Byl vydán Mozilla Firefox 143.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově se Firefox při ukončování anonymního režimu zeptá, zda chcete smazat stažené soubory. Dialog pro povolení přístupu ke kameře zobrazuje náhled. Obzvláště užitečné při přepínání mezi více kamerami. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 143 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 43 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 21. října.
Multiplatformní emulátor terminálu Ghostty byl vydán ve verzi 1.2 (𝕏, Mastodon). Přehled novinek, vylepšení a nových efektů v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 4.5 (𝕏, Bluesky, Mastodon) multiplatformního open source herního enginu Godot (Wikipedie, GitHub). Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 3.0 (Mastodon) nástroje pro záznam a sdílení terminálových sezení asciinema (GitHub). S novou verzí formátu záznamu asciicast v3, podporou live streamingu a především kompletním přepisem z Pythonu do Rustu.
Canonical oznámil, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie) v Ubuntu.
Tržní hodnota americké společnosti Alphabet, která je majitelem internetového vyhledávače Google, dnes poprvé překonala hranici tří bilionů dolarů (62,1 bilionu Kč). Alphabet se připojil k malé skupině společností, které tuto hranici pokořily. Jsou mezi nimi zatím americké firmy Nvidia, Microsoft a Apple.
Spojené státy a Čína dosáhly dohody ohledně pokračování populární čínské platformy pro sdílení krátkých videí TikTok v USA. V příspěvku na síti Truth Social to dnes naznačil americký prezident Donald Trump. Dosažení rámcové dohody o TikToku vzápětí oznámil americký ministr financí Scott Bessent, který v Madridu jedná s čínskými představiteli o vzájemných obchodních vztazích mezi USA a Čínou. Bessentova slova později potvrdila také čínská strana.
MKVToolNix, tj. sada nástrojů pro práci s formátem (medialnym kontajnerom) Matroska, byl vydán ve verzi 95.0. Podpora přehrávání formátu Matroska míří do Firefoxu [Bug 1422891, Technický popis]. Přehrávání lze již testovat ve Firefoxu Nightly.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 211. sraz, který proběhne v pátek 19. září od 18:00 ve Studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Na srazu proběhne přednáška Jiřího Eischmanna o nové verzi prostředí GNOME 49. Nemáte-li možnost se zúčastnit osobně, přednáškový blok bude opět streamován živě na server VHSky.cz a následně i zpřístupněn záznam.
Potřebujete ovládat otevírání oken ve skleníku podle teploty a vlhkosti? Chcete vědět, jakou máte teplotu v lednici? Hodil by se vám ukazatel vzdálenosti auta od zdi ve vaší garáži? Chcete vědět, kde je vaše auto nebo jízdní kolo? Na všechno toto existují nějaká hotová zařízení, která můžete nějak přiohnout – nebo si můžete postavit vlastní! Nejspíš to nebude lepší, levnější ani hezčí než to, co seženete v obchodě, ale postavíte si to sami, přesně na míru, a něco se přitom naučíte! Spoustu takových věcí, a ještě mnohem víc, si postavíte s Arduinem. Stačí jen vědět, jak na to! Přijďte 19.9. na workshop Arduino 101 do Industra v Brně.
Tiskni
Sdílej:
A navíc, používat C++ pro mikrokontroler - to mohl vymyslet jen opravdový debil!A proto je avr-g++ v Ubuntu 4.10, rok před vznikem Arduina.
Už jen proto, že to vysává potenciál, aby někdo např. pro stejný harware přišel s úplně jiným konceptem psaní SW. A tom, že integrovat to do "jednoho pravého a správného IDE" je totální blbost, nemluvě.Nevím, jaké Arduino používáš ty, ale já ho používám jak se svým hardware, tak s Vimem aniž bych Arduino IDE vůbec spustil. Asi jsem kouzelník nebo hardcore hacker. 4) Takže se vyhýbáš i Raspberry Pi? To je ale dementní způsob uvažování.
