Po .deb balíčcích Mozilla nově poskytuje také .rpm balíčky Firefoxu Nightly.
Vývojové prostředí IntelliJ IDEA slaví 25. narozeniny (YouTube).
Vedení společnosti NVIDIA údajně povolilo použití milionů knih ze známého 'warez' archivu Anna's Archive k výcviku umělé inteligence, ačkoliv vědělo, že archiv tyto knihy nezískal legální cestou. Žaloba, ve které se objevují i citace interních dokumentů společnosti NVIDIA, tvrdí, že NVIDIA přímo kontaktovala Anna's Archive a požadovala vysokorychlostní přístup k datům knihovny.
Grafický správce balíčků Myrlyn pro SUSE a openSUSE, původně YQPkg, dospěl do stabilní verze 1.0.0. Postaven je nad libzypp a Qt 6. Projekt začal na SUSE Hack Weeku 24.
Vývojáři se podařilo vytvořit patch pro Wine, díky kterému je možné na linuxovém stroji nainstalovat a spustit Adobe Photoshop (testováno s verzemi Photoshopu PS2021 a PS2025). Dalším patchem se podařilo umožnit dokonce instalaci téměř celého Adobe Creative Cloud Collection 2023, vyjma aplikací Adobe XD a Adobe Fresco. Patch řeší kompatibilitu s windowsovými subsystémy MSHTML - jádrem prohlížeče Internet exporer, a MSXML3 - parserem
… více »Hackeři zaútočili na portál veřejných zakázek a vyřadili ho z provozu. Systém, ve kterém musí být ze zákona sdíleny informace o veřejných zakázkách, se ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nyní pokouší co nejdříve zprovoznit. Úřad o tom informoval na svém webu a na sociálních sítích. Portál slouží pro sdílení informací mezi zadavateli a dodavateli veřejných zakázek.
Javascriptová knihovna jQuery (Wikipedie) oslavila 20. narozeniny, John Resig ji představil v lednu 2006 na newyorském BarCampu. Při této příležitosti byla vydána nová major verze 4.0.0.
Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
ITBiz píše o bezpečnostních problémech systému datových schránek. Mezitím pokračuje projekt AbcLinuxu a Liberixu pro vytvoření open source řešení přístupu k datovým schránkám. Na kontě pro odměny je již téměř 80 tisíc korun.
Tiskni
Sdílej:
Není černé a bílé. Právníci mohou být i z Plzně, anonym může být např. ústavní soudce a itbiz prostě je informačně prázdný server.Právníci mohou být černí i bílí, anonym může být černý i bílý a itbiz prostě je černý. Skoro bych řekl, že si malinko odporuješ.
EPR je definován občanským soudním řádem, par. 174a 99/1963 Sb.
IMHO je elektronický platební rozkaz institut poněkud mimoběžný s institutem datových schránek - už proto, že tu byl podstatně dřív.
Pro EPR stejně jako pro klasický platební rozkaz je nemožné aplikovat náhradní doručení (par 173 příslušného zákona)
Pravda pravdoucí.
O tomto "fakt" již bylo napsáno spousta, např. http://www.pc-politika.cz/e-gover-elektronicky-platebni-rozkaz-rn1138.htm
No tohle nebyl úplně nejlepší příklad, protože na odkazované stránce se uvádí:
U Elektronikcého platebního rozkazu je třeba dát pozor na způsob jeho doručování. Ten se liší od papírové formy! Takže - v případě, že jsou splněny výše uvedené podmínky a je zaplacen soudní poplatek, soud vydá elektronický platební rozkaz. A teď je ta odlišnost - Elektronický platební rozkaz musí být doručen žalovanému do vlastních rukou, neboť náhradní doručení je v daném případě vyloučeno.
Což není pravda, v nemožnosti náhradního doručení se platební rozkaz a elektronický platební rozkaz neliší (jak správně uvádíte vy).
§ 49:
(4) Nevyzvedne-li si adresát písemnost (pozn. STM: Určenou do vlastních rukou) ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Doručující orgán po marném uplynutí této lhůty vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky, ledaže soud i bez návrhu vyloučí vhození písemnosti do schránky. Není-li takové schránky, písemnost se vrátí odesílajícímu soudu a vyvěsí se o tom sdělení na úřední desce soudu.
(5) U písemností, u nichž to stanoví zákon, nebo u nichž to nařídil předseda senátu, je vyloučeno doručení podle odstavce 4. Doručující orgán v takovém případě vrátí písemnost odesílajícímu soudu po marném uplynutí lhůty 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí.
6) Doručení písemnosti prostřednictvím veřejné datové sítě se považuje za doručení do vlastních rukou adresáta.
----------
§ 173
(1) Platební rozkaz je třeba doručit žalovanému do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno.
(2) Nelze-li platební rozkaz doručit i jen jednomu ze žalovaných, soud jej usnesením zruší v plném rozsahu. (Pozn. STM: A zahájí normální soudní řízení)
Pro rejpaly: Jsem právník, i když samozřejmě bez patentu na dokonalost...
U platebního rozkazu se však fikce doručení u systému datových schránek neuplatní. Fikce doručení, která nastává desátým dnem od okamžiku, kdy byla datová zpráva dodána do datové schránky adresáta, se uplatní vyjma případů, kdy zvláštní právní předpis vylučuje náhradní doručení. U platebního rozkazu je náhradní doručení vyloučeno občanským soudním řádem.
§173 odst.1) OSŘ: Platební rozkaz je třeba doručit žalovanému do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno.
Už to tu někdo výše citoval. Tahle formulka se používá v OSŘ na více místech takto explicitně.
"náhradní doručení" pak nikde definováno být nemusí
Právníci zcela určitě nejsou "programátory píšícími efektivní kód" a zabugovanost právních norem není zrovna malá. 
Ale IMHO se k tomu dobrat dá výkladem, který není příliš násilný (všemi uváděnými paragrafy se míní paragrafy v OSŘ):
§49 odst. 2) uvádí postup při nezastihnutí adresáta, §49 odst. 4) pak uvádí následek spojený s nevyzvednutím uložené zásilky v úložní lhůtě. "Doručení podle ostavce 4)" je vyloučeno v případech stanovených v §49 odst. 5). Pokud adresát není zastižen (§49 odst. 2)), musí mu být zanechána výzva - ta je definovaná v §50h. O následcích nevyzvednutí písemnosti je adresát ve výzvě poučen pouze tehdy, není-li vyloučeno náhradní doručení (§50h odst. 2). Tím následkem je evidentně míněna fikce doručení definovaná v §49 odst. 4) a absence informace o následcích nevyzvednutí písemnosti dává smysl pouze tehdy pokud následky nenastanou, a ty nenastanou v případech uvedených v §49 odst. 5).
Chápu, že u zkoušky z formální logiky by taková argumentace neměla šanci. Ale právní normy zkrátka jsou zabugované a bez jejich interpretace se bohužel někdy nejde obejít ani u takovýchto čistě technických věcí.
Tato premisa je neplatná
To je sice pravda, ale u směnečného či šekového platebního rozkazu náhradní doručení vyloučeno není, takže jistý prostor k podvodům by se našel (navíc šekový a - zejména - směnečný platební rozkaz jsou o dost silnější kalibr než platební rozkaz prostý).