Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Byla vydána Java 25 / JDK 25. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 18. Jedná se o LTS verzi.
Věra Pohlová před 26 lety: „Tyhle aféry každého jenom otravují. Já bych všechny ty internety a počítače zakázala“. Jde o odpověď na anketní otázku deníku Metro vydaného 17. září 1999 na téma zneužití údajů o sporožirových účtech klientů České spořitelny.
Často se neměnným systémům s kontejnerizovanými aplikacemi vyčítá, že jsou náročnější na množství místa na disku. Jorge Castro se rozhodl udělat srovnání Fedora Workstation a Fedora Silverblue, aby si ověřil, jestli to je pravda a jak velký problém to představuje. Když oba systémy nainstaloval, varianta Workstation zabírala 3 GB, Silverblue 6,8 GB. To je docela podstatný rozdí, ale jak Jorge poznamenává, nikdo nepoužívá systém ve výchozí instalaci. Rozhodl se tedy nainstalovat 10 populárních aplikací (LibreOffice, OBS, Steam, Blender, Thunderbird, Krita, Kdenlive, VLC, GIMP, Discord). Do Workstation instaloval aplikace v RPM balíčcích, do Silverblue ve Flatpaku. Po jejich instalaci byl rozdíl mezi Workstation a Silverblue podstatně menší: 7,1 vs 8,3 GB.
Tiskni
Sdílej:
a díky tomu jdou centrálně řešit i bezpečnostní chybyAno, jdou třeba centrálně zavést do všech programů, mňam dpč.
v distribučních repozitářích jsou ty závislosti vnucenéProgramator muze linkovat staticky custom verzi, uzivatel muze pres LD_PRELOAD natahnout custom verzi...
Aby měl aktuální verzi, uživatel skončí u nějakého repozitáře třetí stranyKdyz uzivatel chce rolling, tak si vybere rolling distro. Kdyz si chce zasvinit stabilni system neduveryhodnyma repama, tak si ho zasvini.
to není nijak izolované od zbytku systémuCoz flatpak neresi nijak. Je to jen fancy gzip s dobrou reklamou.
Programator muze linkovat staticky custom verziJsou distribuce, které vám takový software v repozitářích nepovolí.
Kdyz uzivatel chce rolling, tak si vybere rolling distro.Je těžké pochopit, že existuje hodně uživatelů, kteří chtějí mít stabilní systém, ale nejnovější aplikace? Cena za to, abych mohl mít nejnovější třeba GIMP, by neměla být to, že se mi bude pod rukama neustále měnit všechno.
Coz flatpak neresi nijak. Je to jen fancy gzip s dobrou reklamou.Děláte, jak kdyby to byl bundle v archivu, který rozbalíte a běží vám v systému jako jakákoliv jiná aplikace. Můžeme se tady bavit o tom, jak je ta která aplikace ve flatpaku izolovaná, některé ke svému běhu potřebují celkem široká práva, ale průměrná aplikace ve Flatpaku běží v podstatně izolovanějším prostředí než aplikace nainstalovaná z distribučního balíčku.