Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Monaco, používám jej jak v konzoli, tak textovém editoru/IDE 
V Ubuntu mam to, co je v zakladu. Jenom v terminalu mam Terminus a sede pismo na cernem pozadi.
http://www.levien.com/type/myfonts/inconsolata.html
Tedy takle; v konsoli mám DejaVu Mono, v IDE něco jinýho, nevim co...
), ale i v Qt a jinde, jenže prostě nemám čas se s tím babrat. Co se týče monospace, tak to mě pánové výše inspirovali Monacem - vypadá pěkně.Defaultní kernelovský (neznám jméno) na 80x25
, defaultní písmo v urxvt bych si mohl změnit, to je pravda.
Přitom jsem tmavému pozadí dlouho nemohl přijít na chuť. Zpočátku jsem dokonce používal černý text a bílé pozadí, ale zdá se mi, že při delších výpisech se v tom člověk dost ztrácí, pocitově to je nepřehledné. Možná, kdybych dal na pozadí šedou...
Co nejméně unavuje oči?
Co se týče písma, tak jsem nyní vyzkoušel Terminus (zkoušel jsem ho už dříve a nelíbil se mi) a docela se mi líbí, tak jsem ho hned nasadil místo dosavadního DejaVu Sans Mono Book.
Tak v obecné rovině je evidentně modrá/žlutá nejlepší volba, páč naprostá většina lidí nejsou barvoslepí.Tenhle vyrok si muze dovolit nejaka militantni ultrafeministka, ale ne chlap :)
Černobílá je použitelnější pro více lidí, avšak se ztrátou části efektivity u naprosté většiny.efektivita cerne a bile je tak vysoka, ze pochybuji, ze v praxi modra a zluta muze vubec neco prinest v kazdem pripade je naprosto vyhovujici - takze porovnavame naprosto vyhovujici system pro vsechny vidome a system naprosto vyhovujici jen casti populace volba je jasna - a kdyz se rozhlednes kolem sebe, zjistis, ze realita mi dava za pravdu modry a zluty text jsme uz nevidel hodne dlouho - a napsoledy to byloz rejme na nejakem amaterskem ohavne navrzenem webu
krom toho brailovo pismo, i kdyby ses ho naucil, ti rozhodne vyhovovat nebude[citation needed]
modrá a žlutá kravinaSouhlasím. Ale v mojem případě je to nechuť vyvolaná vzpomínkami na utrpení v IDE Turbo Pascalu kdysi na ZŠ a později SŠ.
) tahají hrozně oči a po pár minutách musím vypnout vyhlazování (všude - nejen v linuxu). Jsem jediný nebo je nás takových víc?
P.S. A mám dojem, že nejlépe v tomto módu dopadají právě MS fonty Arial-TimesNew-CourierNew. U většiny ostatních fontů se objevují různé nepravidelnosti v tlouštce čar u jednoho znaku nebo napříč různými znaky stejné velikosti, ...
Tiskni
Sdílej: