Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Ajax GUI framework qooxdoo se dočkal verze 1.2. Ta přináší lepší podporu Selenium pro tvorbu automatických testů. Dále je novinkou virtual list, který pojme mnohem větší množství dat. Opraveno bylo na 200 bugů. Vývojáři se chlubí rozsáhlým manuálem čítajícím 400 stran. Ten je nově přístupný přes SVN. Více detailů v oficiálním oznámení.
Tiskni
Sdílej:
var simple = new Ext.form.FormPanel({
standardSubmit: true,
frame: true,
title: 'Register',
width: 350,
defaults: {
width: 230
},
defaultType: 'textfield',
items: [{
fieldLabel: 'Username',
name: 'username',
allowBlank: false
},
{
inputType: 'hidden',
id: 'submitbutton',
name: 'myhiddenbutton',
value: 'hiddenvalue'
}
],
buttons: [{
text: 'Submit',
handler: function () {
simple.getForm().getEl().dom.action = 'test.php';
simple.getForm().getEl().dom.method = 'POST';
simple.getForm().submit();
}
}]
});akoqx.Class.define("twitter.LoginWindow", {
extend: qx.ui.window.Window,
construct: function () {
this.base(arguments, "Login", "twitter/t_small-c.png");
}
});
var layout = new qx.ui.layout.Basic();
this.setLayout(layout);
this.setModal(true);
var form = new qx.ui.form.Form();
var username = new qx.ui.form.TextField();
username.setRequired(true);
form.add(username, "Username", null, "username");
var password = new qx.ui.form.PasswordField();
password.setRequired(true);
form.add(password, "Password", null, "password");
var controller = new qx.data.controller.Form(null, form);
var model = controller.createModel();
var loginbutton = new qx.ui.form.Button("Login");
form.addButton(loginbutton);
var cancelbutton = new qx.ui.form.Button("Cancel");
form.addButton(cancelbutton);
cancelbutton.addListener("execute", function () {
this.close();
}, this);Oba kódy robia formuláre, ale keďže sa mi nechce čítať dokumentácia k qooxdoo, tak vyzerajú a fungujú mierne inak, ale snáď sa na tom kóde dá vidieť, v čom je hlavný rozdiel. Hlavná výhoda (pre mňa) je to, že si nemusím pamätať poradie parametrov funkcií (a keďže to funguje práve takto, tak sa dá celá tá štruktúra poslať ako JSON zo serveru a jedným volaním funkcie sa potom vytvorí nové okno...).
qx.Class.define("ex.template.Editor",
{
extend: ex.data.form.DaoFormWindow,
construct: function(dao, data)
{
// Call superclass constructor.
this.base(arguments, dao, data);
},
members:
{
createForm: function()
{
this.createItems({
items: [
{ className: "ex.data.form.TextField" , id: "name" , autoLabel: true },
{ className: "ex.data.form.TextField" , id: "title" , autoLabel: true },
{ className: "ex.data.form.TextArea" , id: "content" , autoLabel: true, rowFlex: 1 }
]
});
this.createRules({
rules: [
{ className: "ex.data.form.Rule" , id: "name" , required: true }
]
});
},
applyPersistent: function(persistent)
{
this.setItemsEnabled(["name"], !persistent);
}
}
});
Já chápu qooxdoo jako low level toolkit, kde si člověk musí naprogramovat vlastní datovou a formulářovou vrstvu. To co tam je mi přijde jako hodně jednoduché. Na druhou stranu moje vrstva má asi 2000 řádků a řeší formuláře, jejich layout a data access.