2) Neviem čo myslel autor ale C++ pre arduino nie je kompletné keďže nietoré veci by sa tam implementovali dosť blbo. Okrem toho mi vadí to, že sa C++ skrýva za .ino skratku, prechrúme sa preprocesorom a ak je nebodaj chyba niekde v knižnici alebo môj kód spôsobí chybu v knižnici tak si s chybovou hláškou môžem maximálne tak ...
Okrem toho mi vadí jediné správne (TM) IDE na vývoj. Je síce možné vyvíjať vo vime (v bývalej práci som takto písal), ale časti build systému arduina tam stále musia byť kvôli blbému .ino.
4) Nemám rád monopolizáciu. Raspberry nie je najvýkonnejšie, nemá najlepšie parametre, nemá najlepší pomer cena / výkon ... ale aj tak to každý používa. Prevalcovalo to menších výrobcov pretože boli prví. Podobne ako MS prevalcoval ostatné systémy na desktope.
prechrúme sa preprocesorom a ak je nebodaj chyba niekde v knižnici alebo môj kód spôsobí chybu v knižnici tak si s chybovou hláškou môžem maximálne tak ...OK, to jsem ještě nepotkal.
Raspberry nie je najvýkonnejšie, nemá najlepšie parametre, nemá najlepší pomer cena / výkonTak mi něco ukaž. Jediné jiné, co jsem našel, je OrangePi PC, na které čekám, jestli přijde z Číny. Use-cases: sbírání relativně malých dat a jejich posílání po 3G, příjem různých věcí s rtl-sdr.
Odroid, banana pi, olinuxino lime ... samozrejme nehovorím o celkovej cene, ale pomere cena/výkon. Nové raspberry to síce zlepšilo, ale natívna sata je natívna sata atď. Ak ide zase o nejaké riadenie, zbieranie údajov ... tak tam je raspberry kanón na vrabca a bežne stačí niečo s iMX233 za nižšiu cenu než raspberry.
Odroid, banana pi, olinuxino limeBanán je dual-core a olinuxino lime single-core podobné architektury jako čtyřjádrové RPi. Odroid je rychlejší, ale cenově jinde.
tak tam je raspberry kanón na vrabca a bežne stačí niečo s iMX233 za nižšiu cenu než raspberryZ toho? Tak to jsem si vybral iMX233-OLinuXino-MINI (k těm nižším bych musel připojovat USB hub - takže by to bylo sice o 300 levnější než RPi, ale za 150 hub). Jenže je dražší než RPi a nějak to nemá ethernet. Kdybych ethernet a víc USB nepotřeboval, můžu si koupit RPi A a zase to nevyjde levněji.
Nezáleží len na počte jadier. Ja vidím často ľudí používať raspberry ako NAS kde má žalostne pomalý prístup na disk a žalostne pomalý ethernet.
Ja vidím často ľudí používať raspberry ako NAS kde má žalostne pomalý prístup na disk a žalostne pomalý ethernet.Ale prohlášení, na které jsem reagoval, vypadalo, že platí pro všechny případy.
AVR je pro spoustu aplikací naprosto dostatečně výkonný stroj, protože ve světě embedded zařízení a IoT a podobných zločinů není všechno binární – buď enterprise aplikace v Javě / C++ a zpracování videa v reálném čase, nebo pitomost. Naopak, pro velké množství aplikací je výkon osmibitu na 16MHz nejen dostatečný, ale i vhodný. Namátkou aplikace, o které jsem se bavil tuhle: sledování kontejnerů se zbožím.Jo, zrovna jednu takovou věc řeším. Začalo to jako projekt, na který bude AVR bohatě stačit, a pak si ten člověk vymyslel další featury a najednou to nestačí. Co s tím? Portovat hotový kód na úplně jiný procesor? Strávit další čas optimalizací? Přitom kdyby se už na začátku vzal levnější(!) ARM s několikanásobně vyššími parametry, nikdo nic neřeší.
Díky tomu vydrží na jednu baterku třeba dva roky.…protože výkonnější procesory na rozdíl od AVR neumí deep sleep. Aha.