Richard Biener oznámil vydání verze 16.1 (16.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 16. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
Zulip Server z open source komunikační platformy Zulip (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 12.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Před 30 lety, tj. v úterý 30. dubna 1996, byl spuštěn Seznam.cz.
Byly zpracovány a zveřejněny všechny videozáznamy, které stojí za zveřejnění, z konference FOSDEM 2026.
Od úterý 28. dubna musí nově uváděné notebooky v Evropské unii podporovat nabíjení přes USB-C. Jednotná nabíječka byla schválena Evropským parlamentem v říjnu 2022.
Byly publikovány informace o kritické zranitelnosti CVE-2026-31431 pojmenované Copy Fail v Linuxu, konkrétně v kryptografii (AF_ALG). Běžný uživatel může získat práva roota (lokální eskalaci práv). Na všech distribucích Linuxu vydaných od roku 2017. Pomocí 732bajtového skriptu. V upstreamu je již opraveno. Zranitelnost byla nalezena pomocí AI Xint Code.
Textový editor Zed dospěl do verze 1.0. Představení v příspěvku na blogu.
Vývojáři svobodného 3D softwaru Blender představili (𝕏, Mastodon, Bluesky) nejnovějšího firemního sponzora Blenderu. Je ním společnost Anthropic stojící za AI Claude a úroveň sponzoringu je Patron, tj. minimálně 240 tisíc eur ročně. Anthropic oznámil sponzorství v tiskové zprávě Claude for Creative Work.
VNC server wayvnc pro Wayland kompozitory postavené nad wlroots - ne GNOME, KDE nebo Weston - byl vydán ve verzi 0.10.0. Vydána byla také verze 1.0.0 související knihovny neatvnc.
Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 44. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách
… více »Potřebujete ovládat otevírání oken ve skleníku podle teploty a vlhkosti? Chcete vědět, jakou máte teplotu v lednici? Hodil by se vám ukazatel vzdálenosti auta od zdi ve vaší garáži? Chcete vědět, kde je vaše auto nebo jízdní kolo? Na všechno toto existují nějaká hotová zařízení, která můžete nějak přiohnout – nebo si můžete postavit vlastní! Nejspíš to nebude lepší, levnější ani hezčí než to, co seženete v obchodě, ale postavíte si to sami, přesně na míru, a něco se přitom naučíte! Spoustu takových věcí, a ještě mnohem víc, si postavíte s Arduinem. Stačí jen vědět, jak na to! Přijďte 19.9. na workshop Arduino 101 do Industra v Brně.
Tiskni
Sdílej:
A navíc, používat C++ pro mikrokontroler - to mohl vymyslet jen opravdový debil!A proto je avr-g++ v Ubuntu 4.10, rok před vznikem Arduina.
Už jen proto, že to vysává potenciál, aby někdo např. pro stejný harware přišel s úplně jiným konceptem psaní SW. A tom, že integrovat to do "jednoho pravého a správného IDE" je totální blbost, nemluvě.Nevím, jaké Arduino používáš ty, ale já ho používám jak se svým hardware, tak s Vimem aniž bych Arduino IDE vůbec spustil. Asi jsem kouzelník nebo hardcore hacker. 4) Takže se vyhýbáš i Raspberry Pi? To je ale dementní způsob uvažování.
2) Neviem čo myslel autor ale C++ pre arduino nie je kompletné keďže nietoré veci by sa tam implementovali dosť blbo. Okrem toho mi vadí to, že sa C++ skrýva za .ino skratku, prechrúme sa preprocesorom a ak je nebodaj chyba niekde v knižnici alebo môj kód spôsobí chybu v knižnici tak si s chybovou hláškou môžem maximálne tak ...
Okrem toho mi vadí jediné správne (TM) IDE na vývoj. Je síce možné vyvíjať vo vime (v bývalej práci som takto písal), ale časti build systému arduina tam stále musia byť kvôli blbému .ino.
4) Nemám rád monopolizáciu. Raspberry nie je najvýkonnejšie, nemá najlepšie parametre, nemá najlepší pomer cena / výkon ... ale aj tak to každý používa. Prevalcovalo to menších výrobcov pretože boli prví. Podobne ako MS prevalcoval ostatné systémy na desktope.
prechrúme sa preprocesorom a ak je nebodaj chyba niekde v knižnici alebo môj kód spôsobí chybu v knižnici tak si s chybovou hláškou môžem maximálne tak ...OK, to jsem ještě nepotkal.
Raspberry nie je najvýkonnejšie, nemá najlepšie parametre, nemá najlepší pomer cena / výkonTak mi něco ukaž. Jediné jiné, co jsem našel, je OrangePi PC, na které čekám, jestli přijde z Číny. Use-cases: sbírání relativně malých dat a jejich posílání po 3G, příjem různých věcí s rtl-sdr.
Odroid, banana pi, olinuxino lime ... samozrejme nehovorím o celkovej cene, ale pomere cena/výkon. Nové raspberry to síce zlepšilo, ale natívna sata je natívna sata atď. Ak ide zase o nejaké riadenie, zbieranie údajov ... tak tam je raspberry kanón na vrabca a bežne stačí niečo s iMX233 za nižšiu cenu než raspberry.
Odroid, banana pi, olinuxino limeBanán je dual-core a olinuxino lime single-core podobné architektury jako čtyřjádrové RPi. Odroid je rychlejší, ale cenově jinde.
tak tam je raspberry kanón na vrabca a bežne stačí niečo s iMX233 za nižšiu cenu než raspberryZ toho? Tak to jsem si vybral iMX233-OLinuXino-MINI (k těm nižším bych musel připojovat USB hub - takže by to bylo sice o 300 levnější než RPi, ale za 150 hub). Jenže je dražší než RPi a nějak to nemá ethernet. Kdybych ethernet a víc USB nepotřeboval, můžu si koupit RPi A a zase to nevyjde levněji.
Nezáleží len na počte jadier. Ja vidím často ľudí používať raspberry ako NAS kde má žalostne pomalý prístup na disk a žalostne pomalý ethernet.
Ja vidím často ľudí používať raspberry ako NAS kde má žalostne pomalý prístup na disk a žalostne pomalý ethernet.Ale prohlášení, na které jsem reagoval, vypadalo, že platí pro všechny případy.
) a navíc má AVR tu výhodu, že můžeš přesně načasovat určitý algoritmus (samozřejmě psaný v asembleru). U „vyšších“ procesorů tohle není možné (protože pipeline+chache...)
AVR je pro spoustu aplikací naprosto dostatečně výkonný stroj, protože ve světě embedded zařízení a IoT a podobných zločinů není všechno binární – buď enterprise aplikace v Javě / C++ a zpracování videa v reálném čase, nebo pitomost. Naopak, pro velké množství aplikací je výkon osmibitu na 16MHz nejen dostatečný, ale i vhodný. Namátkou aplikace, o které jsem se bavil tuhle: sledování kontejnerů se zbožím.Jo, zrovna jednu takovou věc řeším. Začalo to jako projekt, na který bude AVR bohatě stačit, a pak si ten člověk vymyslel další featury a najednou to nestačí. Co s tím? Portovat hotový kód na úplně jiný procesor? Strávit další čas optimalizací? Přitom kdyby se už na začátku vzal levnější(!) ARM s několikanásobně vyššími parametry, nikdo nic neřeší.
Díky tomu vydrží na jednu baterku třeba dva roky.…protože výkonnější procesory na rozdíl od AVR neumí deep sleep. Aha.