Evropská komise obvinila provozovatele čínské platformy TikTok z porušování pravidel EU kvůli netransparentnosti v reklamě. Komise, která v EU plní i funkci antimonopolního úřadu, to dnes uvedla v tiskové zprávě. TikTok, který patří čínské firmě ByteDance, se může k předběžnému nálezu vyjádřit. Pokud ale podezření komise nevyvrátí, hrozí mu pokuta až do šesti procent z ročního globálního obratu.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie), tj. agentura zabezpečující financování svobodného a otevřeného softwaru německou vládou, podpoří GFortran částkou 360 000 eur.
Microsoft hodlá zrušit zhruba tři procenta pracovních míst. Microsoft na konci loňského června zaměstnával kolem 228.000 lidí. Tři procenta z tohoto počtu představují téměř 7000 pracovních míst.
V říjnu loňského roku provedl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) místní šetření u společnosti Seznam.cz. Krajský soud v Brně tento týden konstatoval, že toto šetření bylo nezákonné.
Branch Privilege Injection (CVE-2024-45332, Paper) je nejnovější bezpečnostní problém procesorů Intel. Intel jej řeší ve včerejším opravném vydání 20250512 mikrokódů pro své procesory. Neprivilegovaný uživatel si například může přečíst /etc/shadow (YouTube).
Dle plánu byl vývoj Firefoxu přesunut z Mercurialu na Git. Oficiální repozitář se zdrojovými kódy je na GitHubu.
V terminálovém multiplexoru GNU Screen byly nalezeny a v upstreamu ve verzi 5.0.1 už opraveny bezpečnostních chyby CVE-2025-23395, CVE-2025-46802, CVE-2025-46803, CVE-2025-46804 a CVE-2025-46805. Podrobnosti na blogu SUSE Security Teamu.
Training Solo (Paper, GitHub) je nejnovější bezpečnostní problém procesorů Intel s eIBRS a některých procesorů ARM. Intel vydal opravnou verzi 20250512 mikrokódů pro své procesory.
Byla vydána nová verze 25.05.11 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Svobodný elektronický platební systém GNU Taler (Wikipedie, cgit) byl vydán ve verzi 1.0. GNU Taler chrání soukromí plátců a zároveň zajišťuje, aby byl příjem viditelný pro úřady. S vydáním verze 1.0 byl systém spuštěn ve Švýcarsku.
to nic není, Hulán napíše za den 2 Mb dokonálého a bezchybného kódu a ještě balí modelky !!!Mas namysli kolektiv Hulánů ne? ty nevis ze na tom blogu se podili vic lidi?
Jenže já přečtu i ty 500 stránkové za den dvě a ještě mi zbude spoustu času na další věci.Jo jo .... taky bych chtel mit den dlouhej 80 hodin .......
Aha... teď mi to došlo. Není to jako s tou rybou? Jak ten rybář chytil tááááááákovouhle rybu... no dobře ale táááková byla určitě... no tak ne, ale ještě tři takové a mohl mít slušný oběd :)
Tak trochu Sem tam v nich nějakou stránku přeskočím a když jsou 500 stránkové tak se nevyspím 8 hodin, ale 4. Strávím nad tím spíše 8h jak odhadoval pinhead a sama jsem řekla, že často nic jiného nedělám než čtu. Můžu to zvládnout spoulu s dalšími věcmi, ale není to rozhodně na každý den.
To, že rychle čtu to mi tady někteří mohou portvrdit. Viděli mě.
To by tu byla jiná čísla. (1-50; 50-100; 100-150; 150-200; 200-300; 300+)To by pak - vzhledem k dosavadním výsledkům - byla asi dost jednoznačná anketa :-). 99 procent všech hlasujících by se vešlo do první možnosti.
scarab@Ugly-Elf: ~/virtual > ls -laF|grep 2006|wc -l
98
Tohle je jenom cast, protoze je tam spousta adresaru :)
rádobypisálekto neni jen pisalek, to je i fylozof a myslitel... a ma pravdu
den co den 2 (někdy i 3) knížkyTy asi nebyly moc dlouhé, co? Myslím, že čtu docela rychle, ale více jako 100 stran (1 strana klasické A5 knihy) za hodinu (poctivého čtení každého slova, bez přeskakování) nedám. A když je to náročnější čtivo, tak je to pomalejší. Jak rychle čtete vy?
Keď tvoj mozog zaregistruje paperback, tak sa asi prepne do rýchlejšieho režimu čítania :-PNesmysl, viz níže. Nejde o vazbu, ale o velikost stránek. Je pravda, že u nás se většinou nedělá velké rozlišení mezi paperbackovými a hardbackovými edicemi, protože tu (pro většinu titulů) není dost velký trh na vydávání obojího. Prostě je rozdíl mezi knihou se stejným počtem stran ve formátu A5 a "formát-mass-market-paperbacku". Ale když si mám vybrat, tak nejlépe se mi čte starý hardback, protože nemám rád, když si musím neustále držet stránky, aby byla kniha otevřená.
