Firma X zaslala předžalobní výzvu vývojáři projektu Nitter (Wikipedia), open-source alternativního frontendu k sociální síti X (ex-Twitter), a provozovatelům instancí jako XCancel, které umožňovaly číst příspěvky bez přihlášení, reklam a javascriptu. Údajně se dopouštějí „sběru dat“. Zdrojový kód Nitteru vývojář archivoval. Vývoj již dříve přerušil v roce 2024 po tehdejším omezení API X. X je dceřiná společnost SpaceXAI Elona Muska, provozující mj. kontroverzního chatbota Grok.
Bylo vydáno Ubuntu 26.04.1 LTS, tj. první opravné vydání Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2025 (pdf). Incidentů ubylo, sofistikovanost útočníků roste.
Open source softwarový stack AMD ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán v nové major verzi 10.0. S ROCm.AI. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Finanční skupina Partners se stala minulou neděli obětí kybernetického útoku, při kterém se útočníci dostali k některým osobním údajům klientů. Společnost o tom informovala ve čtvrtek. Ujišťuje, že peníze klientů nejsou v ohrožení. „Kybernetický útok zasáhl část IT infrastruktury naší společnosti. Ihned po zjištění útoku jsme s pomocí externích bezpečnostních odborníků začali intenzivně pracovat na minimalizaci škod. Útočníci se
… více »Americká technologická společnost Meta Platforms se dohodla, že zaplatí až zhruba 18 miliard dolarů (asi 373 miliard Kč) za mimosoudní urovnání sporu o závislosti dětí na sociálních sítích a provede významné změny pro jejich používání mladistvými. Téměř tři desítky států USA firmu v roce 2023 obvinily z toho, že sítě Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí vyvolávaly závislost, a zatajovala tyto dopady před veřejností. Firma se
… více »Byl publikován aktuální přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Blíží se vydání podporující čipy M3. Vývojáře lze podpořit na GitHub Sponsors a Open Collective.
Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
Potřebujete ovládat otevírání oken ve skleníku podle teploty a vlhkosti? Chcete vědět, jakou máte teplotu v lednici? Hodil by se vám ukazatel vzdálenosti auta od zdi ve vaší garáži? Chcete vědět, kde je vaše auto nebo jízdní kolo? Na všechno toto existují nějaká hotová zařízení, která můžete nějak přiohnout – nebo si můžete postavit vlastní! Nejspíš to nebude lepší, levnější ani hezčí než to, co seženete v obchodě, ale postavíte si to sami, přesně na míru, a něco se přitom naučíte! Spoustu takových věcí, a ještě mnohem víc, si postavíte s Arduinem. Stačí jen vědět, jak na to! Přijďte 19.9. na workshop Arduino 101 do Industra v Brně.
Tiskni
Sdílej:
A navíc, používat C++ pro mikrokontroler - to mohl vymyslet jen opravdový debil!A proto je avr-g++ v Ubuntu 4.10, rok před vznikem Arduina.
Už jen proto, že to vysává potenciál, aby někdo např. pro stejný harware přišel s úplně jiným konceptem psaní SW. A tom, že integrovat to do "jednoho pravého a správného IDE" je totální blbost, nemluvě.Nevím, jaké Arduino používáš ty, ale já ho používám jak se svým hardware, tak s Vimem aniž bych Arduino IDE vůbec spustil. Asi jsem kouzelník nebo hardcore hacker. 4) Takže se vyhýbáš i Raspberry Pi? To je ale dementní způsob uvažování.
2) Neviem čo myslel autor ale C++ pre arduino nie je kompletné keďže nietoré veci by sa tam implementovali dosť blbo. Okrem toho mi vadí to, že sa C++ skrýva za .ino skratku, prechrúme sa preprocesorom a ak je nebodaj chyba niekde v knižnici alebo môj kód spôsobí chybu v knižnici tak si s chybovou hláškou môžem maximálne tak ...
