Na YouTube lze zhlédnout nový celovečerní dokumentární film The Story of VS Code | Official Documentary věnovaný Visual Studio Code.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 26.08.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
Byla vydána nová stabilní verze 8.2 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 152. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová stabilní verze 4.0 svobodného multiplatformního softwaru pro editování a nahrávání zvukových souborů Audacity (Wikipedie). S rozhraním přepsaným do Qt. Přehled novinek také na YouTube. Ke stažení je oficiální AppImage. Zatím starší verze Audacity lze instalovat také z Flathubu a Snapcraftu.
NVIDIA kupuje Hugging Face za 12,93 miliardy dolarů.
Předobjednat si lze nový jednodeskový počítač Arduino VENTUNO Q s předinstalovaným Ubuntu. S 16 GB LPDDR5 a 64 GB eMMC. Pro lokální LLM, agentní AI, počítačové vidění, robotiku…
Hexpair není nejlepší HEX editor na světě a ani se o to nesnaží. Zato je k dispozici kdykoliv a kdekoliv – všude tam, kde máte svůj Vim. Vznikl jako hobby projekt před pár měsíci a dospěl do stavu, kdy by mohl být užitečný širší komunitě. Přepnout do HEX režimu se dá i uprostřed rozdělané práce: Soubor, který už máte otevřený běžným vim file.md, jedním příkazem přepnete do HEX editoru a dalším příkazem ho můžete vrátit zpět do textu. Kurzor přitom
CERN dlouhodobě používal vlastní sestavení RHEL, ze kterého přešel na CentOS Stream. Federico Vaga a Nikos Tsipinakis ale nyní v přednášce na MiniDebConf Winterthur 2026 popisují plán probíhajícího přechodu na Debian pro řízení akcelerátorů. Důvodem k opuštění CentOS Stream jsou zachování zpětné kompatibility se starším hardwarem, kterou Red Hat narušuje, když tlačí sestavení balíčků pro novější verze architektury (x86-64), a nedostatečné nástroje pro sestavování vlastních balíčků a repozitářů.
UZDoom (Wikipedie), tj. fork GZDoom, byl vydán ve verzi 5.0.0. Videopředstavení na YouTube. Podrobný přehled novinek v Changelogu.
Edvard Rejthar publikuje na blogu zaměstnanců CZ.NIC sérii článků s názvem Myš je pro kočku, kde ukazuje, jak lze počítač ovládat bez myši: "Ano, nesnědl jsem všechnu moudrost světa, ale několik zajímavých receptů znám. Myš? Co se týče počítačů, jsem spíš vegetarián".
Tiskni
Sdílej:

vimdiff je těžké, jen sledovat, co se děje. Pokud mám nástroj už skutečně zaběhlý, tak to co chci udělat se mi finálně transformuje v mysli posloupnost zkratek, které zadávám a je to řádově rychlejší.
Ještě teda druhá věc. Ono tak jde o to, co je primární způsob ovládání tam, kde člověk zrovna pracuje.
Týpek v TFA si stěžuje, že ho myš rozptyluje, protože musí dávat pracky pryč z klávesnice. Takže evidentně dělá s něčím, kde primárně mydlí do kláves (psaní kódu, tam je to logické). Jenž kdyby třeba upravoval grafickej dokument, který už je napsaný, třeba projížděl a opravoval překlepy, přidělával obrázky, odkazy a všechnu různou bižuterii a meta sračky ve wordpressu pro webovou stránku, tak má primárně ruku na myši a rozptylování je, když ji musí sundat a jít oběma na klávesnici (takže třeba klávesový zkratky pokud nejsou jednoruční - zlo). Třeba vyznačit text a dát kolem něj tag kliknutím tady v dialogu přidání komentáře tady na ABC? Fuck off s ctrl+šipky a psaním zobáků ručně...
Nebo obecně projíždění web stránek navigováním přes kliky na hypertextový linky, klikání pravým tlačítken na něčí NFT :) a tak.
Původně jsem chtěl teda napsat, že bych ho chtěl vidět, jak hraje na klávesnici Diablo 2, ale tam by doufám sklapnul :)
Myš je na některé věci skvělá, ale klávesnici nikdy nenahradí. Myš je na to, co klávesnice nezvládne.
JJ, myš a klávesnice jsou komplementární zařízení, kdy vždycky některý úkony jdou líp na jednom z nich.
Blbost je IMHO dělat nasilu jedním z těch zařízení všechno včetně činností, ke kterým se hodí to druhý. Taky asi málokdo bude používat myš k psaní na obrazovce nebo se plácat s touch-typingem, když má zařízení HW klávesnici.
Znám lidi, kteří mají dost mizernou paměť a pamatovat si příkazy a klávesové zkratky je skutečně bolí.
Nemluv za někoho, komu nevidíš do hlavy. Není paměť jako paměť. Pro lidi co mají problém si pamatovat příkazy je naopak klávesnice velmi důležitá, protože grep, find, less a history jim poslouží tam kde vynechá.
Navíc věnují mnohem víc času poznámkám, aby nemuseli pracně lovit v paměti to, co už v minulosti jednou řešili.
Pro takové lidi jsou naopak klikadla neskutečný oser, protože to aby měl jeden křišťálovou kouli na to aby zjistil kde najde ten button na který se má kliknout. Stačí drobná změna vzhledu ikony a jsi v loji.
Jo a ty kokoty co si myslí jak skvělou pomůckou je automatické nahrazování slov při psaní na mobilu, bych nejraději kopnul do hlavy. To jsou taky chytráci jejichž nápady mi akorát krátí život, protože mě nutí opakovaně přepisovat slova a pročítat text jen proto, abych se ujistil, že mi ta jejich srágora zas nevrazila do textu nějaký blábol.