Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Ubuntu 10.10 (Maverick Meerkat) beta je k dispozici. Vychází trochu dříve, než se předpokládalo, byla přeskočena alfa 4. Finální verze má i nadále datum vydání stanoveno na 10. října 2010. Informace o betaverzi, nových vlastnostech a známých chybách a odkazy ke stažení obrazů najdete na ubuntu.com/testing/maverick/beta.
Tiskni
Sdílej:
/ ale v kwin nejdou "desktop effects".
IBM T42 /ati radeon M7500/
spustil jsem update a stahuje to opravdu jako divé, tak uvidíme
/**
* brasero_medium_monitor_get_drives:
* @monitor: a #BraseroMediumMonitor
* @type: a #BraseroDriveType to tell what type of drives to include in the list
*
* Gets the list of available drives that are of the given type.
*
* Return value: (element-type BraseroMedia.Drive) (transfer full): a #GSList of #BraseroDrive or NULL. The list must be freed and the element unreffed when finished.
**/
GSList *
brasero_medium_monitor_get_drives (BraseroMediumMonitor *monitor,
BraseroDriveType type)
{
BraseroMediumMonitorPrivate *priv;
…
dostane jenom to, o čem "ví" udisksA nebavili jsme se o tomhle už minule? z Udisks se pomalu stává GNU/Linuxový standard, tak co zas se ti nezdá? Barva? Ovšem pokud to stavíš nad nějaký prostředím, měl by si využívat služeb toho prostředí (GNOME myslim, ne?) a ne low-level funkce. Stane se tak tvoje aplikace přenositelná i mezi systémy.
Ten dostane jenom to, o čem ví udevA Udev zase dostane jen to o čem ví jádro. Co víc by si ještě chtěl? Pokud se ti ovšem ani to nezdá, tak wodimz cdrkitu má funkci list_devices() ve které se nachází implementace nějakého obecného skenování SCSI (prostě to co vyplivne wodim --devices).
když si tedy uživatel udělá někde přes mknod zařízení, brasero to neví.
Wodim teda skenuje velký kulový, ten otvírá jedno zařízení za druhým a zkouší je, se podívej na strace, co to dělá. Jinak naše diskuse stejně nemá smysl, protožMueeh, Jardíku, ty mě tááák sereš. Teď abych se babral s DDEBs a nebo ten krám ručně překládal i když mě to téma naprosto nezajímá a byl bych radši kdyby mi jeho fungování zůstalo utajeno.
Jinak naše diskuse stejně nemá smysl, protože jsem a) debilProč?
stejně v linuxu nelze pak k cdromce přistupovat s exkluzivním přístupem, takže to všechno podělává vypalování.Tak teď mě sereš ještě víc.
to je teda pekna blbost
GNU/Linux nepouzivaji jenom IT odbornici (nastesti), tudiz ne kazdy se muze podilet na jeho vyvojiZaprvé, že někdo není programátor, neznamená, že se nemůže podílet. Zadruhé, dodávat zadarmo software pro lidi, co nijak nepřispívají, není povinnost. Spíš je to něco jako charita (pokud ne pouze vedlejší efekt). Tzn celý tenhle přístup s tím "já nemůžu přispívat a vy mi to musíte všecko udělat" vede jenom na to, že člověk ztrácí zkušenější přátele, protože oni zjistí, že už na něj nemají čas.
to, ze jsou i uzivatelsky velice privetive distribuce dostupne zdarma je jeho plus.S tím souhlasím, i když trochu z jiného pohledu.
"Linuxove" firmy nevydelavaji na domacich uzivatelych, ale predevsim na firemnich klientech a servrech, resp. se sluzbami kolem systemu jako je podpora.Linuxové firmy často do Linuxu nějakým způsobem přispívají. Platící zákazníci zase přispívají těm firmám a jejich prostřednictvím na vývoj Linuxu (mimojiné :)).
do 2 rokov reinstallAno, uživatel prase opravdu musí OS často přeinstalovat (nezávisí ani na OS), protože je prostě prase a systém prasí, jak může. Já Windows nepřeinstalovával, ani nepamatuju. Dneska jsem však musel mazat blbuntu ve virtuální mašině. Je to sice nějaká alpha/beta, ale aby mi synaptics stáhnul balíčky, instaloval je a pak mi v polovině "nastavovování" oznámil dpkg: database locked (protože ji dementně "odemknul" a zamknul ji mezi tím ubuntí update tool), na to nemám nervy obzvláště po nedávném odmítání se spustit a nutnosti na to dávat strace, protože to ani neřekne, co tomu vadí.
). Jinak nějaký Franta z horní dolní si chce aktualizovat software, protože je nadržený z výhod linuxu - balíčkovač aktualizuje SW, né jen ten "základ" - pak aktualizuje a baf, hláška, co mu nic neřekne, popř. hláška vůbec žádná.