Okrem toho mi vadí jediné správne (TM) IDE na vývoj. Je síce možné vyvíjať vo vime (v bývalej práci som takto písal), ale časti build systému arduina tam stále musia byť kvôli blbému .ino.
4) Nemám rád monopolizáciu. Raspberry nie je najvýkonnejšie, nemá najlepšie parametre, nemá najlepší pomer cena / výkon ... ale aj tak to každý používa. Prevalcovalo to menších výrobcov pretože boli prví. Podobne ako MS prevalcoval ostatné systémy na desktope.
prechrúme sa preprocesorom a ak je nebodaj chyba niekde v knižnici alebo môj kód spôsobí chybu v knižnici tak si s chybovou hláškou môžem maximálne tak ...OK, to jsem ještě nepotkal.
Raspberry nie je najvýkonnejšie, nemá najlepšie parametre, nemá najlepší pomer cena / výkonTak mi něco ukaž. Jediné jiné, co jsem našel, je OrangePi PC, na které čekám, jestli přijde z Číny. Use-cases: sbírání relativně malých dat a jejich posílání po 3G, příjem různých věcí s rtl-sdr.
Odroid, banana pi, olinuxino lime ... samozrejme nehovorím o celkovej cene, ale pomere cena/výkon. Nové raspberry to síce zlepšilo, ale natívna sata je natívna sata atď. Ak ide zase o nejaké riadenie, zbieranie údajov ... tak tam je raspberry kanón na vrabca a bežne stačí niečo s iMX233 za nižšiu cenu než raspberry.
Odroid, banana pi, olinuxino limeBanán je dual-core a olinuxino lime single-core podobné architektury jako čtyřjádrové RPi. Odroid je rychlejší, ale cenově jinde.
tak tam je raspberry kanón na vrabca a bežne stačí niečo s iMX233 za nižšiu cenu než raspberryZ toho? Tak to jsem si vybral iMX233-OLinuXino-MINI (k těm nižším bych musel připojovat USB hub - takže by to bylo sice o 300 levnější než RPi, ale za 150 hub). Jenže je dražší než RPi a nějak to nemá ethernet. Kdybych ethernet a víc USB nepotřeboval, můžu si koupit RPi A a zase to nevyjde levněji.
Nezáleží len na počte jadier. Ja vidím často ľudí používať raspberry ako NAS kde má žalostne pomalý prístup na disk a žalostne pomalý ethernet.
Ja vidím často ľudí používať raspberry ako NAS kde má žalostne pomalý prístup na disk a žalostne pomalý ethernet.Ale prohlášení, na které jsem reagoval, vypadalo, že platí pro všechny případy.
) a navíc má AVR tu výhodu, že můžeš přesně načasovat určitý algoritmus (samozřejmě psaný v asembleru). U „vyšších“ procesorů tohle není možné (protože pipeline+chache...)
AVR je pro spoustu aplikací naprosto dostatečně výkonný stroj, protože ve světě embedded zařízení a IoT a podobných zločinů není všechno binární – buď enterprise aplikace v Javě / C++ a zpracování videa v reálném čase, nebo pitomost. Naopak, pro velké množství aplikací je výkon osmibitu na 16MHz nejen dostatečný, ale i vhodný. Namátkou aplikace, o které jsem se bavil tuhle: sledování kontejnerů se zbožím.Jo, zrovna jednu takovou věc řeším. Začalo to jako projekt, na který bude AVR bohatě stačit, a pak si ten člověk vymyslel další featury a najednou to nestačí. Co s tím? Portovat hotový kód na úplně jiný procesor? Strávit další čas optimalizací? Přitom kdyby se už na začátku vzal levnější(!) ARM s několikanásobně vyššími parametry, nikdo nic neřeší.
Díky tomu vydrží na jednu baterku třeba dva roky.…protože výkonnější procesory na rozdíl od AVR neumí deep sleep. Aha.