Navyše ja som žiadny štandardný formát paperbacku nezaregistroval.A v tom je ten problém. U tzv. "mass-market paperbacku" je totiž téměř vždy přesně stejná velikost formátu, písma, odsazení atd. Proto jde takový formát brát jako měřítko a délku knih porovnávat jen podle počtu stran. Jak jsem však zmínil, na našem trhu se to nerozlišuje, protože tu jedna kniha málokdy vychází ve více provedeních vazby.
přečetla i 7 za denČteš rychleji, než bych tím zvládal listovat.
Mimochodem, až přečteš všechny dobrý knížky, nezbyde ti, než napsat nějaké vlastní.Tak si je přečtu znovu. A kdo říká, že čtu jen dobrý knížky.
A malé hardbacky majú akože väčšie stránky? :-PPřiznám se, že moc hardbacků stejného formátu, jako jsou tzv. "mass-market" paperbacky, nemám. Občas se něco takového vyskytne, ale jen málokdy. Každopádně lze paperback brát jako rozumné měřítko, protože ta velikost je většinou stejná. Nejde tedy o rozlišení vazby, ale o velikost stránek.
Inak, zhodou okolností som nedávno niekoho upozorňoval, že merať dĺžku textu počtom strán je asi tak správne ako merať tlak teplomeromDost dobře nevím, podle čeho jiného posuzovat délku knihy než podle počtu stránek ;-). O hodnocení kvality obsahu tu řeč nebyla.Ale zvyk je holt zvyk
Tak ja mám malých hardbackov kopu; o nič menej ako malých paperbackov. Rovnako tak mám niekoľko väčších paperbackov.No jo, však jsem neříkal, že malé hardbacky nejsou - jen jich je méně než těch ve formátu A5. Ale pokud jich máš stejně jako malých paperbacků, tak to svědčí jen o tvých preferencích při nakupování knih. Kdyby se z jednotlivých nakladatelství získala absolutní čísla, vyšlo by najevo, že ten poměr je výrazně ve prospěch právě těch malých paperbacků. A že existují velké paperbacky, to ti pochopitelně neupírám - sám je mám raději. Ale proto jsem předtím vždy zdůrazňoval, že mluvím o těch malých.
To znám. V první třídě mě napomínali, že nevím kde čteme, protože jsem si četla na druhém konci knihy (slabikáře). Později jsem se naučila vnímat dvě místa současně, takže už jsem se neztrácela .
Zůstalo mi to nejspíš, protože kolem 13 - 15 let jsem neměla žádné kamarády. Utekla jsem ke knihám a vypěstovala si závislost.
Teď dělím čas spravedlivě mezi počítač, počítání a knihy.
Já jsem schopná číst i Paralipomenon (biblická kniha letopisů).V originále?
Kdo to napsal?Je to od Hermanna Hesseho. Kromě Hry se skleněnými perlami můžu doporučit třeba Stepního vlka, Narcise a Goldmunda a vůbec asi všechno.
Prostě čtu, někdy čtu do rána, takže se nevyplatí ani jít spát (je zajímavé, že ani nejsem moc unaven).No tak nějak. Člověk si při čtení tak úžasně odpočine.
Sem tam mě to popadne tak přemýšlím třeba ve 2 ráno v sobotu, kde sehnat nějakou dobrou knížku dostatečně tlustou aby mi vydržela dýl jak denJames Clavell, Šógun - Krásná kniha, vydrží i dva dny
James Clavell, ŠógunVyborna kniha!
LOTR je výrazně těžší a vznešenější angličtina než Harry Potter (i protože Tolkien byl lingvista). Četla jsem obojí.
Pohádky nejsou žádná podřadná literatura. Naopak jsou to díla často s hlubokým filosofickým podtextem napsaná nádherným jazykem a smutným omylem dnešní doby je to, že se strkají dětem, které je často nedokáží plně pochopit a docenit. Takže jestli se někdo stydí za to, že čte pohádky, měl by si vlepit pár facek, protože opravdu není za co se stydět. Stydět by se měli spíše ti, co pohádkami opovrhují, protože jsou "pro děti". Tím jen ukazují, že ještě pořádně nedospěli, aby dokázali byt dětmi.
LOTR je výrazně těžší a vznešenější angličtina než Harry PotterNa druhou stranu je LOTR o dost formálnější. Sice asi ne moc dobrý na učení pro úplného začátečníka, ale to ani Harry Potter - tam je zase spousta idiomatických vtípků, o které by byla škoda přijít.
smutným omylem dnešní doby je to, že se strkají dětem, které je často nedokáží plně pochopit a docenitPřesně tak. A to je případ i toho Pottera. Když to čte desetileté dítě, tak je sice fajn, že čte alespoň něco, ale výsledný dojem musí být asi jako když se Američan kouká na Vesničku mou střediskovou s titulky. Pochopí sice děj, ale celé to kouzlo, kvůli kterému je to zajímavé, ho mine.
dětem, které je často nedokáží plně pochopit a docenit.V pripade Narnie bych to vydel spis tak ze deti si z knizky odnesou neco jineho nez dospeli a naopak.
Tiskni
Sdílej: