MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Možná jste taky někdy zápasili s tiskem formulářů nebo šablon, které pořád ne a ne vyjít ve správné velikosti. Článek Tisk v přesném měřítku (PDF, PPD, CUPS) popisuje příběh hledání jedné takové chyby v GNU/Linuxu.
Tiskni
Sdílej:
lp. Tím se snadno odliší chyby aplikací od chyb print serveru / tiskárny.
Už dávno jsem si vyrobil jednoduchou postscriptovou testovací stránku pro kalibraci tiskáren.
Vyrobil jsem podobnou stránku (je v příloze blogu), ale ne tak pěknou, díky.
To je nečekaně častý problém.
To mne na tom právě trápí asi víc než to, že jsem zrovna nemohl vytisknout dokument v měřítku. Proto jsem vlastně kolem toho psal ten článek, byť to řešení samotného problému je celkem triviální. Tohle se opakuje často a na různých místech, nejde jen o tisk, je to obecný problém s kvalitou – něco se rozbije a nikdo1 si toho nevšimne, opraví se to až po letech a pak klidně rok nebo déle trvá, než se ta oprava dostane do distribucí, které používají běžní uživatelé.
[1] resp. oni si toho všimnou ti uživatelé, kteří pak dotyčný software třeba přestanou používat, ale nikde to nenahlásí jako chybu, takže z pohledu vývojářů žádný problém neexistuje
pokud byste hledali ve své distribuci PPD soubory pro nenainstalované tiskárny, tak je pravděpodobně nenajdete. Místo nich tam máte /usr/lib/cups/driver/openprinting-ppds, což je skript v Pythonu, který v sobě má textovou proměnnou s velmi dlouhým řetězcem (celý ten skript má přes 5 MB) ve formátu Base64, uvnitř kterého jsou zkomprimované všechny PPD soubory. Tohle raději nebudu komentovat. PPD soubory si můžeme vypsat pomocí openprinting list a jeden konkrétní získat pomocí openprinting-ppds cat URI (kde URI začíná openprinting-ppds: a jde o první sloupec z výpisu). Získání jednoho PPD souboru na mém ne úplně pomalém počítači s SSD diskem trvá dva a půl vteřiny. Tím se vysvětluje, proč přidávání nové tiskány přes CUPS není zrovna dvakrát rychlé.masakr
Ano, týká se to Debianu a Ubuntu. Docela by mne zajímalo, co je k tomu vedlo.
Ono těch 5 000+ souborů může někoho vyplašit, ale pro souborový ani balíčkovací systém by neměl být reálný problém a výkon by měl být lepší než v Pythonu prohledávat komprimovanou proměnnou zabalenou v Base64.
Ono je to rozbité i přímo v té tiskárně:
dávám PDF soubory na USB flashku a nesu je k tiskárně – ta má USB port a nabízí tzv. přímý tisk. Ovládání přes ten malý displej a pár tlačítek je docela použitelné. Tiskárna tiskne… a další makulatura je na světě. Výsledek je o nějaký ten milimetr lepší, ale stále je to celé špatně. Až tak „přímý“ tisk to tedy nebude.
a to je proprietární firmware, se kterým uživatel nic nenadělá. Oproti tomu v GNU/Linuxu je všechno softwarové a protože je to svobodný software, tak to lze opravit. (ano, trvalo to hodně dlouho)
Na druhou stranu, když jsou programy skládané tímhle způsobem a volají se jako podproces, tak se to dá snáze ohackovat, aniž bych musel jít do zdrojáků a něco kompilovat. Můžu si udělat např. skript s názvem lpr, přidat si ho do $PATH a pomocí něj to odladit – jednak se můžu dívat, co jde dovnitř (parametry příkazu, proměnné prostředí, STDIN…), co jde ven (STDOUT, STDERR…), vedlejší efekty monitorovat přes strace… a když se mi něco nelíbí, tak v tom svém skriptu upravím ty parametry a s nimi pak zavolám ten skutečný lpr.
Pokud by to bylo řešené např. přes D-Bus, můžu komunikaci sledovat přes dbus-monitor, ale už nevím, jak do toho vstoupit a přepisovat hodnoty (asi bych musel tu původní službu přesunout a na její místo nasadit nějakou svoji proxy, kterou bych si napsal). Podobné je to s komunikací přes TCP/IP nebo UDP/IP – monitorovat to jde snadno přes Wireshark. Ale vstoupit do té komunikace a upravovat ji, to je trochu víc práce než u těch podprocesů.
Jakou technologií je ten subsystém řešený v KDE 3? Ono by to vlastně šlo řešit přes podprocesy i v případě, že tam bude nějaká abstraktní vrstva, která to bude přesměrovávat dál (CUPS, external program, LPD, LPR/LPRng, RLPR).