NÚKIB upozorňuje na kritickou zranitelnost v SharePointu. Jedná se o kritickou zranitelnost typu RCE (remote code execution) – CVE-2025-53770, která umožňuje neautentizovaný vzdálený přístup a spuštění kódu, což může vést k úplnému převzetí kontroly nad serverem. Zranitelné verze jsou pouze on-premise verze a to konkrétně SharePoint Server 2016, 2019 a Subscription Edition. SharePoint Online (Microsoft 365) není touto zranitelností ohrožen.
Společnost Valve zpřísnila pravidla pro obsah, který je možné distribuovat ve službě Steam. Současně řadu her ze Steamu odstranila. V zásadách a pravidlech přibylo omezení 15: Obsah, který by mohl porušovat pravidla a normy stanovené zpracovateli plateb a souvisejícími sítěmi platebních karet a bankami nebo poskytovateli připojení k internetu. Sem spadají zejména určité druhy obsahu pouze pro dospělé.
Dle analytics.usa.gov je za posledních 90 dnů 6,2 % přístupů k webových stránkám a aplikacím federální vlády Spojených států z Linuxu.
Jak si zobrazit pomocí Chrome a na Chromiu založených webových prohlížečích stránky s neplatným certifikátem? Stačí napsat thisisunsafe.
V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Ubuntu 10.10 (Maverick Meerkat) beta je k dispozici. Vychází trochu dříve, než se předpokládalo, byla přeskočena alfa 4. Finální verze má i nadále datum vydání stanoveno na 10. října 2010. Informace o betaverzi, nových vlastnostech a známých chybách a odkazy ke stažení obrazů najdete na ubuntu.com/testing/maverick/beta.
Tiskni
Sdílej:
/** * brasero_medium_monitor_get_drives: * @monitor: a #BraseroMediumMonitor * @type: a #BraseroDriveType to tell what type of drives to include in the list * * Gets the list of available drives that are of the given type. * * Return value: (element-type BraseroMedia.Drive) (transfer full): a #GSList of #BraseroDrive or NULL. The list must be freed and the element unreffed when finished. **/ GSList * brasero_medium_monitor_get_drives (BraseroMediumMonitor *monitor, BraseroDriveType type) { BraseroMediumMonitorPrivate *priv; …
dostane jenom to, o čem "ví" udisksA nebavili jsme se o tomhle už minule? z Udisks se pomalu stává GNU/Linuxový standard, tak co zas se ti nezdá? Barva? Ovšem pokud to stavíš nad nějaký prostředím, měl by si využívat služeb toho prostředí (GNOME myslim, ne?) a ne low-level funkce. Stane se tak tvoje aplikace přenositelná i mezi systémy.
Ten dostane jenom to, o čem ví udevA Udev zase dostane jen to o čem ví jádro. Co víc by si ještě chtěl? Pokud se ti ovšem ani to nezdá, tak wodimz cdrkitu má funkci list_devices() ve které se nachází implementace nějakého obecného skenování SCSI (prostě to co vyplivne wodim --devices).
když si tedy uživatel udělá někde přes mknod zařízení, brasero to neví.
Wodim teda skenuje velký kulový, ten otvírá jedno zařízení za druhým a zkouší je, se podívej na strace, co to dělá. Jinak naše diskuse stejně nemá smysl, protožMueeh, Jardíku, ty mě tááák sereš. Teď abych se babral s DDEBs a nebo ten krám ručně překládal i když mě to téma naprosto nezajímá a byl bych radši kdyby mi jeho fungování zůstalo utajeno.
Jinak naše diskuse stejně nemá smysl, protože jsem a) debilProč?
stejně v linuxu nelze pak k cdromce přistupovat s exkluzivním přístupem, takže to všechno podělává vypalování.Tak teď mě sereš ještě víc.
to je teda pekna blbost
GNU/Linux nepouzivaji jenom IT odbornici (nastesti), tudiz ne kazdy se muze podilet na jeho vyvojiZaprvé, že někdo není programátor, neznamená, že se nemůže podílet. Zadruhé, dodávat zadarmo software pro lidi, co nijak nepřispívají, není povinnost. Spíš je to něco jako charita (pokud ne pouze vedlejší efekt). Tzn celý tenhle přístup s tím "já nemůžu přispívat a vy mi to musíte všecko udělat" vede jenom na to, že člověk ztrácí zkušenější přátele, protože oni zjistí, že už na něj nemají čas.
to, ze jsou i uzivatelsky velice privetive distribuce dostupne zdarma je jeho plus.S tím souhlasím, i když trochu z jiného pohledu.
"Linuxove" firmy nevydelavaji na domacich uzivatelych, ale predevsim na firemnich klientech a servrech, resp. se sluzbami kolem systemu jako je podpora.Linuxové firmy často do Linuxu nějakým způsobem přispívají. Platící zákazníci zase přispívají těm firmám a jejich prostřednictvím na vývoj Linuxu (mimojiné :)).
do 2 rokov reinstallAno, uživatel prase opravdu musí OS často přeinstalovat (nezávisí ani na OS), protože je prostě prase a systém prasí, jak může. Já Windows nepřeinstalovával, ani nepamatuju. Dneska jsem však musel mazat blbuntu ve virtuální mašině. Je to sice nějaká alpha/beta, ale aby mi synaptics stáhnul balíčky, instaloval je a pak mi v polovině "nastavovování" oznámil dpkg: database locked (protože ji dementně "odemknul" a zamknul ji mezi tím ubuntí update tool), na to nemám nervy obzvláště po nedávném odmítání se spustit a nutnosti na to dávat strace, protože to ani neřekne, co tomu vadí.