OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Často se neměnným systémům s kontejnerizovanými aplikacemi vyčítá, že jsou náročnější na množství místa na disku. Jorge Castro se rozhodl udělat srovnání Fedora Workstation a Fedora Silverblue, aby si ověřil, jestli to je pravda a jak velký problém to představuje. Když oba systémy nainstaloval, varianta Workstation zabírala 3 GB, Silverblue 6,8 GB. To je docela podstatný rozdí, ale jak Jorge poznamenává, nikdo nepoužívá systém ve výchozí instalaci. Rozhodl se tedy nainstalovat 10 populárních aplikací (LibreOffice, OBS, Steam, Blender, Thunderbird, Krita, Kdenlive, VLC, GIMP, Discord). Do Workstation instaloval aplikace v RPM balíčcích, do Silverblue ve Flatpaku. Po jejich instalaci byl rozdíl mezi Workstation a Silverblue podstatně menší: 7,1 vs 8,3 GB.
Tiskni
Sdílej:
a díky tomu jdou centrálně řešit i bezpečnostní chybyAno, jdou třeba centrálně zavést do všech programů, mňam dpč.
v distribučních repozitářích jsou ty závislosti vnucenéProgramator muze linkovat staticky custom verzi, uzivatel muze pres LD_PRELOAD natahnout custom verzi...
Aby měl aktuální verzi, uživatel skončí u nějakého repozitáře třetí stranyKdyz uzivatel chce rolling, tak si vybere rolling distro. Kdyz si chce zasvinit stabilni system neduveryhodnyma repama, tak si ho zasvini.
to není nijak izolované od zbytku systémuCoz flatpak neresi nijak. Je to jen fancy gzip s dobrou reklamou.
Programator muze linkovat staticky custom verziJsou distribuce, které vám takový software v repozitářích nepovolí.
Kdyz uzivatel chce rolling, tak si vybere rolling distro.Je těžké pochopit, že existuje hodně uživatelů, kteří chtějí mít stabilní systém, ale nejnovější aplikace? Cena za to, abych mohl mít nejnovější třeba GIMP, by neměla být to, že se mi bude pod rukama neustále měnit všechno.
Coz flatpak neresi nijak. Je to jen fancy gzip s dobrou reklamou.Děláte, jak kdyby to byl bundle v archivu, který rozbalíte a běží vám v systému jako jakákoliv jiná aplikace. Můžeme se tady bavit o tom, jak je ta která aplikace ve flatpaku izolovaná, některé ke svému běhu potřebují celkem široká práva, ale průměrná aplikace ve Flatpaku běží v podstatně izolovanějším prostředí než aplikace nainstalovaná z distribučního balíčku.