Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 3. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Průkopnická firma FingerWorks kolem roku 2000 vyvinula vícedotykové trackpady s gesty a klávesnice jako TouchStream LP. V roce 2005 ji koupil Apple, výrobu těchto produktů ukončil a dotykové technologie využil při vývoji iPhone. Multiplatformní projekt Apple Magic TouchstreamLP nyní implementuje funkcionalitu TouchStream LP na současném Apple Magic Trackpad, resp. jejich dvojici. Diskuze k vydání probíhá na Redditu.
Byla vydána nová verze 10.3 sady aplikací pro SSH komunikaci OpenSSH. Přináší řadu bezpečnostních oprav, vylepšení funkcí a oprav chyb.
Cloudflare představil open source redakční systém EmDash. Jedná se o moderní náhradu WordPressu, která řeší bezpečnost pluginů. Administrátorské rozhraní lze vyzkoušet na EmDash Playground.
Bratislava OpenCamp 2026 zverejnil program a spustil registráciu. Štvrtý ročník komunitnej konferencie o otvorených technológiách prinesie 19 prednášok na rôzne technologické témy. Konferencia sa uskutoční v sobotu 25. apríla 2026 v priestoroch FIIT STU v Bratislave.
Na iVysílání lze zhlédnout všechny díly kultovního sci-fi seriálu Červený trpaslík.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl v březnu 5,33 % (Windows -4,28 %, OSX +1,19 %, Linux +3,10 %). Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 24,48 %. Procesor AMD používá 67,48 % hráčů na Linuxu.
Společnost Apple slaví padesáté narozeniny. Založena byla 1. dubna 1976.
FreeTube, desktopový klient pro YouTube využívající lokální API, byl vydán ve verzi 0.24.0. Toto velké opravné vydání implementuje SABR (Server-Based Adaptive Bit Rate), což řeší část nedávných problémů s načítáním videí z YouTube, a aktualizuje základní komponenty jako Electron nebo přehrávač Shaka Player.
Je tu opět apríl. O víkendu zmizel kamion s 12 tunami tyčinek KitKat. Firmy to využívají k aprílovým žertům. Groupon má super akci. Koupíte 1 tyčinku a dostanete 100 zdarma. Ryanair si přelepil letadla. Šéf Outlooku se ptá, proč mají v baráku 14 beden tyčinek KitKat (𝕏). Prusa Research představuje Prusa Pro ACU a vysvětluje proč přílišné sušení škodí vaším filamentům. Telefon Sony Xperia má miliónnásobný zoom (𝕏). PC.net představil Super Ultrabox 2600 se zajímavými parametry. Další aprílové novinky například na April Fools' Day On The Web.
Potřebujete ovládat otevírání oken ve skleníku podle teploty a vlhkosti? Chcete vědět, jakou máte teplotu v lednici? Hodil by se vám ukazatel vzdálenosti auta od zdi ve vaší garáži? Chcete vědět, kde je vaše auto nebo jízdní kolo? Na všechno toto existují nějaká hotová zařízení, která můžete nějak přiohnout – nebo si můžete postavit vlastní! Nejspíš to nebude lepší, levnější ani hezčí než to, co seženete v obchodě, ale postavíte si to sami, přesně na míru, a něco se přitom naučíte! Spoustu takových věcí, a ještě mnohem víc, si postavíte s Arduinem. Stačí jen vědět, jak na to! Přijďte 19.9. na workshop Arduino 101 do Industra v Brně.
Tiskni
Sdílej:
A navíc, používat C++ pro mikrokontroler - to mohl vymyslet jen opravdový debil!A proto je avr-g++ v Ubuntu 4.10, rok před vznikem Arduina.
Už jen proto, že to vysává potenciál, aby někdo např. pro stejný harware přišel s úplně jiným konceptem psaní SW. A tom, že integrovat to do "jednoho pravého a správného IDE" je totální blbost, nemluvě.Nevím, jaké Arduino používáš ty, ale já ho používám jak se svým hardware, tak s Vimem aniž bych Arduino IDE vůbec spustil. Asi jsem kouzelník nebo hardcore hacker. 4) Takže se vyhýbáš i Raspberry Pi? To je ale dementní způsob uvažování.
