Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Možná jste taky někdy zápasili s tiskem formulářů nebo šablon, které pořád ne a ne vyjít ve správné velikosti. Článek Tisk v přesném měřítku (PDF, PPD, CUPS) popisuje příběh hledání jedné takové chyby v GNU/Linuxu.
Tiskni
Sdílej:
lp. Tím se snadno odliší chyby aplikací od chyb print serveru / tiskárny.
Už dávno jsem si vyrobil jednoduchou postscriptovou testovací stránku pro kalibraci tiskáren.
Vyrobil jsem podobnou stránku (je v příloze blogu), ale ne tak pěknou, díky.
To je nečekaně častý problém.
To mne na tom právě trápí asi víc než to, že jsem zrovna nemohl vytisknout dokument v měřítku. Proto jsem vlastně kolem toho psal ten článek, byť to řešení samotného problému je celkem triviální. Tohle se opakuje často a na různých místech, nejde jen o tisk, je to obecný problém s kvalitou – něco se rozbije a nikdo1 si toho nevšimne, opraví se to až po letech a pak klidně rok nebo déle trvá, než se ta oprava dostane do distribucí, které používají běžní uživatelé.
[1] resp. oni si toho všimnou ti uživatelé, kteří pak dotyčný software třeba přestanou používat, ale nikde to nenahlásí jako chybu, takže z pohledu vývojářů žádný problém neexistuje
pokud byste hledali ve své distribuci PPD soubory pro nenainstalované tiskárny, tak je pravděpodobně nenajdete. Místo nich tam máte /usr/lib/cups/driver/openprinting-ppds, což je skript v Pythonu, který v sobě má textovou proměnnou s velmi dlouhým řetězcem (celý ten skript má přes 5 MB) ve formátu Base64, uvnitř kterého jsou zkomprimované všechny PPD soubory. Tohle raději nebudu komentovat. PPD soubory si můžeme vypsat pomocí openprinting list a jeden konkrétní získat pomocí openprinting-ppds cat URI (kde URI začíná openprinting-ppds: a jde o první sloupec z výpisu). Získání jednoho PPD souboru na mém ne úplně pomalém počítači s SSD diskem trvá dva a půl vteřiny. Tím se vysvětluje, proč přidávání nové tiskány přes CUPS není zrovna dvakrát rychlé.masakr
Ano, týká se to Debianu a Ubuntu. Docela by mne zajímalo, co je k tomu vedlo.
Ono těch 5 000+ souborů může někoho vyplašit, ale pro souborový ani balíčkovací systém by neměl být reálný problém a výkon by měl být lepší než v Pythonu prohledávat komprimovanou proměnnou zabalenou v Base64.
Ono je to rozbité i přímo v té tiskárně:
dávám PDF soubory na USB flashku a nesu je k tiskárně – ta má USB port a nabízí tzv. přímý tisk. Ovládání přes ten malý displej a pár tlačítek je docela použitelné. Tiskárna tiskne… a další makulatura je na světě. Výsledek je o nějaký ten milimetr lepší, ale stále je to celé špatně. Až tak „přímý“ tisk to tedy nebude.
a to je proprietární firmware, se kterým uživatel nic nenadělá. Oproti tomu v GNU/Linuxu je všechno softwarové a protože je to svobodný software, tak to lze opravit. (ano, trvalo to hodně dlouho)
Na druhou stranu, když jsou programy skládané tímhle způsobem a volají se jako podproces, tak se to dá snáze ohackovat, aniž bych musel jít do zdrojáků a něco kompilovat. Můžu si udělat např. skript s názvem lpr, přidat si ho do $PATH a pomocí něj to odladit – jednak se můžu dívat, co jde dovnitř (parametry příkazu, proměnné prostředí, STDIN…), co jde ven (STDOUT, STDERR…), vedlejší efekty monitorovat přes strace… a když se mi něco nelíbí, tak v tom svém skriptu upravím ty parametry a s nimi pak zavolám ten skutečný lpr.
Pokud by to bylo řešené např. přes D-Bus, můžu komunikaci sledovat přes dbus-monitor, ale už nevím, jak do toho vstoupit a přepisovat hodnoty (asi bych musel tu původní službu přesunout a na její místo nasadit nějakou svoji proxy, kterou bych si napsal). Podobné je to s komunikací přes TCP/IP nebo UDP/IP – monitorovat to jde snadno přes Wireshark. Ale vstoupit do té komunikace a upravovat ji, to je trochu víc práce než u těch podprocesů.
Jakou technologií je ten subsystém řešený v KDE 3? Ono by to vlastně šlo řešit přes podprocesy i v případě, že tam bude nějaká abstraktní vrstva, která to bude přesměrovávat dál (CUPS, external program, LPD, LPR/LPRng, RLPR).