Nedomnívám se, že charity problémy řeší, že je vůbec dokážou řešit a už rozhodně ne, že je dokáží řešit efektivně.

IMO je to totéž, ale v jiném měřítku.

Ano, je to otázka pravě toho měřítka. V malém měřítku to je v pořádku a není důvod proč by to tak nemělo být. Ale když se tak děje ve velkém je IMHO na pohled jasné, že někde něco hnije. Prostě beru jako chybu, když uvažujeme charitu jako způsob řešení problému. Tedy (vůbec se neopakuju) jako znak, že nefunguje normální způsob.

Pevně věřím, že charita bez mrknutí oka sežene vrtulníky aby dostala lidi ze střech To je přesně příklad toho čištění oken . Protože jsou charity efektivnější než, těžko budou dávat peníze na to, co už dělá někdo jiný. Kdyby ty vrtulníky neměl stát, jistě by je měla nějaká odboba sdružení sdružení dobrovolných hasičů. Mmch. ve většině případů se vrtulníky ze střech odvážejí lidé, kteří byli již dříve vyzvání k evakuaci a neuposlechli.

A navíc stále nevidím důvod, proč i když by ty vrtulníky byly státní, proč by měl stát dělat i vše poté, což již nezávislé organizace udělají lépe.

plně vybavenou polní nemocnici Už jste slyšel třeba o organizaci lékaři bez hranic?

Když vezmu ČR, tak stát posílal polní nemocnice jen do oblastí, kde vedly USA válku a ČR se chtěla zůčastnit i nezúčastnit.

Naopak v oblastech postižených přírodními pohromami (např. Tsunami), ale i třeba v tom Afghánistánu působí čeští lékaři i s vybavením, ale ne jako nekalá konkurence místním lékařům (to plně vybavená polní nemocnice trochu je - navíc je to zase jen "čištění oken"), ale v těch skutečně nedostatkových oborech, a navíc pomáhají školit místní lékaře (to může mít skutečný dlouhodobý dopad) - viz třeba MUDr. Filipec, vyslaný do Afghánistánu Občanským sdružením!

Pevně věřím, že charita bez mrknutí oka sežene vrtulníky

Tohle jsou kecy. Přestaňme mluvit o konkrétních případech. Charita ve smyslu pomoci (dobročinná činnost, ne organizace) je snaha lidí pomoci jiným lidem, kteří se z nějakého důvodu ocitli v těžké životní situaci. Stát s tím nemá co dělat. Je to obyčejný lidský soucit. Co je pro pomáhajícího hlavním motivujícím faktorem, to už je bezpředmětné. Jde o to, že existuje spousta lidí, kteří jsou ochotni nabídnout pomoc někomu, kdo ji ocení. A pak je charita ve smyslu organizace, spolku, sdružení. Jejím cílem bývá takovou pomoc organizovat, zpřístupnit lidem, kteří neví, komu svou pomoc nabídnout, kontakt nebo přístup k někomu, kdo jejich pomoc může potřebovat. ----- Ty tvrdíš, že existence charity značí problém ve společnosti. To může a nemusí být pravda. Resp. může a nemusí to být problém, se kterým by se stát mohl dokázat vypořádat sám. Pokud to je problém, který by stát mohl řešit, pak existuje daná charita pravděpodobně proto, že - stát je neschopný a problém řešit neumí
- stát je svině a problém řešit nechce V obou případech záleží na situaci, ale lze říci, že je na světě mnoho států, ve kterých jsou lidé bezmocní, co se změny přístupu státu k problému týče. V mnoha případech jsou bezmocné i jiné státy, protože postižený stát často bývá neschopný nebo svině, ale velmi si těchto atributů váží a nenechá nikoho, aby mu kecal do karet. Lidi na to můžou zareagovat dvěma způsoby. 1) Vykašlou se na stát a řeší potíže jeho obyvatel, aby jim usnadnili život - to většinou dělají charity, často to skutečně vede k vyřešení problému. Nevyřeší se tím sice to, že stát je neschopná svině, ale aspoň už mají jeho obyvatelé o problém méně a mohou se více soustředit na to, aby něco provedli s tím, co je jejich stát zač. 2) Snaží se řešit ten "stát". Takové řešení může nabírat různých forem od bratrské pomoci až po bomardování. Někdy se stát polepší, jindy ne. Mezitím však jeho obyvatelé dál sužuje původní problém. Pak ještě existují problémy, které stát při nejlepší vůli řešit nemůže nebo by vůbec neměl. Tam je snad jasné, proč má existence charity své opodstatnění (ať už ve smyslu činu nebo organizace).

Jinými slovy, stát by pomohl ne tím, že by udělal něco navíc, ale že by nedělal některé sviňárny, které dělá teď.