2) Neviem čo myslel autor ale C++ pre arduino nie je kompletné keďže nietoré veci by sa tam implementovali dosť blbo. Okrem toho mi vadí to, že sa C++ skrýva za .ino skratku, prechrúme sa preprocesorom a ak je nebodaj chyba niekde v knižnici alebo môj kód spôsobí chybu v knižnici tak si s chybovou hláškou môžem maximálne tak ...
Okrem toho mi vadí jediné správne (TM) IDE na vývoj. Je síce možné vyvíjať vo vime (v bývalej práci som takto písal), ale časti build systému arduina tam stále musia byť kvôli blbému .ino.
4) Nemám rád monopolizáciu. Raspberry nie je najvýkonnejšie, nemá najlepšie parametre, nemá najlepší pomer cena / výkon ... ale aj tak to každý používa. Prevalcovalo to menších výrobcov pretože boli prví. Podobne ako MS prevalcoval ostatné systémy na desktope.
prechrúme sa preprocesorom a ak je nebodaj chyba niekde v knižnici alebo môj kód spôsobí chybu v knižnici tak si s chybovou hláškou môžem maximálne tak ...OK, to jsem ještě nepotkal.
Raspberry nie je najvýkonnejšie, nemá najlepšie parametre, nemá najlepší pomer cena / výkonTak mi něco ukaž. Jediné jiné, co jsem našel, je OrangePi PC, na které čekám, jestli přijde z Číny. Use-cases: sbírání relativně malých dat a jejich posílání po 3G, příjem různých věcí s rtl-sdr.
Odroid, banana pi, olinuxino lime ... samozrejme nehovorím o celkovej cene, ale pomere cena/výkon. Nové raspberry to síce zlepšilo, ale natívna sata je natívna sata atď. Ak ide zase o nejaké riadenie, zbieranie údajov ... tak tam je raspberry kanón na vrabca a bežne stačí niečo s iMX233 za nižšiu cenu než raspberry.
Odroid, banana pi, olinuxino limeBanán je dual-core a olinuxino lime single-core podobné architektury jako čtyřjádrové RPi. Odroid je rychlejší, ale cenově jinde.
tak tam je raspberry kanón na vrabca a bežne stačí niečo s iMX233 za nižšiu cenu než raspberryZ toho? Tak to jsem si vybral iMX233-OLinuXino-MINI (k těm nižším bych musel připojovat USB hub - takže by to bylo sice o 300 levnější než RPi, ale za 150 hub). Jenže je dražší než RPi a nějak to nemá ethernet. Kdybych ethernet a víc USB nepotřeboval, můžu si koupit RPi A a zase to nevyjde levněji.
Nezáleží len na počte jadier. Ja vidím často ľudí používať raspberry ako NAS kde má žalostne pomalý prístup na disk a žalostne pomalý ethernet.
Ja vidím často ľudí používať raspberry ako NAS kde má žalostne pomalý prístup na disk a žalostne pomalý ethernet.Ale prohlášení, na které jsem reagoval, vypadalo, že platí pro všechny případy.
) a navíc má AVR tu výhodu, že můžeš přesně načasovat určitý algoritmus (samozřejmě psaný v asembleru). U „vyšších“ procesorů tohle není možné (protože pipeline+chache...)
AVR je pro spoustu aplikací naprosto dostatečně výkonný stroj, protože ve světě embedded zařízení a IoT a podobných zločinů není všechno binární – buď enterprise aplikace v Javě / C++ a zpracování videa v reálném čase, nebo pitomost. Naopak, pro velké množství aplikací je výkon osmibitu na 16MHz nejen dostatečný, ale i vhodný. Namátkou aplikace, o které jsem se bavil tuhle: sledování kontejnerů se zbožím.Jo, zrovna jednu takovou věc řeším. Začalo to jako projekt, na který bude AVR bohatě stačit, a pak si ten člověk vymyslel další featury a najednou to nestačí. Co s tím? Portovat hotový kód na úplně jiný procesor? Strávit další čas optimalizací? Přitom kdyby se už na začátku vzal levnější(!) ARM s několikanásobně vyššími parametry, nikdo nic neřeší.
Díky tomu vydrží na jednu baterku třeba dva roky.…protože výkonnější procesory na rozdíl od AVR neumí deep sleep. Aha.