. Maximalne tak este nejaky office balik.
Napriklad taka "maximalizacia" - v MacOS by podla interface guidelines mala sposobit, ze sa okno zvacsi na taku velkost, aby dokazalo zobrazit pokial mozno cely svoj obsah.Kéž by to tak bylo. Uvědomil jsem si, že je to odlišný přístup, jenže příliš často nefunguje. Pak nezbývá nic než trefovat se do úzkého rožku okna a roztahovat manuálně. K tomu si uživatel musí zvykat na odlišné chování kurzoru, a tím se stává trefit se obtížným úkolem.
Takže platí nemožnost konfigurace á la GNOME?Možnost či nemožnost konfigurace ke spokojenosti je subjektivní, ne objektivní. Taky jsem s Gnome 3 spokojenější než s KDE 4, i když jsem byl několikaletým uživatelem KDE 2 a KDE 3. Má současná preference mezi Gnome a KDE je Gnome 3 > Gnome 2 > KDE 3 > KDE 4.
Nejde o to čo ide a čo nejde nastaviť.
To je ale právě společně s množstvím kritických chyb to jediné, oč jde. Uživatel chce prostředí ovládat nějakým, sobě vlastním způsobem -- prostředí mu to buď umožní, nebo neumožní. To je řešitelné dvěma způsoby, buď bude prostředí konfigurovatelné, nebo si bude každý vyvíjet vlastní prostředí (maximálně tak by museli být všichni lidé stejní, aby mohli používat stejné prostředí). Třetí varianta je nespokojený uživatel.
Jediný další podstatný faktor je přítomnost chyb. A ano, zde může být s KDE SC problém, byť většinou není přímo v KDE SC, ale třeba v ovladačích.
To je řešitelné dvěma způsoby, buď bude prostředí konfigurovatelné, nebo si bude každý vyvíjet vlastní prostředí (maximálně tak by museli být všichni lidé stejní, aby mohli používat stejné prostředí).To je s prominutím pitomost. Nejsou dvě tyto dvě možnosti, ale tyto dva extrémy a možnosti mezi nimi. Já nejsem zastánce „jeden desktop vládne všem“ a jsem za diverzitu rád, ale vůbec no neznamená, že jsem si napsal od začátku do konce celé prostředí, které používám.
v BeOS (Haiku) mam to iste.. ked kliknem na maximalizovat tak sa mi okno nezvecsi na celu obrazovku ale na velikost urcenu obsahom.. teda ak mam vela ikoniek vo vnutri prieskumnika (trackera) tak sa mi zvecsi co ja viem len hoizontalne alebo naopak vertikalne podla toho co je vo vnutri.. to iste aj s terminalom
Není ta funkční vlastnost u toho terminálu spíše na obtíž?Vo vacsine pripadov nie, programatori zvycajne pocitaju so sirkou 80 znakov. V minime vynimiek nie je problem to okno natiahnut aj na sirku.. Ale ono asi vsetko dost zavisi od navykov a tak.