Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
risiOS byl vydán ve verzi 38. Jedná se o linuxovou distribuci vycházející z Fedora Linuxu. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Tiskni
Sdílej:
Co to meleš za nesmysly?
Tohle je prostě Fedora, ale s jinou výchozí konfigurací, a to je naprosto v pořádku. Velké distro, tím spíš napůl korporátní jako Fedora, nikdy nebude mít výchozí konfiguraci, která by se zavděčila všem. Tyhle v podstatě alternativní obrazy dost lidem ušetří několik hodin strávených nastavováním.
Co si tak vzpomínám, něco podobného bývalo i pro Windows (i když tam šlo hlavně o vysekání balastu a zbytečných sraček od Microsoftu).
Když nic jiného, nezačal Microsoft v posledních letech přidávat reklamy a freemium verze aplikací třetích stran? Shodou okolností tu mám celkem nový notebook (pracovní stanici nejvyšší řady) s „čistými“ Windows: hned v nabídce jsou Instagram, TikTok,… a v „solitaire“ reklamy. Zjevně nejsem jediný.
To jsou věci, o kterých se mi v době, než jsem přecházel na GNU/Linux, ani nezdálo. Ale např. na tehdejší nLite navazuje NTLite s možností odstranit některé komponenty, takže ta potřeba evidentně trvá (není divu při té zkušenosti výše).
standartni instalaci
Trolling je umnění.
nLitea pak se divit ze neco nejde a uz nepujde
Doma taky kupuji HW bez OS, a kdyz se neda tak stejne rovnou vymazu disk a instaluji ciste Widle. Dokonce legalni!
Když píšu, že Fedora je napůl korporátní, je to proto, že je závislá na Red Hatu – infrastruktura, hafo lidí – a právně extrémně úzkoprsá, což je vidět na (ne)zahrnování např. kodeků. Taky obsahuje extrémně vanilkový software z upstreamu. Ono to dává smysl, když je to hřiště a základ pro RHEL. A tím pádem i z druhé strany – proč se hlavní desktopová edice jmenuje Workstation? Protože si to (vývojáři) dávají na pracovní stanice.
Ale když to chci mít na svém stroji, Anakunda je opruz navíc, přidání repozitářů s kodeky je další krok navíc, kdybych používal třeba Steam, jeho instalace by byla práce navíc, příčetné nastavení desktopu a shellu, aby to nebyl takový holobyt, je taky práce navíc.
Ty distribuce, které něco z toho řeší nad Fedorou, jsem viděl celkem asi čtyři. Tenhle risiOS, nějaký Ultramarine Linux, Nobara (tam je hromada patchů hlavně jádra pro lepší výkon her) a tuším Berry (japonská lokalizace). To je všechno, nejsou to ani desítky.
Pro openSUSE – analogický případ – jsou dvě: GeckoLinux a ještě nějaká.
Jejich cena fakt není velká při zasazení do souvislostí moderní společnosti. Tím spíš, když je to příklad celkem účinné dělby práce.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
13.6.2023 18:11
