Sny o designu GNOME Shellu, článek s náhledy a videi, představuje dlouhodobou vizi týmu GNOME pro vylepšení uživatelského rozhraní GNOME Shellu. Zatímco nedávné verze přinášely spíše drobné úpravy, designéři nyní plánují zásadnější změny.
Byla vydána nová verze 10.5 sady aplikací pro SSH komunikaci OpenSSH. Přináší řadu důležitých bezpečnostních oprav, vylepšení funkcí a oprav chyb. Nově vyžaduje podporu ECC (Elliptic Curve Cryptography) v libcrypto, včetně křivky NISTP521.
Byla vydána nová verze 10.6 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. S novými obrazy pro Orange Pi 4 Pro, Orange Pi Zero 3W a Odroid M1/M1S/M2. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Námořní drony používané elitními jednotkami britského královského námořnictva tajně posílaly údaje do Číny. Stroje vybavené čínskými komponenty měly být využívány pro vojenské operace na Blízkém východě. Kamery na dálkově řízených průzkumných člunech K3 Scout byly vybavené součástkami, které bez vědomí britského námořnictva odesílaly informace do spojeného zařízení v Číně. Britské námořní síly využívaly flotilu námořních dronů
… více »Alza.cz nabízí herní AlzaPC s předinstalovaným Linuxem (YouTube), konkrétně s linuxovou distribucí Bazzite (Wikipedie).
Squeak (Wikipedie), open source implementace programovacího jazyka a prostředí Smalltalk, byl vydán ve verzi 6.1. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
V Linuxu v KVM byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost Zapscape aneb CVE-2026-64561. Root na hostovaném počítači (virtuální stroj) může obejít izolaci a získat plnou kontrolu nad hostitelským systémem (DoS útok nebo vzdálené spuštění kódu s právy roota). Na obou hlavních architekturách – Intel i AMD. Zranitelnost v Linuxu existovala 6 let (od července 2020 do července 2026).
Počítačová hra Knytt napsaná v Multimedia Fusion 2 byla vydána před 20 lety. Při této příležitosti byl dnes představen moderní port (YouTube) této plošinovky na současné operační systémy pod názvem Knytt Classic. Je zdarma k dispozici na Steamu a GOG.com.
Americká technologická společnost Meta Platforms představila nový model umělé inteligence (AI) Muse Glimmer. Model je menší než přední modely AI od konkurence a má běžet přímo na počítačích uživatelů. Meta model zpřístupní jako open source, tedy otevřený software. Nový model je navržen tak, aby zvládal takzvané agentní úkoly na počítačích se spotřebitelskou grafickou kartou. Klade si tak za cíl uspokojit poptávku po systémech AI, které běží přímo na zařízeních uživatelů.
V pátek 28. srpna 2026 se v pražském Karlíně uskuteční již osmý Mobilní Hackday. Akce začne v 10:00 a potrvá až do večera. Setkání proběhne v prostorách SUSE Linux, s.r.o. na adrese Křižíkova 148/34, Praha 8 – Karlín. Nejbližší zastávkou je Křižíkova, kam se lze dostat tramvají i metrem. Na programu budou například novinky z posledních měsíců, možnosti, jak si zjednodušit práci s LLM/AI, a také nová linuxová distribuce BengalOS, včetně … více »
Práva k distribuovanému operačnímu systému Plan 9 (Wikipedie) byla převedena z Nokia Bell Labs na Plan 9 Foundation. Zdrojové kódy byly přelicencovány na MIT. Nadace Plan 9 bude zastřešovat další vývoj systému.
Tiskni
Sdílej:
Samozřejmě čistě subjektivně;
Podle mého za tím stála kombinace určité arogance a zároveň ignorance, či možná selektivní slepoty, na straně tvůrců.
Co se technické stránky týče, tak myslím že naprosto nepochybně byl ten návrh ve všech ohledech lepší než unix. Jeho tvůrci byli tvůrci Unixu a věděli co dělají. Což je možná taky jeden z úvodních hlavních problémů; přijde mi, že prostě předpokládali že vytvoří systém který bude lepší, a všichni z toho budou nadšení a okamžitě ho adoptují, podobně jako když po Multicsu přišel Unix.
Jenže tyhle věci se nestávají spontánně, když se to stane, tak buďto protože někdo přesně ví co dělá, nebo protože existuje nenaplňěná potřeba, kterou ten projekt uspokojí, což způsobí rychlou adopci.
