Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Osor.eu informuje o nedávném průzkumu, který proběhl ve Francii, a podle kterého 96% tamního veřejného sektoru používá open source software. Mezi nejpoužívanější patří databázové a redakční systémy. Nejčastějšími důvody pro OSS jsou zralost softwaru a nezávislost na konkrétních poskytovatelích.
Tiskni
Sdílej:
A čo si predstavuješ, Kefalín, pod pojmom "používá OSS"? Ak mám na počítači nainštalovaný Firefox, alebo nejaká web aplikácia, ktorú používam, beží na Apache/MySQL, už som započítaný, hoci ináč fungujem na Windows a všetko iné robím vo Worde/Exceli? Chcelo by to viac detailov...
1.10.2009 06:50
Bedňa | skóre: 34
| blog: Žumpa
| Horňany
Prieskum bol "kto používa vo verejnom sektore OSS" takže stačil aj ten Firefox a už ho zarátali, takže prakticky na každom kompiši je aspoň jeden OSS, zaujmavejšie by ale bolo dať otázku kto nepoužíva žiadny closed softvér (nerátať drivery).
Ak by to bolo pocitane len takto, tak ten prieskum nema ziadnu vypovednu hodnotu...
1.10.2009 07:51
regine2 | skóre: 14
S open source SW to nebude špatné ani u nás. V našem státním rezortu (nemohu napsat ve kterém - utajovaný systém) jedeme uč 8 let 3 velké servery s databázovými poli a asi 1300 klientů na Linux-platformě (OS+ohromná databáze).
Na druhou stranu - NENÍ to zadarmo! Outsourcované služby u soukromých firem jsou samozřejmě placené (za těch 8 let i s vývojem několik 100 miliónů Kč).
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz