Byl vydán LineageOS 23.2 (Mastodon). LineageOS (Wikipedie) je svobodný operační systém pro chytré telefony, tablety a set-top boxy založený na Androidu. Jedná se o nástupce CyanogenModu.
Od března budou mít uživatelé Discordu bez ověření věku pouze minimální práva vhodná pro teenagery.
Evropská komise (EK) předběžně shledala čínskou sociální síť pro sdílení krátkých videí TikTok návykovým designem v rozporu s unijním nařízením o digitálních službách (DSA). Komise, která je exekutivním orgánem Evropské unie a má rozsáhlé pravomoci, o tom informovala v tiskovém sdělení. TikTok v reakci uvedl, že EK o platformě vykreslila podle něj zcela nepravdivý obraz, a proto se bude bránit.… více »
Offpunk byl vydán ve verzi 3.0. Jedná se o webový prohlížeč běžící v terminálu a podporující také protokoly Gemini, Gopher a RSS. Přibyl nástroj xkcdpunk pro zobrazení XKCD v terminálu.
Promethee je projekt, který implementuje UEFI (Unified Extensible Firmware Interface) bindingy pro JavaScript. Z bootovacího média načítá a spouští soubor 'script.js', který může používat UEFI služby. Cílem je vytvořit zavaděč, který lze přizpůsobit pomocí HTML/CSS/JS. Repozitář se zdrojovými kódy je na Codebergu.
Zpráva Justičního výboru Sněmovny reprezentantů upozorňuje na cenzurní kampaň Evropské komise, mířenou proti svobodě projevu na sociálních sítích. V dokumentu se uvádí, že se Evropská komise během posledních šesti let účastnila více než 100 uzavřených jednání, během nichž po platformách požadovala úpravy pravidel moderování obsahu, přičemž toto úsilí Komise zahrnovalo i cenzuru politických názorů a pravdivých informací. Výbor zdůrazňuje, že tento přístup Bruselu ohrožuje ústavou zaručená práva Američanů na svobodu projevu.
Linus Torvalds vydal jádro Linux 6.19. Podrobný výčet změn je ke zhlédnutí na stránce Kernel Newbies, stručné výběry v LWN (část první, druhá).
Do prodeje jde tichá bezdrátová herní myš Logitech PRO X2 SUPERSTRIKE s analogovými spínači s haptickou odezvou (HITS, Haptic Inductive Trigger System). Cena je 4 459 Kč.
Microsoft na GitHubu zveřejnil zdrojový kód projektu LiteBox, jedná se o 'knihovní operační systém' (library OS) zaměřený na bezpečnost, využívající systémovou architekturu LVBS k ochraně jádra před útoky z uživatelského prostoru. LiteBox je napsán v Rustu a uvolněný pod licencí MIT. Projekt je teprve v rané fázi vývoje.
BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Možná jste taky někdy zápasili s tiskem formulářů nebo šablon, které pořád ne a ne vyjít ve správné velikosti. Článek Tisk v přesném měřítku (PDF, PPD, CUPS) popisuje příběh hledání jedné takové chyby v GNU/Linuxu.
Tiskni
Sdílej:
lp. Tím se snadno odliší chyby aplikací od chyb print serveru / tiskárny.
Už dávno jsem si vyrobil jednoduchou postscriptovou testovací stránku pro kalibraci tiskáren.
Vyrobil jsem podobnou stránku (je v příloze blogu), ale ne tak pěknou, díky.
To je nečekaně častý problém.
To mne na tom právě trápí asi víc než to, že jsem zrovna nemohl vytisknout dokument v měřítku. Proto jsem vlastně kolem toho psal ten článek, byť to řešení samotného problému je celkem triviální. Tohle se opakuje často a na různých místech, nejde jen o tisk, je to obecný problém s kvalitou – něco se rozbije a nikdo1 si toho nevšimne, opraví se to až po letech a pak klidně rok nebo déle trvá, než se ta oprava dostane do distribucí, které používají běžní uživatelé.
[1] resp. oni si toho všimnou ti uživatelé, kteří pak dotyčný software třeba přestanou používat, ale nikde to nenahlásí jako chybu, takže z pohledu vývojářů žádný problém neexistuje
pokud byste hledali ve své distribuci PPD soubory pro nenainstalované tiskárny, tak je pravděpodobně nenajdete. Místo nich tam máte /usr/lib/cups/driver/openprinting-ppds, což je skript v Pythonu, který v sobě má textovou proměnnou s velmi dlouhým řetězcem (celý ten skript má přes 5 MB) ve formátu Base64, uvnitř kterého jsou zkomprimované všechny PPD soubory. Tohle raději nebudu komentovat. PPD soubory si můžeme vypsat pomocí openprinting list a jeden konkrétní získat pomocí openprinting-ppds cat URI (kde URI začíná openprinting-ppds: a jde o první sloupec z výpisu). Získání jednoho PPD souboru na mém ne úplně pomalém počítači s SSD diskem trvá dva a půl vteřiny. Tím se vysvětluje, proč přidávání nové tiskány přes CUPS není zrovna dvakrát rychlé.masakr
Ano, týká se to Debianu a Ubuntu. Docela by mne zajímalo, co je k tomu vedlo.
Ono těch 5 000+ souborů může někoho vyplašit, ale pro souborový ani balíčkovací systém by neměl být reálný problém a výkon by měl být lepší než v Pythonu prohledávat komprimovanou proměnnou zabalenou v Base64.
Ono je to rozbité i přímo v té tiskárně:
dávám PDF soubory na USB flashku a nesu je k tiskárně – ta má USB port a nabízí tzv. přímý tisk. Ovládání přes ten malý displej a pár tlačítek je docela použitelné. Tiskárna tiskne… a další makulatura je na světě. Výsledek je o nějaký ten milimetr lepší, ale stále je to celé špatně. Až tak „přímý“ tisk to tedy nebude.
a to je proprietární firmware, se kterým uživatel nic nenadělá. Oproti tomu v GNU/Linuxu je všechno softwarové a protože je to svobodný software, tak to lze opravit. (ano, trvalo to hodně dlouho)
Na druhou stranu, když jsou programy skládané tímhle způsobem a volají se jako podproces, tak se to dá snáze ohackovat, aniž bych musel jít do zdrojáků a něco kompilovat. Můžu si udělat např. skript s názvem lpr, přidat si ho do $PATH a pomocí něj to odladit – jednak se můžu dívat, co jde dovnitř (parametry příkazu, proměnné prostředí, STDIN…), co jde ven (STDOUT, STDERR…), vedlejší efekty monitorovat přes strace… a když se mi něco nelíbí, tak v tom svém skriptu upravím ty parametry a s nimi pak zavolám ten skutečný lpr.
Pokud by to bylo řešené např. přes D-Bus, můžu komunikaci sledovat přes dbus-monitor, ale už nevím, jak do toho vstoupit a přepisovat hodnoty (asi bych musel tu původní službu přesunout a na její místo nasadit nějakou svoji proxy, kterou bych si napsal). Podobné je to s komunikací přes TCP/IP nebo UDP/IP – monitorovat to jde snadno přes Wireshark. Ale vstoupit do té komunikace a upravovat ji, to je trochu víc práce než u těch podprocesů.
Jakou technologií je ten subsystém řešený v KDE 3? Ono by to vlastně šlo řešit přes podprocesy i v případě, že tam bude nějaká abstraktní vrstva, která to bude přesměrovávat dál (CUPS, external program, LPD, LPR/LPRng, RLPR).