V té době nebyl nikdo kdo by měl jasný plán co s tím vlastně děla, Unix byl používaný všude možně a už jen cena přechodu tomuhle do velké míry bránila. Unix měl možná horší návrh a menší schopnosti, ale na druhou stranu měl kopec dokumentace a nejspíš desítky, nebo stovky tisíc lidí co s ním uměly. Taky byl good enough.
Pak tu máš nedostatek marketingu, dokumentace, a zmatené licencování. Tvůrci Plan9 byli excelentní programátoři, kteří prostě chtěli udělat kvalitní práci, tak jí udělali a čekali, že ostatní se postarají o zbytek. Jenže to se nestalo. V podstatě nikdy tu nebyl nikdo kdo by ho dostatečnou silou vůle a peněz tlačil, aby se prosadil. Takže to prostě skončilo tak jak to skončilo, jako obskurní podivnost někde na okrajích zájmu.
Obecně bych to tedy shrnul tak, že tvůrci a lidé kolem něj vůbec nezvládli lidskou stránku projektu. Když jsem se to snažil používat, zkusil jsem třeba to grafické rozhraní, nebo dokumentaci, tak jsem pochyboval že vůbec chápou že něco jako lidská stránka existuje. Za spoustou věcí stojí úplně náhodné rozhodnutí, prostě protože se někomu líbilo něco jinak. Což třeba u věcí jako práce s myší, která všude jinde funguje úplně jinak, je jen k nasrání.
Celkově vnímám často ještě jeden efekt, že lepší technicky neznamená lepší prakticky, i když by to teoreticky mohlo. Například Smalltalk environmenty jsou úplně excelentní objektově orientovaná prostředí. Jsem svěděk, že se s tím dá dělat naprosto nepředstavitelná magie. Jenže to má svoje ale; musíš vědět jak. Což zase poukazuje na neschopnost, či neochotu tvůrců vytvořit pro to kvalitní dokumentaci. Takže když pak jdeš a chceš to prakticky nějak použít, tak zjistíš že nejen že nemáš tušení jak, ale že doslova ani nezjistíš jak, pokud nepůjdeš a nestrávíš několik hodinami studiem zdrojových kódu. Což začne být otravné docela rychle.
Pak si uvědomíš, že geniální technický návrh může přidat třeba 30% boost produktivity, jenže absence dokumentace, a obecně lidí kteří by se v tom vyznali ti dá -70% penaltu prvních několik měsíců/let, než se s tím naučíš. A pokud se zároveň neděje nějaký síťový efekt, že by stejnou věc udělali tisíce až desetitisíce dalších lidí, tak nakonci zjistíš, že ačkoliv jsi nyní velmi schopný ve svém prostředí, tak je to prostředí pustého ostrova. Prostředí, kde si budeš muset reimplementovat všechno sám. A máš zase něco -50% až -1000% penaltu v produktivitě, protože neustále holíš jaka.
Nedej bože kdybys to fakt použil k něčemu co ti vydělává peníze, kde bys třeba časem zjistil že chceš nechat část práce dělat někoho jiného, tak najednou zjistíš, že nikdo takový se na kontinentu momentálně nenachází a jediná možnost bude si toho člověka během příštích 5 let vychovat.
Abych se vrátil k mému původnímu komentáři, tak jak se z tohodle teda poučit? Například je jasné, že úplně od začátku chceš dělat ten projekt o lidech a pro lidi. To neznamená adoptovat nějaký CoC nebo nějaké takové sračky, ale vytvářet co nejlepší dokumentaci. Vytvářet tutoriály a kontinuálně z mnoha různých uhlů vysvětlovat svoje rozhodnutí. Šířit nadšení. Snažit se zapojit lidi. Pokud děláš něco co má jakýkoliv druh rozhraní, ať už API, nebo GUI, tak si chceš nastudovat něco o designu pro lidi. Určitě je nutnost přečíst si minimálně The Design of everyday things. Naučit se o lidských invariantách a ideálně psychologii. Nebo tohle hned od začátku outsourcovat na někoho kdo tomu rozumí. Chceš mít stránky/systémy/fóra/whatever kam se lidi můžou obracet s otázkama a hlavně kde dostanou odpovědi. Z toho chceš budovat FAQ a tutoriály. Celkově ale chceš, aby z toho lidi měli dobrý pocit.