Všem vše nejlepší do nového roku 2026.
Crown je multiplatformní open source herní engine. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT a GPLv3+. Byla vydána nová verze 0.60. Vyzkoušet lze online demo.
Daniel Stenberg na svém blogu informuje, že po strncpy() byla ze zdrojových kódů curlu odstraněna také všechna volání funkce strcpy(). Funkci strcpy() nahradili vlastní funkcí curlx_strcopy().
Byla vydána nová verze 25.12.30 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Společnost Valve publikovala přehled To nej roku 2025 ve službě Steam aneb ohlédnutí za nejprodávanějšími, nejhranějšími a dalšími nej hrami roku 2025.
Byly publikovány výsledky průzkumu mezi uživateli Blenderu uskutečněného v říjnu a listopadu 2025. Zúčastnilo se více než 5000 uživatelů.
V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Práva k distribuovanému operačnímu systému Plan 9 (Wikipedie) byla převedena z Nokia Bell Labs na Plan 9 Foundation. Zdrojové kódy byly přelicencovány na MIT. Nadace Plan 9 bude zastřešovat další vývoj systému.
Tiskni
Sdílej:
Samozřejmě čistě subjektivně;
Podle mého za tím stála kombinace určité arogance a zároveň ignorance, či možná selektivní slepoty, na straně tvůrců.
Co se technické stránky týče, tak myslím že naprosto nepochybně byl ten návrh ve všech ohledech lepší než unix. Jeho tvůrci byli tvůrci Unixu a věděli co dělají. Což je možná taky jeden z úvodních hlavních problémů; přijde mi, že prostě předpokládali že vytvoří systém který bude lepší, a všichni z toho budou nadšení a okamžitě ho adoptují, podobně jako když po Multicsu přišel Unix.
Jenže tyhle věci se nestávají spontánně, když se to stane, tak buďto protože někdo přesně ví co dělá, nebo protože existuje nenaplňěná potřeba, kterou ten projekt uspokojí, což způsobí rychlou adopci.
V té době nebyl nikdo kdo by měl jasný plán co s tím vlastně děla, Unix byl používaný všude možně a už jen cena přechodu tomuhle do velké míry bránila. Unix měl možná horší návrh a menší schopnosti, ale na druhou stranu měl kopec dokumentace a nejspíš desítky, nebo stovky tisíc lidí co s ním uměly. Taky byl good enough.
Pak tu máš nedostatek marketingu, dokumentace, a zmatené licencování. Tvůrci Plan9 byli excelentní programátoři, kteří prostě chtěli udělat kvalitní práci, tak jí udělali a čekali, že ostatní se postarají o zbytek. Jenže to se nestalo. V podstatě nikdy tu nebyl nikdo kdo by ho dostatečnou silou vůle a peněz tlačil, aby se prosadil. Takže to prostě skončilo tak jak to skončilo, jako obskurní podivnost někde na okrajích zájmu.
Obecně bych to tedy shrnul tak, že tvůrci a lidé kolem něj vůbec nezvládli lidskou stránku projektu. Když jsem se to snažil používat, zkusil jsem třeba to grafické rozhraní, nebo dokumentaci, tak jsem pochyboval že vůbec chápou že něco jako lidská stránka existuje. Za spoustou věcí stojí úplně náhodné rozhodnutí, prostě protože se někomu líbilo něco jinak. Což třeba u věcí jako práce s myší, která všude jinde funguje úplně jinak, je jen k nasrání.
Celkově vnímám často ještě jeden efekt, že lepší technicky neznamená lepší prakticky, i když by to teoreticky mohlo. Například Smalltalk environmenty jsou úplně excelentní objektově orientovaná prostředí. Jsem svěděk, že se s tím dá dělat naprosto nepředstavitelná magie. Jenže to má svoje ale; musíš vědět jak. Což zase poukazuje na neschopnost, či neochotu tvůrců vytvořit pro to kvalitní dokumentaci. Takže když pak jdeš a chceš to prakticky nějak použít, tak zjistíš že nejen že nemáš tušení jak, ale že doslova ani nezjistíš jak, pokud nepůjdeš a nestrávíš několik hodinami studiem zdrojových kódu. Což začne být otravné docela rychle.
Pak si uvědomíš, že geniální technický návrh může přidat třeba 30% boost produktivity, jenže absence dokumentace, a obecně lidí kteří by se v tom vyznali ti dá -70% penaltu prvních několik měsíců/let, než se s tím naučíš. A pokud se zároveň neděje nějaký síťový efekt, že by stejnou věc udělali tisíce až desetitisíce dalších lidí, tak nakonci zjistíš, že ačkoliv jsi nyní velmi schopný ve svém prostředí, tak je to prostředí pustého ostrova. Prostředí, kde si budeš muset reimplementovat všechno sám. A máš zase něco -50% až -1000% penaltu v produktivitě, protože neustále holíš jaka.
Nedej bože kdybys to fakt použil k něčemu co ti vydělává peníze, kde bys třeba časem zjistil že chceš nechat část práce dělat někoho jiného, tak najednou zjistíš, že nikdo takový se na kontinentu momentálně nenachází a jediná možnost bude si toho člověka během příštích 5 let vychovat.
Abych se vrátil k mému původnímu komentáři, tak jak se z tohodle teda poučit? Například je jasné, že úplně od začátku chceš dělat ten projekt o lidech a pro lidi. To neznamená adoptovat nějaký CoC nebo nějaké takové sračky, ale vytvářet co nejlepší dokumentaci. Vytvářet tutoriály a kontinuálně z mnoha různých uhlů vysvětlovat svoje rozhodnutí. Šířit nadšení. Snažit se zapojit lidi. Pokud děláš něco co má jakýkoliv druh rozhraní, ať už API, nebo GUI, tak si chceš nastudovat něco o designu pro lidi. Určitě je nutnost přečíst si minimálně The Design of everyday things. Naučit se o lidských invariantách a ideálně psychologii. Nebo tohle hned od začátku outsourcovat na někoho kdo tomu rozumí. Chceš mít stránky/systémy/fóra/whatever kam se lidi můžou obracet s otázkama a hlavně kde dostanou odpovědi. Z toho chceš budovat FAQ a tutoriály. Celkově ale chceš, aby z toho lidi měli dobrý pocit.